Nesnášíme ležení

zkusit si tam lehnout s ní, mluvit na ní, uklidnit ji

osobní ne, ale kamarádce dcera paradoxně špatně spí v kočárku a taky neví, čím to je. Každé dítě je holt individuál

Myslím že chce vaši blízkost, dělaly mi to obě dcery v tomto věku. Když jsem opravdu potřebovala je odložit, dala jsem je do polosedu do lehátka, hned měly jiný rozhled a byl klid.

zkusit položit třeba na bříško,... dcera mi to taky dělala, ale bylo to období, pak se časem zklidnila,... zkusila jsem si lehnout k ní na deku, aby mě viděla

To není rozmazlování, je to přirozené, děťátko se chce nosit . Navíc je ještě maličká. Každé dítě na to reaguje jinak, některé vydrží a některé pláče. Četla jsem zajímavý článek na toto téma: proč černošské děti téměř nepláčou. Protože se neustále nosí na těle matky.

Myslím, že potřebuje vaši blízkost Taky jsem si říkala hlavně abych syna nerozmazlila, ale když po vyrostl, říkala jsem si proč? Jedná se vlastně jen o pár měsíců v mém i jeho životě (člověk se s ním nadře - nosili jsme v Manduce, moc toho člověk neudělá, neuklidí, nebo je to složitější), ale jen co začne chodit, pomalu mě přestává potřebovat, nestíhá se mazlit a bude hůř.. Tak co, není vždy navařeno, naklizeno.. Ale ty vzpomínky mi nikdo nevezme uklidím jindy..

Prostě vás zkouší

To má takové období. Za chvíli začne sedět a bude to zas o něčem jiném. Já to řešila šátkem.

Asi chce fakt nosit, nesnáší, že si dovolíte jí odložit To brzy přejde

Chce se nosit. Malý má to samé. Položím a řev, vezmu a klid,kouká, zkoumá natahuje se po všem..