M

Myši měly maškarádu v rozlámané matraci. Přišly myšky muchomůrky,mušketýři myšáci. Jenom myšák Martin Packa objevil se v masce Macka. Z maškarního plesu měli večer děsu.

Má bába

To je bába,

hodná bába,

a má bába

mapou mává.

Má milá mámo

Má milá mámo matičko,
namažte máslo maličko.

Má rodina

Povídám vám, povídám:

"Já mám tátu, tátu mám.

Já mám tátu,

já mám mámu,

já mám dědu,

já mám bábu."

 

Macek lezl ze vrátek

Macek lezl ze vrátek,
roztrhal si kabátek,
máma mu ho vyspravila,
chodí zas jak ve svátek.

Macku, Macku

Macku, Macku, Macinku, Dej bolavou pacinku! Medicínu a lék máme, Hned je na tvou packu dáme. Medicína má tu moc, Je nemocným na pomoc.

Madla

Kadla, Madla,

dolů padla,

polámala koleno,

o lipové poleno,

a velmi to bolelo.

Madla padla

Madla padla do popela,

halenu od bláta měla,

ale Madlu napadlo

hned hledat umyvadlo.

Madla popleta

Madlu hledá metla,

tohle nám popletla:

mandl mandlovala,

pole polévala,

léto letovala,

potom litovala.  

Magda

Magda hezky maluje, gumou trochu gumuje. Magdo, Magdo negumuj, gumu podej, nehubuj!

Magda hezky maluje

Magda hezky maluje,
gumou trochu gumuje.
Magdo, Magdo negumuj,
gumu podej, nehubuj!

Máchám

Máchám, máchám prádlo, které na zem spadlo, našim dětem do bláta, když honily koťata.

Máchám prádlo

Máchám prádlo

Máchám, máchám prádlo,
nezdržuj mě Madlo.
Až to prádlo vymácháme,
na šňůru ho pověsíme,
vítr do něj foukne,
a do vody šplouchne! 

Máchám, máchám prádlo

Máchám, máchám prádlo,
které na zem spadlo,
i s Aničkou do bláta,
když honila kůzlata.
Až vymáchám, pověsím,
vítr na něj foukne,
do vodičky šplouchne.

 

Máchám, máchám prádlo

Máchám, máchám prádlo,
které na zem spadlo.
Máchám, máchám košile,
na ty naše neděle.

 

Máchám, máchám prádlo

Máchám, máchám prádlo,
nezdržuj mě Madlo.
Až to prádlo vymácháme,
na šňůru ho pověsíme,
vítr do něj foukne,
a do vody šplouchne! 

Máchám, máchám prádlo

Máchám, máchám prádlo,
nezdržuj mě Madlo.
Až to prádlo vymácháme,
na šňůru ho pověsíme.
Vítr nám ho sfoukne
a do vody spadne.

Máchání prádla I.

Máchám, máchám prádlo, pojď mi pomoct, mámo.
Máchám, máchám košile, pojď mi pomoct, Emile

Máchání prádla II.

Máchám, máchám prádlo, pojď mi pomoct, mámo,
Až to prádlo vymácháme, na šňůru ho pověsíme. 
Vítr do něj foukne a do vody šplouchne.

Máj

Máj, máj, máj,

na housličky hraj.

Každý ptáček hnízdo staví,

černý, modrý, popelavý,

hraj, hraj, hraj,

je jich plný kraj.

Máj

Mokrý máj

- v stodole ráj.

Máj

Je tu máj, krásný máj,

zelená se les i háj.

Jarem vonní louka,  

včelka z květu kouká.

Hola, hej, hola hej,

ty, sluníčko, pěkně hrěj! 

Máj

Máj, máj, máj,

na housličky hraj.

Každý ptáček hnízdo staví,

černý, modrý, popelavý,

hraj, hraj, hraj,

je jich plný kraj.

Máj, máj, máj

Máj, máj, máj,

na housličky hraj.

Každý ptáček hnízdo staví,

černý, modrý, popelavý,

hraj, hraj, hraj,

je jich plný kra

Majáles

Dneska večer na máje,

postavíme si máje,

Bude tu i majáles,

přijde tančit celá ves.

Májová kapka

Májová kapka

platí nad dukát.

Májová koťata

Jako všechny děti v máji,

koťata si ráda hrají,

hrou se přece také učí,

a jen hloupý na to bručí!

 

Ať si hrají, unaví se,

seběhnou se k plné míse,

pak se do klubíčka stočí,

olíznou se, zavřou oči.

Májové slunce

Chodí slunko po nebi,
dívá se na boží svět
a kam jen se pousměje,
z poupěte si skočí květ.

Udělám se skřivánkem
na lehounké peruti,
zaletím si ke sluníčku
k nebeskému klenutí.

Hoj, ty slunko májové,
neustaň se usmívat,
do květu a do radosti
oblékáš nám luh i sad.

Zadýchej mi, zadýchej
do mladého srdíčka,
aby mi v něm láska kvetla
pro matku i tatíčka.

Usměj se mi do duše,
aby byla jeden květ,
aby rozkvetlo v ní lásky
pro ten celý boží svět.

Májový deštíček

Májový deštíček,
dej nám ho pánbíček,
aby se vydařil
na poli chlebíček.

Dej pánbůh deštíčka
na naše políčka,
aby se zdařilo
žito i pšenička

Májový deštíček

Májový deštíček, dej nám ho pánbíček, aby se vydařil na poli chlebíček.  

Mák

Mnoho máku, mnoho mouky,

máma dělá s mákem vdolky.

A my mámě pomáháme,
mákem vdolky posypáme.

Už ty vdolky máme,
my vám taky dáme.

Mák

Tluču, tluču mák, ale nevím jak.
Povězte mi panímámo, jak se tluče mák.

Aj tak, aj tak, tak se tluče mák.
Na ty dobré koláče, které máma upeče.

Mák na buchty

Máma mák na buchty míchá,
Buchty, to je její pýcha.
Budou sladké jako med,
Ochutnáme buchty hned.
 

Mák na buchty mícháme,
I vám buchty necháme.
Buchta buchta maková,
Chutná nám jen taková.

Maková buchta

Buchta, buchta, maková,

chutná nám jen taková.

Mák na buchty mícháme,

i vám z buchty necháme.

Makový závin

Takový, takový, bude závin makový,
hami, hami, hami, od té naší mámy.
(dítě si lehne na záda a maminka jako „hněte těsto“)
Vyválíme, naplníme, upečeme, nakrájíme a pak sníme.
(pohyby naznačujeme popsané úkony,)
„vyválíme“ – jako jezdíme válečkem po bříšku,
„naplníme“ – ťukáme rukama na bříško,
„upečeme“ – přitiskneme ústa na bříško a foukáme teplý vzduch

Malá Apolena

Malá Apolena kleká na kolena.

Kolena jí velmí bolí, ale ona nepovolí!

Malá cyklistka

Naše malá cyklistka,

na kolo se už chystá.

Dnes má nožky ještě malé,

nedosáhnou na pedále.

Aby rostla každý den,

pije mlíčko den co den.

Malá Dana

Malá Dana

mávala,

utíkala,

hapala.

Malá Kamila

Jednou malá Kamila zpívala si la la la.
A pak náhle zvolala: „Já už umím pěkné la!“

MALÁ POHÁDKA O ŘEPĚ

MALÁ POHÁDKA O ŘEPĚ

 

Dědek řepu nasadil,

u pole se posadil,

čekal, čekal,

mráz ho lekal,

sluníčka se bál,

dešti jenom lál.

Bez večeře, bez oběda

čeká dědeček,

najednou se hlína zvedá,

roste kopeček.

„Bábo, roste řepa!“

„Prosím tě, co vidíš!“

„Bábo, což jsi slepá?“

„Dědku, ty mě šidíš!“

Zavolali vnučku,

vnučka pejska,

pejsek kočku,

kočka myš.

Chytli se a čekají,

šepty, šepty šeptají -

neslyšíš?

Myšce byla dlouhá chvíle,

hopsala si rozpustile,

trhla kočkou,

kočka pejskem,

pejsek vnučkou,

vnučka bábou,

bába dědkem -

dědek prázdné ruce měl,

nikoho se nedržel,

udělali bác...

Kopeček se ještě chvěje,

jak se pod ním krtek směje.

Malá sova

Malá sova sedá v lese,

dává pozor, kdo co nese.

Šla tam selka za sedlákem

a nesla mu buchty s mákem.

 

Malé dítko

Malé dítko to bylo,
do školky to chodilo.
Radost mámě dělalo,
poradit si však nedalo.
S nikým se to nebavilo,
doma si však stěžovalo.
Že to nemá kamarády,
dítko je teď bez nálady.
A do školy přichází,
v budově se nachází.
Nevšímá si kamarádů,
zajímá se o zahradu.
Doma si zas stěžuje,
že bez kamarádů žije.
A maminka mu začla radit:
„Zkus se s někým kamarádit.”
Když to dítko zkusilo,
do party hned zapadlo.
A teď už je spokojené,
a teď už je pořád hodné.

Malé ruce

Malé ruce tlesky, tlesk,

(paže skrčené, tleskání do dlaní před sebou v rytmu 1. řádku(

tlesknou vpředu,
tlesknou vzadu,
stejně rychle jako blesk.

(paže napnuty, tleskání do dlaní střídavě před sebou a za sebou)

A pak dupne jedna nožka,

(poskok (nebo více poskoků))

jako kdyby přišla bouřka.

(klus na místě)

Po bouřce pak jistě záhy,
přijde z oblak deštík vlahý.

(výpon, vzpažit pozvolna z výponu do dřepu, ze vzpažení do předpažení, shora dolů, třepotat prsty)

Zas zasvítí slunko jasně,
bude venku opět krásně.

(upažit, dlaně dolů, otáčení na místě.)

Malé říkadlo

Paci,paci,
duci, duci,
my jsme přece
správní kluci.

Správní kluci,
správné holky,
z naší třídy, 
z jedné školky.

 

Malé telátko

Telátko, tele,

pase se samo

u jetele.

Telátko volá:

"Bú, bú, bú,

tady já samo

nebudu."

 

Malí gratulanti

Jdou veverky, jdou jedna za druhou, první běží s pozdravením, druhá s výsluhou. U lesíka blíž potkala je myš: ,,Pojď, maličká, také s námi, budeme tam spíš." U lesíka dál starý ježek stál, veverkám dál dobré jitro , na myšku se smál. ,,Kampak, tetky, kam? zdvořile se ptám; nejdete-li do daleka, přidám já se k vám." ,,Za lesíkem kdes je prý v poli mez, zajíček tam od svítání svátek slaví dnes." ,,I ten bude rád," řekl ježek brat, ,,přijde-li mu také přáti starý kamarád." A hned v řadě stál a hned bral se dál, jenom že se nepřevlékl, cestou litoval. A když byli již, kde měl zajíc chýš, jak tu stáli, řadou přáli, první začla myš: ,,Já maličká, ach, z říkání mám strach; přeju, aby myslivečkům zvlhl všechen prach." Veveruška dál přála, jak by hrál, aby lišák ve skalině dřímal jen s spal. Druhá řekla v ráz:,, A já přeju zas, aby pejsek postonával, když je k honbě čas." Ježek naposled ke přání se zved': ,,Dej ti Pánbůh bystré běhy ještě tisíc let." A jak odříkal, spokojen se smál, po stolečku na zákusky tajně zašilhal. Zajíc odpověd' chvilenku si plet, pohladil si šedou bradu, moudřejší byl hned: ,,Jářku - tento - nic - copak jsem chtěl říc' - ,že mě máte všichni rádi stojí za tisíc." Je-li vžy a všem láska zákonem, dobře je být na tom světě třeba zajíčkem

MALÍ MUZIKANTI

MALÍ MUZIKANTI

PÍSNIČKA JE PRO DĚTI, PRO DĚTI, PRO DĚTI,

VŠECKY HRAJÍ ZPAMĚTI, PĚKNĚ ZPAMĚTI.

MUZIKANTŮ MÁME DOST, MÁME DOST, MÁME DOST,

ZPÍVÁME SI PRO RADOST, JEN TAK PRO RADOST.

VŠICHNI NÁM TO OSVĚDČÍ, DOSVĚDČÍ, DOSVĚDČÍ,

MALÍ, VĚTŠÍ, NEJVĚTŠÍ, I TI NEJVĚTŠÍ.

A KDO JE RÁD VESELÝ, VESELÝ, VESELÝ,

HNED SE S NÁMI SPŘÁTELÍ, HNED SE SPŘÁTELÍ.

 

Malí námořníci

My jsme malí námořníci,

máme kotvu na čepici, 

místo rumu pijem sodu, 

milujeme každou vodu,

skáčem si v ní hupky, hup,

a šplícháme člupky člup! 

Malí pomocníci

Mnoho máku, mnoho mouky,

máma dělá s mákem vdolky.

A my mámě pomáháme,
mákem vdolky posypáme.

Už ty vdolky máme,
my vám taky dáme.

Maličká

Když jsem byla hodně malá,

jak paleček maličká.

Mamince jsem v bříšku spala,

říkala to maminka.

Je to pravda nebo lež,

vyber si co chceš.

MALIČKÁ SU

Maličká su, husy pasu,

tancovala bych já až se třasu,

tancovala bych já až se třasu.

Třeba su já malušenká, přece mě má ráda

má maměnka. Třeba su já jen maličká,

tatíčkova su já holubička.

 

Maličký

Copak umíš maličký? Paci, paci, pacičky. Tak pojď s námi tancovat! Tany, tanu, tany, tanu, na tu a zas druhou stranu, tany, tanu, tanynky, teď už nejsi malinký!

Malinový koláč

Copak dneska vymyslíme?
Do lesa se vypravíme!
Mísu malin nasbíráme,
jahody k nim také dáme.

Co z nich potom vyrobíme?
Sladký koláč, voňavý.
A ten zbytek jen tak sníme,
je to dobré pro zdraví.

Maliny

Hopsa hejsa do doliny,

půjdem spolu na maliny.

MALINY

Devět malin, žádná malá,

rozhodlo se v neděli,

že tu v lese na mýtině

dost dlouho už seděly.

 

Koulejí se ranní rosou,

pěšinou, kde voní vřes,

poběž tiše nožkou bosou,

když je najdeš, tak je sněz.

 

Malíř

Vezmi žlutou tužku,
namaluj mi hrušku
a pod hrušku talíř,
sláva, ty jsi malíř!

Malíř

Vezmi žlutou tužku, namaluj mi hrušku a pod hrušku talíř, sláva, ty jsi malíř.

Málo a mnoho

Kdo krade málo,

jde do vězení,

kdo krade mnoho,

udělá kariéru

Malovaná pohádka

Malovaná pohádka

 

Od pondělka do pátku
budu kreslit pohádku.
Koho do ní namaluju,
aby byla v pořádku?
Princeznu a Babu Jagu?
Draka, co má dračí spády?
Honzu nebo loupežníky?
Sebe a své kamarády?
Od pondělka do pátku
budu kreslit pohádku.
Potom vám ji celou povím,
umím ji i pozpátku.

Malovaná pohádka

Od pondělka do pátku
budu kreslit pohádku.
Koho do ní namaluju,
aby byla v pořádku?
Princeznu a Babu Jagu?
Draka, co má dračí spády?
Honzu nebo loupežníky?
Sebe a své kamarády?
Od pondělka do pátku
budu kreslit pohádku.
Potom vám ji celou povím,
umím ji i pozpátku

Malovaná vajíčka

Malovaná vajíčka

 

Zabubnujem na buben,

vítáme měsíc duben.

Malovaná vajíčka,

snese naše slepička.

Pojď sem, malá slepičko,

daruj mi své vajíčko.

Dej mi bílé, červené,

nebo modře zbarvené!

Malované vajíčko

Malované vajíčko, to je moje srdíčko, dávám ti ho z lásky, nevracej ho zpátky.

Malování koně

Proč se ten kůň tolik směje,
proč se tolik řehtá?
Markétka ho pastelkami
za ušima lechtá!

Malování na vodě

Namaluj mi sluníčko,
na hladinu srdíčko,
levá, prává, maluje,
rybička se raduje.
 

Malování vajíček

Malování vajíček

Venku svítí sluníčko -

namaluji vajíčko,

ať je pěkně červené,

modré nebo zelené. 

Malujeme sluníčko

Malujeme sluníčko

Podívej se, holčičko,

a namaluj sluníčko.

Sluníčko má očka

jako naše kočka.

Vesele se usmívá

a tiše mi povídá.

Svítím, svítím na domy,

posvítím i na stromy.

Svítím také kotěti,

ale nejvíc pro děti.

Maluji

Maluji

Maluji, maluji vajíčka,
jedno mi ukradla babička.
Babičko, proč kradeš?!
Protože dám jim vajíčko a dám jim angrešt.

Maluji zimu

Z okna zimu pozoruji,
něco o ní namaluji.
Sněhuláka, bílý sníh
nebo děti na saních.

Maluji zimu

Z okna zimu pozoruji,
něco o ní namaluji.
Sněhuláka, bílý sníh
nebo děti na saních.

Malý a veliký

Malý a veliký

kupovali rohlíky,

veliký i malý,

a jeden nám dali.

Malý brouček

Malý brouček v trávě bručí,
broučková ho jísti učí,
dává broučku do pusinky
broskve, trnky a brusinky.
Prach a broky, táta broukne
a na broučka trochu houkne,
broučkovi se brada klepe,
brečí, ale jí už lépe.

Malý brouček

Malý brouček v trávě bručí,
broučková ho jísti učí,
dává broučku do pusinky
broskve, trnky a brusinky.
Prach a broky, táta broukne
a na broučka trochu houkne,
broučkovi se brada klepe,
brečí, ale jí už lépe.

Malý brouček

Malý brouček v trávě brečí,
broučková ho jísti učí.
Dává broučku do pusinky
broskve, trnky a brusinky.

Malý čertík ráno vstává

Malý čertík ráno vstává Kráká jako černá vrána Odpoledne přijde k nám Já se ho pak budu bát Já mu řeknu básničku Dostanu však ovoce Za chvíli jsou tu Vánoce.

Malý čtenář

Malý čtenář

Malý čtenář nezná nudu,
domluví se s Jeníčkem.
Mařenku nám osvobodí,
najedí se perníčkem.

Ježibaba vztekem syčí,
v chaloupce je zamčená,
řve a křičí: Kdo to napsal?
Co tohlecto znamená?

Malý čtenář usmívá se,
zažil spoustu pěkných chvil,
před spaním si trochu četl
a zbytek si představil.

Malý čtenář nezná nudu

Malý čtenář nezná nudu,
domluví se s Jeníčkem.
Mařenku nám osvobodí,
najedí se perníčkem.

Ježibaba vztekem syčí,
v chaloupce je zamčená,
řve a křičí: Kdo to napsal?
Co tohlecto znamená?

Malý čtenář usmívá se,
zažil spoustu pěkných chvil,
před spaním si trochu četl
a zbytek si představil.

Malý Honzík – houslista

Malý Honzík – houslista,
zahrál pěknou písničku.
Že byl kluk jak malina,
dal své holce hubičku.

Malý hudebník

Klepu, klepu, prute malý,
dej mi kůru na píšťaly,
zahraju ti na varhánky,
budeš míti radovánky.

Pěkně já si oklepu tě,
z kabátku se svlékni chutě,
každá vlnka na potoku
juž se chystá ku poskoku.

Klepu, klepu, do třetice,
každá rybka tanečnice,
i rákosí na rybníku
juž se třese na muziku.

Nechceš-li mně píšťal dáti,
budu na tě žalovati
staré vrbě, tvojí matce,
utopíme tvrdohlavce.

