Jak jsem čekala holčičku a byl to chlapeček.

Na druhé těhotenství jsem čekala několik let. Po rodičovské dovelené jsem se vrátila zpět do práce. Dcerka zatím rostla, nastoupila na základní školu a sourozenec v nedohlednu. Roky utíkaly a mi se zatím přestěhovali z města do domku, který byl naším snem. Pořídili jsme si štěnátko Labradora a užívali si našeho domečku a zahrady.

Už jsem přestala věřit, že se miminko zadaří a "smířila" se, že dcera zůstane jedináček. Jaké bylo mé překvapení, když jsem v září našla na testu // vytoužené čárky. Radost to byla obrovská, ale taky strach, aby bylo vše v pořádku. Můj vnitřní pocit byl, že tentokrát to bude kluk. Těhotenství probíhalo ze začátku v pohodě. A na UZ jsme se dozvěděly, že čekáme holčičku. Naše přání bylo, atˇ je miminko zdravé.  I když manžel nikdy o chlapci nemluvil, tak jsem věděla, že by byl za něj moc rád. S dcerou měl krásný vztah, tak se na další holčičku těšil. Za měsíc, ale nastaly nějaké problémy a i na dalším UZ nám byla opět potvrzená holčička. Vše bylo jinak v pořádku a to bylo to hlavní. Blížil se termín porodu a při návštěvě poradny mě byl naměřen vysoký krev. tlak. Dr. mě vzal na UZ, aby mimčo přeměřil a tam jsem se 2 dny před porodem dozvěděla, že čekáme chlapečka. Na ten výraz manžela nikdy nezapomenu :-). Můj vnitřní pocit mě nezklamal i když jsem dala na dřívější verze dr. o holčičce. Hlavní pro nás bylo, aby bylo mimčo zdravé. Dnes jsou z dětí skvělý partáci i když jsou o tolik let a já si moc přeji, atˇ jim to vydrží i v dospělosti.