Zamlklé těhotenství

zobrazeno 2824×

Vložil(a): Adrianita, 22. 6. 2016 19.05

Spolu s manželem máme téměř dvouletou holčičku Emily. Když jsem zjistila, že jsem těhotná, začali jsme se moc těšit na nový přírůstek do rodiny. V listopadu už jsme neměli být jen 3, ale dokonce 4 (ve skutečnosti však 5, to ale v té době netušil ještě ani můj gynekolog).

Od úplného začátku mě trápily těhotenské nevolnosti, které trvaly asi jen do 6. týdne. Nevolnosti skončily, ale přetrvávala urputná únava. Pak jsem začala špinit. Na internetu se člověk dozví spoustu věcí, a proto jsem neváhala a raději navštívila gynekologickou ordinaci.

K mému údivu jsem se dozvěděla, že jsem čekala dvojčata. U jednoho vajíčka však došlo k zániku a dál se vyvíjí pouze jeden plod. Říká se tomu syndrom mizejícího dvojčete.

Druhé srdíčko tlouklo, ale přesto jsem stále měla obavy. Pak se to stalo, přesně v den mých narozenin! Zjistila jsem, že krvácím. Opět jsem proto navštívila doktora. Doktor toho na svém předpotopním ultrazvuku moc neviděl a asi si nevěděl rady. Jeho verdikt zněl, že se pravděpodobně děloha dočistila po zániku dvojčete.

Od té doby jsem nešpinila ani nekrvácela, čekal mě konečně velký ultrazvuk v 12. týdnu. K mé smůle na ultrazvuku nebyl vidět plod, zůstala tam pouze placenta. Čekalo mě vyšetření v nemocnici.

,,Jedná se o zamlklé těhotenství, je třeba dělohu vyčistit´´, oznámili mně v nemocnici. Čekal mě gynekologický zákrok.

V úterý jsem měla podstoupit velký ultrazvuk, ve čtvrtek už mě bohužel čekala revize dělohy. Do nemocnice jsem se dostavila v 7 hodin ráno a na lačno. Od půlnoci jsem nesměla nic jíst ani pít. Po spoustě administrativě jsem se zabydlela na pokoji a čekala. Zákrok mně čekal kolem 10. hodiny dopoledne. Nejprve jsem dostala tlumící léky, pak mně sestřička pomohla na sál, kde už čekal anesteziolog.

Po zákroku mě trošku pobolíval podbřišek, ale ne moc. Pár hodin jsem se prospala a pak už jen odpočívala. Ráno po vizitě jsem se sbalila a jela domů.

Vše jsem podstoupila koncem dubna tohoto roku. Už jsem se s tím vyrovnala. Byla jsem z toho smutná, to je přirozené, ale vlastně jsem to zvládla docela v pohodě. Hlavně jsem se snažila co nejvíc soustředit na svoji rodinu a hlavně dcerku. A to dělám doteď  a užívám si každou chvilku, co trávíme spolu a těším se, že příště už to vyjde a narodí se nám krásné a zdravé miminko.

Máte i Vy zajímavý příběh, o který se chcete podělit? Napište ho.

Sdílejte:   | 
1

Diskuze k této stránce (15 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Žofinka

Žofinka, 14. 5. 2018, 21.55

A teď už máte Jeníčka

Mygara

Mygara, 26. 2. 2017, 9.41

držím palce, ať to příště už vyjde

Fuga

Fuga, 1. 2. 2017, 13.14

určitě to vyjde, hlavní je psychika. Já si tím prošla také a dokonce 3x. Poprvé jsem ani nekrvácela a dozvěděla jsem se to na utz zcela nečekaně. Tak to byl šok. A žádná příčina vědecky vysvětlitelná se u nás nenašla. A myslím si, že vám velmi pomáhá, že máte Emily.

Fun, 4. 1. 2017, 20.04

Priste to vyjde👍

Verasvobod, 3. 1. 2017, 9.20

Také jsem zažila zamlklý potrat. Hned jako první tehotenstvi. Akorát že mě nebylo nic, žádné krvácení, takže celá natesena na první fotku a akorát z toho bylo příšerné zklamání. Plod se přestal v 9tydnu vyvíjet, tedy už asi cca měsíc jsem ho nosila bez tlukotu srdíčka. Dodnes si pamatuji jak vypadal na ultrazvuku, ale nehýbal se a byl menší než by měl být. Teď už mám 11m syna 😉

szendrejka, 8. 11. 2016, 10.12

Hlavní je, jít dál. Taky mám svůj příběh... a myslím, že je nás daleko víc. Držím palce, ať se zadaří co nejdříve....

Anna K.

Anna K., 28. 8. 2016, 13.34

Pro každou ženu je samovolný potrat těžký a je úplně jedno jesi už nějaké děti doma máte, stejně vás to mrzí. Pamatuji si jak jsem jela na sál. Nic hnusnějšího jsem nezažila, klepala jsem se jak ratlík v očích slzy, skoro ani na ten stůl jsem si nemohla lehnout. a když jsem se probrala tak jsem brečela dobré dvě hodiny v kuse a sestry ještě byly protivné žadná empatie. No fujky snad už si tím nikdy nebudu muset projít. Člověk se ale na to zase musí dívat tak že lepší v 7tt než 35tt. Držím palce at se zadaří

dáša, 30. 6. 2016, 17.52

Držím palce, ať se brzo zadaří.

ppetaa27, 24. 6. 2016, 19.02

Taky mam podobnou zkusenost s dvojcatky. Akorat jedno bylo mimodelozni a druhe bylo normalne v deloze, ale zamlkle ale ted mam rocniho syna a je to vsechno za mnou takze vim, jak vam bylo

dasza, 23. 6. 2016, 10.40

Stane se.priroda vi poc to tak zaridila..zas bude sance a podari se to

© 2013 - 2024 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight Solutions

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů