Tradice a pověry Štědrého dne

zobrazeno 6128×

Vložil(a): pavlakosec, 19. 12. 2016 11.27

Celý Advent pomalu směřuje k jedinému dni. Na věnci jsme zapálily poslední svíci, cukroví už je napečené, domov voní vanilkou a z rádia se linou koledy. Děti i dospělí se už nemůžou dočkat. A pak je konečně tady! Štědrý den. Ne vždy ale probíhá tak jako u nás. Pojďte se s námi na chvíli zastavit a přečíst si o Vánocích a tradicích lidí jiného, než křesťanského nebo ateistického vyznání. Víte, co přináší štěstí a co smůlu? Od kdy se zdobí Vánoční stromeček? Jmelí, betlémské světlo, lodičky ze skořápek atd.

Štědrý den připadá na 24. prosince. Jedná se o poslední den přípravy na vánoční svátky. Ve středověku se někdy jednalo o poslední den roku, který začínal nejčastěji právě na slavnost Narození Páně, 25. prosince.

Štědrý den znamená většinou mnoho radosti, hlavně pro děti, které se u nás od rána těší na Ježíška, jaké dárky přinese a kolik toho nadělí. Den se nese ve znamení přípravy večeře. Tradičně se v tento den také některé rodiny navštěvují, jiné se sjíždí v následujících svátečních dnech. Na štědrý den dospělí a větší děti zdobí snad nejtypičtější symbol dnešních Vánoc - vánoční stromeček, ovšem některým malým dětem jej nosí společně s dárky Ježíšek.

Význam vánočních svátků

Pro křesťany na celém světě jsou Vánoce, stejně jako Velikonoce, velmi významným svátkem. Znamenají pro ně den narození Ježíše Krista a začátek jeho putování a šíření evangelia. Ani věřící se ale nedokážou zcela vyhnout současné podobě Vánoc, která se celkem přirozeně stala více komerční než duchovní.

Pravoslavná církev slaví Vánoce v jiném období, než většina obyvatel světa, ale ani to už v současnosti není pravidlem – například v Bulharsku nebo Řecku se i pravoslavní věřící přiklánějí k období od 24. prosince. V každém případě jsou ale Vánoce po Velikonocích nejvýznamnějším svátkem pravoslavné církve. Začínají 28. listopadu půstem, který končí až po 40 dnech velkou bohoslužbou, hlavními dny svátků jsou 6. a 7. leden. Pravoslavné Vánoce končí 19. ledna a další velkou událostí je svátek Kristova křtu. 

Židovské svátky Chanuka se slaví osm dní, jejich začátek se každý rok mění podle židovského kalendáře, ale vždy připadá na naše vánoční období. Podle Židů ale Chanuka nemá s Vánocemi nic společného, kromě ročního období a toho, že židovské děti dostávají malé dárky. Chanuka je pro Židy významná především tím, že své náboženství otevřeně prezentují ostatnímu světu, protože většina ostatních židovských svátků je uzavřená především pro jejich společenství.

Pro ateisty mají Vánoce jiný než církevní význam. Vnímají je spíše jako dny klidu, pohody a spokojenosti. Základními symboly jsou ozdobený vánoční stromeček, dárky, cukroví, a v Čechách, na Moravě i ve Slezsku štědrovečerní večeře, která se skládá nejčastěji z rybí polévky, smaženého kapra a bramborového salátu.

Vánoční svátky se také staly zajímavou komerční příležitostí pro výrobce mnoha druhů zboží a potravin, a samozřejmě i pro obchodníky. Přes neustálá varování před komercializací Vánoc, stresem, drahými a zbytečnými dárky nebo přejídáním, se každý rok tržby výrobců a obchodníků zvyšují. Tento trend bude pravděpodobně ještě nějakou dobu pokračovat. Podle názoru různých odborníků je to dáno zjednodušenou představou, že v uspěchaném současném světě je potřeba alespoň jednou za rok zapomenout na všechny starosti a vynahradit sobě i svým blízkým nějakým způsobem nedostatek času a pozornosti – a právě Vánoce se považují za nejlepší příležitost.

Štědrý den je plný tradic a zvyků. Mnoho z nich se dodržuje i v dnešní moderní době. Bohužel spousta z nich se již nedodržuje, nebo jen na vesnicích a v lidových kroužcích.

Tradice Štědrého dne

Se Štědrým dnem je spojeno množství předkřesťanských i křesťanských vánočních zvyků a pověr. Snad se vám některé z tradic zalíbí a zařadíte je do průběhu svých svátků.

