Když je matce zle.
Vložil(a): Jarka mmm, 2. 9. 2016 11.32
Maminky,opět prosím o radu. Když jste čekaly druhý mimco a bylo vám permanentně zle,jak jste to doma řešily? Manžel je pracovně dost zaneprázdněn a doma nějak moc nepomůže. Babička občas třeba na hodinu pohlida malou,někdy uvaří oběd. Ale to neřeší celý den. Jak jste zvladaly péči o děcko v době,kdy byste raději celý den ležely nebo byly na záchodě a měly od všech pokoj? Dneska ráno jsem ani nezvladla uvařit kaši. A to ještě pomijim to,že teď doma prostě neuklizim...
Nenašli jste diskuzi, kterou jste hledali? Přidejte ji
Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.
Mygara, 10. 11. 2017, 17.00
doma byl bordel a dítě se holt chvíli dívalo i na televizi
Fuga, 5. 1. 2017, 12.36
já naštěestí byla plně funkční, ale měla jsem tu výhodu, že mi pomáhala moje maminka, takže jsem se i prospala
Když jsem podruhé otěhotněla, dceři byly čerstvé 3 roky. Nevolnosti jsem měla celé dny, bylo to hrozné. Vždy ráno když to bylo nejhorší jsem si lehla na matrace do obýváku, dceři pustila pohádky a prostě dopoledne strávila u televize. Co taky jiného když jsem se sotva doplazila na wc... Tím že jí byly 3, tak už u pohádek vydržela. Když mi kolem poledne bylo lépe, ležela jsem ale stavěly jsme puzzle na knížce, malovaly atd. Odpoledne chodila ven nebo k babičce s partnerem a já odpočivala. Bylo to takhle před Vánoci a já nezvládla skoro nic upéct, balit dárky jsem vždy milovala a teď jsem to nezvládala, na Štědrý den jsem k večeři měla porci jako dcera. Naštěstí to po 3 měsících ustalo.
sestricka1989, 3. 11. 2016, 13.11
Já jsem ještě toto nezažila ponevac mám zatím jedno dítko ale těhotenství jsem měla dosti pestré když jsem nezvracela tak mě vše bolelo či jsem byla pořád ospalá takze takřka k ničemu. Bojím se druhého těhotenství že to bude stejné a ještě k tomu budu mít u sebe prcka . Třeba kamarádka to řeší tak že má kokem sebe spoustu kamarádek a ti ji pomáhají zajdou k ní na jaficko a hlídají malou . Babičku hlídací taky moc nemá spíše nemá a chlap jezdí s kamionem takže taky doma není.....je dobrý že ma okolo sebe spoustu kamarádek a znamich tě ji pomahaji
také čekám druhé a není to sranda jsem v 9m a prcek má 21m a nechodí, takže ho pořád musím tahat. Začátky byly hrozné v tom, že jsem byla neskutečně unavená, teď je to náročné s tím pupíkem. Jsme na to s manželem sami, takže nejhorší je doba, kdy je v práci. Snažím se zabít čas procházkou ale ta neskutečně ničí mě a snažím se u toho neporodit. pokud to jde, tak si alespoň lehnu nebo sednu, ale moc často to není a když usne, tak jdu hned taky.Věřím, že nevolnosti brzy ustoupí a bude vám lépe, já je měla do 5m ale pak to bylo 2 měsíce dobrý i energii jsem měla a pak přijde "finále" a to chce jen přežít každý den do porodu, držte se a zvládnete to určitě
bohužel bych se s takovým kočárkem nedostala z paneláku, máme malý výtah a tahat obe děti v ruce do sklepa a pak s kočárkem skákat schody také nejde ale velký bude v kočárku a malý v šátku tak snad to zvládneme takto, vy poslouchejte co vám tělo říká a odpočívejte jak to jen jde, určitě bude brzo lépe!
Zuzka Čtvrtečková, 5. 9. 2016, 16.49
Když jsem čekala druhé dítě, bylo to peklo. Zvracela jsem i den před porodem.Dělalo se mi špatně všude a pořád - žádné jen ráno nebo jen večer. Maso jsem nemohla ani vidět. Několikrát vařil přítel, jinak jsem se snažila vše zvládat.
Úkol zněl přežit, bohužel je to tak. Pokud byl manžel v práci udělat jen to nejnutnější. Klasicky špatně mi v těhotenství nebylo, o to horší byla doba, když se narodilo druhé dítě, byla jsem vyčerpaná , omdlévala....Už jsem byla i několikrát nemocná a třeba střevní chřipka s dětmi za "zády" je taky zážitek. Manžel si nemůže vzít pár dní volna, ať si alespoň trochu odpočinete? Já mám mamku 500m od nás a ani jednou mi nepomohla a odpověď na vše: " Neměla jsi mít druhé dítě".
petrao, 3. 9. 2016, 6.01
To je smutné že vám tohle řekne maminka....to bych se o to víc snažila ji dokázat že to teda sama zvládnu
To se teda vaše mamka nechovala hezky . Když už chtěla dát kázání tak po tom,co by pomohla,nechápu to. Manžel se teď začal víc snažit,tak snad to nějak prezijeme. Už jsem si taky říkala,že až se mimco narodí a já třeba omarodim,tak to bude masakr. Nebo jestli zase budu rodit císařem,minule jsem asi měsíc skoro pořád ležela,což by teď asi moc nešlo . Naštěstí mamka se na další těší,tak snad pomůže.
