Člověk, který mne porodil nemusí být vždy ten nej....

Jak jsem již v minulých článcích psala, moji rodiče se rozvedli. Taťka začal žít nový život s lidmi, na které neměl čas a žije naplno. Což je super a já mu fandím a jsem za to moc ráda. Ale matka začala na všechny házet špínu, začala dělat demonstračky ,že se zabije a její dopisy na rozloučenou,prostě divadlo. Začaly mi od ní chodit výhružné sms s tím, že najednou má zájem vídat mé děti a pokud jí to nedovolim, určí to soudně a pak teprve uvidím. V prosinci mne napadla fyzicky před mými dětmi , do dnešního dne se neomluvila a nekomunikovala a já jí za to odepsala a najednou začne vyhrožovat. Nejhorší je, že u ní bydlí moje nejmladší sestra, která taky konečně poznala co je matka zač. Sestra je těhotná a matka neustále vyvolává hádky, začalo jí jak se řiká hrabat.Tak si s přítelem sestra našla byt a stěhují se od ní, protože potřebuje klid a né to co matka předvádí. Matka nemá žádné kamarádky, nás jako sourozence rozhádala a teď začíná dál dělat dusno a vyhrožuje. Stydím se za ní tak moc, chodí a pláče jak jsme zlí a hrozní a jaká je ona chudinka.Měla by se jít léčit, protože toto chování není normální, jeden den je v pohodě a druhý ubližuje,vyhrožuje, nadává, pomlouvá. Nechodí už 33let do práce, každou práci odmítá vždy s nějakým důvodem, proč tu práci nedělat. Takový člověk by měl vyhledat pomoc, ale ona řekne, že je normální a že my jsme blázni. Nepřeju si, aby se takový člověk, který není psychicky v pořádku, bere antidepresiva a jestli vůbec bere byl s mými dětmi. Kdo ví co se může stát. jediné, co udělala bylo, že mne porodila,ale svým narozením jsem jí zkazila celý život. Takže i ona pro mne skončila tím, jak se chová a že dělá ostudu. Máma tu má být pro své děti ať se děje co se děje a né tohle, co dokazuje ona.