Pohádka
Líný Honza a Tlustá Terka
1. pohádka z 8
Honza byl tak líný, že ačkoliv měl na tomto světě jediné starání, a to každý den vyhnat kozu na pastvu, tak celý den nad tím přetěžkým lopotěním provzdychal a pronaříkal.
„Je to věru přetěžké břímě,“ litoval se, „svízelná a trudná práce, den za dnem, rok za rokem až do pozdního podzimu vyhánět kozu na pastvu. Kdyby si při tom mohl jeden alespoň lehnout a trochu se prospat! Ale ne, člověk musí mít oči na šťopkách, aby nesežrala mladé stromky nebo se neprodrala křovím do zahrady nebo mu neutekla. Jak má pak jeden dojít klidu, jak může mít ze života nějakou radost?“ Posadil se k peci, aby posbíral myšlenky a přemýšlel a přemítal, jak by svoje rámě toho břemena zbavil. Dlouhou chvíli to bylo jen plané přemítání, ale pojednou mu spadly šupiny z očí a zvolal:
„Už vím, co udělám! Ožením se s Tlustou Terkou, ona má také kozu, a tak může pást i tu moji a já budu mít po soužení.“
Tak Líný Honza uvedl svoje unavené údy opět do pohybu, se supěním přešel ulici až k chalupě, kde žili rodiče Tlusté Terky, a požádal o jejich pracovitou a počestnou dceru. Rodiče se dlouho nerozmýšleli, vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá, mysleli si a souhlasili. Tak se Tlustá Terka stala Honzovou ženou a vyháněla na pastvu obě kozy. A Línému Honzovi nastaly zlaté časy, neboť se nemusel věnovat ničemu jinému, než hýčkání své lenosti. Občas si vyšel ven s Tlustou Terkou a říkal:
„Člověku hned lépe chutná, kdyby občas nezakusil ústrky, ztratil by pak z lenošení všechno potěšení.“
Ale Tlustá Terka nebyla o nic méně líná.
„Milý Honzíčku,“ řekla jednoho dne, „proč si máme svůj život kyselit povinnostmi a nechat chřadnout svoji mladost a čerstvost? Nebylo by lepší, kdybychom obě kozy, které nás mečením za časného rána budí z nejlepšího spánku, dali našemu sousedovi a vzali si od něj jeden úl? Ten postavíme na nějaké slunné místo za dům a dál se o něj nemusíme starat. Včely nemusí člověk hlídat ani vyhánět na pastvu, létají samy, cestu domů najdou samy a sbírají med, bez toho že by nás to stálo sebemenší námahu.“
„Mluvíš jako moudrá žena, Terko“ odvětil Líný Honza:
„Tvůj nápad se mi líbí, med chutná a nasytí nepochybně lépe než kozí mléko a dá se déle uchovávat!“
Soused jim dal rád za dvě kozy jeden včelí úl. Včely létaly neúnavně od brzkého rána do pozdního večera sem a tam a plnily úl tím nejkrásnějším medem, takže Líný Honza na podzim stočil plný džbán. Postavili džbán na polici, která byla připevněna nahoře na stěně ve světnici, a protože se báli, že by jím mohl med někdo ukrást nebo že by se do něj mohly pustit myši, přinesla Tlustá Terka pořádnou sukovici a tu položila vedle postele s tím, aby bez toho, že by museli vstávat z postele, popadla do ruky a nezvané hosty hnala pryč.
Líný Honza nikdy neopouštěl postel před polednem, neboť říkal:
„Kdo brzy vstává, svůj majetek projídává.“ Jednoho dne, když ještě ležel v peří a unavený z dlouhého spánku odpočíval, řekl své ženě:
„Ženy milují sladkosti a Ty mlsáš med, bude lepší, dřív než ho všechen sníš, vyměnit ho za husu s housátky.“
„Ale ne dřív,“ odvětila Tlustá Terka, „než budeme mít dítě, aby ji páslo. Máme se snad s mladými husami trápit a neužitečně ztrácet síly?“
„Jak myslíš,“ řekl Líný Honza, „chlapec bude pást husy. Dneska už děti nic neposlouchají, dělají si, co chtějí, protože se považují za chytřejší než rodiče, zrovna jako pacholek, který má hlídat krávu a zatím sleduje kosy.“
„Nu,“ odvětila Tlustá Terka. „tomu se ale zle povede, pokud neudělá, co mu řeknu. Vezmu tuhle sukovici a naložím mu nepočítaných. Jen se podívej, Honzo!“ zvolala celá rozpálená a popadla sukovici, kterou chtěla zahánět myši:
„Vidíš? Tímhle ho spratka srovnám!“
A sukovici se rozmáchla tak nešťastně, že trefila džbán s medem na polici nad postelí. Džbán se rozbil o stěnu, střepy spadly dolů a ten krásný med tekl na zem.
