Jak jsem dostala znamení ... a našla životního partnera
Vložil(a): Estrela113, 18. 4. 2015 21.13
Bylo mi krásných 16 let, nebyla jsem sice nijak pěkná (trápily mě klasické příznaky puberty – mastné vlasy, problematická pleť, nějaké to kilčo navíc), přesto si mě vybral jeden tanečník. Byla jsem šťastná, přece jenom holek byla převaha a kluků nedostatek. Byl celkem pěkný, vtipný, inteligentní, a tak nebylo divu, že jsem se zamilovala. A protože mé city opětoval, začali jsme spolu chodit. Náš vztah trval skoro 4 roky, všichni očekávali, že je to má životní láska a počítali s tím, že se vezmeme. Měli jsme krásně naplánovanou budoucnost, měli jsme vybraný i typ domečku, který si postavíme. V našem vztahu ale přibývaly bouřky. Měla jsem na to všechno pořád nějakou omluvu a tak jsem všechny nepříjemnosti tolerovala a trpělivě snášela. A těšila se na svatbu. Až jednou …
Jsem věřící člověk, byla doba Velikonoční a já jsem se zapovídala s mým oblíbeným knězem. Mimochodem jedná se o stejného kněze, který mě za dva roky jako šťastnou nevěstu oddával. Vyptával se mě na mého přítele, studia a jak vlastně jde ten můj holčičí život. Povídali jsme si a povídali. Při rozloučení mi řekl památnou větu, že mi přeje, aby mě Bůh vedl správnou cestou životem a pomohl vybrat správného životního partnera. Ten den si pamatuju, jako by byl včera.
Spadl mi obrovský kámen ze srdce, najednou jsem se cítila tak lehce (těžko ten pocit popsat), a přesně jsem věděla, co musím udělat. S přítelem jsem se ještě ten den rozešla. A když jsem pak viděla jeho, jeho oči a ruce a vlasy …jako by se čas zastavil a nad ním se vznášelo znamení. Od prvního okamžiku jsem věděla, že je to On. Můj budoucí přítel, partner, manžel a otec mých dětí.
Za dva roky byla svatba, za dalších pět let se nám narodil syn, pak dcera. Pro naše děti jsme vybudovali domov, procestovali jsme kus světa, poznali hodně fajn lidí a užili si spoustu legrace. Občas zažijeme i bouřku, přesto bych neměnila. Budeme svoji již 10 let a plánujeme romantický víkend, kde to krásné výročí oslavíme. Kněz se bohužel krátce po naší svatbě odstěhoval do jiné diecéze, ani jsme mu nestačili poděkovat. Snad se naše cesty ještě někdy spojí a budeme mít možnost mu všechno vyprávět.
Také jste dostali nebo dostáváte od života nevysvětlitelné znamení, které obrátilo nebo obrací váš život naruby?
Máte i Vy zajímavý příběh, o který se chcete podělit? Napište ho.
Diskuze k této stránce (15 příspěvků)
Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.
Žofinka, 26. 5. 2018, 11.41
To je opravdu nádhera
Mygara, 8. 3. 2017, 17.23
někdy člověk opravdu pořebuje pošťouchnout, aby udělal správné rozhodnutí
Fuga, 27. 1. 2017, 13.50
nevím zda jsem dostala někdy nějaké znamení, mně se vždy ulevilo, když jsem se k něčemu rozhoupala, a pak jsem to brala tak, že to tak má být. Ale kdo mi dopomohl k rozhodnutí těžko říct
louskacek2, 6. 12. 2015, 17.25
Gratuluji ke stastnemu vztahu nekdy člověk potrebuje popostrcit a staci jen malo aby udelal velky krok☺.
Kristy Sim, 17. 11. 2015, 5.54
Gratuluji ke stastnemu a spokojenemu zivotu a bezva muzi. Ne,.ze bych verila uplne na znameni, ale vim, ze co se ma stat stane a kolikrat nektere veci, ktere se deji se deji z nejakeho duvodu a nema smysl je nasilim menit. Zacala jsem si toho vsimat u statnic. Nevedelo se predem,.jaka bude komise, az po prihlaseni. Muj termin mel pridelenou tu nejhorsi-co mela hodne prisne lidi,.kteri dost vyhazovali. Kdyz jsem prisla na statnice, par clenu te komise bylo zmeneno-tech "nejhorsich". V tu chvili jsem.si rekla, ze je opravdu spravne, ze tam sedim a nejdu v jiny den. Za snad 30 statnicovych terminu se zmena zkousejicich nestala... takze i kdyz jsem doufala,.ze se stane "neco", at tam nemusim jit-silene nervy, tak se stalo neco, abych tam.jit mohla a od te doby to pokracuje.
jitka46, 24. 9. 2015, 14.09
moc pěkný příběh