Malý chlapec

Když jsem já byl malý chlapec,

na housle jsem hrával.

Struny se mi zpřetrhaly,

smyčec se mi zlámal.

Malý ježku, přijdi k nám

Malý ježku, přijdi k nám, jablíčko ti ráda dám. Odnes si tu vůni sadu, do pelíšku na zahradu. Tam se do něj s chutí dej, sladkou šťávu vychutnej. Napíchni ho na bodlinky, dostal jsem ho od maminky. Přijď zas, ježku, někdy k nám, jablíčko ti ráda dám. Zlaté jako pro krále, na sluníčku dozrálé.

Malý kocourek

Ptá se kocourek svojí mámy,

jak se stát slavným, jak být známý?

Můj milý kocourku, to jde lehce,

podívej do knížky téhle přece,

uvidíš sám, kam to dotáhl 

Mikeš aneb kocour v botách.

 

 

 

Malý koledníček

Malý koledníček

Já jsem malý koledníček, tetičko
přišel jsem si pro červený vajíčko.
Pro vajíčko červený,
pro koláč bílý, jsem-li já vám, tetičko,
koledníček milý?

Malý pejsek

Kdybych byla pejskem malým,
štěnětem to tuze hravým,
celý den bych skotačila,
každý patník označila
a pak večer s plným bříškem
kamarád budu s pelíškem.

Malý rybníček

Máme malý rybníček a v něm bydlí vodníček,
jsou v něm také rybičky, zdraví všechny dětičky.
 

Malý rybníček

Máme malý rybníček a v něm bydlí vodníček.
Jsou v něm také rybičky,
zdraví všechny dětičky.

Malý rybníček

Máme malý rybníček a v něm bydlí vodníček,
jsou v něm také rybičky, zdraví všechny dětičky.

Malý světoběžník

Malý světoběžník

Navštíví nás zakrátko
malé žluté kuřátko,
Velikonoce nám všem nese,
no tak, lidi, radujme se,
svátky jara přichází
a pohoda je provází...

Malý šneček

Leze malý šneček,
kde nechal domeček?
Je to, děti, chyták.
Nebyl to šnek,
jak jsem prve řek,
ale obyčejný slimák.

Malý šneček

Leze malý šneček, kde nechal domeček? Je to, děti, chyták. Nebyl to šnek, jak jsem prve řek, ale obyčejný slimák.

Malý zahradník

Já mám v okně květináč,

hádej, hádej, nač.

Zafouká-li vítr vonný,

rozkolíbá se v něm dva zvony.

Zalívám tam, zalívám

v hrnku z černé hlíny

sněhobílý tulipán;

proč? Pro oči maminčiny.

Druhý hrnek tajemný je,

ale v hlíně už to žije.

Seli jsme tam s tátou kvítí,

které prý jak nebe svítí.

Klíčku, lístku, prosím, květe,

až si hlínu odemknete,

pustťte k slunci fialinku,

vždyť je – k svátku pro maminku.

Malý zajíček

Malý zajíček

Hody, hody doprovody,
já jsem malý zajíček,
zapomeňte na neshody,
nesu košík vajíček.

Malý žlutý míček

Malý žlutý míček

má na bříšku flíček.

Že nemá míč břicho?

Tak já už jsem ticho!

Malý žlutý míček

Malý žlutý míček

má na bříšku flíček.

Že nemá míč břicho?

Tak já už jsem ticho!

Mám dvě

Mám dvě uši k naslouchání a dvě oči na koukání, dvě nožičky na chození a dvě ruce na mazlení.

Mám dvě ouška k naslouchání

Mám dvě ouška k naslouchání, dvě očička na koukání, dvě nožičky na běhání a dvě ruce na mazlení.

Mám dvě uši k naslouchání

Mám dvě uši k naslouchání
a dvě oči na koukání.
Dvě nožičky na chození
a dvě ruce na mazlení.

Mám pedály

Mám u kola pedály

a pojedu do dáli,

mám pedály u kola,

jedu kolem dokola.

Mám ráda jiskření vánočních nocí

Mám ráda jiskření vánočních nocí.
Hvězdy planou a nesou naději,
že jen přátelství, lásku, porozumění,
lidé na celém světě zasejí.

Mám slamák

Mám slamáček 
od pouťové báby, 
vzal mi ho vítr 
a šup s ním do trávy. 
Já ho dám jahodám, 
jahodám těm to dám.

MÁM ŠÁTEČEK MÁM

Mám šáteček mám, komu já ho dám. Nedám já ho žádnému, jen děvčátku hodnému, které

ráda mám. Mám hrníček mám, komu já ho dám. ………….

Děti stojí v kruhu a zpívají píseň. Jedno se prochází uprostřed se šátkem. V závěru si klekne

na jedno koleno před některé dítě, to si klekne současně s ním a převezme od něj šáteček.

Mám tady pět prstíčků

Mám tady pět prstíčků, umím o nich básničku

nejmenší je malíček - to není žádný cvalíček

vedle něj je prsteníček - na ten patří prstýnek, co má pěkný kamínek

vprostřed máme prostředníčka - ten je dlouhý jako tyčka

vedle něj je ukazovák - ukazuje tytyty, když je něco rozbitý

a poslední chlapeek jmenuje se paleček - ten se drží trochu stranou

to je všechno - na sledanou.

Mám tady pět prstíků

Mám tady pět prstíčků, umím o nich básničku
nejmenší je malíček - to není žádný cvalíček
vedle něj je prsteníček - na ten patří prstýnek, co má pěkný kamínek
uprostřed máme prostředníčka - ten je dlouhý jako tyčka
vedle něj je ukazovák - ukazuje tytyty, když je něco rozbitý (zahrozíme prstíkem, to Barunka obzvlášť ráda :-) 
a poslední chlapeček jemnuje se paleček - ten se drží trochu stranou
to je všechno - nashledanou. (a zamáváme ručičkou)

Mám tě moc ráda, mami!

Maminky mají dnes svůj den
a já myslím od rána na tebe jen.

Protože ty jsi ze všech nejlepší,
posílám ti pusinku největší.

Mám tě moc ráda, mami!

Mám tu mýdlo malé Lidly

Mám tu mýdlo malé Lidly,
a to mýdlo málo mydlí.
Mydlím, mydlím plenku
na malou Alenku.

Mám veselou babičku

Mám veselou babičku.

Koupila si ladičku!

Děda totiž často mručí,

každá hloupost mu hne žlučí,

nadává a hned se hádá,

což babička nemá ráda.

Spoustu let se snažila,

aby dědu změnila,

jenže děda bez nálady

neposlouchal její rady.

Teď už jí to nevadí -

ladičkou ho naladí.

Máma

Máma dala na polici, Tácky, cedník i poklici. Na ovoce tácky má, Na ně dětem něco dá.

Máma

Máma mák na buchty míchá,
Buchty, to je její pýcha.
Budou sladké jako med,
Ochutnáme buchty hned.

Máma

Máma dala do krabice upečené cukroví,

schovala ho co nejvíce, kam - nikomu nepoví.

A tak s tátou hledáme večer tajně mlsáme.

Máma kočka

Máma kočka líže tlapky

mhouří oči, brousí drápky,

na „čičiči“ neslyší,

dává pozor na myši.

 

Táta kocour přivřel víčka,

rozvalil se u teplíčka…

Taháš-li ho za ocas,

musíš drápkům uhnout včas!

 

A koťata jejejeje,

zvědavá jsou, co se děje,

všude strčí čumáčky,

nezavři je do pračky!

Máma kvočna střeží vrata

Máma kvočna střeží vrata,
dává pozor na kuřata.
Pyšně kvoká na svou čest,
kuřátek mám přesně šest.

Máma pere

Máma pere drum drum drum, až se třese celý dům,

cachty cachty máchá prádlo, prádlo které na zem spadlo,

s  Anduličkou do bláta, když honila kůzlata,

cachty cachty ždímy ždímy, nechoď nahá do té zimy.

Máma už vaří

Kouří se nám z komína,

máma vařit začíná.

Máma, táta

Máma, táta
chodí s náma
do lesa i do parku,
vyjdeme si na chvilku.

Máma, táta, bába

Máme doma mámu,

máme doma tátu, 

máme doma bábu.

Máma nám dá boty, 

bába kalhoty.

A co táta?

Táta jde do roboty.
 

Máme bidlo

Máme doma bílé bidlo,

na bidle je hýl.

Máma nám dávala jídlo,

hýl u toho byl.

Máme dětí jako smetí

Máme dětí jako smetí...

Vrána zase letí, děti!

Tátu zmáhá únava:

"Leť si kousek doprava!

U sousedů čekají, žadné děti nemají."

Máme doma

Máme doma berana
můžu dupat do rána

Máme doma ovci
můžu dupat jak chci

Tiše, tiše
ježek spí
kdo ho vzbudí,
toho sní

Máme doma berana

Máme doma berana
a ten trká rohama
berany, berany, duc.

Máme doma husu

Máme doma husu,
co se těší vkusu
hodnému pravé dámy,
vždy štípanec dá mi,
když upravený nejsem,
ta husa je zlej sen.

Máme doma chleba s medem

Máme doma chleba s medem,
med namazat nedovedem.

Dovede to máma,
namaže med sama.

Máme doma králíka

Máme doma králíka,
který občas zahýká,
osel kouká jako puk,
králíkovi je to fuk.

Máme doma mravence

Máme doma mravence,
bydlí u nás v cukřence.
A my mu to dovolíme,
cukr totiž moc nejíme.
Jíme všechno kyselé,
žije se nám vesele.

Máme doma prase

Máme doma prase,
poznám ho po hlase,
rád si s ním povídám
a šlichtu ujídám.

Máme miminko

Máme doma miminko ukřičené malinko. Je tak malé, je tak milé, ale vždycky v plné síle.

Každý z nás byl miminkem - i maminka s tatínkem. Mají teď své vlastní, proto jsou tak šťastní.

Máme rádi koťata

Máme rádi zvířata
a ze všech na světě
nejhezčí jsou koťata,
určitě je taky milujete.
Kotě, to je potěšení,
dobrou náladu dává,
nic lepšího ani není,
než ta prťousata malá

Máme rádi ovoce

Ovoce rádi máme,
vitamíny v něm dostáváme,
cvičení nás baví
a jsme pořád zdraví.

Máme rádi veverky

Máme rádi veverky,
jsou to malé čiperky,
pořád kolem skákají,
polapit se nedají,
když oříšky chroupají,
tak krásný výraz mají.

Máme tu kamarády

Máme tu Olu, dáme jí kolu,

máme tu Danu, sedí u banánů,

máme tu Edu, ten je u medu,

máme tu Metoda, láká ho jahoda.

Máme ve školce karneval

Haló, pane Karnevale,
račte dále, račte dále.
Všecko máme na míru
z krepového papíru.

Princezny tu vzduchem vlají,
motýli se třepetají,
cupy dupy, cupy dupy,
dupou na ně čerti s chlupy.

A k tomu nám krásně vříská
disko hudba diskodiska.
Není při ní slyšet Kubu –
je bubák a dělá bubu.

A já jsem s hůlkou kouzelnice,
Veronika je slunečnice,
všichni vás zvem hej, hej, hej
na maškarní rej.

Mámení

Máme doma Kamila. Máňa na něm mámila:

"Povídej mi pohádku o malinkatém kůzlátku."

Mamince

Když se něco nepovede

a já zlobím malinko,

máš mě ráda a já Tebe,

milovaná maminko.

Mamince

Mamince
Maminko má zlatá,
děkuji ti za to,
že jsi moje radost,
že jsi moje zlato.

 

Maminčin dar

Když narodí se maličký,

dar vidění má pod dvíčky,

dar slyšení má v něžném oušku,

dar doteků má v prstíčkách,

dar chuti pozná v prvním doušku,

dar vůně v jarních kytičkách.

Maminko, ty k těm darům vkrátku

dar řeči přidáš nemluvňátku.

Maminčina pohádka

Maminko, už se stmívá, řekni mi pohádku,
tu o tom panu králi, co chodil pozpátku,
jak vždycky když byl smutný a neměl náladu,
si nazul boty špičkami dozadu,
v nich se vracel a měnil se z krále na prince
a z něj byl malý klouček a běžel k mamince.

Maminka

Maminka je můj polštářek
pro sladké spaní.

Maminka je můj korálek,
co nikdy nepustím z dlaní.

Maminka je můj medvídek,
veselá pohádka i lžička medu.

Nezlob se, maminko,
líp to říct ještě nedovedu.

Maminka

V bříšku jsi mě nosila,

v kočárku mě vozila.

Pamatuješ první zoubek?

Natlučené kolínko?

U všeho jsi vždycky byla,

moje sladká maminko.

Za každou tu chviličku,

nosím si tě v srdíčku.

Maminka

Zatím co sladce spíš,
tichounce na oušku,
maminka spravuje
rozbitou punčošku.

Přišije knoflíky,
kabátek zašívá,
když žehlí košilku,
nad ní si zazpívá.

Potom Tě pohladí,
políbí, když jde spát.
Měj svoji maminku
hodně a hodně rád.

Maminko drahá

Maminko drahá,

přeji ti k svátku,

zdravíčko, radost

a mnoho dárků.

 

Jsi moje srdíčko 

a já tvé zlatíčko,

ma drahá matičko!

Maminková básnička

V bříšku jsi mě nosila,

v kočárku mě vozila.

Pamatuješ prvvní zoubek?

Natlučené kolínko?

U všeho jsi vždycky byla,

moje sladká maminko.

Za každou tu chviličku,

nosím si tě v srdíčku.

Maminkovská škola

Hele, mami, mezi náma:
Budu jednou dobrá máma?
Budu si vždy vědět rady,
neděsit se ze záhady?
Budu umět péct a vařit,
bude se mi všechno dařit?

Hele, já mám dobrej nápad,
začínám to asi chápat!
Až já budu jednou velká,
budeš moje učitelka!
Založíme totiž spolu
první maminkovskou školu!

Pozveme tam všechny holky,
co známe teď z naší školky.
A tam nás, mami, mezi náma,
naučíš, co zná jen máma!
Tak co, mami? Upřímně!
Zapracujem na firmě?!

Maminky

Víte, že každá maminka

bývala někdy malinká?

Den za dnem jako žitný klíček

poporostla vždy o kousíček,

a dneska je z ní velká máma,

co se tu musí trápit s náma.

 

Víte, že oči maminčiny

lesknou se jako jezera?

Když se pak začnou dloužit stíny,

tak jako vždycky zvečera

a maminka je s námi sama,

můžeme vyplout k ostrůvku,

který tam v oku maminka má

jak temně modrou borůvku.

 

Víte, jak prudce srdce tluče,

když pohladí nás maminka?

Když nás pak sevře do náruče,

hřeje to jako kamínka.

 

 

Mamka

Mamka vdolky nepekla,
Honza skočil do pekla,
mamka vdolky pekla,
Honza skočil z pekla.

Mámo táto

Mámo, táto, v komoře je myš.
Pošleme tam kocoura,
on tu myšku vyšťourá.
Mámo, táto, už tam není nic.

Mámo, mámo, maminko

Mámo, mámo, maminko,
pohoupej mě malinko.
Pohoupej mě tam a sem,
bude krásný celý den.

Mámo, mámo, maminko

Mámo, mámo, maminko,
až budeš mít miminko,
společně mu zazpíváme,
že jsme šťastni, že ho máme.

Mámo, půjdem na výlet

Mámo, teto, máme léto. 

Půjdem hned na výlet?

Na výletu volám tetu:

"Teto, máte omeletu?"

Mámo, táto

,,Mámo, táto, podívejte
jak jsme všichni vyrostli.
Je na čase abychom už
na základní školu šli."

,,Ve školce nás naučili
všechny věci potřebné.
Správně jíst a taky kreslit,
skládat hračky dřevěnné."

,,Taky jsme se naučili
pozdravit a rozloučit,
že musíme před svačinkou
čisté ruce vždycky mít."

,,Dále nás pak naučila
hodná paní učitelka,
jak se správně drží tužka,
psací pero či pastelka."

,,Po celý rok učila nás
básničky a písničky.
Naučili jsme se také 
tvary nebo barvičky."
,, Školce proto dneska všichni
naposledy máváme,
po prázdninách další cestou
do školy se vydáme."

Mámo, táto, povím vám

Mámo, táto, povím vám:

Rád si s váma povídám.

Povídejte, táto, mámo,

povídání půjde samo.

Mámo, táto, v komoře je myš

Mámo, táto v komoře je myš, 
pustíme tam kocoura, 
on tu myšku vyšťourá. 

Mámo, táto, už tam není nic.

Mamut

Mamut, zvíře vyhynulé,

žil prý v době praminulé.

K vidění už dneska není,

byl jak slon, však osrstěný.

Manažer

Manažer, ten snadno zvládá

zapeklité problémy.

V zájmu věcí se i hádá,

to jsou však jen extrémy.

Nesmí býti lenivý,

je dochvilný, chytrý, svižný.

Pak se nikdo nediví,

že je občas nedostižný.

Mandolíny

En ten týny, mandolíny, odletěly na maliny.

En ten týna, mandolína, odletěla do Kolína.

Marek

Kousal Marek v parku párek,
přikusoval housku.
Chutná, Marku, párek v parku
s houskou bez ubrousku?

Marek v teplu

Po teplém Marku

se často ochlazuje.

Marián

Mariána klovla vrána,
to vám byla šupa!
Marián se dal do tance,
málem z toho upad’!

Marika

Skoč, Mariko, přines mlíko,
chystám na pirožky!
– „Pro Mariku?“ – A je v mžiku
zpátky ze samošky.

Marjánka

Spi, Marjánko, spi, zavři očka svý.

 

A ty kluku, pozor dej,

na bubínek nebřinkej.

 

Ty kočičko, ticho buď,

naši malou neprobuď.

 

A ty, pejsku, neštěkej,

naši malou nelekej.

 

Nezpívej už slavíčku,

probudíš nám holčičku.

Markéta velí

Svatá Markéta velí:

"Lidé, okopávejte zelí!"

Marnivý ježek

Představte si, co jsem dneska
viděl v lese pod skalou:
potkal jsem tam v trávě ježka,
měl na hlavě trvalou.

Hned zítra se vydám v lese
hledat jeho stopy.
Jakpak asi učeše se?
Nebude mít copy?

 

Marnivý ježek

Marnivý ježek

Představte si, co jsem dneska
viděl v lese pod skalou:
potkal jsem tam v trávě ježka,
měl na hlavě trvalou.

Hned zítra se vydám v lese
hledat jeho stopy.
Jakpak asi učeše se?
Nebude mít copy?

 

Marnotratný čolek

Marnotratný čolek
šel si koupit stolek.
A že chtěl mít doma luxus,
ke stolku si koupil ubrus.
Když pak přišla návštěva,
neměl ani na chleba.

Martin na bílém koni

Přijede-li Martin na bílém koni,

metelice za metelicí se honí.

Martin na ledu

O Martině po ledu

- o Vánocích po blátě.

Martin se sněhem

Když svatý Martin

se sněhem přiběžel,

bude v něm

celý měsíc ležet.

Maruška

Maruška omelety dělá,
Málo mléka na ně měla.
Větší budou v pondělí,
Pak vás všechny podělí.

Mářa, Mářa, Mařenice

Mářa, Mářa, Mařenice
najedla se jitrnice.
Napila se syrovátky,
šla si lehnout do zahrádky.

Mařenko, řekni Ř

Mařenko, řekni Ř neřeknu, vy by jste se mi řehtali

Mařeno

Mařeno, řekni Ř.

