My jsme z malé vesničky, takže les máme prakticky za humny, jak se říká :) Chodíme tam s dětmi velice rádi, ať už na houby nebo jen tak na procházku, na šiškové války, pozorovat zvířátka, na podzim sbírat barevné listy a tak dále...Myslím, že je veliká škoda, že v dnešní době o to většina dětí už ani nestojí... :(

My umýváme vlásky také tak 3x týdně nebo dle potřeby. Když kluci řádí po venku a jsou upocení, tak klidně i každý den, když je potřeba :) Umývání ani stříhání vlásků od malička není problém.

Bohužel u nás je to celoroční problém. Říká se, že tato nemoc propuká hlavně od podzimu do jara ( v topné sezoně, kdy je vzduch suchý ), ale i tomuto se vymykáme. U syna pokaždé, když dostane rýmu nebo kašel víme, že z toho bude laryngitida. On jinak nemocný vůbec nebývá. angínu měl snad 1x v životě. Ale stačí obyčejné nachlazení a hned je z toho toto... Teď pokaždé, když večer zakašle nebo začne smrkat, nasazujeme preventivně prednison a otevíráme okna i když mrzne. Tak se nám občas daří to přečkat doma bez dušnosti. Pokud večer nezakašle, nezasmrká a přijde to z čistého nebe v noci, pokaždé musíme jet.

Laryngitida...pro nás opravdu noční můra. Náš 10-ti letý syn začal touto nemocí trpět v 10-ti měsících. To ji dostal poprvé. Byli jsme z toho celý vyplašení, když mrňous začal být dušný, dusil se, modral... Nevěděli jsme, o co jde a tak jsme vyrazili na pohotovost. Tenkrát nám lékařka povídala, že je dobře, že jsme přijeli hned, že později už mohlo být pozdě. Od té doby malý trpěl touto nemocí každou chvilku. A to doslova. Intervaly byly třeba po 14 dnech, po měsíci. Vždy to pro nás znamenalo cca týden v nemocnici, protože malý měl a vlastně dodnes má velice těžké průběhy onemocnění. Doktoři už nám povídali, že o té nemoci víme víc, než oni. Neuplynul měsíc, aby jsme se neobjevili v nemocnici. Jediné, co nám byli schopni říct, ať vydržíme. Že je to dětská nemoc a děti to mívají tak do 5 let. Že to odezní.Synovi je 10 a trpí na ni stále. Je pravda, že teď už je to tak 1xza 2 měsíce, nicméně průběhy se příliš nezlepšily. 2x nám dokonce doma upadl do bezvědomí a museli jsme volat sanitu. Všechna prevence selhává, nedokázali pomoc ani alergologové a imunologové. Ani takové rady, jako mráz, zvlhčování vzduchu atd.je u nás naprosto zcestné a nic platné :( Pořád doufáme, že z toho opravdu ještě vyroste...

Naši kluci milují stavebnice ve všech podobách, ať už to jsou dřevěné vkládačky, puzzle, skládačky, lego... Z dřevěných hraček pak mají ještě obrovské kolejiště s mašinkami a příslušenstvími ( budovy, lidi, zvířata, postavičky,...), nářadí a další. Člověk má u těchto hraček aspoň jistotu, že to není žádný vietnamský šunt :) Určitě takovýmto hračkám dáváme přednost.

I já mám problémy s dodržováním pitného režimu. Stačí mi bohatě tak litr denně a to mám co dělat... Mám dva syny ( 4 a 10 ), u toho staršího je to trošku problém také. Vypije toho tedy víc, než já, ale také to není úplně ono. Pořád mu to člověk musí připomínat. Zato u malého vůbec problém není. Ten pije hodně a rád. Kor od té doby, co může pít z klasické lahve, tak ho to hrozně baví :)

Já nakupuji průběžně klidně už od léta :) ne nijak cíleně, ale pokud se mi někde něco třeba pro děti líbí a není žádná příležitost k obdarování a je to třeba dražší dárek, tak schovám a nechám k Vánocům. Jinak část objednávám i přes internet. Je to jednodušší, rychlejší a v neposlední řadě i levnější. Ale ráda se projdu i po svátečně vyzdobeném nákupním centru a něco pokoupím a třeba načerpám inspiraci. :)

S oběma syny jsme od malička hodně četli, prohlíželi knížky, zpívali písničky, se starším jsme ještě chodili do mateřského centra, kde se mezi dětmi také hodně rozmluvil. A k fantazii - oba milují lego, tam se fantazii meze nekladou a oba strašně rádi malují a nad jejich fantazií v tomto občas až žasnu... :)

Starší syn nám teď půjde již do čtvrté třídy. Nástup do školky i školky zvládl naprosto bez problémů, školka bez slziček :) možná to bylo i tím, že jsme cca půl roku před nástupem do školky chodili do mateřského centra, kde si zvykl na ostatní hromadu dětí a ve školce už to pak nebyla tak velká změna :) Mladší syn letos půjde do školky druhým rokem. Nástup absolutně super. Byl nadšený. Asi po měsíci jsme něco přes měsíc marodili a pak p návratu byl ten první týden s trošku histerickými scénami, ale trvalo to maximálně týden a pak už zase vše dobré. Jsem zvědavá teď po prázdninách, které celé strávil doma :)

My máme dva syny. 9 a 3. Ten starší už si po sobě hračky uklízet musí, to už je prostě povinnost. Oblečení si tedy většinou uklízí jen rozšpiněné. Čisté si po vyžehlení a podobně raději uklízím sama :) ale malému se moc nechce. Snažím se ho zapojovat. Když si kluci spolu hrají, tak aby společně i uklízeli. Ale trošku zneužívá to, že brácha je větší, tak toho uklidí víc. Každopádně zapojit se musí. Ale je to hrozný kramář. Je schopný vytahat všechny krabice s hračkami, všechno dohromady vysypat a já se z toho pak můžu zbláznit :o