Když zemře manžel a tatínek ... smutná výročí

zobrazeno 1014×

Vložil(a): Eliška Kozlova, 25. 3. 2020 23.21

Až jsem se vyděsila, jak živí sen se mi zdál. O tom jak jdu vysmátá otevřít policii, jak jsou vážní, až mi tuhne krev v žilách ... O tom psát nebudu, už tak je to smutné až až. Jak se blíží 7.4. jsem nervózní a pohled na kalendář mi nedělá dobře, opravdu už to bude rok. Zvládla jsem toho hodně, naučila jsem se hodně věcí, obecně i sama o sobě. Uspořádala (ci spíše uvolnila) svůj řebříček priorit, hlavně to nejnutnejsi a pak co se stihne to bude. Zjistila jsem ze těch stránek osobnosti které mi chybí je víc než jen přítel, milenec, tatínek. ... Zvlášť teď, kdy jsme kvůli koronavirove kalamitě doma sami, jen ja občas zajdu do obchodu, občas se staví švagrová s holkama k nám na zahradu, ale jinak doma, nebo do lesa, ale sami. Mám strach o děti a hlavně o sebe, nesmí se mi nic stát. Chybí mi obejmuti a poplacani, ze vše zvládneme a zase bude dobře. Chybí mi, když se učím se starším a mladší dva vydrží neotravovat sotva pár minut, což nám nestačí a moje nervy praskají, jak stará guma v trenkach, pak je mi to líto a kladu si na srdce, ze zítra znovu a LÍP! 12.4. mu konstatovali smrt, teď termín připadá na Velikonoce a měla jsem zadane prosby při Mši svaté, to nebude, ale doma se za něj modlim furt. Takže to tragicky nevnímám. 25.4. by jsme měli výročí 6 let od svatby a 12 let známosti, tak málo času jsme měli a přece jsem za tu dobu ráda, vždyť kdo může říct ze byl celé manzelstvi zamilovaný, ze neměl žádnou krizi, ani větší hádku.

Máte i Vy zajímavý příběh, o který se chcete podělit? Napište ho.

Sdílejte:   | 
1

Diskuze k této stránce (28 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

moc mě to mrzí,toto zažila i kamarádka a to s manželem čekala druhého chlapečka

jitka46

jitka46, 14. 4. 2020, 23.24

Zrovna dnes jsem si vzpomněla na Váš příběh a říkala jsem si, jak to zvládáte. Bude dobře, uvidíte.

Eliška Kozlova, 16. 4. 2020, 3.43

Děkuji, dneska jsem smutnila nad tím jak se naše skupina Vdovy a vdovci rozrůstá tolik maminek a tatinku se musí prát se smrtí, to je děs a většinou po autonehodě, nezavinene

Kamila Pecharová, 13. 4. 2020, 23.39

Myslím na tebe, na vás! Jsi úžasná, moc obdivuji, jak vše zvládáš! Vím, že člověk "musí", ale ty jak sleduji máš plno nápadů, jak děti zabavit, jak si s nimi hrát, co je naučit.. to já bych takovou trpělivost neměla a proto jsi skvělá!

Eliška Kozlova, 16. 4. 2020, 3.40

Teď jsem docela měla krizi, připouštím, hlavně u staršího, nejradej by byl jen u mobilu, ma své oblíbené Youtubery a ti teď zakládají spousty videi, které 'musí' vidět, takže když si hezky a pro me 'normálně' hraje je pak nevrlej, ze mu něco uniklo ja to s ním nějak neumím, i když snaha je, dnes vrtal vruty do polystyrenu, ale dlouho ho to nebavilo. Chybí mu kroužky, chybí mu táta

Kamila Pecharová, 18. 4. 2020, 21.39

Holt taková už je doba.. naši kluci zatím nemají k elektronice přístup, ale Mikymu je teprve šest.. Myslím ale, že to s tím by nic moc neudělal ani táta.. každá doba přináší něco, co se rodičům nelíbí, že jejich děti dělají (protože za našich časů to nebývalo).. budeme si holt asi muset zvyknout na virtuální dobu. Přece nechceme, aby naše děti nevypadali před kamarády hloupě Chápu, že teď je to těžké, když nechodí ani do školy, ale jak říkám, máš snahu a děláš vše pro to, aby vyrůstal jak má. Mužský vzor je jistě důležitý, ale třeba mu ho do budoucna nahradí alespoň částečně nějaký strýček, dědeček, starší kamarád?

dasza, 21. 4. 2020, 20.14

To by ani táta nezachránil..objevuje i jiný svět než jen ten venkovní...

