Jak jste zvladly potrat v 2 trimestru?

zobrazeno 761×

Vložil(a): louskacek2, 28. 11. 2015 22.19

Tak asi jako kazda zena nikdy jsem nechtela zazit potrat... a kdyz uz tak ne potrat ve vyssim stupni tehotenstvi. Nikdy dobrovolne...bohuzel co cert nechtel nam prisli na vyvojovou vadu plodu az v 18 tydnu (u druheho tehotenstvi) o tyden pozdeji nasledoval vyvolavany potrat. Bylo to hrozne tehdy... dnes uz je jizva zahojena. Zvladla jsem se s tim vyrovnat do sesti nedel po potratu psychicky mluvit o tom jit dal....dost mi pomohla dcera tehdy 3 leta nenechala mne proste v klidu a vysvetlovani kde je mimi taky nebylo prijemne ale dali jsme to vsichni spolu...a dnes uz jsme konecne 4 a bolest odesla definitivne. Ve vzpominkach si ale nasi prostredni ,,miminko,, necham a verim ze je mu v nebicku dobre. A jak jste se s tim vyrovnali vy maminky? Ja kdyz pak cetla zazitky jinych maminek a uvedomovala si co vse se muze stat a ze se muze stat klidne jeste pozdeji jsem cele dalsi tehotenstvi mela v sobe vnitrne zakazano tesit se dokud mimco nebude na svete.

Sdílejte:   | 
1

Nenašli jste diskuzi, kterou jste hledali? Přidejte ji

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

kajaklara, 20. 4. 2017, 7.59

Já jsem potratila sice v první trimestru, ale i tak je to bolavé. Na mimi jsme se moc těšili. Pomohla mi knížka Andělské poselství andělů. Kde je napsáno (ve zkratce) že když si duše vybírá rodiče, tak ví co jí čeká a pokud odejde při těhotenství, tak nás to má něco naučit ale hlavně je to cesta té dušičky a pro nás by to měla být spíš pocta než bolest. Je to sice těžké pochopit hned po potratu, ale teď po 4 měsících si říkám že na tom fakt asi něco je. A děkuji všemu v co věžím že mám zdravého syna

Fuga

Fuga, 29. 11. 2016, 9.27

to, co jste prožila, si vůbec nedokážu představit. A ještě to rozhodování

louskacek2, 29. 11. 2016, 11.41

My se rozhodovat nemohli miminko by nebylo schopene zivota nemělo funkční ledviny a močového ustroji zrejme též nefungovalo. Byla jsem u dvou odborníků na potvrzení diagnózy a pote to bylo už jasne. ..

Fuga

Fuga, 29. 11. 2016, 13.48

alespoň že to.

louskacek2, 29. 11. 2016, 13.54

ano taky to pro me bylo v uvozovkach pozitivni ze nebylo na vyber....

k.o.r.i.n.e.k, 19. 10. 2016, 9.38

Je to hrozné, nechtěla bych to zažít

Lusesita25, 10. 10. 2016, 18.37

Vubec si nedovedu predstavit ze bych musela jit na potrat at uz na zacatku nebo v prostředků a nedej boze u konce tehotenstvi

ppetaa27, 15. 1. 2016, 17.59

To je mi lito taky mam za sebou potrat, ale v 6. tydnu. Tak jsem sla na vycisteni delohy a o tyden pozdeji mi oznamili, ze mam v sobe bohuzel jeste jedno "miminko", ale je ve vejcovodu. Takze mi museli cely vejcovod vzit. Brala jsem to hodne tezce a porad jsem si rikala, ze me z toho vytahne az dalsi tehu. Do pul roka jsem byla tehotna i jen s jednim vejcovodem. Ale strach cely tehu byl neskutenej.

DenisaC, 13. 12. 2015, 19.10

Je mi to moc líto

Zuzi, 6. 12. 2015, 21.31

brrr...chlupy se mi ježí při představě, že bych to měla zažít, mám za sebou 2 zamlklé p., ale v I.trimestru, jedno byl úplný začátek, kdy jsem ani neoznámila, že jsem těhu, věděl to jen manžel, mamka a jedna kolegyně, s tím jsem se celkem srovnala, akorát jsem musela do nemocnice, takže tam mi bylo celkem smutno, víc jsem si to uvědomovala... Za 3m jsem byla znova těhotná, radost velká, preventivně jsem to řekla zase jen minimum lidem, ale na běžné kontrole mi doktor oznámil, že bohužel...asi 10tt...to už jsem nesla hůř...myslela jsem na známé co "to" zažily ve II.trimestru a nedokáži si představit jak bych se s tím vyrovnala....jsou to smutné příběhy, ale jsou tu. Já za necelé 3m byla opět těhotná a to už je náš Toníček jediné co mě uklidňovalo, bylo to, že to tak holt chtěla příroda, na postižené dítě bych neměla asi náturu...

louskacek2, 6. 12. 2015, 21.45

Ja byla znovu tehotna do 4 mesicu a to byl jediny skutecny lek drzet opet v naruci zdrave vytouzene dite:-).

Zuzi, 6. 12. 2015, 22.22

Mohu se zeptat jak jste brala vytoužene miminko po takovéhle zkušenosti? Snad chápete na co se ptám. Já se totiž najednou začala daleko víc bát a vše si víc uvědomovat - alespoň co se týče dětí, s tím starším jsem to brala tak nějak vše v pohodě...ale jak jsem před Toníčkem měla potíže, víc jsem se k miminku přimknula, v podstatě celé těhu jsem se bála - což je i pochopitelné...ale i pak když jsem miminko držela v náruči a s tím starším taky...prostě jsem si ještě víc uvědomila tu křehkost kolem celého mateřství ...

louskacek2, 6. 12. 2015, 22.49

Tehotenstvi jsrm se bala a zakazala jsem si predem se tesit. Pak a ani ted to uz jinak nevnimam. O sve deti se sanozrejme boji kazda normalni mama v souvislosti s potratem to ale nevnimam jinak.

Kristy Sim

Kristy Sim, 4. 12. 2015, 14.50

opravdu hrozná zkušenost, moc mě to mrzí a přeji,aby se takové věci nedely vůbec.

mckvak, 4. 12. 2015, 13.55

Uff tohle je strasne smutne. Celou dobu tehu jsem se modlila at vsechno dobre dopadne. Tohle bych neprala nikomu

louskacek2, 4. 12. 2015, 14.01

Ja si pri prvnim tehotenstvi ani neuvedomovala jake je to stesti ze je vse v poradku. Druha skusenost byla tato a treti nastesti taky bez problemu. proste to tak melo byt byl to osud otocil list a sli jsme dal. Mala uz nastesti zapomnela...

Katka, 29. 11. 2015, 10.55

Testy z krve jsou zacílené jen na několik postižení. Vady srdce se určují z ultrazvuku.

Naši partneři

© 2013 - 2017 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. v pořádku více informací