Samuel

Byl úterní večer 6.3 den termínu. Dcerka povečeřela a ve 20h šla spát. Manžel usedl k počítači a já si řekla že si dám vanu(stejně to na miminko nefungovalo). Já se pak vrhla na články typu jak vypadá vyvolávaný porod. Paranoidní no. Kdybych tak tušila jaký fofr mně v noci čeká. V 23:00 jsme si šli lehnout, chvíli jsme si povídali a manžel dostal chuť na plnění manželských povinnosti ;-) ve 23:50 jsem začala cítit první bolesti, byla to rychlost. Ve 1:45 byly kontrakce co 5min. O půl 3 to bylo už na 5cm. Za hodinu jsem si řekla o epidural. Sestřička: paní Karásková ale to už nestihneme. Říkám si no nevadí co už. Tím jak to šlo rychle to bylo o to bolestivější. Ve 4:22 byl malý na světě a já byla ráda že žijeme a s toho jak jsem řvala jsem nemohla ani mluvit. Ale pomáhalo to. Je nám krásně, já už ani nevím že jsem rodila, protože (musím se pochlubit) mám jeden steh :-) a zítra dopoledne jestliže budeme oba bez obtíží tak jedeme domů :-) :-)