Extrémní horka, sucho a silné bouřky: Proč se to děje a čeká nás toho ještě více?

Počasí bylo proměnlivé vždy. Dnes jsou však extrémy výraznější Kdo si pamatuje léta před třiceti nebo čtyřiceti lety, často vzpomíná na teplé prázdniny, občasné bouřky a relativně stabilní počasí. Extrémy se samozřejmě objevovaly i tehdy, ale většinou nepřicházely tak často a v takové intenzitě jako dnes. Meteorologická data z celého světa ukazují, že průměrná teplota Země dlouhodobě roste. S tím souvisí zvýšený výskyt vln veder, období sucha i extrémních srážek. Důležité je přitom pochopit, že změna klimatu neznamená, že bude každý den tepleji. Znamená především větší nestabilitu počasí a častější výskyt extrémních jevů.

Někdy se dokonce během jednoho měsíce vystřídá několik zcela odlišných meteorologických situací. Po několika týdnech tropických teplot mohou přijít prudké bouřky, které během pár hodin způsobí škody za miliony korun.

Jak funguje skleníkový efekt

Aby bylo možné porozumět současným změnám, je potřeba vysvětlit jeden z nejdůležitějších procesů v zemské atmosféře. Sluneční záření dopadá na povrch Země, který se zahřívá a následně část tepla vyzařuje zpět do prostoru. Atmosféra však obsahuje takzvané skleníkové plyny, především oxid uhličitý, metan a oxid dusný. Ty část tepla zachycují a vracejí zpět k zemskému povrchu. Bez tohoto přirozeného skleníkového efektu by na Zemi nebyly podmínky vhodné pro život. Problém nastává ve chvíli, kdy koncentrace skleníkových plynů výrazně stoupá. Od průmyslové revoluce lidstvo ve velkém spaluje uhlí, ropu a zemní plyn. Kvůli tomu se v atmosféře hromadí stále větší množství oxidu uhličitého. Atmosféra tak zachycuje více tepla než dříve a planeta se postupně otepluje. Na první pohled se může zdát, že zvýšení průměrné teploty o jeden nebo dva stupně není významné. Ve skutečnosti jde pro klimatický systém o obrovskou změnu, která ovlivňuje proudění vzduchu, rozložení srážek i četnost extrémních meteorologických jevů.

Proč přibývá tropických dnů

Jedním z nejviditelnějších projevů oteplování jsou stále častější vlny veder. Pokud se zvýší průměrná teplota celé planety, významně roste pravděpodobnost výskytu extrémně teplých dnů. To je důvod, proč padají teplotní rekordy prakticky na všech kontinentech.

V Evropě jsou dnes běžnější:

• tropické dny s teplotou nad 30 °C,
• velmi horké dny nad 35 °C,
• tropické noci, kdy teplota neklesne pod 20 °C,
• dlouhé několikadenní nebo několikatýdenní vlny veder.

Právě tropické noci představují pro lidské zdraví velkou zátěž. Organismus během nich nedokáže dostatečně regenerovat a po několika dnech se dostavuje únava, horší koncentrace nebo problémy se spánkem. Největší riziko hrozí malým dětem, seniorům a lidem s chronickými onemocněními.

Horko a sucho spolu úzce souvisejí

Vyšší teploty mají ještě jeden důležitý důsledek. Zvyšují odpařování vody z půdy, vegetace i vodních ploch. Představme si krajinu jako velkou přírodní houbu. Pokud svítí slunce a teploty několik týdnů přesahují třicet stupňů, voda se z této „houby“ postupně vytrácí. Půda vysychá a vegetace se dostává pod stále větší stres. Pokud současně nepřicházejí pravidelné srážky, vzniká sucho. Vysychají menší vodní toky, klesá hladina podzemních vod a zemědělské plodiny mají nedostatek vláhy. Sucho se navíc nemusí projevit okamžitě. Někdy se jeho dopady hromadí celé měsíce nebo dokonce roky. Velký problém představuje také způsob hospodaření s krajinou. V minulosti byla řada mokřadů vysušena, menší vodní plochy zanikly a krajina přišla o část své schopnosti zadržovat vodu. Když pak delší dobu neprší, voda v ní chybí mnohem rychleji.

