J

Já jsem Jirka jedlík, já rád jahodový knedlík. Jogurt, jáhly, jehněčí, jabka jen ta největší, jelita a jitrnice - ještě více, ještě více. Když není co jíst, jím jídelní list.

J

Ještěřička s naší Janou hrají si na schovávanou. Jana volá na Věrku: Hledej se mnou ještěrku !

Já a knížka

Čtyři roky to je dost, ve školce už nejsem host.
Hraji, cvičím, mudruji, v knížkách strany listuji.
I na tisíc otázek odpoví mi obrázek.

Já do lesa nepojedu

Já do lesa nepojedu,

já do lesa nepůjdu.

Kdyby na mě hajný přišel,

on by mně vzal sekyru.

Sekyra je za dva zlatý

a topůrko za tolar.

Kdyby na mě hajný přišel,

on by mně to všechno vzal.

Já jdu na pomlázku (velikonoční)

Já jdu na pomlázku,
nohy bosý mám,
posaďte mě na lavici,
ať se zvohřejvám.
Pomlázky mně dejte,
nic se mi nesmějte,
ať jdu zas jinam.

Já jsem

Já jsem palec, řeknu vám,
nejsem dlouhý sílu mám, rád ostatním pomáhám.
Já jsem ukazováček, šikovný a dobráček.
Já jsem prostředníček, nejdelší bratříček.
Já jsem prsteníček, čekám na zlatníček.
Já jsem malý malíček, skáču jako zajíček.

Já jsem

Já jsem palec, řeknu vám,
nejsem dlouhý sílu mám, rád ostatním pomáhám.
Já jsem ukazováček, šikovný a dobráček.
Já jsem prostředníček, nejdelší bratříček.
Já jsem prsteníček, čekám na zlatníček.
Já jsem malý malíček, skáču jako zajíček.

Já jsem

Já jsem palec, řeknu vám,
nejsem dlouhý sílu mám, rád ostatním pomáhám.
Já jsem ukazováček, šikovný a dobráček.
Já jsem prostředníček, nejdelší bratříček.
Já jsem prsteníček, čekám na zlatníček.
Já jsem malý malíček, skáču jako zajíček.

Já jsem hodná matička...

Já jsem hodná matička,
a maluji vajíčka.
Každý, kdo mě vymrská,
dostane jich plný koš,
vždyť jich máme dost.

Já jsem kos, ty jsi kos

KOS

Já jsem kos, ty jsi kos. (ukážeme na sebe a pak na dítě)

Já mám nos, ty máš nos. (ukážeme na svůj nos, pak na dětský)

Já mám sladkou, ty máš sladkou. (ukážeme na svá ústa, pak na dětská)

Já mám hladkou, ty máš hladkou. (pohladíme svoji tvář, pak dětskou)

My se máme rádi, my jsme kamarádi. (obejmeme se s dítětem)

Já jsem malá, maličká

Já jsem malá, maličká,
na trávu mám jíti.
Srpeček mám rozlámaný,
čímže budu žíti?

Já jsem malý koledníček

Já jsem malý koledníček,
neumím ještě moc básniček,
a tak si je vymýšlím,
všechny vám říct zamýšlím.

Do rána tu budeme,
anebo se dohodneme?
Vy dvakrát víc mi dáte
a už se se mnou neshledáte.

Já jsem malý koledníček

Já jsem malý koledníček, tetičko,
přišel jsem si pro červený vajíčko.
Pro vajíčko červený, koláč bílý,
jsem-li já vám, má tetičko, koledníček milý?

A vy taky, roztomilý strejčíčku,
vytáhněte ze svý kapsy grešličku,
šáhněte do kapsy, však ji tam máte,
jestli mně ji, roztomilý můj strejčku, dáte?

Pánbůh vám zas nadělí na zahradě, na poli i doma,
budete mít co vyhánět ze dvora:
z maštale hříbátka a z chlíva telátka,
z toho nejmenšího chlívka jehňátka.

Ve sednici zaštěbetaj housátka,
v druhým koutě zašvitořej kuřátka,
slívy vám pokvetou, hrušky, jabka,
aby měla co obírat vaše čeládka.

Já jsem malý králíček

Já jsem malý králíček,
nesu malý košíček
a v něm malý dáreček
pro váš úsměveček.

Já jsem malý preclíkář

Já jsem malý preclíkář,
věřte, nejsem žádný lhář.
Preclíky na hůlce nosím.
Přijďte koupit, pěkně prosím.

Já jsem malý šroubek

Já jsem malý šroubek,
vyvrtám si vroubek.
Já jsem malý šroubeček,
vyvrtám si vroubeček.

