Moje cesta do kuchyně

zobrazeno 337×

Vložil(a): Katka, 7. 3. 2017 19.38

Právě mě dcera přiměla k zamyšlení nad mými dosavadními výtvory v kuchyni. Jako školačka jsem musela doma loupat brambory, to mě nešlo a nebavilo. Přibližně kolem 12. narozenin jsem dostala od babičky dětskou kuchařku a spolu s kamarádkou jsme se pustily do několika projektů. V paměti mi zůstal drobenkový koláč, který se asi moc nepovedl, protože měl divnou konzistenci a rodiče nás neušetřili uštěpačných poznámek. Asi nás to odradilo, pak nastala dlouhá pauza. Moje druhá babička je moc dobrá kuchařka a často i peče, takže jí jsem na střední škole asistovala se svatebními koláčky, švestkovými koláčky, hanáckými koláči, šlehala jsem těsto na piškot apod. Žádné velké nadšení z práce jsem tehdy nepociťovala, ale výsledek vždycky stál za tu dřinu, koláče se rozplývaly na jazyku. Když jsem se po vysoké škole vdala a odstěhovala, babička se u nás občas stavila a ze starostlivosti o žaludek mého manžela, mě v rychlosti vždycky naučila pár jídel, vzpomínám si na zeleninovou, bramborovou, koprovou polévku a křenovou omáčku. Babička nám občas nabídla domácího králíka, to mě vyděsilo, jednak bychom ho ve dvou jedli několik dní a za druhé jsem tehdy sotva upekla kuře, co s králíkem, jak ho péct a ochutit jsem netušila. Stejně tak mnohem později přišlo vepřové a hovězí maso. Abych to zkrátila, po dětech, zejména po tom druhém se to velmi razantně otočilo, najednou pro mě není problém spoustu jídel uvařit a upéct, navíc jsem cvikem získala schopnost, kterou jsem kdysi obdivovala na své babičce, že množství, vhodnost a kombinace potravin odhadnu a už nepotřebuji naprosto detailní postup i s fotografií a to už je jen krůček k improvizaci, kterou mám nejradši a zjišťuji, že mám nyní problém držet se nového receptu, protože mám často pocit, že by ho šlo ještě vylepšit. To už jste si asi všimly ;o)

Dneska jsem s překvapením a pyšností sledovala počínání své devítileté dcery, která přišla s myšlenkou, že by si chtěla upéct sušenky. To by ještě nebylo takové terno, ale ona si sama vymyslela recept, zhotovila těsto a sušenky upekla. A největší gól byl, že se povedly, dostali jsme ochutnat a dcera si zbytek dala do krabičky zítra na svačinu do školy. Byla na sebe pyšná a už básní, jak si brzo zase další upeče a co do nich dá tentokrát. Mám radost, že se vaření/pečení nebojí, nikdo ji od toho neodrazuje a tak si asi svého prvního králíka upeče nejspíš dřív než já ve 30 letech – na paprice ho má moc ráda, tudíž motivaci má. Kruh se uzavírá tím, že já peču toho králíka podle receptu z jedné staré, tlusté kuchařky po babičce, té, která mi tehdy dala tu dětskou kuchařku. Tím bych chtěla poděkovat svým babičkám i za svého manžela, který dosud neumřel hlady, ikdyž to z počátku našeho manželství vypadalo, že pojedeme jen na lásku a vzduch ;o) Je bezva k té lásce, co se zatím nepřejedla, přidat i kvalitní domácí stravu.

Milujte se a vařte, nikdo jiný to za vás s takovou láskou neudělá.

Máte i Vy zajímavý příběh, o který se chcete podělit? Napište ho.

Sdílejte:   | 
3

Diskuze k této stránce (49 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Žofinka

Žofinka, 23. 4. 2018, 6.54

Hlavně, že stě opravdu nepomřeli hlady:-)

Čertice, 4. 8. 2017, 19.26

To je moc krásný článek

martinazab, 2. 6. 2017, 11.01

šikulka.. ja môjho synčeka tiež zapájam

Cherrynka, 30. 5. 2017, 22.54

Tak ta je teda víc než šikovná!!!!

Minnie, 25. 4. 2017, 14.25

Taky jsem se učila za pochodu při bydlení s partnerem já měla největší hrůzu z omáček... jinak vaše dcera je úžasně šikovná

Kikinka30, 7. 4. 2017, 19.52

Sikulky....moje mala uz se take zapojuje

Lenča Pešková, 21. 3. 2017, 21.35

Je pravda ze kdxz jsem bydlela u mamky tak me k tomu nic moc nenutilo. Vsak co... mamka udela🙂 az kdyz jsme spolu s chlapem zacali bydlet tak jsem zacala zjišťovat co a jak se vaří 🙂 a vareni me hrozně bavi. Varim kazdy den. Jen to vymýšlení mi moc nejde 🙂

Pavla T., 17. 3. 2017, 8.01

Vždy si že mě všichni dělali srandu že neumím nic jiného než vajičkovou omeletu. Ale to se obratilo když jsme se s přítelem (teď už manželem) sestěhovali a osamostatnili se. Začala jsem zkoušet všechno možné, šlo to a hlavně chutnalo. Teď už se mi nikdo nesměje. 😉

Kikinka30, 14. 3. 2017, 9.04

dadinkamaminka, 12. 3. 2017, 8.43

Máte moc šikovnou dcerku Já vařím ráda,ale raději peču Ale že bych si troufla na to,si něco sama vymyslet,tak to ne...Vařit i péct jsem se učila zcela sama,pomocí internetu Takže asi proto nejsem tak skvělá kuchařka... Pokud to dcerku baví,určitě jí v tomto směru rozvíjejte Kdo ví,třeba vystuduje nějakou gastronomickou školu a bude se tím jednou živit :)

Naši partneři

© 2013 - 2018 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. v pořádku více informací