Eliška Kozlova, 21. 4. 2020, 22.38

Oni spolu dost pracovali kolem baráku, i když je fakt, ze tatík byl víc zapalenej do IT technologií, takže by ho vedl i k PC hrám a na mobilu, to je mi jasný, no.

dasza, 22. 4. 2020, 5.41

Nepřemýšlel a si to tam prodat a jít s deckama třeba do bytu?...

Eliška Kozlova, 24. 4. 2020, 21.58

Ne, jako mám ráda lidi, ale mít je za druhou zdí, to bych nedala. Jem vcelku ráda ze sousedi jsou chalupari, tak krom léta mám klid. Ono se hodně věcí člověk naučí a snažím se k práci vést i děti, a když se daří, mám z toho radost, v bytě bych zpohodlnela, znám se

Katka

Katka, 26. 4. 2020, 16.25

Na byt si zvykneš, já první noc v bytě probrečela, původně jsme sem šli jen na rok. Teď už bych zpátky do domu nešla ani náhodou, je to taková pohoda, žádné natírání, sekání zahrady, teplo na otočení knoflíku atd ;o) Kolem nás jsou většinou důchodci, takže je tu klid, když zrovna neječí Youtube od nás

Eliška Kozlova, 7. 4. 2020, 8.46

7.dubna den, který tak hezky začal a v 18:03 otočil naše životy, úplně naruby

Adrianita, 3. 4. 2020, 19.34

Seš skvělá! Je to ještě čerstvý, chápu, že ti chybí hlavně teď, kdy jsme v izolaci.. Hlavně přeji hodně zdravíčka.

Eliška Kozlova, 5. 4. 2020, 22.13

Děkuju, přijde mi to jako na mateřské, jen navečer domů nikdo nepřijde Teď děláme na zahrádce, tak jdou myšlenky taky trochu jinam.

Janako

Janako, 30. 3. 2020, 22.37

Ani nevím co napsat, jak krásně jsi to popsala. Bud statečná i nadále!

Jarka mmm

Jarka mmm, 28. 3. 2020, 17.48

Kdo si to sám nezažije, tak si to nemůže naplno predstavit, ikdyz částečně ano. Bude to bolet ještě hodně dlouho, jak ve špatných chvílích, tak v době, kdy budeš hrdá na vaše děti. Budu moc držet palce, ať tu nejhorší dobu nějak prekonas a třeba časem najdeš aspoň trochu klid nebo nějakou velkou oporu v případném dalším partnerovi. A jak píšeš-můžeš byt vděčná za ty krasny roky, co jste spolu zažili, spousta lidi má partnery, ale takový souzneni za celej život nepoznaji. Klidně kric a brec, když to budeš potřebovat, ať se to aspoň trochu odventiluje. Myslím na tebe, ale i na tvé děti, pro ne to taky musí byt těžké.

Eliška Kozlova, 29. 3. 2020, 10.20

Mladší děti už mají to nejhorší za sebou, na tátu myslí jen jakože tu byl, ale už není, tak proč by něco řešili. U Matyho (9) to je jiné, chybí mu parťák na chlapske věci a je to hodně vidět, chce něco kutit, ale to já neumím, sice tvoříme, ale to není ono. Maty je celej táta, hodně si rozuměli, ja pro jeho nálady takové pochopeni a trpělivost nemám a dává mi to najevo, i když na svůj věk je taktní, ale občas bouchne asi jako každej. Dědové tak trpěliví taky nejsou, navíc teď s koronamalerem se víc a víc odcizí

Minnie, 26. 3. 2020, 21.00

Jsi úžasná, statečná, silnější než kupa ženských dohromady. Obdivuji tě. Bude to teď těžké, ale překulí se duben a věřím, že zas bude líp.

Eliška Kozlova, 26. 3. 2020, 22.26

Také myslím že ano, ale nechci se na to moc upínat. Ono, když člověk musí, tak musí, žádný hrdinství v tom není.

Lenička, 26. 3. 2020, 18.57

V těžských chvílí chybi opora nejvíc. V srdci zůstane. Jsi šikovna a moc statečná ženská určitě to zvládneš v pohodě.

patricia077

patricia077, 26. 3. 2020, 17.24

Souhlasím s tím, že kdo si umí i pořádně pobrečet, má to snazší a uleví si, ventilovat pocity, ať už jakékoli pomáhá...jsi statečná a za ten rok jsi toho prožila hodně a taky hodně zvládla a dost se událo a zvládneš i tohle a jak se říká věz bude líp nebo věř bude líp

Eliška Kozlova, 26. 3. 2020, 19.12

Snad, vždycky když je mi nejhůř, něco me zase popostrci dopředu a je líp. Nějak jsem nečekala ze me datum v kalendáři tak rozhodi

patricia077

patricia077, 26. 3. 2020, 21.36

Jj tak tj jasné je to krátká doba rok

© 2013 - 2021 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight Solutions

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. v pořádku více informací