Já jsem malý zajíček

Hody, hody doprovody,
já jsem malý zajíček,
utíkal jsem podle vody,
nesl kopu vajíček.

Potkala mě koroptvička,
chtěla jedno červené,
že mi dá lán jetelíčka,
a já řekl: Ne, ne, ne.

Já jsem malý zajíček

Hody, hody doprovody,
já jsem malý zajíček,
utíkal jsem podle vody,
nesl košík vajíček.

Potkala mě koroptvička,
chtěla jedno červené,
že mi dá lán jetelíčka
a já říkal: Ne, ne, ne.

Na remízku mezi poli,
mám já strýčka králíčka,
tomu nosím každým rokem,
malovaná vajíčka.

Já jsem malý zajíček...

Já jsem malý zajíček,
prosím pěkně koledu,
bez perníku, bez vajíčka
já od vás neodejdu.

Já jsem přišel

Já jsem přišel k vám, abych řekl vám,
že je dnes koleda, kdo mi z vás něco dá,
rád to uhlídám.

Já malý holeček

Já malý holeček,
dostal jsem vdoleček
. Babička ho mazala,
kočička se dívala.

Já malý poupě

Já malý poupě,
já stojím v koutě,
já vinšovat neumím,
já se za tě pomodlím.

Já mám jabloňku

Já mám jabloňku,

já ni vlezu,

jen jednou zatřesu,

hned zase slezu.

Jsou na ní jablíčka

pěkný červený,

já si jich natrhám

pro potěšení.

Já mám jabloňku

Já mám jabloňku,

já na ni vlezu.

Jen jednou zatřesu,

hned zase slezu.

Jsou na ní jablíčka

pěkně červený,

já si jich natrhám

pro potěšení.

Já mám koně

Já mám koně

Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.

Když já jim dám ovsa, oni skáčou hopsa,

Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.

Když já jim dám obroku, oni skáčou do skoku,

Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.

Když já jim dám jetele, oni skáčou vesele.

Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.

Já mám trakař novej

Já mám trakař novej,
vozím na něm olej.
Vozím na něm berana
od večera do rána.

Já mám v levé noze trn a trn a trnaveček

Já mám v levé noze trn a trn a trnaveček,
já mám v levé noze trnaveček, trn.

JÁ MÁM Z VÁNOC NEJRADĚJI...

Já mám z Vánoc nejraději,
když se doma všichni smějí.
Když se kapři mrskají
a prskavky prskají.

Já mám...

Já mám hlad - Tak ho hlaď!

Já mám den. - Tak pojď ven!

Já mám zvon. - Tak nám zvoň!

Já mám mech.- Ten si nech!

Já rád chodím

Já rád chodím, ty rád chodíš, po paloučku bos.
Vezmu mámu, vezmu tátu, cvičím pro radost.

Já se myju

Já se myju pětkrát denně,

večer skočím do vany,

zaplavu si jako štěně,

čekají mě hajany.

Umyju si krk i záda,

aby tělo vonělo.

Moje mamka mě má ráda,

dá mi pusu na čelo.

Já tu zpívám pro maminku

Já tu zpívám pro maminku
Já tu zpívám pro maminku, ta mě ráda má,
ušije mi kacabajku, s dvěma řadama.
Já tu zpívám pro maminku, musím rukovat,
až já na tu vojnu půjdu, přijď mě pochovat.

Já vím čerte

Já vím čerte, že jsem zlobil,
ale teď už nikdy nebudu,
slibuji to a to vážně
mamce se vším pomohu

Pane, pane Mikuláši
ať se hnedle propadnu,
když maminka dá mi úkol
a já to hodím za hlavu

Už teď jsem byl skoro hodný
až na malé výjimky,
tak mi dejte mandarinky
a aspoň jedny rozinky.

Já znám ptáčka

Já znám ptáčka v lese,

strakatý vajíčka nese.

Zelený, červený, bílý,

jak se co komu zlíbí.

Já, kočička malá

Já, kočička malá,
jak jsem ráno vstala,
hned jsem to sluníčko
smát se uhlídala.

A kdyby se smálo
stokrát do pokoje,
tak se neusměje,
jak matička moje.

jabka

Pepíku, Pepíku,

copak dělá babka?

Sedí doma na peci

a strouhá si jabka.

Jablíčka

Jenda sedí pod jabloní,
jablíčka až k němu voní.

Jedno spadlo, hned je zvedl.
To je pěkné, jemine!

Ještě jedno nedojedl
a už má chuť na jiné.

Jablíčka

Jenda sedí pod jabloní,
jablíčka až k němu voní.

Jedno spadlo, hned je zvedl.
To je pěkné, jemine!

