Levná malá svatba ;o)

zobrazeno 633×

Vložil(a): Katka, 15. 4. 2017 19.35

Svatbu jsme začali s přítelem plánovat v únoru 2006, po devítiletém vztahu. Brali jsme ji jako formalitu, protože jsme konzervativní a chtěli jsme mít i s plánovanými potomky stejná přijmení.

Chtěli jsme si všechno hradit sami, takže jsme nechtěli nic megalomanského, navíc manžel je introvert, takže nehrozila ani živá kapela a tanec s tchýní – o starost méně ;o))

Zašli jsme na úřad zjistit volná data na oddávání na místním zámku a hned nám padlo do oka datum 9.9., čas byl volný ve 14 hod. Poté jsme si zamluvili místo v restauraci, nahlásili jsme datum a přibližný počet lidí, což bylo 17 i s námi. Objednaná polévka byla knedličková a poté následovala svíčková. Můj otec tvrdí, že doposud, za těch 11 let nejedl lepší ;o)

Poté jsem si za doprovodu přítele jela vybrat a zamluvit šaty do půjčovny v sousední vesnici. Z počátku se mi žádné šaty nelíbily, v té době jsem měla před operací štítné žlázy a měla z léků a zpomalování metabolismu slušnou nadváhu, ale nakonec mi přece jenom jedny padly a byla jsem spokojená. Sranda byla, že jsem si je ani nevyfotila a za půl roku před svatbou jsem měla docela depresi, jak vlastně vypadají a jestli mi opravdu slušely ;o)) Půjčovna nabízela i možnost výběru a zhotovení svatebních oznámení, což jsme uvítali a vybrali si z množství šablon.

Poté přišel na řadu partner, pro změnu jsem doprovodila já jeho do C a A, kde si vybral oblek, košili a poprvé v životě i kravatu. Pak jsme jeli do Vaňkovky sehnat nějaké bílé lodičky a černé polobotky. Nechtěla jsem žádné velké podpatky, tak byl výběr docela pracný a zdlouhavý a nakonec jsem ani neřešila vysokou cenu a byla ráda, že konečně mám nějaké boty. Kdybych se ještě někdy vdávala, určitě tuhle lodičkovou epizodu vynechám a vdám se v botaskách, protože lodičky sice hezké, ale ve finále nepohodlné a za těch 10 let jsem si je obula asi 3x a protože jsem sentimentální, ještě mi leží na dně skříně, kdybych snad ještě někdy šla na ples.

Manžel zamluvil fotografku. Já v té době byla od rána do večera v práci a bohužel až po svatbě jsem si říkala, že jsme si měli dát s výběrem větší práci. Ale za ty prachy jsme asi opravdu nemohli čekat nic než nudnou ateliérovou klasiku. Pro zpestření máme ale i pár profesionální fotek ze zámeckých komnat.

Zbývali už jen kytky a prstýnky. Chtěla jsem kulatou kytici bílých růží (nakonec byly smetové) a mamka a tchýně taky dostaly malou kytičku. Ani nevím, kdo objednal a dodal myrtu, ale svatebčaté ji měli, to je hlavní ;o)

Prstýnky jsme vybrali v Brně v prvním zlatnictví na České. Oběma nám padl do oka vzor tříbarevného zlata a nechali jsme si tam vyrýt naše jména a datum svatby.

Rodině jsme datum oznámili až tak někdy před prázdninami. Moji rodiče si vzali na bedra objednání, rozvoz a platbu cukroví a dortu.

Před dnem D následovala krátká porada s kadeřnicí, co vlastně na těch mých krátkých vlasech budeme tvořit a 9.9. ráno v 8 hodin jsem byla objednaná na stříhání a melír. Poté se mě ujala vizážistka. Mezitím přítel vyzvedl květiny, oblékl se, připevnil mi závoj do vlasů a kamarád nás svým autem odvezl těch 500 m na zámek. Tam už nás netrpělivě očekávala rodina, známí a kolegové.

Oddávající mě celkem zklamal, protože byl ve své řeči poněkud skeptický k trvání našeho svazku, píseň v angličtině My way jsme s přítelem vůbec neznali, asi to tak bylo lepší, mít tam nějaký profláknutý slaďák v češtině, asi bych brečela ;o) Za svědka mi šla kolegyně z práce, kterou jsem znala teprve druhý rok a manželovi kamarád z dětství. Druhý manželův kamarád nás překvapil u východu ze zámku, kdy nám zahrál na kytaru a zazpíval píseň Ještě že tě lásko mám, to bylo moc milé, zejména s přihlédnutím k tomu, že to byl on, kdo nás seznámil.

Po obřadu jsme se vyfotili v zámku a v ateliéru. Poté přesun do restaurace a v 19:30 hod. jsme byli konečně sami doma. Chtěli jsme se původně dívat na televizní premiéru Pirátů z Karibiku, ale měli jsme mysl tak rozervanou, že jsme si akorát pročetli svatební přání a spočítali peněžní dary. Náklady se nám vrátily a ještě nám zbylo na novou televizi.

Máte i Vy zajímavý příběh, o který se chcete podělit? Napište ho.

Sdílejte:   | 
3

Diskuze k této stránce (18 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Žofinka

Žofinka, 21. 4. 2018, 20.03

A koukáte na tu televizi:-)

Minnie, 25. 4. 2017, 21.00

Pěkné máte na co vzpomínat.

Janna, 18. 4. 2017, 10.40

Moc hezké Pěkně po svém, to je nejlepší.

Aliisha

Aliisha, 16. 4. 2017, 13.41

Pěkná svatba. Slušelo Vám to

Fuga

Fuga, 16. 4. 2017, 10.44

měli jste to pěkné

Zdeňka S., 16. 4. 2017, 9.11

Svatbu neplánujeme , ale jak to tady čtu , začínáte mě holky trochu lámat hezky jste si to naplánovali a zařídili

Mygara

Mygara, 16. 4. 2017, 7.19

měli jsme to podobné

Lenča Pešková, 15. 4. 2017, 21.49

Neni to v Blansku?

Kamila Pecharová, 15. 4. 2017, 21.49

Měli jsme to podobné.. A náklady se nám taktéž téměř vrátily. Televizi máme stále 20 let starou, ale nestěžujeme si

Leňulka, 15. 4. 2017, 21.31

To je nejlepší, udělat si to podle sebe bezvadně jste to zvládli, určitě to byla bezvadná svatba, přesně podle mého vkusu

Naši partneři

© 2013 - 2018 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. v pořádku více informací