Neřeknu ty ořechu, ty by ses mi řehtal.

Maminka říkala, abych to Ř neříkala,

protože bych se přeřekla.

Mařka

Naše Mařka říkala,
abych dobře stříhala:
Stříhej, stříhej hadříček,
nepřestřihni knoflíček!
Stříhej, stříhej provázek,
nepřestřihni obrázek!
Stříhej třeba krabice,
nepřestřihni střevíce!

Mařka

Naše Mařka říkala,
abych dobře stříhala:
Stříhej, stříhej hadříček,
nepřestřihni knoflíček!
Stříhej, stříhej provázek,
nepřestřihni obrázek!
Stříhej třeba krabice,
nepřestřihni střevíce!

Mařka

Naše Mařka říkala, abych dobře stříhala:
Stříhej, stříhej hadříček, nepřestřihni knoflíček!
Stříhej, stříhej provázek, nepřestřihni obrázek!
Stříhej třeba krabice, nepřestřihni střevíce!

Mařoch

Neseme Mařocha, nesem do potoka,

do černého lesa, do zimného plesa.

Masopust

Už je konec masopustu,

už je konec muziky,

kúpíme si růženeček,

budeme se modliti.

Masopust

Tydli, fydli, bumtarata, 

otevřete kmotře vrata! 

Maškary k vám přišly, hej, 

začal masopustní rej.

Masopust

Jemine, domine, masopust pomine,

jemine, domine, masopust pryč!

Masopust přestane, růženec nastane,

jemine domine, masopust pryč!

Masopust držíme

Masopust držíme,

nic se nevadíme pospolu.

Proč bychom se hádali,

když jsme se tak shledali poznovu!

V dobrém jsme se sešli,

rádi jsme se našli pospolu.

Dříve než se rozejdem’,

ještě sobě zapějem’ poznovu!

Masopustní

Ene, bene, cukr, kňoura. (hlava, ramena, kolena, nohy)

Santa, ranta, pumpa, ďoura. (hlava, ramena, kolena, nohy)

Hýky, fíky, tajtrlíky. (hlava, ramena, kolena, nohy)

Malec, palec, ven. (dotyk obou malíčků, pak palců a ruce od sebe)

Masopustní

Panímámo, pečte šišky

neb koblížky,

medvědáři jsou,

než vy si je napečete,

oni tu budou.

Máša píše

Máša přišla ze školy,
napíše si úkoly.

Buď Vašíku tiše,
Máša úkol píše.

Máša píše

Máša přišla ze školy,
napíše si úkoly.

Buď Vašíku tiše,
Máša úkol píše.

Máša přišla ze školy

Máša přišla ze školy,

napíše si úkoly.
Buď Vašíku tiše,

Máša úkol píše.

Máša volá na Matouše

Máša volá na Matouše: Vaše štěně všechno kouše.

Kouše mojí galoši, tašku, šaty, plášť,

Máša volá: Matouši, pěkné štěně máš.

Mašinka

Jede, jede mašinka,
kouří se jí z komínka.
Pan průvodčí za rohem,
maže chleba tvarohem.

Mašinka

Jede, jede, mašinka,

kouří se jí z komínka,

jede, jede, do dálky,

veze dětem korálky.

Mašinka

Vláček jezdí po kolejích,
to ví přeci každý kluk,
s mašinkou si rádi hrají,
táta, děda, syn i vnuk.

A nádraží s výhybkami,
to je ale paráda,
když zahouká motoráček,
hned je lepší nálada.

Mašinka

Mezi domy, mezi poli
vláček supí po údolí.
Mašinka si hvízdá,
to je pane jízda!

Pozor, přišel kopec, právě
předjíždí nás hlemýžď v trávě.
Mašince už chybí síly,
vydrž ještě! Aspoň chvíli.

U přejezdu všichni stojí,
mašinky se trochu bojí.
Vláček supí, vláček houká,
strojvedoucí z okna kouká.

Mašinka

Jede, jede mašinka,
kouří se jí z komínka.
Jede, jede vláček,
malý motoráček.

Mašinka

Jede, jede mašinka, kouří se jí z komínka. Pan průvodčí za rohem, maže chleba tvarohem.

Mašinka

Mašinka
Jede, jede mašinka,
kouří se jí z komínka.
Pan průvodčí za rohem,
maže chleba tvarohem.

Jede, jede vlak
Jede, jede vlak,
rychle jako drak.
Jede, jede do daleka,
kde na děti voda čeká.

 

Mašinka I.

Jede, jede mašinka,
kouří se jí z komínka.
Pan průvodčí za rohem,
maže chleba tvarohem.

Mašinka II.

Co to syčí, co to houká,
mašinka si tiše brouká.
Po kolejích rychle pádí,
s každým kolem závod svádí.

Na červenou zastaví,
všechny ptáčky pozdraví.
Na zelenou zas dál jede,
k nádraží ji cesta vede.

Mašinka III.

Mašinka

Jede, jede mašinka, kouří se jí z komínka.

Jede, jede vláček, malý motoráček. Šššš hůůů

Jede, jede mašina, kouří se jí z komína.

Jede, jede vlak, je to motorák. Šššš hůůů

Mašinka IV.

Jede rychle jen to hvízdá
a přitom si hezky píská.

Matčina duše

Bloudí duše, bloudí v ráji,
Matka Boží potkala ji.

Potkala ji, zastavila:
Proč jsi smutná, duše milá?

Osiřelo kvítko v poli
a mně srdce pro ně bolí.

Osiřelo bludné ptáče
a mé srdce pro ně pláče.

Osiřelo chudé robě,
když mě Pán Bůh volal k sobě.

Světem bloudí bez domova,
smutná cesta sirotkova.

Kdo ho zlíbá za matičku,
kdo dlaň sepne k andělíčku?

Chtěla bych já, Boží Máti,
na nebi se hvězdou státi.

Mému dítku čílko, tváře
zlíbala by moje záře.

A na dráhu stálé ctnosti
svítila bych s vysokosti,

aby pozemskými kraji
našlo dítě cestu k ráji.

Usmála se Panna svatá,
před trůn boží s duší chvátá.

A Pán Kristus prosbu slyší,
duši kyne k modré výši.

Hoří hvězda na blankytě,
usmívá se siré dítě:

Sviť, hvězdičko, má matičko,
září svou mi zlíbej líčko.

A s té nebes vysokosti
ukazuj mi dráhu ctnosti,

abych pozemskými kraji
k tobě našlo cestu k ráji.

Matěj

Táta píská na Matýska,
tma se plíží strání.
„Hej, Matesi,“ volá, „kde jsi?
Nech už lyžování!“

Matěj a kotě

Matěj sedí na kabátě,

vidí kotě na lopatě.

Matěj běží k lopatě,

kotě už je na botě.

Hned utíká Matěj k botě

ale kotě je na plotě.

A teď honí Matěj kotě

na kabátě i na plotě.

Matěji, Matěji, kozí bobky platějí

Matěji, Matěji,
kozí bobky platějí.
Kdyby bobky neplatily,
kozy by je netratily.

Mateřídouška

Pod lístky jsem schovala bratra cvrčka, krásně cvrčí, poslouchejte, do kapsy všechny muzikanty strčí. Jé nám dobře na zemi, já si voním, on si zpívá, on je živ jen ze zpěvu, já jsem zase z vůně živa. Voní, zpívá celá zem, je nám, děti, dobře všem !

Matka a jabloň

Od hříbátka do poupátka

všichni víme, kdo je matka.

Kolem jarem voní svět,

ty jsi jabloň a my květ.

 

Stejně letos jako loni

kvete jabloň za jabloní.

Jednou zbude, matičko,

po tom květu jablíčko.

 

Jablíčko si jádra chová,

z jádra vyroste tu znova

jabloň, máma, na ní květ,

aby voněl celý svět.

Matlafousek

První vaří,
druhý smaží,
třetí peče a podáváv,
čtvrtý jídlo ochutnává.

Pátý volá:“Dej mi kousek,
dej mi kousek,
jsem mrňousek –
matla-matla-matlafousek.“

Matylda

Matyldičko, na vajíčko
vem si raděj lžičku!
Matylda jí, co jí dají.
Chvalme Matyldičku!

Máváme

Máváme, na mámu,

máváme na bábu,

máváme na tátu,

máváme na tetu.
 

Mě se stejská

Mě se stejská! „Kup si pejska, a on Ti zavejská, ať se Ti nestejská.“
Proč? „Pro slepičí kvoč, aby slepička nekvokala, když nemá proč.“

Mé zlaté muziky

Mé zlaté muziky,
vesele mi hrajte,
mé smutné srdéčko
obveselujte!

Med

Máme doma med,
Dáme vám ho hned.
I nádobu máme,
Med vám do ní dáme.

Med

Máme doma med, dáme vám ho hned. I nádobu máme, med vám do ní dáme.

Méďa

Ten můj méďa pořád bručí,

ať ho vezmu do náručí,

ať se trochu pobaví,

vždyť je ještě mrňavý.

Medardova kápě

Medardova kápě,

čtyřicet dní kape.

Medardovy mrazy

Medardovy mrazy

vinné révy nepokazí.

Medovníčkova říkadla

Byla tma a zima k tomu,

netrefila včelka domů.

Jenom sama bez pomoci

musela spát venku v noci.

Ráno už se zimou třese,

do tepla ji skřítek nese.

Až bude hřát sluníčko,

tak tě pustím, včeličko.

 

Okolo studánky v hlubokém lese

tančily víly na kouzelném plese.

Měsíček v úplňku svítil jim k tomu,

zrovna když světlušky letěly domů.

Hvězdičky na nebi skákaly spolu,

nedaly pozor a padaly dolů.

Kampak, vy divošky? Měsíc je chytil,

tiše je pokáral, potom dál svítil.

 

Tetka sojka křičí v lese,

že ten náklad neunese.

Prý dostala od dubu

plný ranec žaludů.

 

Nekřič sojko, buď už zticha,

ať nehoníš pozdě bycha.

Uslyší tě černý kanec,

sežere ti celý ranec.

 

Vyletěly včeličky,

navštívily kytičky.

Spočítat je nedovedu -

nasbíraly spoustu medu.

Přinesly i mnoho pylu,

ten jim dává velkou sílu -

chuť a sílu do práce,

život není legrace!

 

Co to do mé střechy buší?

Natahuje skřítek uši.

Bum a bum a ťuky, ťuky

co je to za divné zvuky?

Kouká z okna Medovníček,

potom běží pro košíček.

Obává se ostudy,

že nepoznal žaludy.

 

Navštívila veveřička

ráno skřítka Medovníčka.

Chtěla na něm oříšky,

vyměnit je za šišky.

Ty jsi asi spadla z výšky,

na co by mi byly šišky?

Tady máš pět oříšků,

dávám ti je k Ježíšku.

 

Kolem velké louže

šnek pomalu klouže.

To se mu však nehodí,

chtěl by říct, že závodí.

Hlemýžděm se narodit -

to nemůžeš závodit.

Před sebou máš kopeček

a na zádech domeček.

 

Vašek, to je zlobílek.

Víte, co ho napadlo?

chtěl potrápit včeličku,

jenže dostal žihadlo.

Nebyla to včelička,

popletl si vosu.

Ta ho píchla čtyřikrát

doprostředka nosu.

 

Na shledanou, Medovníčku,

sbohem skřítku Barvínku.

Přijďte ještě na chviličku,

jen na malou chvilinku.

Podáme si všichni ruku,

obejmem se kolem krku.

Měli jsme vás hodně rádi.

Vraťte se nám, kamarádi!

Medulajda

Kdo to dupe, kdo tu pajdá?

Medu-medu, Medulajda.

Medúza

Lehce si po hladině

medúza plyne.

Zářivé sklíčko,

barevné paraplíčko

s třásničkami.

Kdo na ně sáhne,

toho žahne.

Medvěd

Medvěd tančí, při tom bručí,
medvíďata tančit učí.
Medvěd tančí, hlavou kývá,
maličký se na něj dívá.

Medvěd

Medvěd tančí, při tom bručí,
medvíďata tančit učí.
Medvěd tančí, hlavou kývá,
maličký se na něj dívá

Medvěd

MEDVĚD

Brum, brum, brum               (Dítě stojí mamince na nártech. M je drží za ruce a klátivě s ním jde dopředu. 

vypil jsem já rum.                                                       chytne D pod pažemi, 

Teď se motám,                                                          otáčí se s ním najednu stranu, 

pelech hledám, bum!                                     pak na druhou stranu a posadí jej na zem.

Medvěd

Medvěd volá na medvěda,

že ho baví abeceda.

Už ji celou dovede,

uč se taky, medvěde!

Medvěd

Medvěde, medvěde, Polévka ti nejede. Medvěde, medvěde, Kdyby to byl med, To bys snědl hned.

Medvěd

Podívejme na medvěda: mlsný jazyk spát mu nedá. Hledá včely, hledá úl. Bez medu by neusnul.

Medvěd

Podívejme na medvěda: mlsný jazyk spát mu nedá. Hledá včely, hledá úl. Bez medu by neusnul.

Medvěd

Brum, brum, brum, medvěd staví dům.

Otep slámy, náruč mechu,

všechno tahá do pelechu.

Brum, brum, brum, medvěd staví dům.

MEDVĚD

Chodí medvěd po zahradě veliký a chlupatý,

ukaž, ukaž ty medvěde, co ty umíš dělati.

Já umím tancovat, na bubínek bubnovat,

musíte mě milé děti všechny pěkně zatleskat.

 

Medvěd

Medvěd tančí, při tom bručí,
medvíďata tančit učí.
Medvěd tančí, hlavou kývá,
maličký se na něj dívá.

Medvěd

Mlsoun Míša pokuřuje, usmívá se, dobře mu je. Ve včelíně má, co chtěl, med od pilných dělnic včel.

Medvěd

Medvěde, medvěde,
Polévka ti nejede.
Medvěde, medvěde,
Kdyby to byl med, To bys snědl hned.

Medvěd

Paci, paci, ručičky,

ťapy, ťapy, nožičky.

Ten, kdo nohy dobře zvedá,

může si hrát na medvěda.

Pojďte děti brum, brum, brum,

zabručet všem medvědům.

Medvěd

Chodí medvěd po zahradě veliký a huňatý,     (chůze medvěda)
ukaž, ukaž, ty medvěde, co ty umíš dělati?
A já umím tancovat, na bubínek bubnovat,      (ruky v bok, nápodoba tance, tleskání)
musejí mě všechny děti do jednoho poslouchat.   (prstem - TY, TY, TY)

Medvěd

Medvěd

Medvěde,polívka ti nejede.
Takhle kdyby to byl med,
asi bys ho slupnul hned.

 

medvěd

Tenhle medvěd prodává med:
Dá lištičce sestřičce,
dá veverce do hrnce,
ježkovi dá medu soudek
zajíčkovi dá na zoubek.
Zvířátka se radují,
medvědovi děkují.

Medvěd

Medvěd

Medvěd tančí, přitom bručí,

Maličkého tančit učí.

Medvěd zpívá, hlavou kývá,

Maličký se na něj dívá.

Medvěd

Medvěd tančí, k tomu bručí,
medvíďátka tančit učí.
Medvěd tančí, ztratil boty,
medvíďata učí noty.

Táta tančí, hlavou kývá,
maličký se na do dívá.

Medvěd

Medvěd chodí po lese,
nikdo ho tu nesnese.
Ani stará paní vrána,
co po lese vše vykráká.
Medvěd chodí tam a zpět,
chodí mlsat včelkám med.

Medvěd

Medvěd chodí po lese, nikdo ho tu nesnese. Ani stará paní vrána, co po lese vše vykráká. Medvěd chodí tam a zpět, chodí mlsat včelkám med.

Medvěd

Mám medvěda

u oběda,

on obědvá

a mně nedá.

Medvěd

Medvěd tančí, při tom bručí,
medvíďata tančit učí.
Medvěd tančí, hlavou kývá,
maličký se na něj dívá.

Medvěd

Je to šelma veliká,

každý před ním utíká.

Lesní plody nebo med,

to si smlsne rád a hned.

Medvěd

Tři a tři je šest,

přeskočíme chřest,

třikrát tři je devět,

brzy přijde medvěd.

 

Medvěd

Tiše, tiše medvěd spí

Tiše,tiše,medvěd spí.                  Uděláme kruh,kolem nějakého předmětu

Kdo ho vzbudí,toho sní.            Jde se směrem dovnitř (tiše) a ven z kruhu (hlasitě)

Medvěd

Medvěde,polívka ti nejede.
Takhle kdyby to byl med,
asi bys ho slupnul hned.

 

MEDVĚD A BUBEN

MEDVĚD A  BUBEN

Kráčí medvěd v černém lese, brum, brum, brum,

a na zádech buben nese, bum, bum, bum.

 

Volá všechny, pojďte ke mně brum, brum, brum,

zahrajte na buben po mně bum,bum,bum.

 

Černým lesem zní zvesela brum,brum,brum,

hraje medvěd a kapela bum, bum, bum.

 

Medvěd a zvířátka

Tenhle medvěd prodává med.

Dá lištičce sestřičce,

dá veverce do hrnce,

ježkovi dá medu soudek,

zajíčkovi dá na zoubek.

Zvířátka se radují,

medvědovi děkují.

Medvěd bručí

Brum, brum, medvěd bručí (palec),

bzum, bzum, čmelák bzučí (ukazovák),

mňau, mňau, kočka mňouká (prostředník…),

hú, hú, sova houká; bé, bé, ovce bečí,

mé, mé, koza mečí, krá, krá, havran kráká,

kvá, kvá, žába kváká, hop hop jelen skáče,

bé, bé, Jáchym pláče.

Medvěd Míša

Jak to včera táta řek,
narodil se medvídek.
Že měl kožich, neznal zimu,
medvěd Míša říkali mu.
Jídla, pití měl vždy dost
a jak jed, tak také rost.
Rostl, rostl každý den,
když byl větší chodil ven.

Po lese si s mámou hrával,
pampelišky rozfoukával.
Přes bláto a mokrý mech,
nosila ho na zádech.

Jednou když si Míša hrál,
táta s mámou zašli dál.
Seď tu, Míšo, máma říká
my jdem s tátou do lesíka
sehnat něco k jídlu, víš?
Seď tu nebo zabloudíš!

Ale Míša za chvíli
začal honit motýly.
Otakárku, otakárku,
zapřáhnu tě do kočárku.

A ty šídlo leť si s ním,
leť si,že tě nechytím.
Mezi stromy, mezi stvoly
běhá až ho nožky bolí.

Pořád běhá, žádný cíl,
a tak Míša zabloudil.
Kde jsi nebe? Kde bych bylo,
bác a v lese uhodilo.

Chudák Míša ten se lek
hop a skočil na stromek.
Na kožich mu prší z nebe,
očka pálí, nožka zebe,
už aby byl doma zas.

Přešla bouřka, přešel čas,
a tak máma druhý den
našla Míšu pod stromem.

Z kožíšku mu voda teče,
slíbil, že už neuteče.
Neutek a měl ji rád.
Umíš taky poslouchat?

Medvěd v zimě

Starý medvěd vzdychá,
že ho v tlamě píchá.
Že ho bolí v zubu díra, od bolesti už už zmírá,
a že prosí lištičku,
ať mu půjčí mastičku

Medvěd v zimě

Medvěd v zimě

Starý medvěd vzdychá,
že ho v tlamě píchá.
Že ho bolí v zubu díra, od bolesti už už zmírá,
a že prosí lištičku,
ať mu půjčí mastičku

Medvěde, medvěde

Medvěde, medvěde,
polívka ti nejede.
Takhle kdyby to byl med,
to by si ho slupl hned.

Medvědi

Kolik tu je medvědů? Devět jich jde k obědu.

Mají květák, mají med, v kuchyni je jídel pět.

Medvědi

Není medvěd jako medvěd

hajej pěkně - hladím tě

ve tmě nikdy nepustí tě

hajej, pěkně mé dítě.

Maminka teď doma není

pohádku ti nepoví

teplou dlaní pohladí tě

malá ťapka medvědí

hajají medvědi, u dětí v pokoji.

Maminka medvědí doma není

tihleti medvědi o medu nevědí,

tihleti medvědi med nejedí.

Medvědí rozpočítadlo

Počítá si starý medvěd:
Tři a tři je devět.
Nějak se ti, medvěde,
počítání nevede.
Že nás to dřív nenapadlo –
koupíme ti počítadlo!

Medvědice s medvídětem

Medvědice s medvídětem,
vedou život veselý,
a když najdou něco k snědku,
tak se spolu rozdělí.

Medvíďátko

Pročpak malé medvíďátko
spí tak sladko, ach tak sladko?
Ono se mu v noci zdá,
jak to bývá u medvědů
o velikém hrnci medu.
Proto malé medvíďátko
spí tak sladko, ach tak sladko.

Medvíďátko

Pročpak malé medvíďátko
spí tak sladko, ach tak sladko?
Ono se mu v noci zdá,
jak to bývá u medvědů
o velikém hrnci medu.
Proto malé medvíďátko
spí tak sladko, ach tak sladko.

Medvíďátko

Medvíďátko
Pročpak malé medvíďátko
spí tak sladko, ach tak sladko?
Ono se mu v noci zdá,
jak to bývá u medvědů
o velikém hrnci medu.
Proto malé medvíďátko
spí tak sladko, ach tak sladko.

Medvíďátko

Medvíďátko

Pročpak malé medvíďátko
spí tak sladko, ach tak sladko?
Ono se mu v noci zdá,
jak to bývá u medvědů
o velikém hrnci medu.
Proto malé medvíďátko
spí tak sladko, ach tak sladko.

 

Medvíďátko už spí

Víš, proč malé medvíďátko

spí tak sladko, ach tak sladko? 

Ono se mu v noci zdá,

jak to bývá u medvědů, 

o velikém hrnci medu. 

Proto malé medvíďátko

spí tak sladko, ach tak sladko. 

Medvídci

Sotva snědli kaši s medem,
zamávali: Čau a jedem.

Sedli na své tříkolky
a už jedou do školky.

Medvídě

Víš proč malé medvíďátko
spí tak sladko
ach, tak sladko?
Ono se mu v noci zdá,
jak bývá u medvědů,
o velikém hrnci medu.
Proto malé medvíďátko,
spí tak sladko,
ach, tak sladko..

 

Medvídě

Medvídě

Víš proč malé medvíďátko
spí tak sladko
ach, tak sladko?
Ono se mu v noci zdá,
jak bývá u medvědů,
o velikém hrnci medu.
Proto malé medvíďátko,
spí tak sladko,
ach, tak sladko..

 

Medvídek

Medvídek

Šel medvídek do školky,
vzal si s sebou bačkůrky.
A červené jablíčko,
Na shledanou matičko.

 

Medvídek

Jak to včera táta řek,
narodil se medvídek. 
Že měl kožich, neznal zimu, 
medvěd Míša říkali mu. 
Jídla, pití měl vždy dost
a jak jed, tak také rost. 
Rostl, rostl každý den, 
když byl větší chodil ven.

Po lese si s mámou hrával, 
pampelišky rozfoukával. 
Přes bláto a mokrý mech, 
nosila ho na zádech.

Jednou když si Míša hrál, 
táta s mámou zašli dál. 
Seď tu, Míšo, máma říká
my jdem s tátou do lesíka
sehnat něco k jídlu, víš? 
Seď tu nebo zabloudíš!

Ale Míša za chvíli
začal honit motýly. 
Otakárku, otakárku, 
zapřáhnu tě do kočárku.

A ty šídlo leť si s ním, 
leť si,že tě nechytím. 
Mezi stromy, mezi stvoly
běhá až ho nožky bolí.

Pořád běhá, žádný cíl, 
a tak Míša zabloudil. 
Kde jsi nebe? Kde bych bylo, 
bác a v lese uhodilo.

Chudák Míša ten se lek
hop a skočil na stromek. 
Na kožich mu prší z nebe, 
očka pálí, nožka zebe, 
už aby byl doma zas.

Přešla bouřka, přešel čas, 
a tak máma druhý den
našla Míšu pod stromem.

Z kožíšku mu voda teče, 
slíbil, že už neuteče. 
Neutek a měl ji rád. 
Umíš taky poslouchat?

Medvídek akrobat

Já jsem malý medvídek,
šikovný jsem – to bych řek!
Když se chytnu za paty,
umím dělat obraty.

Kotouly a kotrmelce,
žádnému se věřit nechce,
ale to je známá věc,
že jsem velký umělec.

Medvídek Míša

Jak to táta včera řek? 
Narodil se medvídek. 
Že měl kožich, neznal zimu, 
medvěd Míša říkali mu. 
Jídla, pití měl vždy dost, 
a jak jed, tak také rost.

Rostl, rostl, každý den, 
když byl větší, chodil ven, 
po lese si s mámou hrával, 
pampelišky rozfoukával, 
přes bláto a mokrý mech 
nosila ho na zádech.

Za chviličku Míša již 
poznal v lese každou skrýš. 
Věděl, kde se schová křeček, 
kde má domek mraveneček, 
kudy včelky lítají 
po lese a po kraji.

Jednou, když si Míša hrál, 
táta s mámou zašli dál. 
„Seď tu, Míšo, “ máma říká, 
„já jdu s tátou do lesíka 
sehnat něco k jídlu, víš? 
Seď tu nebo zabloudíš!“ 
Ale Míša za chvíli 
začal honit motýly. 
„Otakárku, otakárku, 
zapřáhnu tě do kočárku, 
a ty, šídlo, půjdeš s ním. 
Leť si! Že tě nechytím?“

Běhá co mu stačí dech, 
honí šídla po stromech, 
mezi stromky, mezi stvoly, 
běhá, až ho nohy bolí, 
pořád běhá, žádný cíl. 
A tak Míša zabloudil.

Bloudí, bloudí tam a sem, 
mraky letí nad lesem. 
„Kde jsi, nebe?“ „Kde bych bylo?“ 
bác - a v lese uhodilo. 
Chudák Míša, ten se lek. 
Hop – a skočil na stromek.

Přešla bouřka po horách, 
Míša pláče, že má strach. 
Na kožich mu prší z nebe, 
očka pálí, nožka zebe, 
už aby byl doma zas.

Přešla bouřka, přešel čas.

A tak máma druhý den 
našla Míšu pod stromem. 
Z kožichu mu voda teče, 
Slíbil, že už neuteče. 
Neutek a měl ji rád, 
a vždycky ji poslouchal.

Medvídek Mýval

 

Medvěd mýval to je savec,

bydlí v lesích, je všežravec.

Prostlý je šedou srstí,

každý lístek pod ním šustí.

 

Aktivní je hlavně v noci,

chutnají mu bezobratlovci.

A má pruhy na ocásku,

v obličeji černou masku.

Medvídek mýval

Nádobí mám plný dřez, umyji ho ještě dnes. Proč bych si je neumýval? Říkají mi přece mýval.

Medvídkové

Řekl medvěd medvědu:

"Zvu tě, bráško, k obědu.

Vím, kde mají hnízdo včely,

smlsneme si na medu!"

Víte, jak to dopadlo?

To vám bylo divadlo -

pustily se do nich včely,

byli samé žihadlo!

Měl dědeček kolotoč

Měl dědeček kolotoč,
snědl mu ho červotoč,
snědl mu i figurky,
teď prodává okurky.

 

Měl jsem micku tanečnici

Měl jsem micku tanečnici,
tancovala po světnici,
byla černá a bílá,
každému se líbila.
Když jsem přišel ze dvorečka,
točila se do kolečka,
jednou tam a jednou sem,
práskla fouskem pod nosem.

Měl jsem micku tanečnici

Měl jsem micku tanečnici,
tancovala po světnici,
byla černá a bílá,
každému se líbila.
Když jsem přišel ze dvorečka,
točila se do kolečka,
jednou tam a jednou sem,
práskla fouskem pod nosem.

Měl jsem myšku tanečnici

Měl jsem myšku tanečnici,

tancovala po světnici.

Dupla tam a dupla sem,

mrskla fouskem pod nosem.

Více zde: http://kalamajka.webnode.cz/program/rikanky-a-pisnicky/

Měla babka

Měla babka čtyři jabka a dědek jen dvě. Dej mi, babko, jedno jabko, budeme mít stejně.

MĚLA BABKA

MĚLA BABKA

Měla babka, čtyři jabka,
a dědoušek jen dvě.
Dej mi babko, jedno jabko,
budeme mít stejně.

Měl dědoušek, měl kožíšek
a babička jubku.
Pojď babičko, na mazurku,
já si s tebou dupnu.

 

Měla jsem holoubka

Měla jsem holoubka

Měla jsem holoubka
v truhle zavřeného,
on jest mi uletěl
do pole širého,
do pole širého,
na zelený doubek,
tam sobě zahoukal
můj zlatej holoubek.

Nehoukej, nebroukej,
můj zlatej holoubku,
nedělej svej milej
většího zármutku.
Já jí ho nedělám,
dělá si ho sama,
když já nejsem doma, 
s jinšími sedává.

Já ji koupil pentli
barvy proměňavé,
by si proplétala
vlásky kadeřavé.
Já ji koupil jinou,
a to pěkně bílou,
by pamatovala,
že byla mou milou. 

Meleme

Meleme - meleme kávu, pro dědka a bábu, jedno zrnko pryč. Meleme - meleme kávu pro dědka a bábu,druhé zrnko pryč, už tam není nic.

Meleme, meleme

Meleme, meleme kávu, pro dědka a bábu, jedno (druhé, třetí) zrnko pryč.
Meleme, meleme kávu, pro dědka a bábu, už tam není nic.

 

Meleme, meleme kávu

Meleme, meleme kávu, (děláme mlýnek rukama)
pro dědka a bábu.
Jedno zrnko pryč, (rozpažíme)
druhé zrnko pryč, (rozpažíme)
už nezbylo nic. (rozpažíme)

 

Melu

Melu, melu mouku ve zlatým klobouku.

Co namelu, to prodám, mlynářovi nic nedám.

Melu melu pšeničku

Melu melu pšeničku, 
do modrého hrníčku. 
Až umelu budu píct, 
až upeču, budu jíst. 
Mysliveček časně vstává, 
na zajíčka pozor dává. 
Mysliveček dup dup dup, 
a zajíček cup cup cup.

Melu mouku

Melu, melu mouku

ve velkém klobouku.

Co namelu, to prodám,

mlynářovi nenechám.

Melu, melu

Melu, melu pšeničku,

do zlatého hrníčku.

Až umelu, budu píct,

až upeču, budu jíst.

Melu, melu kávu, pro našeho Slávu

Melu, melu kávu,
pro našeho Slávu.
Melu, melu zrnka,
vůně stoupá z hrnka.

Melu, melu zrnka kávy

Melu, melu zrnka kávy,
kdo má rád, tak mele s námi.
Melu kávu pro babičku,
melu kávu pro dědu,
budu to mít za chviličku,
hurá, už to dovedu!

Meluzína

Meluzína
Hledá zmrzlá meluzína,
kde je díra do komína.
Hledej, hledej, meluzíno,
komínů tu máme plno.
Až nejvyšším proletíš,
teplem se hned rozpustíš!

Meluzína

Meluzína

Hledá zmrzlá meluzína,
kde je díra do komína.
Hledej, hledej, meluzíno,
komínů tu máme plno.
Až nejvyšším proletíš,
teplem se hned rozpustíš!

Meluzína

Meluzína

Vítr fouká do komína, všemi okny lomcuje,
Vysmívá se meluzína, proč ten vrabec běduje.
Ref:
Fiů, fiů, fí
Vysmívá se meluzína, proč ten vrabec běduje.

Jen se nesměj meluzíno,

taky by tě přešel smích.
Kdybys měla uklizíno,

do bytu ti padal sníh.
Ref:
Fiů, fiů, fí
Kdybys měla uklizíno, do bytu ti padal sníh.

Meluzína

Meluzína
Hledá zmrzlá meluzína,
kde je díra do komína.
Hledej, hledej, meluzíno,
komínů tu máme plno.
Až nejvyšším proletíš,
teplem se hned rozpustíš!

Meluzína

Hledá zmrzlá meluzína,
kde je díra do komína.
Hledej, hledej, meluzíno,
komínů tu máme plno.
Až nejvyšším proletíš,
teplem se hned rozpustíš!

Měsíc

Hvězdičky se rojí
na nebeském lánu,
měsíc chodí mezi nimi
od večera k ránu.

Pase on je, pase
od tmy do červánků,
na úsvitě zavírá je
za nebeskou branku.

Všecky si je zavři,
pasáčku ty bílý,
jenom jednu ke mně pošli,
než se na den schýlí.

Uvítám ji pěkně,
jak se sluší dítku,
zavěsím ji nad postýlku
na stříbrnou nitku.

Do duše mi v noci
zlatou záři svede,
na tisíce snů o nebi
v srdéčku mi spřede.

„Zlaté dítě moje,
nesmím hvězdu dáti,
musím všechny Pánu Bohu
věrně ostříhati.

Opatruj si duši
na té zemské pouti,
aby jednou čista mohla
k Bohu zalétnouti.

Přiletí-li čista
jako holubice,
dá jí Pán Bůh celé nebe
a hvězd na tisíce.“

Měsíce

Leden na rampouchy hrál, únor posune den dál. 
Březen trávu tlačí vzhůru, duben barví stromům kůru.
Květen barevný má fráček, červen zpěvavý je ptáček.
Červenec je léto u vody, srpen prázdninové příhody.
Září - škola volá zas, říjen podzimní je čas.
Listopad-spí zahrádka, prosinec je pohádka.

Měsíce v roce: Červen

Pokaždé zkraje června, lze květy k sobě rovnat a z nich věneček ručně plést, do vlásků ozdobu tak vnést.

 

Měsíce v roce: Červenec

Když přijde měsíc červenec, to pozdě již je na věnec, květ pampelišky má jen chmýří, které dál větřík krajem víří.

 

Měsíce v roce: Srpen

Léto vždy končí srpen, už neseče se srpem, jen louka senem voní, jíž stébla vítr honí.

 

Měsíček

Měsíček

Měsíčku, můj měsíčku,
pes na tebe vrčí,
žes upustil hvězdičku
do hustého smrčí.

Měsíček

Měsíček

Měsíčku, můj měsíčku,
pes na tebe vrčí,
žes upustil hvězdičku
do hustého smrčí.

Metla liška

Metla liška ve světnici, 

metla taky síň. 

Našla knoflík pod lavicí,

těšila se s ním. 

Lišák na ni:"Hej, knoflíček mi dej".

Mexičan

Pod velikým kloboukem ukryji se před horkem. Večer krmím oslíka, pak už hraje muzika.

Mezi domama

Mezi domama má máma malou zahrádku.

Mezi růžemi

Jako dvě růžičky na jedné sněti
vyrostly v chaloupce drobné dvě děti.

Růží se ptávaly na jaře v létě,
co prý jim nejdražší na celém světě?

„Sluníčko na nebi s líbeznou tváří,
ono nám celý den svítí a září.

Ono nás obléká do luzné krásy,
Pán Bůh je zachovej na věčné časy.“

Ptaly se růžičky dětiček na to,
co prý jim dražšího nad stříbro, zlato?

„Matička rozmilá v chaloupce prosté,
pro ni nám láska jen v srdéčku roste.

Jako to sluníčko drobounké kvítky
matička tisíckrát zlíbá své dítky.

Jako dvě růžičky ona nás pěstí,
Pán Bůh jí za to dej zdraví a štěstí.“

Micka

Měl jsem micku tanečnici,
tancovala po světnici,
byla černá a bílá,
každému se líbila.
Když jsem přišel ze dvorečka,
točila se do kolečka,
jednou tam a jednou sem,
práskla fouskem pod nosem.

Micka

Kampak jde Micka? Do pokojíčka.

Co tam má Micka? Jen misku mlíčka.

Kde najdu Micku? Na kanapíčku.

Smím vzbudit Micku? Až za chviličku.

 

Míč

Dědeček má tyč,
babička má míč.
Hod,babičko,míček dolů,
bude míček pryč.

Míč

Čí jsi, míči?

Teď už ničí,

teď jsem všech,

jako motýl,

jako vítr ve vlasech.

Míč

Míč neumí skákat sám.

Ale když mu pomáhám,

skáče, hopsá kdovíkam.

Honem za ním utíkám.

Míč

Dědeček má tyč,
babička má míč.
Hod,babičko,míček dolů,
bude míček pryč.

Míč

 

Dědeček má tyč,
babička má míč.
Hod,babičko,míček dolů,
bude míček pryč.

Michael

Oblakem, bouří chci odvážně jít,

mlhám i strachu se chci postavit.

I v tísnivém chladu se k slunci chci znát.

Vždyť v slunci je síla draka překonat.

Jen sluneční rytíř může nás vést

po cestách země i uprostřed hvězd,

svým třpytivým mečem svou sílu nám dát,

tmu, zlobu dračí pozutínat.

 

Michal

Michal v dílně piloval,
potom lodě maloval.
Namaloval loď jak dům,
loď popluje k tuleňům.

Michal

Michal po ní holí bouchá.
Michale, Michale,
Na to není hůl,
Moucha ti ulétne,
Buchty bude půl.
 

Michal v dílně

Michal v dílně piloval,

potom lodě maloval.

Namaloval loď jak dům,

loď popluje k tuleňům.

Michal v dílně piloval

Michal v dílně piloval, potom lodě maloval.
Namaloval loď jak dům, loď popluje k tuleňům.

MÍCHÁM PÍSNIČKY

MÍCHÁM PÍSNIČKY

 

Míchám, míchám písničky

Pro kluky i holčičky.

Ať sluníčko pěkně hřeje,

Ať srdíčko veselé je.

 

Pro koťátko u kočičky,

pro děťátko u mamičky,

Písničky si budem hrát,

Ať má táta mámu rád.

 

Ať se děti kamarádí,

Ať se máme všichni rádi!

Ať je krásně na světě,

Na té modré planetě!

 

Mik, mik Mikuláš

Mik, Mik Mikuláš, přišel na koláč. Čerte, čerte chlupatý, nechej pytel za vraty. Slibuju ti slibuju že už zlobit nebudu.

Mik, Mik, Mikuláš

Mik, mik, Mikuláš,přišel s čertem na koláč. Čerte, čerte chlupatý, nechej pytel za vraty. Slibuju ti, slibuju, že už zlobit nebudu.
 

Mik, mik, Mikuláš

Mik, mik, Mikuláš
Mik, mik, Mikuláš,přišel s čertem na koláč.
Čerte, čerte chlupatý,nechej pytel za vraty.

Slibuju ti, slibuju,
že už zlobit nebudu.

Mik, mik, Mikuláš

Mik, mik, Mikuláš, přišel s čertem na koláč.
Čerte, čerte chlupatý,nechej pytel za vraty.

Slibuju ti, slibuju, že už zlobit nebudu.
 

MIK, MIK, MIKULÁŠ,

MIK, MIK, MIKULÁŠ,
PŘIŠEL S ČERTEM NA KOLÁČ.
ČERTE, ČERTE, CHLUPATÝ,
NECHEJ PYTEL ZA VRATY.
SLIBUJU TI, SLIBUJU,
ŽE UŽ ZLOBIT NEBUDU.

Mik, miku, Mikuláš

Mik, miku, Mikuláš
Mik, miku, Mikuláš,
přišel s čertem na koláč.

Čerte, čerte chlupatý,
nechej pytel za vraty.

Mikulas

Mikulas ztratil plast, Mikulaska sukni, Chodili, nenasli, Byli oba smutni.

Mikulas

Ani liska ani pes, nedostanou uhli dnes, ale syr a kosti, i tak maji dosti!

Mikuláš

Když napadne čerstvý sníh,

přižene se na saních

a v podobě nadílky

pro děti či pro snílky

zase znovu po roce

přináší nám Vánoce.

Plno ledu všude bylo

navíc hustě chumelilo.

Pro klučičí koulovačku

neviděli na klouzačku.

To vám byla lidi mela,

čerti spadli na anděla.

Mikuláš je návdavkem

odměňoval pohlavkem.

Mikuláš

Jistě každý uhodne,

proč jsou právě toho dne

nezvedení kluci zdejší

o poznání zdvořilejší

a holčičky způsobné.

Čerti na okýnka buší,

andělíčkům křídla sluší.

Mikuláš se vlídně dívá,

ve svých saních dárky skrývá –

přivezl jich plnou nůši.

Mikuláš

Kde se vzal, tu se vzal,
Mikuláš pod okny stál,
v ruce velkou berličku,
na hlavě měl čepičku,
z bílých vousů teplý šál,
takhle, děti, vypadal!

Mikuláš

Strejček náš Mikuláš

plný pytel nese,

celý je ohnutý,

hlava se mu třese.

Mikuláši, Mikuláši,

sníh se na tvé vousy snáší.

Bílé vousy, bílý plášť,

copak asi pro nás máš?

Oříšky, jablíčka,

taky kousek uhlí,

nežli to roznesu,

budu celý ztuhlý.

Mikuláš

Strejček náš Mikuláš

plný pytel nese,

celý je ohnutý,

hlava se mu třese.

Mikuláši, Mikuláši,

sníh se na tvé vousy snáší.

Bílé vousy, bílý plášť,

copak asi pro nás máš?

Oříšky, jablíčka,

taky kousek uhlí,

nežli to roznesu,

budu celý ztuhlý.

Mikuláš

ref. Mikuláš,Mikuláš až večer příjde k nám.
Mikuláš ,Mikuláš já mu zazpívám.
Mikuláš,Mikuláš má nůši velikou.
Já ho znám chodí knám s velkou nadílkou.

1.Za ním už se tlačí čerti s rohama,
pekelně se mračí a dupou rohama.
Všechny děti straší, drží tradici,
Každý Četr má s sebou svoji čertici.

ref. Mikuláš,Mikuláš až večer příjde k nám.
Mikuláš ,Mikuláš já mu zazpívám.
Mikuláš,Mikuláš má nůši velikou.
Já ho znám chodí knám s velkou nadílkou.

2.Anděl křídly kývá, ale nelítá,
do knihy se dívá hříchy počítá.
Když mu všechny děti řeknou básničku,
zaletí si s čerty zahrát honičku.

ref. Mikuláš,Mikuláš až večer příjde k nám.
Mikuláš ,Mikuláš já mu zazpívám.
Mikuláš,Mikuláš má nůši velikou.
Já ho znám chodí knám s velkou nadílkou.


3. Už se na něj těší děti, dospělí,
vyhlíží u dveří až se objeví.
Čerti jak se sluší, zvonkem cinkají,
ti se, na mou duši, odbýt nedají.

ref. Mikuláš,Mikuláš až večer příjde k nám.
Mikuláš ,Mikuláš já mu zazpívám.
Mikuláš,Mikuláš má nůši velikou.
Já ho znám chodí knám s velkou nadílkou.

Mikuláš

Každým rokem v zimním čas,

chodívá k nám Mikuláš.

Usmívá se, dárky nese,

na zlobílky čert se třese:

"Slibte, že se polepšíte -

nebo peklo uvidíte!"

Mikuláš

Jistě každý uhodne,

proč jsou právě toho dne

nezvedení kluci zdejší

o poznání zdvořilejší

a holčičky způsobné.

Čerti na okýnka buší,

andělíčkům křídla sluší.

Mikuláš se vlídně dívá,

ve svých saních dárky skrývá –

přivezl jich plnou nůši.

Mikuláš

Kde se vzal, tu se vzal,
Mikuláš pod okny stál,
v ruce velkou berličku,
na hlavě měl čepičku,
z bílých vousů teplý šál,
takhle, děti, vypadal!

Mikuláš

Mikuláši, Mikuláši,
kdo to tady děti straší,
kdo tu řinčí řetězem
a proč s tebou přišel sem.

Rohatý, rohatý s kožichem
až na paty,
rohatý, rohatý černý, střapatý.

Mikuláš

Mikuláši, přijď dnes k nám,
písničku ti zazpívám,
přines prosím trochu dobrot,
můžeš je dát třeba do bot.
Dáváš dárky pro radost,
pro každého máš jich dost.

Mikuláš

Strejček náš Mikuláš

plný pytel nese,

celý je ohnutý,

hlava se mu třese.

Mikuláši, Mikuláši,

sníh se na tvé vousy snáší.

Bílé vousy, bílý plášť,

copak asi pro nás máš?

Oříšky, jablíčka,

taky kousek uhlí,

nežli to roznesu,

budu celý ztuhlý.

Mikuláš

Kdo to klepe? Bílý pán.

Mikuláš dnes přišel k nám.

Anděl a čert přišli s ním,

zjistit, jestli nezlobím

Mikuláš

Kde se vzal, tu se vzal, Mikuláš pod okny stál. V ruce velkou berličku, na hlavě měl čepičku.
Z bílých vousů teplý šál, takhle, děti, vypadal! 

 

Mikuláš

Každým rokem v zimní čas,

chodívá k nám Mikuláš.

Usmívá se – dárky nese,

na zlobílky čert se třese :

„ Slibte, že se polepšíte

- nebo peklo uvidíte !“

Mikuláš

Mikuláš
Mikuláši, přijď dnes k nám,
písničku ti zazpívám,
přines prosím trochu dobrot,
můžeš je dát třeba do bot.
Dáváš dárky pro radost,
pro každého máš jich dost.

Mikuláš

Mikuláš
Kde se vzal, tu se vzal,
Mikuláš pod okny stál,
v ruce velkou berličku,
na hlavě měl čepičku,
z bílých vousů teplý šál,
takhle, děti, vypadal!
Vrabec v zimě
Bědoval vrabčák na zimu,
škoda, že nemám peřinu!
Zebou mě nohy, studí mě nos,
protože skáču i v zimě bos.

Mikuláš

Mikuláš
Kde se vzal, tu se vzal,
Mikuláš pod okny stál.
V ruce velkou berličku,
na hlavě měl čepičku.
Z bílých vousů teplý šál,
takhle, děti, vypadal! 
 

Mikuláš

Mikuláš 
Až přijde Mikuláš,
řeknu mu Otčenáš,
nastavím košíček,
on mi dá jablíček
a já mu zazpívám
jak v háji slavíček.

Přijde-li rohatý
s metličkou do chaty,
schovám si hlavičku
v proutěném košíčku,
nedám mu jablíčko
ani svou dušičku.

MIKULÁŠ

MIKULÁŠ

Jistě každý uhodne,

proč jsou právě toho dne

nezvedení kluci zdejší

o poznání zdvořilejší

a holčičky způsobné.

Čerti na okýnka buší,

andělíčkům křídla sluší.

Mikuláš se vlídně dívá,

ve svých saních dárky skrývá –

přivezl jich plnou nůši.

Mikuláš

Mikuláš

Kde se vzal, tu se vzal,
Mikuláš pod okny stál,
v ruce velkou berličku,
na hlavě měl čepičku,
z bílých vousů teplý šál,
takhle, děti, vypadal!

Mikuláš

Mikuláš

Mikuláši, Mikuláši,
kdo to tady děti straší,
kdo tu řinčí řetězem
a proč s tebou přišel sem.

Rohatý, rohatý s kožichem
až na paty,
rohatý, rohatý černý, střapatý.

Mikuláš

Mikuláš

Mikuláši, přijď dnes k nám,
písničku ti zazpívám,
přines prosím trochu dobrot,
můžeš je dát třeba do bot.
Dáváš dárky pro radost,
pro každého máš jich dost.

Mikuláš

Mikuláš je hodný pán,
nosí dětem marcipán.
Zlobivým dá brambory,
do tátovy bačkory.

 

Mikuláš

Těšila se Terka naše že uvidí Mikuláše

dříve, než se naděla spatřila i anděla.

Terezce i naší Anče přinesli tři pomeranče.

Zato sousedovic Berta nemohla se dočkat čerta

zmizela však pod dřezem když zachřestil řetězem.

Mikuláš

Mikuláš dal do punčochy ořechy a ovoce,
v prosinci je konec roku, přicházejí Vánoce.

 

Mikuláš

Mik, miku, Mikuláš
Mik, miku, Mikuláš,
přišel s čertem na koláč.

Mikuláš

Mikuláš
Kde se vzal, tu se vzal,
Mikuláš pod okny stál,
v ruce velkou berličku,
na hlavě měl čepičku,
z bílých vousů teplý šál,
takhle, děti, vypadal!
Vrabec v zimě
Bědoval vrabčák na zimu,
škoda, že nemám peřinu!
Zebou mě nohy, studí mě nos,
protože skáču i v zimě bos.

Mikuláš

Mikuláš
Mikuláši, přijď dnes k nám,
písničku ti zazpívám,
přines prosím trochu dobrot,
můžeš je dát třeba do bot.
Dáváš dárky pro radost,
pro každého máš jich dost.

Mikuláš

Mikuláš ztratil plášť, Mikuláška sukni. Hledali, nenašli, byli oba smutní.

Mikuláš

Kde se vzal, tu se vzal Mikuláš tu pod okny stál. V ruce velkou berličku na hlavě měl čepičku. Z bílých vousů teplý šál takhle děti vypadal !

Mikuláš 1

Až přijde Mikuláš,
řeknu mu Otčenáš,
nastavím košíček,
on mi dá jablíček
a já mu zazpívám
jak v háji slavíček.

Přijde-li rohatý
s metličkou do chaty,
schovám si hlavičku
v proutěném košíčku,
nedám mu jablíčko
ani svou dušičku

Mikuláš 2

Kde se vzal, tu se vzal,
Mikuláš pod okny stál.
V ruce velkou berličku,
na hlavě měl čepičku.
Z bílých vousů teplý šál,
takhle, děti, vypadal!

Mikuláš a čert

Kdo klepe?

Bílý pán.

Mikuláš dnes přišel k nám.

Anděl a čert přišli s ním,

zjistit jestli nezlobím.

Čertíka se nebojím, protože já nezlobím.

Když tak jenom trošinku tatínka a maminku.

Mikuláš a Mikuláška

Mikuláš ztratil plášť,
Mikuláška sukni,
ať neztratí nic pro vás
a nejste, děti, smutný.

Mikuláš a za ním čert

Mikuláš, a za ním čert,
s tím chlapíkem není žert,
to legrace je s anděli
a o dobroty se i podělí.
Přejem ti, ať tě čert nechá být
a můžeš se s anděli veselit.

Mikuláš jde s nadílkou

Už se chýlí další rok, zbývá jenom malý krok, dáme talíř na náš práh, bude plný, žádný strach!
Čertům zvonky znějí tmou, Mikuláš jde s nadílkou.

 

Mikuláš je hodný děda

Mikuláš je milý děda, hodné děti všude hledá. Bílé vousy, ty mu sluší, na zádech má velkou nůši. A v té nůši balíčky, pro kluky a holčičky.

 

Mikuláš je hodný pán

Mikuláš je hodný pán, nosí dětem marcipán a zlobivým brambory do tátovy bačkory.

 

Mikuláš je za dveřmi

Mikuláš je za dveřmi,
na co čekáš - otevři.
Je to dobrák od kosti,
nese ti samé sladkosti.
Však na čerta pozor dej,
je to chlupáč velmi zlej.
Ale pokud jsi byl hodný,
i čert k tobě bude rovný,
pro tentokrát tě nechá být,
s anděli se veselit.

Mikuláš ztratil plášť

Mikuláš ztratil plášť
Mikuláš ztratil plášť, Mikuláška sukni,
hledali, nenašli, byli oba smutní.

Mikuláš ztratil plášť

Mikuláš ztratil plášť, Mikuláška sukni,
hledali, nenašli, byli oba smutní.

Mikuláš ztratil plášť

Mikuláš ztratil plášť 
Mikuláška sukni, 
nejedli, nespali 
byli oba smutní.

Mikuláš ztratil plášť, 
Mikuláška sukni, 
hledali, nenašli, 
byli oba smutni.

Mikuláš ztratil plášť, 
mikuláška sukni, 
sedli si pod okno, 
byli oba smutní.

Mikuláš ztratil plášť 
Mikuláška tašku, 
honili se po světnici 
až rozbili flašku.

Mikuláše

Mikuláši, přijď dnes k nám,
písničku ti zazpívám,
přines prosím trochu dobrot,
můžeš je dát třeba do bot.
Dáváš dárky pro radost,
pro každého máš jich dost.

Mikuláši

Z nebeské báňe sníh se práší, tmou přijíždějí Mikuláši. V předvečer svátku chodí světem a rozdávají radost dětem. Mi jsme si zvykli k svátku brát, jim dělá radost rozdávat. Zkus to taky tak. Dej, když máš. Cililink, zvoní Mikuláš....

Mikuláši

Mikuláši, Mikuláši,

copak mi dáš z nadílky,

zažeň čerty, co mě straší,

já mám radši andílky.

 

Stačí kousek čokolády,

hračka nebo ovoce,

já nezlobím, na mou duši,

těším se na Vánoce.

Mikuláši probud se

Mikuláši, Mikuláši, probuď se, někdo tady straší, není to on rohatý, co ti šlape na paty, já bych radši anděla, ten nic zlého nedělá, já bych radši cukrovíčko, to je dobré papáníčko, celý rok jsem byla hodná a teď si ho spapám do dna.

 

Mikuláši přijd k nám

Mikuláši, přijď dnes k nám, písničku ti zazpívám, přines prosím trochu dobrot, můžeš je dát třeba do bot. Dáváš dárky pro radost, pro každého máš jich dost.

 

Mikuláši, Mikuláši

Mikuláši, Mikuláši,
kdo to tady děti straší,
kdo tu řinčí řetězem
a proč s tebou přišel sem.

Rohatý, rohatý s kožichem
až na paty,
rohatý, rohatý černý, střapatý.

Mikuláši, Mikuláši

Mikuláši, Mikuláši, příteli náš starý,

každý rok nosíváš do oken dary.

Mikuláši, Mikuláši, ty velký svatý,

každý rok myslíváš na hodné děti!

Mikulášskou nadílku

Mikulášskou nadílku
nese tucet andílků,
přes hory a černý les,
k tobě dojdou taky dnes.
Ať se ti čert vyhýbá,
sladká je odměna tvá,
to ti přeje

Mikulda je kamarád

Mikulda je kamarád,
přišel si s dětmi povídat.
Andělíček rozdá dárky,
čert se drží radši zpátky.
Jsou to hodné dětičky,
čert nemusí skákat z krabičky.
Mikuláš jim slíbil zas,
že za rok se objeví u nich zas.
Krásného Mikuldu, anděla a čerta všem přejí

Mikulíšek zvoní, cinká

Mikulášek zvoní, cinká,
nakukuje do okýnka,
nakukuje sem a tam,
možná přijde zítra k nám.

Za ním letí andělíček,
od nebíčka nese klíček,
A ty čerte rohatý,
zůstaň radši za vraty.

Pěkného Mikuláše přeje

Milá paní Lidlo, dala jste nám mýdlo

Milá paní Lidlo, dala jste nám mýdlo,
ale Láďa fidli fidli, místo sebe balon mydlí.

Milá paní, tahle látka

Milá paní, tahle látka,
ta je vhodná pro prasátka.
Nemačká se, dá se prát,
ta je pro vás akorát!

Milá teto

Milá teto,

je tu léto,

a po létu,

škola je tu.

Milá vánoční básnička

Svetylka stromecek cukrovi
Jake jsou svatky, kdo to ví?
Ve vane plave si kapricek
Rozdejte stesti kousicek

Jsou tady uz zase vanoce
Prisly na den presne po roce
U stromecku koledy hraji
vsechny deti si je zpivaji

Milada

Pro Miladu čokoládu,
dva žloutkové řezy;
pro Miládku k tomu svátku…
– Kde ta holka vězí?

Milan

Milan lepil letadlo
Nejlépe mu dopadlo.
Letadlo teď letí
U Milana je houf dětí.

Milan na ledu

Milan volal na Edu:

Po ledu jet dovedu.

Vyjel na led a byl balet,

létal po ledu!

Milan pláče buli buli

Milan pláče buli buli,

kutálel si s velkou kulí,

koule se mu zakoulela,

do důlku se nedokulí.

Milda

Kalamajka mik- mik- mik,
Venku chodí kominík.
Milda po něm pokukuje,
Do okýnka nakukuje.

Milena

Milena si myje vlasy,
dělá na nich pěnu.
Pro Milenu nemá cenu
život bez hřebenu.

Milena

Milena je v loubí,
dolíček tam hloubí.
Bude ťukat fazole,
co tu leží na stole.

Milena

Milena je v loubí,
dolíček tam hloubí.
Bude ťukat fazole,
co tu leží na stole.

Milena je v loubí

Milena je v loubí, dolíček tam hloubí.
Bude ťukat fazole, co tu leží na stole.

Milena je v loubí

Milena je v loubí,

dolíček tam hloubí.

Bude ťukat fazole,

co tu leží na stole.

Miloslava

Miloslava časně vstává,
brzo taky snídá.
I pan správce říká Slávce:
„Milko, ty jsi třída!“

Miloš

Přišli hoši: „Pojď, Miloši,
s námi na klouzandu!“
Miloš váhá. Řek’ si: „Aha,
chtěj mít ze mne švandu!

Milovník deště

Venku se zas honí mraky,
na zem pouští spousty vody,
já se s nimi honím taky,
radost mám z té nepohody.

Ve všech loužích chci se mýti,
v pláštěnce a holínkách,
očička mi jenom svítí,
směje se i maminka.

Miluj

Miluj málo,

miluj dlouho.

Miminko

Já už umím postát chvilku, když se držím za postýlku. Zkusím krůček dopředu, jeden totiž dovedu. Nožičky mě udrží, když postýlka vydrží.

Miminko

Miminko spí a sladce sní. Když se vzbudí, strašně se nudí, maminka ho vezme do náručí, a už nebrečí.

Miminko

"Jé, jé, jé!"

Kdo to křičí, co se děje?

Jenda volá na Matěje:

"Máme ji, máme ji!

Máme Janu, Matěji!"

Miminko

Mimino mámino

v kočárku si leží,

dudlík dumlá, pozoruje,

jak svět kolem běží.

Očička má z trnek,

nosík z knoflíku,

jen se mámin úsměv schová,

dá se do křiku.

 

Mirek

Pro Mirečka přivez’ křečka
strejček od Poděbrad,
a teď s Mirkem husím pírkem
zkouší křečka šimrat.

Mírný červen

Je-li červen mírný,

nebude v prosinci

mráz silný.

Miroslava

Miroslava je ta pravá
holka do bazénu,
s Miroslavou kluci plavou
jen o druhou cenu.