Štědrovečerní večeře

24. prosince bývá tradicí, že se schází celá rodina na slavností večeři. Samotná večeře se tradičně skládala z rybí polévky, bramborového salátu s kaprem, a během její konzumace se dodržovaly jisté zvyklosti: mohlo se tak připravit o talíř více pro nečekanou návštěvu, případně položit pod talíř minci či šupinu. Od štědrovečerní tabule se obvykle směla vzdalovat pouze hospodyně. Sváteční jídelníček měl řadu krajových a místních variant. Části večeře odnesl po jídle hospodář a hospodyně ke stromům, drůbeži a dobytku. Svůj díl dostaly i oheň a voda, aby neškodily. 

Po večeři bývá zvykem rozbalovat vánoční dárky, které dětem v českých zemích přináší Ježíšek. Štědrý den tradičně vrcholí půlnoční mší, na které se zpívají koledy a začíná samotná církevní oslava narození Krista.

Vánoční cukroví

Vánoční cukroví a jeho pečení je jedna z obecně rozšířených vánočních tradic, která je ve velké části českých domácností dodržována. Většina z vánočních cukroví se připravuje ze směsi mouky, cukru, vajec, másla, kakaa, čokolády a různých druhů ořechů a kandovaného ovoce. Mezi typické patří cukroví z lineckého těsta, které je možné navíc ochutit strouhaným kokosem nebo kakaem. Typická vůně je vanilka, koření skořice. Péct cukroví můžete však i zdravěji, inspirujte se v naší kategorii Recepty a vyzkoušejte některé z recetů označených včeličkou :)

Betlémské světlo

Jednou z novodobých vánočních tradic je betlémské světlo, které rozvážejí skauti. Světlo se každoročně zapaluje v Betlémě, a posléze putuje napříč Evropou. Do Česka betlémské světlo putuje z Vídně, kde jej rakouští skauti předávají o neděli Gaudete delegacím z celé Evropy. Pro Česko jej přebírají brněnští skauti, kteří jej v sobotu před 4. nedělí adventní rozvážejí, takže je pak k dispozici v kostelech, na náměstích, vánočních trzích, knihovnách apod.

Vánoční stromeček 

Vánoční stromeček je ozdobený strom, obvykle stálezelený jehličnan jako smrk, borovice nebo jedle.

Tradice zdobení stromku pochází z území dnešního Německa. Má svůj původ ve zdobení lidských obydlí chvojím na ochranu před vším zlým. Ještě počátkem 16. století bylo zdobení stromků pronásledováno katolickou církví jako pohanský zvyk, později však bylo akceptováno. Větve jehličnanů se staly symbolem věčného života. První stromky byly údajně zavěšovány za špičku ke stropu, později byly zavěšovány i špičkou dolů. K jejich zdobení se používalo pečivo, perníky, ovoce, ořechy, později stuhy, kraslice, slaměné ozdoby apod. Svíčky se ke zdobení údajně používají od roku 1860, po nástupu elektrifikace byly nahrazeny vánočním osvětlením. Tato tradice se považuje hlavně za křesťanský zvyk.

V domácnostech se zdobí malé stromky, které mohou být také nahrazeny umělými stromky, zatímco ve městech se staví velké vánoční stromy v průběhu adventu.

V Česku nemá vánoční stromek dlouhou tradici. Poprvé jej postavil pro své přátele v roce 1812 ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich na svém libeňském zámečku. Nový zvyk se však začal prosazovat jen pozvolna, a to až ve 40. letech 19. století v bohatých pražských měšťanských rodinách.

Na vánočních trzích se sice začaly prodávat z Německa dovezené umělé stromečky vyřezané z kartonu nebo tenkých prkének, ale kupující o ně nejevili příliš veliký zájem. Více se ujaly živé stromečky, smrčky, jedličky nebo májky ozdobené sladkým pečivem, perníkem a především ovocem – jablky nebo hruškami, mandlemi či rozinkami. Zřejmě roku 1860 se na stromečku v Čechách poprvé rozsvítily lojové svíčky.

Do venkovských stavení pronikaly ozdobené vánoční stromečky ještě pomaleji. Až do první světové války bývala v mnoha domácnostech pouze ozdobená smrková nebo jedlová větev.

Na náměstí ve městech se často umísťují velké vánoční stromy. Poprvé tento byl Strom republiky postaven na brněnském Náměstí svobody spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem. Pohnula ho k tomu událost, kdy s přáteli nalezli v zimě, v roce 1919, v bílovickém lese, prochladlé děvčátko. Tento prožitek ho zasáhl natolik, že se o Vánocích v roce 1924 rozhodl vztyčit na náměstí strom, a pod ním uspořádat sbírku na pomoc všem opuštěným dětem. Jedním z nejslavnějších českých vánočních stromů byl 24 metrů vysoký smrk z Beskyd, který ozdobil o Vánocích 1999 vatikánské Svatopetrské náměstí.

Rovněž rozšířené je vánoční zdobení živě rostoucích stromů. Nejvyššími živě rostoucími vánočně ozdobenými stromy v Česku jsou smrk v Mladkově 30,57 m (k 1. 12. 2013), smrk na Kvildě 26,5 m, smrk ve Valašské Bystřici 24,75 m, smrk ve Žďáru nad Sázavou 22,47 m a smrk v Postoloprtech 20,46 m.

Jmelí

Je jednou z dalších vánočních rostlin. Lidé si jeho zelené, postříbřené či pozlacené snítky nejčastěji připevňují na lustr, případně nad dveře. Zřejmě proto, že pod zavěšeným jmelím má muž právo políbit jakoukoli dívku či ženu. Nebo proto, že „kdo se pod jmelím políbí, druhému se zalíbí“ a jejich láska bude po způsobu jmelí věčně zelená. Každopádně darované jmelí nosí štěstí, a tak se při vánočních návštěvách hodí s sebou snítku přinést.

Štědrovečerní magie

Nikdy jindy se v českých domácnostech tolik nečaruje, jako právě na Štědrý večer. Přes den nesmíte zametat a vynášet z domu odpadky a smetí, protože byste si vynesli štěstí. Při samotné večeři počet strávníků můsí být vždy sudý, pokud není, dává se talíř navíc pro nečekaného hosta. Pod talíř se dávají rybí šupinky, které si pak každý dá do své peněženky a ty zajistí dostatek financí na celý příští rok. A také se nesmí zapomenout, že se od svátečního stolu nesmí vstávat a odcházet až do skončení večeře. Protože kdo to udělá, ten se už "příštích Vánoc nedožije".

Rozkrojené jablíčko

Po štědrovečerní večeři si každý může rozkrojit jablko, napříč, tedy kolmo na stopku. Kdo ve svém jablku nalezne pěticípou „hvězdičku“ ze zdravých jadérek, může být spokojen. V příštím roce ho čeká zdraví a štěstí. Pokud je jádřinec červavý, lze se nadít nemoci. A když místo pěticípé hvězdičky jsou jadérka uspořádána do tvaru křížku, hrozí nejhorší. Osudu lze napomoci výběrem zdravého, velkého jablka. Podobnou informaci, jako jablka podle tradice, ukrývají i vlašské ořechy. Kdo ve čtyřech nalezne zdravá jádra, bude sám zdravý celý rok.

Lití olova

Na přípravu náročnější, zato významově bohatší je staročeský zvyk lití olova. Nad plamenem se roztaví kousek olova, které se posléze najednou vylije do nádoby s vodou. Podle tvaru, do kterého olovo ve vodě ztuhne, přítomní usuzují, co dotyčného čeká. Svobodné dívky se v něm snaží rozeznat tvář či monogram toho, kdo je jim určen. Výsledný tvar olova je také možné číst jako odpověď na předem položenou otázku.

Skořápkové lodičky

Poetický zvyk, který upoutá (nejen) každé dítě, je pouštění lodiček z ořechových skořápek. Několik vlašských ořechů se rozpůlí a do vyprázdněných polovin skořápek se připevní maličká svíčka  - nejsnáze  pomocí nakapaného vosku. Ořechová lodička se zapálenou svíčkou se vypustí do větší nádoby s vodou. Její plavba předznamenává životní dráhu toho, kdo ji vyslal.

Házení střevíce

Na Štědrý den se svobodné dívky mohou svého osudu zeptat, čeká-li je v příštím roce svatba. Dívka hází střevícem přes hlavu. Jestliže dopadne patou ke dveřím, zůstane i nadále doma. Pokud ale bota zamíří špičkou ze dveří ven, čekají dotyčnou vdavky a odchod od rodičů.

