Hry našeho mládí: několik zapomenutých her pro děti na tábor, zahradu i domů

Dnešní děti mají k dispozici nepřeberné množství hraček, aplikací a digitální zábavy. Přesto si řada rodičů všímá, že jejich děti často nevědí, co si počít, jakmile vypnou tablet nebo televizi. Možná je proto ideální čas oprášit hry, které bavily nás. Mnohé z nich vznikaly spontánně. Nepotřebovaly složité pomůcky ani organizaci. Stačilo několik kamarádů, kus volného prostoru a chuť si hrát. Právě jednoduchost je jejich největší kouzlo i dnes.

Navíc nejde jen o zábavu. Děti při těchto hrách rozvíjejí pohyb, komunikaci, spolupráci, strategické myšlení i schopnost řešit konflikty. A to vše nenásilnou formou.

Cukr, káva, limonáda

Existuje snad někdo, kdo tuto hru nikdy nehrál? Jedno dítě stojí zády k ostatním a pronese známou větu: „Cukr, káva, limonáda, čaj, rum, bum!" Během odříkávání se ostatní snaží co nejrychleji přiblížit. Jakmile se hlídač otočí, všichni musí zůstat bez pohybu. Komu se podaří dotknout hlídače jako prvnímu, stává se vítězem.

Co na této hře děti milují? Napětí, očekávání a snahu ovládnout vlastní tělo. Dnešní generaci bývá často stejně zábavná jako před třiceti lety.

Honzo, vstávej!

Další klasika, která funguje prakticky kdekoliv. Jeden hráč představuje Honzu a stojí opodál. Ostatní se střídají v otázce: „Honzo, vstávej! Kolik je hodin?" Honza odpovídá například: „Pět sloních kroků." „Tři mravenčí." „Sedm obřích." Děti postupují podle zadání a snaží se dostat k Honzovi jako první. Výborná hra i pro menší děti, které si procvičí počítání, odhad vzdálenosti i představivost.

Městečko Palermo

Kdysi oblíbená hra na přespávačkách a táborech dnes zažívá velký návrat. Každý hráč dostane tajnou roli. Mezi nimi je mafián, detektiv a obyvatelé městečka. Úkolem mafiána je nenápadně vyřazovat hráče, zatímco ostatní se snaží odhalit jeho identitu. Starší děti si při této hře procvičují logické myšlení, argumentaci i schopnost pozorovat ostatní. Ne nadarmo ji milují i dospělí.

Schovávaná nikdy neumírá

Možná nejstarší hra na světě. Přestože dnes děti často znají jen její digitální verze ve videohrách, klasická schovávaná má stále své kouzlo. Každý keř, strom nebo kout zahrady se stává potenciálním úkrytem. Schovávaná navíc podporuje orientaci v prostoru, pohyb a zdravou dávku dobrodružství. A přiznejme si, že ani mnozí rodiče neodolají a rádi se zapojí.

Vybíjená

Pokud existuje hra, která dokázala rozhýbat celou třídu, byla to právě vybíjená. Děti si procvičí postřeh, rychlost, koordinaci i týmovou spolupráci. Navíc se dá hrát téměř kdekoliv, kde je dostatek prostoru. Pro současné děti bývá vítanou změnou oproti organizovaným kroužkům a tréninkům, protože pravidla jsou jednoduchá a hra může začít během několika minut.

Skákání přes gumu

Hit devadesátých let. Na sídlištích bývalo téměř nemožné narazit na skupinu dívek bez dlouhé gumy kolem kotníků. Skákací sestavy měly různé obtížnosti a kdo udělal chybu, střídal. Dnes se na tuto hru trochu zapomíná, což je škoda. Rozvíjí totiž koordinaci, rytmus i fyzickou zdatnost. A rodiče si při ní často připomenou vlastní dětství.

Tichá pošta

Jednoduchá hra, která dokáže rozesmát celou skupinu. První hráč pošeptá sousedovi větu. Ta se předává dál až k poslednímu hráči, který ji nahlas zopakuje. Většinou bývá výsledek úplně jiný než původní zpráva. Děti si procvičí soustředění, naslouchání i komunikaci.

Mrazík

Skvělá hra na tábor i větší zahradu. Jeden hráč představuje Mrazíka a chytá ostatní. Koho se dotkne, ten zmrzne na místě. Osvobodit ho mohou ostatní hráči dotekem nebo podle předem domluvených pravidel. Tato hra bývá mezi dětmi oblíbená hlavně díky rychlému tempu a týmové spolupráci.

Hutututu aneb pořádná dávka energie

Dříve ji znalo téměř každé dítě. Dva týmy stojí proti sobě a jeden hráč se snaží proniknout do soupeřova území, aniž by při tom přestal vyslovovat známé „hutututu". Hra kombinuje taktiku, sílu i odvahu a děti ji milují i dnes.

Když prší: hry pod střechou

Ne všechny legendární hry se hrály venku.

Na táborech nebo chalupách kralovaly i další klasiky:

• Kufr
• Jméno, město, zvíře, věc
• Lodě
• Slovní fotbal
• Aktivity
• Hádání předmětů poslepu
• Kimova hra na postřeh

Tyto hry rozvíjejí paměť, slovní zásobu a kreativitu. Navíc se u nich zabaví celá rodina.

Proč se staré hry vracejí?

Odborníci na dětský vývoj se shodují, že volná hra má pro děti zásadní význam. Nejen kvůli pohybu, ale i kvůli rozvoji sociálních dovedností. Když děti samy řeší pravidla, domlouvají se, hádají se a následně usmiřují, učí se dovednosti, které jim žádná aplikace nenabídne. Staré hry navíc přinášejí něco, co dnešnímu světu často chybí: spontánnost. Nemusí mít jasný cíl, skóre ani vítěze. Důležité je samotné hraní.

Hry, které spojují generace

Možná největší kouzlo her našeho mládí spočívá v tom, že spojují děti, rodiče i prarodiče. Když dnes naučíte své děti hrát Honzo, vstávej nebo Cukr, káva, limonáda, nepředáváte jim jen pravidla hry. Předáváte jim kus vlastního dětství.

A možná zjistíte, že největší radost nebudou mít děti, ale vy sami. Protože na chvíli zapomenete na povinnosti, mobilní telefon i každodenní shon a vrátíte se do doby, kdy ke štěstí stačilo pár kamarádů, dlouhé léto a chuť si hrát.