Jak je možné, že po suchu přijdou prudké lijáky? Na první pohled to působí nelogicky. Někde se mluví o suchu, o několik dní později stejnou oblast zasáhnou přívalové deště. Ve skutečnosti jde o dvě strany stejného problému. Teplejší vzduch dokáže zadržet více vodní páry. Když se pak vytvoří vhodné podmínky pro vznik bouřek, nahromaděná vlhkost se uvolní během krátké doby. Proto dnes častěji dochází k situacím, kdy během jediné bouřky spadne obrovské množství vody. Půda, která byla předtím dlouho vyschlá, navíc vodu často nedokáže dostatečně rychle absorbovat. Místo aby se vsakovala, odtéká po povrchu a způsobuje lokální záplavy.

Právě proto mohou být současně pravdivé informace o dlouhodobém suchu i o ničivých povodních.

Bouřky mají více energie než dříve

Bouřka vzniká tehdy, když se střetne teplý a vlhký vzduch s chladnějším prostředím. Čím více tepla a vlhkosti atmosféra obsahuje, tím více energie mají bouřkové systémy k dispozici.

To může vést ke vzniku:

• přívalových dešťů,
• velkých krup,
• silných nárazů větru,
• supercel,
• lokálních tornád.

Meteorologové upozorňují, že nejde nutně o to, že by bouřek bylo výrazně více. Spíše se zvyšuje jejich intenzita a potenciál způsobovat škody. Právě střední Evropa se v posledních letech stává svědkem jevů, které byly dříve typické spíše pro jižnější části kontinentu.

Proč jsou města během veder ještě teplejší

K pocitu extrémního horka přispívá také růst měst. Beton, asfalt, sklo a budovy se během dne intenzivně zahřívají a následně teplo vyzařují i dlouho po západu slunce. Vzniká tak jev nazývaný městský tepelný ostrov. Rozdíl mezi centrem velkého města a okolní krajinou může během letních nocí dosahovat několika stupňů Celsia.

Současně ubývá zeleně, která by okolí přirozeně ochlazovala, a dešťová voda často rychle odtéká kanalizací místo toho, aby se vsakovala do půdy. Proto se stále častěji mluví o potřebě vysazovat stromy, vytvářet zelené střechy a zadržovat dešťovou vodu přímo v místě dopadu.

Jaké dopady budou pociťovat další generace

Oteplování klimatu neznamená pouze více horkých dnů v létě. Ovlivňuje zemědělství, zásoby vody, zdraví lidí, lesní ekosystémy i fungování měst. V některých regionech budou častější období sucha, jinde mohou přibývat přívalové srážky. Lesy se potýkají se škůdci a nedostatkem vláhy, zemědělci hledají odolnější plodiny a města investují do opatření proti přehřívání. Odborníci se shodují, že změna klimatu není problém vzdálené budoucnosti. Je to proces, který probíhá už nyní a jeho projevy lze pozorovat prakticky každý rok.

Počasí se mění před našima očima

Extrémní horka, dlouhá období sucha a následné prudké bouřky nejsou náhodné události bez souvislostí. Jde o projevy složitých změn v klimatickém systému Země, které souvisejí především s rostoucí koncentrací skleníkových plynů v atmosféře.

To však neznamená, že je důvod k panice. Mnohem důležitější je porozumět tomu, proč se počasí mění, a přizpůsobit tomu způsob života, fungování měst i péči o krajinu. Každý vysazený strom, každá zadržená kapka dešťové vody i odpovědnější přístup k životnímu prostředí mohou pomoci zmírnit dopady změn, které už dnes pozorujeme kolem sebe.