Třesení stromkem

Tedy nikoliv vaším vánočním stromkem, ale nejčastěji mladou jabloní či zlatým deštěm na zahradě. Děvče si vyběhlo po večeři na zahradu, zatřáslo stromkem a odkud se první ozval pes, odtud měl přijít slečně ženich. Tedy z buďto přímo z toho domu, či alespoň z toho směru.

Rozkvetlá Barborka

Svobodná dívka si na svátek sv. Barbory utrhne větvičku třešně nebo zlatého deště. Pokud jí snítka rozkvete do Štědrého dne, do roka se vdá.

Štěstíčka

Na malé papírky se napíší zpravidla jednoslovná hesla (štěstí, zdraví, bohatství, svatba, dítě atd.) a ty se vloží do nádobky. Stolovníci pak po večeři losují. Převládají samozřejmě pozitivní hesla, negativním doporučuji se vyhnout. Použité heslo se vrací do nádobky zpět, aby další losující si mohl vytáhnout svou budoucnost z plné škály osudu.

Koleda

Tradice koledování sahá v českých zemích až do středověku a ještě v nedávné době byl tento zvyk součástí především venkovského prostředí. Koledníci obcházeli stavení, zpívali písně a za přání všeho dobrého dostávali od hospodářů výslužku. Hlavní dobou koledování bylo období mezi Štědrým dnem a svátkem Tří králů (tj. 24.12.- 6.1.). S tradiční vánoční koledou je spojen například svátek sv. Štěpána (26.12.). Verše "Koleda, koleda Štěpáne, co to neseš ve džbáně? Nesu, nesu koledu, upad jsem s ní na ledu.." znají i děti, které se koledovat už nevydávají. Koledy se dnes zpívají jen u vánočního stromečku a i ty jsou stále častěji nahrazovány spíše pouštěním vánoční hudby.

Ježíšek

Po štědrovečerní večeři nastává okamžik, na který se mnohé české děti těší celý rok. Rodina se shromáždí kolem rozsvíceného vánočního stromečku, pod nímž se kupí zabalené dárky. Podle tradice je sem nepozorovaně přinesl Ježíšek. Na rozdíl třeba od Santa Clause tato postava nemá žádnou ustálenou vizuální podobu. Také způsob, jakým k dětem přichází, zůstává obestřen tajemstvím. Ježíšek je zdrobnělinou pro Ježíše Krista, jehož dětství je o Vánocích zdůrazňováno. Děti Ježíškovi před Vánoci posílají dopis, ve kterém ho prosí o to, co by si přály pod stromečkem nalézt. Původně v českých zemích nosíval dárky sv. Mikuláš, postava Ježíška sem pronikla až v devatenáctém století z Německa. České děti z obou tradic vytěžily maximum: dárky jim nosí jak Mikuláš, tak Ježíšek.

Štědrovečerní pověry

Co přináší smůlu?

  • před půlnoční mší se nesmí šít, plést - protože by pak myši dílo zničily
  • na Štědrý den se nesmí čistit chlévy a stáje, pak by dobytek kulhal
  • na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu a neštěstí do domu
  • na Štědrý den nepište své milé - milému zamilované psaní, jinak by to mohlo znamenat rozchod

Co přináší štěstí?

  • když v noci na Boží hod vystřelíte z pušky směrem k Měsíci
  • čerstvý chléb upečený 25.12. a čerstvá vejce snesená 25.12 - mají kouzelnou moc
  • Štědrý den v pondělí - dobrá úroda, hodně medu
  • Štědrý den v úterý - bude hodně vína a obilí
  • Boží hod ve čtvrtek - podařilo se výhodně prodat dobytek
  • Boží hod v pátek - bude horké léto a krásný podzim

Pověry u Štědrovečerní večeře

  • podle tradice mělo být na štědrovečerním stole devatero pokrmů
  • pro hojnou úrodu bylo třeba sníst nejprve lžíci hrachu
  • někde vařili polévku s dlouhými nudlemi, aby mělo žito dlouhé klasy
  • večeře se začínala a končila modlitbou, ve které se vzpomínalo na zemřelé členy rodiny
  • hospodyně nesměla vstát od stolu, jinak by jí neseděly slepice na vejcích, obsluhovala tedy děvčata
  • zbytky jídla byly zakopány do země, aby byla úrodná
  • když hospodyně připálí vánočku, bude o vánocích stonat
  • kdo si pod štědrovečerním stolem bos šlápne na sekeru, toho nebudou bolet nohy a celý rok zůstane zdráv
  • při štědrovečerní večeři přivolávají pokrmy z čočky a jáhel bohatství, drobná mince pod talířem peníze
  • vdavekchtivé děvče má na Štědrý den jedinečnou příležitost... stačí, když tajně sebere devět patek od vánoček a do roka je pod čepcem
  • večer před Štědrým dnem si položte k posteli ořech, po probuzení ho rozlouskněte a snězte.. po celý rok by vám měly dát pokoj blechy a štěnice :)
  • sníš-li při štědrovečerní večeři kousek okoralého chleba, bude se tě držet štěstí
  • rozliješ-li víno, čekej do roka křtiny
  • česnek a med pojišťují zdraví, hrách dodává sílu
  • kdo nosí u sebe tři šupiny ze štědrovečerního kapra, toho se drží peníze
  • řetězem ovázaný trnož stolu ochraňuje rodinu před zlými duchy

