28.11.

28.11. 2016. Pondělní ráno , Úplně stejné jako kterékoliv jiné ráno. V půl 7. vstanu, zaliju si kávu, nachystám oblečení do školky a jdu vzbudit holky. Dnes všechno probíhá celkem v klidu bez zbytečného kňourání a domlouvání. Anička se do školky těší - jdou dnes na divadlo, :-) Malou Violku nacpu do kombinézy a do fusaku , dnes je tam pod nulou. Ještě mrknu do kalendáře, jestli jsme nezapomněli na nějaký kroužek, nebo ještě něco jiného kromě peněz na divadlo. Je 28.11 , ano dneska je to 2 roky kdy zemřel můj dědeček, samozřejmě o tom vím ,ale přece jenom když uvidím to datum v kalendáři , povzdechnu si . Cestou do školky vzpomínám na dědu , hned jak přijdeme zapálím mu svíčku. Na hřbitov se bohužel nedostanou, malá je nachlazená a cestovat v mrazu s kočárkem autobusem ..... Však děda to pochopí :-) Vzpomínám na to jak nás hlídal, četl pohádky, chodil s náma na houby... a hlavně jak byl závislý na babičce . Pořád ji hledal a když se jen chvilku zdržela třeba na dvorku, nebo venku se sousedkou hned pro ni běžel, ať už jde za ním. Často jsme se tomu i smáli , že bez Babička neudělá ani krok :-) Babička právě leží v nemocnici , dnes si jde mamka vyřídit papíry na úřad, aby se o ní mohla starat ,až ji propustí. Ve školce je to rychlovka. dostanu pusu s už vidím jen jak za dveřmi mizí růžová sukýnka mé starší dcery . V ruce tiskne 35 kč na divadlo a pospíchá je dát paní učitelce. Mladší už mezitím zachumlaná v kočárku v teplé chodbě podřimuje. Rychlé pospíchám domů, čeká mě tam hromada žehlení, tak ať toho co nejvíce stihnu. Kolem poledne volá mamka, skoro vše má vyřízeno, já mám vyžehleno, venku je slunečno a roztál i sněhový poprašek :-) Vypadá to na hezký den :-) Odpoledne, kdy už jsme všichni doma , děti si hrají ,zavolá znovu mamka : ,,Ahoj Zdeni , tak s babičkou už to máme vyřešený" Ne nemyslí zase úřady a papíry. Nemusí ani říkat více, slyším jak se snaží být statečná, ale v tu chvíli to nejde , brečíme obě dvě . Zrovna jí volali z nemocnice, že se náhle zhoršila a zemřela. :'( ,,Mami, dneska má výročí děda....." ,,Já vím , odpovídá mamka, on si pro ni přišel, stejně jako pro ni chodil celý život ....." Moje babička i můj děda odešli oba 28.11 oba ve věku 82 let. Jen 2 roky po sobě. Tohle přece nemůže být náhoda (mmch je mi 28 let ). Dědo, Babi, Děkuji Vám oběma za všechno , za Vaši lásku , za vaše starosti, za celý Váš život ...