„Tak tady leží naše husa i s housaty.“ řekl Líný Honza:
„Už je nemusíme pást. Ale máme to štěstí, že nám ten džbán nespadnul na hlavu.“ A potom v jednom střepu uviděl trochu medu, natáhnul se pro něj a pravil spokojeně:
„Ten zbytek si, ženo, necháme chutnat a potom přestálém úleku si trochu odpočineme, copak se stane, když jednou vstaneme trochu později než obyčejně, den je přeci dlouhý dost.“
„Ano, mužíčku,“ odvětila Tlustá Terka, „všechno má svůj čas. Víš, jako jednou ...., to byl jednou jeden šnek pozvaný na svatbu, vydal se na cestu, ale přišel až ke křtu. Před domem zakopnul o plot, spadnul dolů a povzdechnul si: To má člověk z toho, že spěchá!“
V tomhle kole je 8 pohádek. Pak se dá pokračovat níž.
Sbírka pokračuje
Nikdo nehledá jednu pohádku. Tady je dalších 14 — a protože se vybírají podle téhle stránky, na každé z 5 628 stránek je sestava jiná.
Panovačná princezna
Princezna Pavlínka pořád přitahovala pozornost poddaných. Přikazovala: „Pokojská, povleč postele! Protřepej polštáře, pročisti parketovou podlahu!“…
19 443
Baron Bedřich
Byl bydlil bodrý baron Bedřich. Baronova borka byla blonďatá baronka Blanka. Byli bohatí. Baštili bio-banány, bazalkové bagety, bábovky, buchty,…
15 138
Pohádka o Koblížkovi
Žili, byli v jedné chaloupce dědeček a babička. Dědeček byl velice mlsný a jednoho dne povídá. Babičko, prosím tě, neusmažila bys mně zase koblížky?…
11 916
Otesánek
Byl jeden muž a jedna žena; zůstávali na konci vesnice pod lesem v jedné chalupě. Byli chudí: muž nádeničil a žena předla na prodej; a přece pořád…
10 035
O třech prasátkách
V jednom domku žila tři malá prasátka se svou maminkou. Dvě prasátka nebyla moc chytrá a navíc byla i trochu líná. Třetí prasátko bylo šikovné a…
66 705
Jak si Honza opatřil nevěstu
Byli jednou tři bratři, ti dva starší byli pořádní a chytří chasníci a oba se vyučili řemeslu, ale ten nejmladší Honza, ten byl hloupý jako otep…
588
Dva řezníci v pekle
Žili, byli jednou dva bratři, oba řezníci, ten jeden byl bohatý, ten druhý chudý, ten bohatý byl zlý, ten chudý dobrý. Protože ale ten chudý byl…
733
Rumcajs 2. Jak Rumcajs přestřílel knížepánovy kanonýry
V úterý se to stalo se starostou Humpálem a ve středu povídá kněžna Majolena knížepánovi: „Mon šér, to bych jedla hříbky!“ Knížepán dávno zapomněl na…
1 078
Sedmikráska kytička
Venku u silnice stál zahradní domek. Jistě jsi ho také někdy viděl! Měl vpředu zahrádku s květinami a s barevně natřeným plotem. Až u samého plotu…
3 103
Matematické pohádky: O sekání
Jednou se takhle pan král Jaroslav chlubil králi Miroslavovi, že už provdal svoji dceru Jarku. Král Miroslav, jehož dcera Mirka zatím provdaná…
560
Kráska a zvíře
V jedné daleké zemi žil obchodník. Žena mu umřela. Zůstaly mu jen tři dcery. Obchodník své dcery moc miloval. Nejstarší dcera se jmenovala Milena.…
688
Být jako tužka
Bylo jednou jedno dítě, které si malovalo v pokojíčku pastelkami, vedle něj se posadil dědeček a začal psát dopis. V jednom okamžiku se ho dítě…
955
Makaróny, které šly na procházku
Ležet v nějaké krabici a nic nevidět, to musí být hrozná nuda. A takhle se v jedné krabici ve špižírně nudilo asi sto dvacet makarónů. A protože to…
2 097
O přeukrutném hoři
Byl jednou jeden král a byl to nejbohatší a nejkrásnější král na světě. Když se nejbohatší a nejkrásnější král rozhodl, že se ožení, ucházelo se o…
619
Celkem je tu 5 628 pohádek · složka Ke čtení.
Pohádky podle složky
5 628 pohádek rozdělených do 2 složek.
Nebo úplně jiný typ
Krátkých textů je na ProMaminky.cz 24 651 — 8 717 říkadel, 5 628 pohádek, 2 800 písniček, 3 037 hádanek, 1 649 jazykolamů, 2 820 hlášek.