 

Vánoce – a není důležité, jestli je slaví ateisté, křesťané, pravoslavní věřící nebo židé – by měly být pro všechny lidi na celém světě svátky klidu, pohody a radosti. Jen v takové podobě mají svůj význam a je jen na nás, zda si je takové uděláme.

Maminky, jaké tradice a zvyky na Vánoce a Štědrý den držíte vy a jak k vám domů chodí (létá) Ježíšek? :)

Máte nápad na téma, o kterém bychom měli napsat? Pošlete nám ho.

Sdílejte:   | 
1

Diskuze k této stránce (34 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Mygara

Mygara, 19. 3. 2017, 19.08

tedy, u některých tradic jsem nevěděla jejich původ

Cherrynka, 15. 2. 2017, 17.56

Vánoce miluju, nejlepší svátky pro mě. Moc se mi líbí tradice, které bych moc ráda dodržovala, ale jsem doma na to jaksi sama, tak to všechno nezvládnu. Nemám ráda jednoduché designové stromečky, natož umělé! Mám ráda přeplácené smrky, stejně tak jako babička s dědou a praprarodiče

Fuga

Fuga, 4. 2. 2017, 6.35

díky za připomenutí tradic, mnohé jsem ani neznala

Itany, 5. 1. 2017, 15.48

Krasny clanek v mnoha tradicich jsme se nasli:)

Klier, 2. 1. 2017, 18.53

Krasny clanek,skoda ze uz je po vanocich,ale aspon ispirace na dalsi. My dodrzujeme jen par,ale neco si hned pridame !

jitkamety, 26. 12. 2016, 13.12

spoustu tradic neznam,my delame jen ty klasicke-rozkrajovani jablicka,pousteni lodicek a leti olova

Cherrynka, 15. 2. 2017, 17.57

No my ani to doma to nikoho nebaví, přitom já bych dělala snad všechno

Adrianita, 22. 12. 2016, 15.25

Moc hezký článek. My posloucháme koledy, jsme 3, tak letos nachystám talíř navíc, máme nachystané jmelí, tak se políbíme a pak ho odnesu mamce pro štěstí, pod talíř dám šupiny a pak si je schováme do peněženky. A fajn vědět co nedělat, žádné praní, zametání, vynášení odpadků Na Vánoce máme ke snídani vánočku a rozdělím se i se psem.

Cherrynka, 15. 2. 2017, 18.12

Koledy mám ráda hlavně ty staré tradiční. Loni jsem slyšela nějaké rádoby novinky a hned u toho sprostý slova

Nika80, 21. 12. 2016, 10.47

My se také snažíme dodržovat co nejvíce tradic,a některé tady jsou pro mě nové-děkuji za inspiraci Jen s tím praním na Štědrý den to znám tak,že nesmí vyset na Štědrý den prádlo,takže vždycky běhám a rychle sundavám pověšené prádlo ze sušáku

Kamila Pecharová, 20. 12. 2016, 23.15

Super článek, to jsem potřebovala ráda dodržuji tradice a snažím se vše co znám dodržovat letos ale ještě určitě nepůjdu na štědrý den se smetím, nebudu prát a manžel už se sháněl po sekeře Jinak jak k nám letos přiletí Ježíšek ještě nemáme úplně domyšlené, bude to první "důležitý" Ježíšek, synovi budou v březnu 3 roky, takže to už vnímá dost.. Snad nám to s tatínkem klapne

Aliisha

Aliisha, 20. 12. 2016, 21.56

Některé tradice ani neznám. Vánoce mám moc ráda vždycky se na ně celý rok těším.

Naši partneři

© 2013 - 2017 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. v pořádku více informací