Mísím boží dárek

Mísím, mísím boží dárek,
až pomísím, budu válet.
Až poválím, budu píct,
až upeču, budu jíst.

Míša a Marta

Kdo navštíví v Kladně zámek,

ať už sám či s partou,

potká v celém městě známé

slečny Míšu s Martou.

Pro ty, kteří o nich předem

chtějí vědět více.

Milují, co voní medem,

vždyť jsou medvědice.

Mláďata

Fenky mají štěňátka, kočky mají koťátka, sloni mají slůňátka,

no a velbloudice zkrátka mají malá velblouďátka.

Mají žízeň - to je trýzeň! Ještě, že je sťáva, sláva!

Velbloudě si pochutnává.

Pije šťávu z pramene, až tu žízeň zažene.

Mláďáta

Co má stěně na starosti?
Běhat, skákat, hledat kosti,
v noci na půl oka spát, 
hlídat pány, dům i sad.

A co kotě? Nemám zdání!
Z Micinky je velká paní
od té doby co má vzadu
modrou stuhu pro parádu!

A co koťata všechno svedou?
Brousí drápky, pilné předou,
dovádějí na dvoře,
honí myšky v komoře.

Mláďátka

Krávy mají telátka,
klisny mají hříbátka,
ovce mají jehňátka,
kozy mají kůzlátka,
slípky mají kuřátka,
husy mají housátka
kachny mají káčátka,
fenky mají štěňátka,
kočky mají koťátka,
mámy mají miminka,
jako moje maminka.

Mládí a stáří

Mládí žije sněním,

stáří vzpomínkami.

Mlčte děti, ježek spí

Mlčte děti, ježek spí,
kdo ho vzbudí, toho sní.
Já jsem král, já jsem pán,
mohu mluvit, co chci sám.

Mlčte děti, ježek spí

Mlčte děti, ježek spí,

kdo ho vzbudí, toho sní.

Já jsem král, já jsem pán,

mohu mluvit, co chci sám

 

(Říkanku začínáme šeptem a pomalu zvyšujeme hlas. Děti si jistě rády na konci nahlas zakřičí.)

Mléčný zoubek

Ptal se zoubek, jaký má tvůj kořen hloubku?
Zoubek kývá hlavičkou, hloubku já mám maličkou..
Za chvíli už budu venku a na mé místo přijde zub,
co má kořen jako dub.
 

Mléko

Kočičko strakatá, pojď z půdy dolů,
nalejeme mlíčko, spapáme ho spolu.
Ale jen polovic, slyšíš ty macku?
Co to máš za způsob, strkat tam packu ;)

Mlha

Mlha

 

Kde jsou domy, stromy, les?

Schovala to mlha dnes.

Kde je kurník? Slepice?

Zmizela i  silnice.

Všude je jen bílo, bílo...

Že by mléko se rozlilo?

Kdepak, to jen mlha bílá

v závoj všechno zahalila.
 

Mlha

Mlha

Bílá jako mléko je,
tichem všechno přikryje.
A v tom bílém pytli ticha
všechno zastře, všechno smíchá.
Auta, domy, stromy, lidi...
nikdo pro ni neuvidí.

Mlha

Ráno nás chtěl kdosi strašit!

Snad aby nás splet,

všechno zalil bílou kaší,

ukradl nám svět.

 

Ale sluníčko se směje.

Hned tu kaši trhá:

„Kdepak dílo čarodějnice,

je to jenom mlha.“

 

Už je vidět do ulice,

už je vidět do zahrady.

K vidění je víc a více,

celý svět je zase tady.

Mlha v srpnu

Šedá mlha v srpnu nezdravá jest.

Mloci a žabky

Já jsem viděl mločí chásku,
jak vyráží na vycházku,
táta mlok a mločice,
snažili se nejvíce.

Za nimi pak mladých řada,
občas někdo na zem padá,
smějí se jim žabičky,
pro ty krátké nožičky.

Na žáby se mlok teď mračí,
prý mu délka nožek stačí,
pochlubil se ocasem,
každou nazval ťulpasem.

Spor pak skončil za chviličku,
žáby skáčou do rybníčku,
mloci lezou do mechu,
nenutí se do spěchu.

MLSNÍ ŠPAČCI

MLSNÍ   ŠPAČCI

Špaček řekl špačkovi:

„Nikdo se to nedoví.

Půjdem večer, znám ta místa,

dědeček už třešně chystá.

Lépe ovšem uděláme,

když se tam s ním nesetkáme.“

 

mlsný kos

Copak dělá v zimě mlsný kos?
Uždibuje sněhuláčí nos.
Uždibuje, okusuje,
tuze přitom spěchá,
knoflík z uhlí ale radši
napokoji nechá.

Mlsouni

Medvědům - těm chutná med,

medojedům jakbysmet.

Když mlsají chlupáči,

včely smutně zapláčí.

Mlýn

Jdu do mlýna u Kolína.

Umeleme obilí,

mouka bude za chvíli.

Mlýn u Kolína

Jdu do mlýna u Kolína.

Umeleme obilí,

mouka bude za chvíli.

Mlynář

Když šel mlynář do Pyšel,

mlýny klapat neslyšel,

ale prý ty Pyšely,

mlýny vždycky slyšely.

Mlynář

Mlynář mele, jen se třese,

vodička mu sílu nese.

Kámen směle mouku dává,

Pán Bůh mu to požehnává.

Mlynařík

Kdo to letí, kdo to letí? Vrabec nese pytel smetí. Semel mu je mlynaříčku. Mouka bude za chviličku.

Mlynářka

Zraje pšenka na podhájí,
až to lupe v klase,
prosí na ní tři zrnéčka
děvče zlatovlasé.

Tři zrnéčka, pšenko milá,
dej mi pro kuchyňku,
ponesu je do údolí
čarovnému mlýnku.

Stojí mlýnek na potoce,
z daleka mé vitá,
co mi neseš do násypu,
ječmene či žita?

Nesu já ti jen tři zrna
naší pšenkv zlaté,
namel ty mně bílé mouky
truhly vrchovaté.

Na pletence, na mazance
bělky dosti bude,
nasytíme v celém světě
všechny lidi chudé.

Jako k tanci na potoce
kolečka si skočí
a na světě zraduje se
na tisíce očí.

Mlýnek

Mlýnek mele, až se třese, vodička mu štěstí nese. Mlýnek mele, jen se točí, jenom vlnka přes něj skočí.

Mlýnek

Tak šup a honem do peřinek, dívej se pěkně do stěny,
uslyšíš hrčet zlatý mlýnek, co si tam zpívá zazděný.
Mele on, mele všechny řeči,cos kdekomu dnes pověděl,
Mžikalka víla u něj klečí, tma už ji chytá do křídel.
Až semele, cos napovídal,nasype ti to pod čelo a hleď,aby sis dobře hlídal,
co se ti v spánku semlelo!

 

Mlýnice

U nás doma v mlýnici, melem žito, pšenici. Umeleme pytel mouky, napečeme sladké vdolky.

Mňoukalka

Mňoukalka hnědá mňoukátko hledá.

Mňoukalka a mňoukátko

Mňoukalka hnědá mňoukátko hledá.

Mňoukátko

Mám malé mňoukátko,

hnědavé koťátko.

Běhá jen po bytě

a honí tam nitě.

Mňoukavé kotě

Mňoukavé kotě mňouká i v botě.

Modelka

Modelka či manekýna

nemůže být nikdy líná,

protože by zakrátko

ztloustla jako selátko.

Dělá stále všechno pro to,

aby měla pěkné foto,

které bude v časopise

a všem velmi zalíbí se.

Moderní drak

Tenhle dráček líbezný že prý žere princezny?
Tak to možná kdysi bylo,
dnes se všechno už změnilo.
Princezna je veselá,
z draka si nic nedělá.
Dneska totiz milý dráček
 žere jenom pribináček.

Modlitbička

Každé ráno modlitbička
vykvétá mi ze srdíčka:
„Bože, mocný vládce světa,
chraň mi otce dlouhá léta.“

Každý večer modlitbičku
pomodlím se za matičku:
„Bože dobrý, svojí mocí
opatruj ji ve dne, v noci.“

Potkala má modlitbička
nad oblaky andělíčka,
zaletěl s ní nad oblohu,
dovedl ji k Pánu Bohu.

Modrá a bílá

Bílá zima, modré mrazy,
sněhuláci celí nazí.
Proč si, sněhuláku náš
ze zimy nic neděláš?
Nic lepšího nad mráz není,
zima je mé potěšení.
Modrá zima, bílý sníh,
děti v teplých čepicích.

Modrá a bílá

Modrá a bílá
Bílá zima, modré mrazy,
sněhuláci celí nazí.
Proč si, sněhuláku náš
ze zimy nic neděláš?
Nic lepšího nad mráz není,
zima je mé potěšení.
Modrá zima, bílý sníh,
děti v teplých čepicích.

Modrá a bílá

Modrá a bílá

Bílá zima, modré mrazy,
sněhuláci celí nazí.
Proč si, sněhuláku náš
ze zimy nic neděláš?
Nic lepšího nad mráz není,
zima je mé potěšení.
Modrá zima, bílý sníh,
děti v teplých čepicích.

Modrá a bílá

Modrá a bílá
Bílá zima, modré mrazy,
sněhuláci celí nazí.
Proč si, sněhuláku náš
ze zimy nic neděláš?
Nic lepšího nad mráz není,
zima je mé potěšení.
Modrá zima, bílý sníh,
děti v teplých čepicích.

Modrá očka

Hvězdičky už vyšly,

červánek už zhas,

očka, modrá očka,

už je k spaní čas.

Do kalíšku květů

blahý sen už slét,

zavřete se, očka

jako modrý květ.

Ve hnízdečku sladce,

tiše usnul pták,

očka, modrá očka,

spěte také tak.

Už jste se den celý

nakoukala moc,

očka, modrá očka,

spěte - dobrou noc!

Modrá světlá

Jeden modrý ptáček čeká,

až v zimě zamrzne řeka.

Jmenuje se Ledňáček,

a má dlouhý zobáček,

kterým ťuká do ledu,

když chce něco k obědu.

To sýkorka modřinka

v zimě ráda semínka.

Ty dobrůtky pro ni máme,

do krmítka jí je dáme;

buďto doma na okně,

nebo v parku na stromě.

Modrá tmavá

Chutné ovoce je švestka,

i když je v ní velká pecka.

Je neustáleným pravidlem,

že mýt se musí před jídlem!

To borůvka tmavomodrá

je menší, bez pecky, taky dobrá,

a umývat se nemusí;

ta musí rovnou do pusy!

Modrá, žlutá, červená...

Modrá, žlutá, červená...

Modrá, žlutá, červená,
vejce mám obarvená.
Ještě dám na ně
obtisky,
zanechám na nich
své otisky.
Až na koledu přijdeš
k nám,
ta nejhezčí Ti z lásky
dám.

Modré je ..

Modré je nebe,
co v zimě zebe.
Modrá je modřina,
když bolet začíná.
Modré jsou zvonky,
s dlouhými stonky.

Modré nebe

Modré nebe jako len, pojďte děti, pojďte ven. Slunko svítí po krajině, po té naší domovině.

 

Modré z nebe

Celý den je hezky.

Na zem padá modré z nebe -

nebo jsou to švestky?

Nasbíral jsem trošičku,

leží na dně košíčku.

Modrooká hvězda

Dokud je hvězda malá,

jen by si hrála.

Tak jako modrooká hvězda Vendulka.

Jenomže už po obloze

nesmí jezdit v Malém voze,

tak jako modrooká hvězda Vendulka,

protože je moc divoká

a píchla by se ojí do oka,

tak jako modrooká hvězda Vendulka.

Teď je smutná. Ale

všechno si to vynahradí na maškarním bále,

tak jako modrooká hvězda Vendulka,

půjde totiž za pomněnku

a bude smět zůstat celou noc venku,

tak jako modrooká hvězda Vendulka.

Modřina

Mařena má modřinu,

upadla u modřínu.

Mařena má modřinu

modrou jako buřinu. 

Moje kosti

Hejbejte se, kosti moje
Hejbejte se, kosti moje,
já mám doma ještě dvoje.
Až ty jedny polámu,
hodím s nima na slámu
a ty druhý popadnu.

 

Moje kosti

Hejbejte se, kosti moje
Hejbejte se, kosti moje,
já mám doma ještě dvoje.
Až ty jedny polámu,
hodím s nima na slámu
a ty druhý popadnu.

 

Moje máma, to je máma

Moje máma, to je máma,

máma, maminka.

Ta se nám tak právě hodí

pro našeho tatínka.

A můj táta, to je táta!

Hodného mám tatínka.

Dobře že ho na tom světě,

našla právě maminka.

Moje maminka

Když uvidím konvalinku,
vzpomenu si na maminku,
krásná, něžná květinka,
to je moje maminka.

Moje maminka

Kdyby mi tak někdo řekl,
třeba kamarád:
"Prodej mi tu svoji mamku,
dám ti za ní hrad."

Zazvonil bych na to smíchem,
jak veliký zvon:
"Neprodám ji,
kdybys mi dal třeba milion."

Neprodám ji, neprodám ji,
ani za nebe,
nechám si tu svoji mamku
jenom pro sebe

Moje maminko

Když se něco nepovede,
i když zlobím malinko,
máš mě ráda a já tebe,
moje zlatá maminko!

Moje milá mamičko

Moje milá mamičko

Moje milá mamičko,
dám ti jedno vajíčko.

Červené - jak růže plané,
modré - nebem malované,
zelené - jak jarní tráva,
do košíčku už je dávám.

Vezmi, milá mamičko,
malované vajíčko.
Z lásky ti ho dám,
přijď zas někdy k nám.

MOJE MILÁ MAMINKA V 7 PÁDECH - Sedmý pád - kým, čím

Sedmý pád - kým, čím
S mojí milou maminkou,
s ní a černou hodinkou
končíme vždy každý den,
potom sním si o ní sen.

MOJE MILÁ MAMINKA V 7 PÁDECH - Šestý pád - o kom, o čem

Šestý pád - o kom, o čem
O mé milé mamince
píšu ve své vzpomínce,
jak si jednou za zimy
koupila dvě zmrzliny.

MOJE MILÁ MAMINKA V 7 PÁDECH -Čtvrtý pád - koho, co

Čtvrtý pád - koho, co
Mojí milou maminku
zlobím někdy trošinku,
někdy taky trochu víc,
nedělá si z toho nic.

MOJE MILÁ MAMINKA V 7 PÁDECH -Pátý pád - voláme

Pátý pád - voláme
Moje milá maminko,
roste tady semínko,
vyroste z něj zakrátko
kytka na ní poupátko.

MOJE MILÁ MAMINKA V 7 PÁDECH -První pád - kdo, co

První pád - kdo, co
Moje milá maminka
není žádná chudinka,
i když chodí do práce,
je s ní doma legrace.

MOJE MILÁ MAMINKA V 7 PÁDECH- Druhý pád - koho, čeho

Druhý pád - koho, čeho
Bez mé milé maminky
nenařídím hodinky,
jen ona má přesný čas,
chodí všude vždycky včas.

MOJE MILÁ MAMINKA V 7 PÁDECH-Třetí pád - komu, čemu

Třetí pád - komu, čemu
Mojí milé mamince
přinesla jsem ve sklínce
dobrou vodu perlivou,
chtěla pouze jedinou.

Moje milá maminko

Moje milá maminko,
dokud jsem byl miminko,
nedokázal jsem ti říct,
jak moc tě mám rád.
Teď, když s přáním pospíchám,
zas se trochu ostýchám.
schovám se za kytici,
jdu ti štěstí přát.

Moje milá maminko

Moje milá maminko, už nejsem miminko, abych tě zlobila. Snad někdy maminko, zazlobím malinko, to jen abys o mě věděla.

Moje milá slepička

Slípka roztomilá

doma se mnou žila,

práh mi zametala,

rendlíky mně myla.

Do mlýna chodila,

bílou mouku mlela

a nikdy se domů s prázdnou nevracela.

Chleba mi napekla,

piva navařila,

na okno si sedla,

bajky vyprávěla

Moje přání

Kdybych měl rybářskou třpytku,
ulovil bych si zlatou rybku.
Zeptala by se: „Co si budeš přát?“
Řekl bych: „chci si s tebou hrát.“
Divila by se: „Ty nechceš velký hrad?.“

K čemu by mi byl?
Ještě bych tam zabloudil.
Co jiného si budeš přát?
Co ti dám?
Nechci nic, všechno mám,
počítač i aparát,
chybí mi jen kamarád.

Moje ručičky

Paci, paci
Paci, paci, pacičky, to jsou moje ručičky,
ťapy, ťapy, ťapičky, to jsou moje nožičky.
Ručky, aby dělaly, nožky, aby běhaly,
očka, aby viděly, ouška, aby slyšely,
pusinka je na papání a nosánek na čmuchání.
Čmuchy, čmuchy, čmuch!

Moje sáně jsou jako šíp

Moje sáně jsou jako šíp,
letí stále líp a líp.
Letí jako v pohádce,
BUM a už jsme v hromádce.

Moje štěně

Moje štěně ťapká,

ťapy, ťapy, dupy, dupy.

Jmenuje se Ťapka,

ťapá pěkně u chalupy.

Moje tělo

Mám dvě uši k naslouchání a dvě oči na koukání. Dvě nožičky na chození a dvě ruce na mazlení.

Moje tělo

Mám dvě uši k naslouchání a dvě oči na koukání.
Dvě nožičky na chození a dvě ruce na mazlení

 

Moje tělo

Mám dvě uši k naslouchání a dvě oči na koukání.
Dvě nožičky na chození a dvě ruce na mazlení

 

Moje zlato

Maminko, ty jsi moje zlato,

pusinky ti dávám za to.

Dám ti jednu na líčko.

já jsem tvoje sluníčko,
 

Mojmír

Mojmírovi možná – kdo ví –
taky něco dáme.
Pro Mojmíra, kýho výra,
máme celý zámek!

Mol

Mol se dostal do šatníku,
nemusel mít velkou kliku.
Sežral všechny šatičky,
nechal jenom botičky.

Mol

Mol

 

Mol se dostal do šatníku,
nemusel mít velkou kliku.
Sežral všechny šatičky,
nechal jenom botičky.

Moli

U malé Oly létají moli.

Na poli u pily létají motýli.

Morčata

Morčata si ráda hrají, neperou se, nehádají.
Nejdřív musí zahnat hlad, pak se dají pochovat.

Štěká, vrčí, zuby cení, lepší hlídač nad něj není.
Má rád děti, chce si hrát, pes je věrný kamarád.

Naše kočka mhouří víčka, vybumbala misku mlíčka.
Mhouří oči, hlídá spíž: Pojďte myšky, pojďte blíž!

Žádná myška není hloupá - co je k jídlu, všechno schroupá.
Oříšky a kobližky, to je něco pro myšky!

Křečkové si brousí zoubky, schovali se do chaloupky.
Ťuky, ťuky na dveře: Už je tady večeře!

Činčila je sametová, vždycky se mi někam schová.
Ukryje se do koutku, a tam hryže pochoutku.

Když jim dáte kousek zelí, králíčci se rozveselí.
Hlavně ať se neztratí, kamarádi ušatí!

V akváriu plují rybky, míhají se jako šipky.
Každá krásně zbarvená - bílá, zlatá, zelená.

Ani štěně, ani kotě nejsou rádi o samotě.
Když si najdou přítele, dovádějí vesele.

Papoušek má plno řečí, pokřikuje zpovzdálečí.
Napovídá toho moc: Dobrrrré jitrrro! Dobrrrou noc!

Znáte želvu, vodní zvíře, oblečené do krunýře?
Zvolna krůček po krůčku, jde se napít z potůčku

Morče

Všechna správná morčata,
musejí být strakatá.
Co je šedé, to si piš,
není morče, ale myš.

Morče

Býložravec - hlodavec,

co obývá doma klec.

Morče děti poznají,

mnohé ho i chovají.

Mořátko

Půjdu si hrát na pláž.

Moře chytím do dlaně.

Ať to moře nepokojné

chvíli v dlani zůstane!

Aspoň nakrátko!

Udělám mu v bílém písku

malé mořátko.

 

Moře

Moře to je modrá čárka,

za tou čárkou velká dálka.

Přikreslíme plachtnici,

napnem plachty ze všech sil,

poplujem jak námořníci,

ujedeme za papír.

Moře

Široké moře napohled, není kam až dohledět. Vlna s vlnou pohrává si, mění se do jiné krásy.

 
 

Moře

Široké moře napohled,
není kam až dohledět.
Vlna s vlnou pohrává si,
mění se do jiné krásy.

Světélka se mihotají,
až z nich oči přecházejí.
Hladina leskne se jak zrcadlo,
když na ni slunko dopadlo.

Náhle mraky objeví se
i to moře zamračí se.
Vlny k sobě narážejí,
vzdouvají se, převracejí.

Hlas moře si naříká,
ve vlnách zas zaniká.
Je to jako v pohádce,
něco dobré, něco zlé,
takové i moře je.

Moře

Moře to je velká louže, plachetnice po ní klouže, Halo halo, tady země, plachetnice popluj ke mně.

Moře

Mezi „říct“ a „udělat“ leží moře.

Mořena

Neseme Mořenu na vrchu červenú

na spodku zelenú

pěknú, pěknú, pěkně přestrojenú.

Mořenu nesem

Mořenu nesem

s velikým nosem,

do vody ji dáme,

jaro přivítáme!

Mořská želva

Na vlnách se houpe vila, z okna vykukuje hlava. To se želva vyklonila z domu, který umí plavat.

Mořské perly

Mořské perly

Perličky se roztrhaly,

po dně mořském rozsypaly.

Kde je najdu? Kde je mám?

Všechny si je posbírám.

Mořský ježek

Pozor na mořského ježka: řeč s ním bývá tuze těžká. Schovává se ve své chatě. Sáhneš na něj - popíchá tě.

Mořský koník

Mořský koníček se pásá v mlčenlivých mořských řasách. Bez sedla a bez kování prohání se slanou plání.

Mosty

K čemu jsou mosty přes řeku?
Aby měl člověk blíž k člověku.

Mosty

K čemu jsou mosty přes řeku?
Aby měl člověk blíž k člověku.

 

Motám, motám klubíčko

Motám, motám klubíčko,
už se nezlob, babičko.
Napravíme zakrátko,
co vyvedlo koťátko.

Motorka

"Až budu mít motorku,
svezu malou Barborku,
přes hory a pahorky,
pojedeme do školky."

Motorky

Bedřich už je u školky,
okukuje motorky.
Nejvíce se mu líbí Honda,
má ji také strejda Tonda.
 

Motýl

Poletuje motýl tiše,         (chůze po prostoru na špičkách, ruce mají jako křídla) křidýlka má jako z plyše.  ( –||– ) Dosedne na kytičku,      (dosednout do dřepu) odpočívá chviličku,         (odpočívat v řepu) pak poletí zase dál,      (běh po prostoru, ruce dělají křídla) jako by se dětí bál. 

Zdroj: http://skolaci.com/category/rikanky-a-basnicky/jarni-basnicky/page/6

Motýl

Byla jedna kukla a ta kukla pukla.

Vyletěl z ní v širý svět motýl krásný jako květ.

Motýl

Podívejte, milé děti,
motýlek k vám právě letí!
Posadil se na kytičku
a tam počkal na chviličku.
Pak křidélky zamával
a pak letěl zase dál.

Motýl

Byla jedna kukla

a ta kukla pukla,

vyletěl z ní v širí svět,

motýl krásný jako květ.

Motýl

Na větvičce kukla

a ta kukla pukla,

vyletěl z ní v širý svět,

motýl krásný jako květ.

První letěl bělásek,

druhý letěl modrásek

 a poslední žluťásek.

Za chviličku, za chvilku,

to vám bylo motýlků.

Motýl

Motýla dnes napadlo,

chce lítat jak letadlo.

Vybral si i letušku,

puntíkatou berušku.

Motýl

 Co to létá na paloučku? Barevný je jeho šat. Zaujme nás něžnou krásou, křídly umí třepotat

 

Motýl

Co to létá na paloučku?
Barevný je jeho šat.
Zaujme nás něžnou krásou,
křídly umí třepotat.

Zastaví se nad květinou,
zblízka si ji prohlédne,
potom hledá kytku jinou,
létá, kam až dohlédne.

Co má křídla třepotavá?
Co se vznáší nad květy?
Kdo poznal, že je to motýl?
Můžeš to být právě ty!

Motýl

Poletuje motýl tiše,
(chůze po prostoru na špičkách, ruce mají jako křídla)

křidýlka má jako z plyše.
(chůze po prostoru na špičkách, ruce mají jako křídla)

Dosedne na kytičku,
(dosednout do dřepu)

odpočívá chviličku,
(odpočívat v řepu)

pak poletí zase dál,
(běh po prostoru, ruce dělají křídla)

jako by se dětí bál.
(běh po prostoru, ruce dělají křídla)

Motýl

Poletuje motýl tiše
Poletuje motýl tiše, (chodíme na špičkách, máváme rukama jako křídly)
křidýlka má jako z plyše. 
Dosedne na kytičku, (sedneme si do dřepu)
odpočívá chviličku.
Pak poletí zase dál, (běháme po místnosti a opět máváme rukama jako křídly)
jako by se dětí bál.

MOTÝL

MOTÝL

Nad polem se zvolna smráká,

motýla však louka láká.

Včela na něj volá: Stát!

Sladké květy šly už spát.

 

Motýl

Letěl motýl z buku,

sedl na mou ruku.

Letěl motýl z výšky,

sedl do mé knížky.

Letěl motýl z keře,

sedl na mé dveře.

Jen se posaď,

buď můj host,

buť tu se mnou

pro radost.

Motýl

Poletuje motýl tiše,

křidýlka má jako z plyše.

Dosedne na kytičku,

odpočívá chviličku,

pak poletí zase dál,

jako by se dětí bál.

 

Motýl

Který slavný malíř asi
maluje mu na křídlech
že se květům z jeho krásy
každé ráno tají dech.

Motýl

Šálku nosil motýl, Joj, ten se vám potil! Nosil šál a válenky jako všechny housenky. Tráva vstává, slunce pálí, leť, motýlku, dál bez šály!

Motýlci

Na větvičce kukla

a ta kukla pukla,

vyletěl z ní v širý svět,

motýl krásný jako květ.

První letěl bělásek,

druhý letěl modrásek

 a poslední žluťásek.

Za chviličku, za chvilku,

to vám bylo motýlků.

Motýlci

Barevná křídla ve větru vlají květinám lásku motýlci vyznávají z pestrých kalíšků sají nektar sladký každý den na louku vracejí se zpátky.

 

Motýlci

Barevná křídla ve větru vlají
květinám lásku motýlci vyznávají
z pestrých kalíšků sají nektar sladký
každý den na louku vracejí se zpátky.

Motýlek

Motýlek se velmi diví, proč tak smutnou husu vidí.

A s ní káčátko i kačenu, není jim moc do zpěvu.

Mají hlad, to se přece pozná a miska zůstala dnes prázdná.

Musí se podívat do kuchyně, jestli dnes nezaspala hospodyně.

Motýlek

Byla jedna kukla

a ta kukla pukla.

Vyletěl z ní v jarní svět

motýl krásný jako květ.

Potkala ho včelička

udivená celičká.

„Ach, co ty jsi za stvoření?

Vždyť jsi jako kytička.

Motýlek jí ale řek´:

„Což některá z kytiček

lítá, lítá jen se kmitá?

Já jsem přece motýlek!“

Motýlek

Podívejte, milé děti,
motýlek k vám právě letí!
Posadil se na kytičku
a tam počkal na chviličku.
Pak křidélky zamával
a pak letěl zase dál.

Motýlek

Podívejte, milé děti,
motýlek k vám právě letí!
Posadil se na kytičku
a tam počkal na chviličku.
Pak křidélky zamával
a pak letěl zase dál.

Motýlek

Podívejte, milé děti, motýlek k vám právě letí! Posadil se na kytičku a tam počkal na chviličku. Pak křidélky zamával a pak letěl zase dál.

Motýlek

Motýlku na chvilku usedni do trávy. Kopretinka samotinká co ti asi vypráví?

Motýli

Na stráni v Podyjí,

tancovali motýli.

Byli malí, byli milí,

radost nikdy neztratili.

Motýli

Za úsvitu pod duby

pořádali zásnuby.

na zdraví si rosou

připíjeli s vosou.

Motýlí

Motýlci si poletují,
a kytičky obletují.

Bělásek či očko paví,
na louce volná křídla mají.
Modrásek je jako nebe,
nelétá, když všechno zebe.

Žluťásek je jak sluníčko,
ten zahřeje vždy srdíčko.
Motýlky mám hodně rád,
na louce si budou hrát.

Motýli

Když přelétaví motýli

ustanou v letu na chvíli,

zelený palouk hned

je všude samý květ.

Ale když vítr zvedne se,

barevné květy odnese

a cvrček vrtošivý

se tomu strašně diví,

asi si myslí, popleta,

že modré nebe rozkvétá.

Motýli

Létali motýli,

byli jak opilí.

Na jeteli byli,

hodovali, pili.

Motýli

Každá moudrá kniha radí -

motýli se k hmyzu řadí.

Velká plochá křídla mají,

a když s nimi zamávají,

nad tou krásou dech se tají.

Na rozkvetlých loukách žijí,

z květů sladký nektar pijí.

Motýli a čmeláci

Co dnes mají na práci motýli a čmeláci?

Políbí se s květinou a hned letí za jinou.

Moudrý panovník

Stará Praha Karlova

nedalo moc na slova.

Vždyť se člověk pozná hlavně

podle vlastních skutků,

a tak moudrý Karel IV.

nepodléhal smutku.

Stavěl mosty, silnice

zakládal nám vinice.

Moucha

Za tou naší chalupou

kouká moucha za kupou.

Kouká, moucha, kouká,

za chalupou fouká.

Moucha

Spadla moucha 
do capoucha, 
zlámala si koleno, 
tři neděle naříkala, 
tuze jí to bolelo.

Moucha

Muší bzukot v uchu

ubližuje sluchu,

moucha v uchu bzučí,

tvůj sluch tuze mučí.

 

Moucha

Moucha silně bzučí,

moc ráda se učí.

Mucholapky nesnáší

a bacily roznáší.

MOUCHA

MOUCHA

Bzučí moucha, bzučí všude,

brzy zlatý podzim bude.

Zvonek zvoní ze všech sil,

aby létu odzvonil.

 

Moucha

Na zdi visí zrcadlo.

Moucha letí k mouše.

Co ji jenom napadlo,

do skla pořád kouše.

Takhle moucha prohloupí,

neví, jak se klame!

Na nožičky vystoupí

jenom sobě samé.

Moucha

Sedla moucha na pavouka, pavouk se rozzlobil a mouchu rozdrobil - moucha hloupá!

Moucha

Moucha létá, pobzukává,
v kuchyni už voní káva.
Moucha všechno sleduje,
předem se už raduje.

Tuší něco dobrého,
jistě hodně sladkého.

Janeček si pochutnává,
koláč přinesla mu máma.
Všechno snědl Janeček,
moucha ani drobeček.

Mouka a krupice

Jarka nese mouku v zeleném klobouku,
Mařka nese krupici v červené čepici.

 

Mouka a krupice

Jarka nese mouku v zeleném klobouku,
Mařka nese krupici v červené čepici.

 

Moureček

Mourovatý Mourečku,
proč jsi dostal horečku?
Já jsem místo medu,
lízal kostku ledu.

 

Moureček

Mourovatý Mourečku,
proč jsi dostal horečku?
Já jsem místo medu,
lízal kostku ledu.

Moureček

Mourovatý Mourečku,
proč jsi dostal horečku?
Já jsem místo medu,
lízal kostky ledu.

Moureček

Mourovatý Mourečku,
proč jsi dostal horečku?
Já jsem místo medu,
lízal kostku ledu.

Moureček

Moureček
Mourovatý Mourečku,
proč jsi dostal horečku?
Já jsem místo medu,
lízal kostku ledu.

Mourek

Mourek kňourá:

"Ouvej, ouvej,

moje fousky

nepomlouvej!"

Mračna na Jakuba

Kolik mračen na Jakuba,

tolik v zimě sněhu.

Mrak

Mrak

Kapy, kapy, kap,

je tu velký mrak.

První kapky letí dolu,

honem běžte děti domu!

Kapy, kapy, kap,

je tu velký mrak.

Mrak a svět

Mrak mrká  

mrky mrky,

na svět kouká,

kuky, kuky.

Mraky

Honily se šedé mraky,
v dešti mezi paneláky.
Trvalo jen malou chvíli,
než do sebe narazily.
Teď ví celá zeměkoule,
proč i mraky mají boule.

Mraky v únoru

Jestli únor honí mraky,

staví březen sněhuláky.

Mravenci

Mravenec cvičí mravenečka.

Nakonec, až ho vycvičí,

vezmou do ranečka trochu jehličí.

Běhali, jehličí už měli.

Dávali všechno na kupu.

Potom vystavěli v lese chalupu.

Mravenci

Kdopak unést se odváží

desetkrát víc, než sám váží?

Říkáte, že v celém světě

takového nenajdete?

Potkáte ho zcela jistě,

na pěšině v lese,

jak do svého mraveniště

stéblo trávy nese.

Mravenčí ukolébavka

1. Slunce šlo spát za hromádkou klád
na nebi hvězdy klíčí,
už nepracuj mravenečku můj,
schovej se do jehličí.

Rf. Máš nožičky uběhané,
den byl tak těžký,
pojď, lůžko máš odestlané
v plátku od macešky.

2. Spinká a sní mravenec lesní
v hromádce u kapradí,
nespinká sám, s maminkou je tam,
tykadlama ho hladí.

Rf. Máš nožičky uběhané...

 

Mravenčí ukolébavka

Slunce šlo spát 
za hromádku klád 
na nebi hvězdy klíčí. 
Už nepracuj, mravenečku můj, 
schovej se do jehličí. 

R: Máš nožičky uběhané, 
den byl tak těžký. 
Pojď, lůžko máš odestlané 
v plátku od macešky. 

Spinká a sní 
mravenec lesní 
v hromádce u kapradí. 
Nespinká sám, 
s maminkou je tam, 
tykadlama ho hladí. 

La-la-la-lá-la-la-la-lá
la-la-la-la-la-la-lá-lá.

mravenec

Běhám sem a běhám tam,
kamarády zavolám.

Sám ten lístek neunesu,
ostatní už běží k lesu.

Já běžím až nakonec,
jsem mrňavý mravenec.

Mravenec

Mravenec se míhá,

mravenečník číhá.

Mravenci, ti chudáci,

nikdy nejsou po práci.

MRAVENEC

MRAVENEC

Mravenec má na pasece

po celý den práci přece.

Staví palác u borovic,

tam je v lese slunce nejvíc.

 

Mraveneček

Polámal se mraveneček,
ví to celá obora,
o půlnoci zavolali
mravenčího doktora.
Doktor klepe na srdíčko,
potom píše recepis,
třikrát denně prášek cukru,
bude chlapík jako rys.
Dali prášku podle rady,
mraveneček stůně dál,
celý den byl jako v ohni,
celou noc jim proplakal.
Čtyři stáli u postýlky,
pátý těšil neplakej,
pofoukám ti na bolístku,
do rána ti bude hej.
Pofoukal mu na bolístku,
pohladil ho po čele,
hop a zdravý mraveneček
ráno skáče z postele.

 

Mraveneček

Každé ráno na kopeček běží malý mraveneček / ťapeme prstíky od nožičky k hlavičce/.

Vyjdi, vyjdi, sluníčko / hladíme po hlavičce/,

polechtej mě na líčko /hladíme tvářičku/.

I ty, malý popleto, musíš počkat na léto! / ukazováčkem "cvrnkneme" do nosíku/

Mraveneček

Mraveneček

Polámal se mraveneček,
ví to celá obora,
o půlnoci zavolali
mravenčího doktora.
Doktor klepe na srdíčko,
potom píše recepis,
třikrát denně prášek cukru,
bude chlapík jako rys.
Dali prášku podle rady,
mraveneček stůně dál,
celý den byl jako v ohni,
celou noc jim proplakal.
Čtyři stáli u postýlky,
pátý těšil neplakej,
pofoukám ti na bolístku,
do rána ti bude hej.
Pofoukal mu na bolístku,
pohladil ho po čele,
hop a zdravý mraveneček
ráno skáče z postele.

 

Mraveneček

Maličký neposeda dva milimetry leda svoji cestu hledá poradit si nedá svými bratříčky.

Zdroj: http://skolaci.com/category/rikanky-a-basnicky/letni-basnicky

Mraveneček

Oženil se mraveneček,

vzal si ženu mušku.

Posadil ji na lavičku,

dal jí cucat hrušku.
 

Mraveneček

Mraveneček v lese,
těžkou kládu nese.
Pomozte mu kamarádi,
sám ji neunese.

Dnes už mraveneček
z lesa s kládou nechodí.
K modernímu silákovi,
prý se tohle nehodí.

Z lese soukromého,
tahat klády v noci.
Kdo by se s tím nosil,
stejně by je z mraveniště,
mravenečník, lotr jeden,
ukradl a zcizil.

Na co tahat, lopotit se
skládat dřevo na zimu.
To si radši loknu coly,
dám si hambáč,
pustím telku
a kouknu se na Primu.

Mraveneček

Už je ráno bílý den, 
z postýlky teď musíš ven. 
Mravenečci školu mají, 
rádi do ní chodívají.

Jenom ten náš mraveneček, 
pořád hajá, mládeneček. 
Nechejte mne v postýlce, 
stihnu všechno ve chvilce.

Mraveneček

Každé ráno na kopeček

(Sedíme a prsty ruky "lezeme"...

běží malý mraveneček.

od palce nohy na skrčené koleno.)

Vyjdi, vyjdi, sluníčko,

(Rukama uděláme veliký kruh.)

pošimrej mě na líčko.

(Pošimráme se po tváři.)

I ty malý popleto,

(Uděláme ty, ty, ty.)

musíš počkat na léto.

(Rukama se plácáme do stehen.)

Mraveneček a krtek

Mraveneček v lese,
domů dříví nese.
Postaví si domeček,
na mravenčí kopeček.

Kopeček se chvěje,
krtek se mu směje.
Nebude tu domeček,
ale jenom kopeček

Mraveneček v lese

Mraveneček v lese
domů zprávu nese:
Hody budou, za mnou, braši,
každý olízne se!

Na pasece v háji
jahody už zrají,
teď se každý mraveneček
jednou dobře nají.

Mraveneček v zimě

Kdo to kýchá v našem lese?
Kdo se v trávě zimou třese?
To já, malý mravenec,
přestala mi topit pec.

Každé ráno na kopeček
běží malý mraveneček.
Vyjdi, vyjdi sluníčko,
zašimrej mě na líčko.

Aspoň málo, maličko,
vylez zlaté sluníčko!
I ty malý popleto,
musíš počkat na léto!

Mravenečník

Rozložitý mravenečník,

přifuněl k nám pod slunečník.

Že sotva stojí na nohou,

a teď si dá mravence s oblohou.

Zapije to kyselinou mravenčí

a pak se u stromu vyvenčí.

Mraveniště

Mravenci si postavili dům

na pasece v lese.

Ale boty

jejich stavba neunese.

V tom domě bydlí jediná

velikánská rodina.

Tisíc bratrů, tisíc sestřiček,

tisíc strýčků, tisíc tetiček.

Mráz

Co dělají rybky,

když zlé mrazy padnou?

Chroupou z ledu střípky -

ale nenachladnou.

Na zádech i na břiše

pod ledem si plavou,

rybář sedí v kožiše,

kroutí nad tím hlavou.

Mráz

Pod našima okny
zima je a mráz,
zamrzla studánka,
není vody zas.
Vezmi sekyrečku,
protni studánečku,
bude vody zas.

Mráz

Zvěř už hledá zrno v jeslích,

v noci přišel do vsi mráz.

Na okénko květy kreslí,

na potoce staví hráz.

Rybník hned jak sklo je hladký,

sotva stařík na něj dých.

Bílé vousy z jinovatky

rozvěšuje po větvích.

Mráz

Že neznáte mráz?

Ale prosím vás!

 

Za nehty vám leze cosi,

nutí nás to šály nosit,

uši pálí, štípou nosy.

 

Jasné nebe – víc to zebe,

přikrývá to louže ledem.

Rozběhnem se – a už jedem!

 

Mráz

Kam se v létě schová mráz?

Kdopak to ví, prosím vás?

Do ledničky, milí drazí,

a v ní mrazí,

mrazí,

mrazí.

Mráz

Lenivého tahá mráz za nos,

před pilným smeká.

Mráz

Mráz mráz mráz běží kolem nás.
Zamrzly loužičky, zebou nás ručičky
Mráz mráz mráz, maluje obraz.

Mráz

Venku mrzne, venku fičí,

všude haldy sněhu jsou.

Sněhulák tam v mrazu cvičí,

medvědi teď nevstanou.

Mráz

Co dělají rybky,
když zlé mrazy padnou?
Chroupou z ledu střípky - 
ale nenachladnou.

Na zádech i na břiše
pod ledem si plavou,
rybář sedí v kožiše,
kroutí nad tím hlavou.

Mráz

Mrazík cení zoubky,
chtěl by do chaloupky.
Co dovede, to my víme.
Dovnitř si ho nepustíme.
Ať maluje pěkně zvenku
bílé květy na okénku.

Mráz

Pod našima okny
zima je a mráz,
zamrzla studánka,
není vody zas.
Vezmi sekyrečku,
protni studánečku,
bude vody zas.

Mráz

Copak se to venku stalo,

travička je bílá, 

okna nám mráz pomaloval,

už se chystá zima.

Ze skříní hned vytáhneme šály a čepice

a taky rukavice, ty nás hřejí nejvíce.

Černá vráno zakrákorej, bílou zimu volej,

spoustu sněhu, lyže, sáně,

chystáme se na ně.

mráz na rybník, na kaluže, ať to hezky klouže.

Ať to hezky klouže, ať to hezky klouže.

Černá vráno zakrákorej, bílou zimu volej. 

Mráz

Zvěř už hledá zrno v jeslích,

v noci přišel do vsi mráz.

Na okénko květy kreslí,

na potoce staví hráz.

Rybník hned jak sklo je hladký,

sotva stařík na něj dých.

Bílé vousy z jinovatky

rozvěšuje po větvích.

Mráz

Mráz
Olízl se mráz. Jednou ? a pak zas,
a pak mu to zachutnalo,
lízal, co mu v cestě stálo :
stromy
domy
autobusy
dětské tváře
pusy
nosy.
Ty mu tuze zachutnaly !
Lízal je až zčervenaly.

Mráz

Mráz

Pod našima okny
zima je a mráz,
zamrzla studánka,
není vody zas.
Vezmi sekyrečku,
protni studánečku,
bude vody zas.

Mráz

Mráz

Olízl se mráz. Jednou ? a pak zas,
a pak mu to zachutnalo,
lízal, co mu v cestě stálo :
stromy
domy
autobusy
dětské tváře
pusy
nosy.
Ty mu tuze zachutnaly !
Lízal je až zčervenaly.

Mráz

Mráz

Copak se to venku stalo,

travička je bílá, 

okna nám mráz pomaloval,

už se chystá zima.

Ze skříní hned vytáhneme šály a čepice

a taky rukavice, ty nás hřejí nejvíce.

Černá vráno zakrákorej, bílou zimu volej,

spoustu sněhu, lyže, sáně,

chystáme se na ně.

mráz na rybník, na kaluže, ať to hezky klouže.

Ať to hezky klouže, ať to hezky klouže.

Černá vráno zakrákorej, bílou zimu volej. 

Mráz

Mráz
Olízl se mráz. Jednou – a pak zas,
a pak mu to zachutnalo,
lízal, co mu v cestě stálo :
stromy
domy
autobusy
dětské tváře
pusy
nosy.
Ty mu tuze zachutnaly !
Lízal je až zčervenaly.

Mráz na 1. prosince

Když mráz na prvního prosince,

vyschne nejedna studnice.

Mráz rybníky zasklívá

Mráz rybníky zasklívá, 
mrazík zase louže. 
Když se nikdo nedívá, 
sám se po nich klouže.

Mráz, vítr a sníh

Mráz ? Přišel až z pólu pěšky. Vítr ? Ten má své koloběžky. A jak se vozí sníh ? Ve vzducholoďích !

Mrazíci

Mrazíci (J. Havel)
Na zamrzlé ulici
hrají si dva mrazíci.
Jeden hopsá v závějích,
pořád jenom mráz a sníh
a ten druhý štípe děti
pěkně ve tvářích. Teď k nim letí ještě třetí
a má velký spěch.
Cestou z mrazíkovských jeslí
zmrzlou bílou křídou kreslí
květy na oknech.

Mrazíci

Na zamrzlé ulici
hrají si dva mrazíci.
Jeden hopsá v závějích,
pořád jenom mráz a sníh
a ten druhý štípe děti
pěkně ve tvářích.

Teď k nim letí ještě třetí
a má velký spěch.
Cestou z mrazíkovských jeslí
zmrzlou bílou křídou kreslí
květy na oknech.

Mrazíci (J. Havel)

Mrazíci (J. Havel)
Na zamrzlé ulici
hrají si dva mrazíci.
Jeden hopsá v závějích,
pořád jenom mráz a sníh
a ten druhý štípe děti
pěkně ve tvářích.

Teď k nim letí ještě třetí
a má velký spěch.
Cestou z mrazíkovských jeslí
zmrzlou bílou křídou kreslí
květy na oknech.

Mrazíci(J. Havel)

Mrazíci(J. Havel)

Na zamrzlé ulici
hrají si dva mrazíci.
Jeden hopsá v závějích,
pořád jenom mráz a sníh
a ten druhý štípe děti
pěkně ve tvářích.

Teď k nim letí ještě třetí
a má velký spěch.
Cestou z mrazíkovských jeslí
zmrzlou bílou křídou kreslí
květy na oknech.

Mrazík

Potkal mrazík metelici
do tance se dali.
Náruč peří nad vesnici přitom rozsypali
Padá peří po peříčku,
už jich závěj leží.
Honzík volá na Aničku: Zima je tu! Sněží!

Mrazík

Mrazík
Potkal mrazík metelici
do tance se dali.
Náruč peří nad vesnici přitom rozsypali
Padá peří po peříčku,
už jich závěj leží.
Honzík volá na Aničku: Zima je tu! Sněží!

Mrazík

Mrazík

Potkal mrazík metelici
do tance se dali.
Náruč peří nad vesnici přitom rozsypali
Padá peří po peříčku,
už jich závěj leží.
Honzík volá na Aničku: Zima je tu! Sněží!

Mrazík

Mrazík

Mrazík cení zoubky,
chtěl by do chaloupky.
Co dovede, to my víme.
Dovnitř si ho nepustíme.
Ať maluje pěkně zvenku
bílé květy na okénku.

Mrazík

Mrazík cení zoubky,
chtěl by do chaloupky.
Co dovede, to my víme.
Dovnitř si ho nepustíme.
Ať maluje pěkně  zvenku,
bílé květy na okénku.

 

Mrazík

Mrazík
Potkal mrazík metelici
do tance se dali.
Náruč peří nad vesnici přitom rozsypali
Padá peří po peříčku,
už jich závěj leží.
Honzík volá na Aničku: Zima je tu! Sněží!

Mrazík

Mrazík cení zoubky,
Chtěl by do chaloupky.
Co dovede, to my víme,
Dovnitř si ho nepustíme.
Ať maluje pěkně zvenku
Bílé květy na okénku.

Mrazík

Potkal mrazík metelici
do tance se dali.
Náruč peří nad vesnici přitom rozsypali
Padá peří po peříčku,
už jich závěj leží.
Honzík volá na Aničku: Zima je tu! Sněží!

Mrazík cení zoubky

Mrazík cení zoubky,
chtěl by do chaloupky.
Co dovede, to my víme.
Dovnitř si ho nepustíme.
Ať maluje pěkně  zvenku,
bílé květy na okénku.

 

Mrkev

Zelenina kořenová

do země se vždycky schová.

Oranžová, chutná, zdravá,

do polévky se též dává.

Trvá to jen chviličku,

než schroupeme mrkvičku.

Mrkvička

Hami, hami, hamáme,

mrkvičku si papáme.

Hami, hami, hamiky,

sladší je než cukříky.

 

Mrož

Mrož, ten neví co je zima. A že mrzne? Vždyť je prima zaplavat si pod ledem. Ne tohle mi nesvedem...

Mrzne, sněží, toto zebe

Mrzne, sněží, toto zebe,
hodně sněhu spadlo z nebe.
Ptáčkové teď starost mají,
jak potravu obstarají.
Kde jsou v domě hodná dítka,
dávají jim do krmítka, trochu zrní,
trochu máčku, ať si dají do zobáčku.

 

Mrzne, sněží, toto zebe,

Mrzne, sněží, toto zebe,
hodně sněhu spadlo z nebe.
Ptáčkové teď starost mají,
jak potravu obstarají.
Kde jsou v domě hodná dítka,
dávají jim do krmítka, trochu zrní,
trochu máčku, ať si dají do zobáčku.

 

Mrzutý zimní šat

Z poza parapetu zřím ten zimní chlad,
co venku zurčí jak škaredý mořský ďas.
Příroda padá pod bílý lad
a já jen tiše prosím,
ať jaro vrátí se k nám zas.

Odporný zimní pach,
úporně tlumí duše jas,
neb srdce rvoucí je šedavý kvas,
jenž ku nebesům skrývá blankytný pohled v zimní čas
a též všemu ptactvu mělní krasotince líbezný hlas,
toť - mysl nezplení, nikdy víc – nikdy více!

Horoucně toužím však,
aby zavanul dunivý vítr do zad
a shrnul ten nudný zimní pach.
Slunce ať vypustí svůj zlatavý prach,
nechť setře se z polí ten věčný lad.
Luh rozkvete na nachových květů sad
a černý zimní pták popoletí zas o kus dál.

Zima tím shodí mrzutý, hanebný již tlející šat,
nechť jaro zaraduj se a přijď navštívit nás,
však už máš také svůj nejvyšší čas.

Muchmůrka

Muchmůrka

Muchomůrka ve své kráse,
u tří smrků červená se.
Dávej pozor, hošíčku,
ať ji nemáš v košíčku

 

Muchomůrka

Muchomůrka smutně stojí: 
"já se v lese sama bojím, 
zůstanu tu jediná, 
nikdo si mě nevšímá. 
Sedím tady jako pecka, 
a proč?,Vždyť jsem hrozně hezká. 
Tak mi řekni Honzíku, 
když máš místo v košíku, 
proč mě domů nevezmeš? 
Koukáš se jen na hřiby 
a já se ti nelíbím?" 
"Muchomůrko puntíkatá, 
jsi moc krásná, musím říct, 
jenomže jsi jedovatá, 
proto si tě nesmím vzít."

Muchomůrka

V černém lese zvaném Hůrka červená se muchomůrka, červená se panenka, že ji kouká sukénka, červená se moc se stydi, že ji soused hříbek vidí.

MUCHOMŮRKA

MUCHOMŮRKA

Muchomůrka ve své kráse,
u tří smrků červená se.
Dávej pozor, hošíčku,
ať ji nemáš v košíčku!

 

Muchomůrka

Muchomůrka

Muchomůrka sedí v lesíčku, v lesíčku,

Pěkně červenou má hlavičku, pěkně červenou má hlavičku.

Na ní velké bílé puntíky, puntíky,

Vypadá jak deštník veliký, vypadá jak deštník veliký.

Muchomůrka

Muchomůrka smutně stojí:
"já se v lese sama bojím,
zůstanu tu jediná,
nikdo si mě nevšímá.
Sedím tady jako pecka,
a proč?,Vždyť jsem hrozně hezká.
Tak mi řekni Honzíku,
když máš místo v košíku,
proč mě domů nevezmeš?
Koukáš se jen na hřiby
a já se ti nelíbím?"
"Muchomůrko puntíkatá,
jsi moc krásná, musím říct,
jenomže jsi jedovatá,
proto si tě nesmím vzít."

Muchomůrka

Muchomůrka v lesíčku má tak hezkou čepičku.
Na čepičce velké  puntíky, vypadá jak deštník veliký.Dobrý den, dobrý den, dneska máme krásný den.
Dobrý den, dobrý den, dneska zlobit nebudem.

 

Muchomůrka

Muchomůrka v lesíčku 
má tak hezkou čepičku. 
Na čepičce bílé puntíky, 
vypadá jak deštník veliký.

Muchomůrka červená

Pro mne, hříbku, hudba není,
nemám buňky na umění.
Puntíky mi nejvíc sluší,
jsem moc hezká, i když spím.
A když vstanu, namouduši,
hned to v lese rozsvítím!

Můj anděl

Mámo, moje, matičko,
vyslyš mé přáníčko!

Jsi ta nejlepší, jsi jak anděl můj,
jsi stále nablízku, jsi domov můj.

Děkuji Ti!

Tvoje zlatíčko

Můj koníček vraný

Můj koníček vraný           ruce před sebe,posk.

jako malovaný                 

hopsa, hopsa, hej!           na místě výskoky

Nožky pěkně zdvihá         v chůzi zvedat nohy

ušima si střihá                   ruce stříhají

hopsa, hopsa, hej!           výskoky

Dlouhá černá hříva          v běhu rukama

po větru mu splývá

hopsa, hopsa, hej!           výskoky

Podkovy mu zvoní            nohou hrabat o zem

jiskra jiskru honíběh

hopsa, hopsa, hej!           výskoky

Až tě osedláme,dvojice – drží se za pas

kam se podíváme?                             (švihadla)

Hopsa, hopsa, hej!          výskoky

Rozjedem se v poli,    zrychlujeme běh v kruhu

přes hory a doly

hopsa, hopsa, hej!

Rozjedem se letem

široširým světem

hopsa, hopsa, hej!

Var. ven: Tak, můj vraný koni,            honička

ať si nás kdo honí,

hopsa, hopsa, hej!

Var. dovnitř: Do stáje tě vedu    

dám ti oves, vodu.                         

hopsa, hopsa, hej!

Můj syn

Syn je to můj,

ale rozum má svůj.

Můj zlatej holoubku

Můj zlatej holoubku,
kdybys měl chaloupku,
já bych v ní sedala,
písničky skládala.

Můj zlatej holoubku

Můj zlatej holoubku,

Můj zlatej holoubku

Můj zlatej holoubku,

kdybys měl chaloupku,

já bych v ní sedávala,

písničky zpívávala.

 

Holuběnko bledá,

holúbek tě hledá

po horách, po lesích,

holuběnko, kde jsi?

Můra

Povídala můra můře,

že se velmi stydí.

V noci totiž čím dál hůře

na létání vidí.

Musím se dobře učit

Ty náš milý Pepíčku,
když dostaneš ve škole jedničku,
dáme ti s tatínkem sladkou hubičku.
Když dostaneš dvojku,
koupíme ti tu dřevěnou sojku!

Když dostaneš trojku,
budeš mlít maso na masovém strojku.
A když dostaneš čtyřku nebo pětku,
nedostaneš nic k snědku!

Mušličkový dárek

Kdybych měla hrstku mušlí,

navléknu si náramek.

Mořská voda modrou dlaní

hledá, co je k darování.

Děvčátku pak nablízku

složí dárek do písku.

Mutikanti

Muzikanti u muziky bzum a bzum a bzum,
na pozoun tak vyhrávají, až zbourají celý dům.

Muzika

Nejhezčí muzika pro hříbata,
je ranní luční bumtarata.

Kopýtky bubnují vesele
na buben z trávy a jetele.

Muzikanti

Muzikanti u muziky
bzum, bzum, bzum,
na pozoun tak vyhrávají,
že zbourají dům.

Muzikanti

 

Muzikanti u muziky bzum a bzum a bzum,
na pozoun tak vyhrávají, až zbourají celý dům.

My máme

My máme Jana, vy máte Dana,

vy máte Janu, my máme Danu.

Vy máte Toma, ten není doma,

my máme Edu, a já ho vedu.

 

 

 

 

My nezlobíme

Čertíka se nebojíme, Protože my nezlobíme. Když tak jenom trošinku, tatínka a maminku.

 

My se čerta nebojíme

My se čerta nebojíme, protože my nezlobíme, jenom trošinku tatínka a maminku :-)..

My se máme nejradši

Princezna má závoj zlatý

plný drahých kamínků.

Ve skříni má zlaté šaty,

na stříbrném ramínku.

Ať si je má, třeba troje,

my jsme, mami, bohatší.

Ty jsi moje, já jsem tvoje,

my se máme nejradši.

My si hrajem na hada

To je ale paráda,
my si hrajem na hada.
Had ocáskem vrtí,
zkusíme to, děti.
To je ale paráda,
my si hrajem na hada.

My tři králové

My tři králové jdeme k vám,

štěstí zdraví vinšujem vám.

Štěstí, zdraví, dlouhá léta,

my jsme k vám přišli z daleka.

Zdaleka je cesta naše,

do Betléma mysl naše

Co ty, černej, stojíš vzadu,

vystrkuješ na nás bradu?

A já černej vystupuju

a Nový rok vám vinšuju.

A my taky vystupujem

a Nový rok vám vinšujem.

My už nejsme malé děti

My už nejsme malé děti,těšíme se do školy,
dostaneme slabikáře,budem dělat úkoly.
S naší milou školičkou,pomalu se loučíme,
a na tebe, velká školo,už se všichni těšíme!!!

Myčka

Maminka se nezlobí,

má-li mnoho nádobí.

Mísy, misky, hrníčky

dává umýt do myčky.

Mýdlo

Kdo se umýt touží,

tomu mýdlo slouží.

Vodou mýdlo napěnit,

tělo mydlit, vodou smýt.

mýdlo

Mám tu mýdlo malé Lidly,
a to mýdlo málo mydlí.
Mydlím, mydlím plenku
na malou Alenku.

Mýdlo

Mýdlo dělá mydlinky,
malé, velké bublinky.
A bublinky chvíli letí,
milují je malé děti.

Mýdlo dělá mydlinky

Mýdlo dělá mydlinky, malé, velké bublinky.
A bublinky chvíli letí, milují je malé děti.

Mýdlo, pila, bubliny

Pila dělá piliny,

mýdlo dělá bubliny a

bublifuk bubliny.