Ještě jedno nedojedl
a už má chuť na jiné.

Jablíčka

Červená jablíčka koulí se po stráni,
za nimi Hanička s košíkem uhání.
Za chvíli už plný košíček nese,
zítra ho naplní houbami v lese.

Jablíčka

Ja mám tři voňavá jablíčka, komu je dám?

Jedno dám mamince,

druhé dám tátovi,

třetí sním sám.

Jablíčka

Mám voňavá jablíčka,

komu já je dám?

Jedno dám babičce,

druhé dám dědovi,

třetí si sním sám.

Jablíčka

Jablůňka má jablíčka,

jedno jedla Janička.

Jablíčko ji prozradilo,

jak jej slunce osladilo.

Jablíčka

Jenda sedí pod jabloní,
jablíčka až k němu voní.

Jedno spadlo, hned je zvedl.
To je pěkné, jemine!
Ještě jedno nedojedl
a už má chuť na jiné.

Jablíčka

Jenda sedí pod jabloní,
jablíčka až k němu voní.

Jedno spadlo, hned je zvedl.
To je pěkné, jemine!

Ještě jedno nedojedl
a už má chuť na jiné.

Jablíčka

Jablíčko, jablíčko
Kulaté jak sluníčko,
Sladké jako med.
Puso, sněz ho hned!

Jablíčko

Ségro, bráško, tetičko, chcete také jablíčko? Červené a uvnitř sladké, navrchu je krásně hladké.

Jablíčko

Jablíčko se skutálelo,
vůbec ho to nebolelo.
Podívejte, jak se koulí,
nemá ani jednu bouli,
kutálí se, kutálí
to jsme se mu nasmáli.

Jablíčko

Ségro, bráško, tetičko,
chcete také jablíčko?
Červené a uvnitř sladké,
navrchu je krásně hladké.

Jablíčko

Jablíčko je zralé, Ale dosti malé. Dozrálo dnes zrána, Klovla do něj vrána.

Jablíčko

Ségro, bráško, tetičko, chcete také jablíčko? Červené a uvnitř sladké, navrchu je krásně hladké.

Jablíčko

Jablíčko se skutálelo,
vůbec ho to nebolelo.
Podívejte, jak se koulí,
nemá ani jednu bouli,
kutálí se, kutálí
to jsme se mu nasmáli.

Jablíčko

Jablíčko, loupej se mi!

Jadérka dáme zemi,

stopku trávě,

vůni větříčku,

slupku zoubkům,

zbytek jazýčku!

Jablíčko

Ségro, bráško, tetičko,
chcete také jablíčko?
Červené a uvnitř sladké,
navrchu je krásně hladké.

Jablíčko

Ségro, bráško, tetičko,
chcete také jablíčko?
Červené a uvnitř sladké,
navrchu je krásně hladké.

jablíčko

Dědeček a babička,
mají v koši jablíčka.

Dědečku a babičko,
dejte prosím jablíčko!

Jablíčko

Jablíčko

Koulelo se, koulelo, červené jablíčko,

Komu ty se dostaneš, má zlatá Ančičko.

Koulela se, koulela, dvě naproti sobě,

Komu bych se dostala než Jeníčku tobě.

Jablíčko

Ségro, bráško, tetičko,
chcete také jablíčko?
Červené a uvnitř sladké,
navrchu je krásně hladké.

Jablka

Jablíček je plný sad,

půjdeme je očesat.

Pojeď se mnou, milý ježku,

vezmeme si koloběžku.

Pojeď se mnou do sadu,

dám ti jablek hromadu.

Jablko

"Jsem už zralé, podívejte
plné šťávy, ochutnejte.
Musíte mě sklidit včas,
dřív než příjde první mráz.
Po ránu už pěkně zebe
jablko kouká kolem sebe.
"To né, já tu zůstal sám,
vždyť tu zimu nepřečkám,"
volá jablko z větve stromu:
"vezměte mě prosím domů
do závinu na neděli,
vy jste mě tu zapomněli
nebo aspoň do kompotu,"
lidé chodí kolem plotu,
všechno je to ale marné
nikdo na něj nedosáhne.

Jablko

"Jsem už zralé, podívejte
plné šťávy, ochutnejte.
Musíte mě sklidit včas,
dřív než příjde první mráz.
Po ránu už pěkně zebe
jablko kouká kolem sebe.
"To né, já tu zůstal sám,
vždyť tu zimu nepřečkám,"
volá jablko z větve stromu:
"vezměte mě prosím domů
do závinu na neděli,
vy jste mě tu zapomněli
nebo aspoň do kompotu,"
lidé chodí kolem plotu,
všechno je to ale marné
nikdo na něj nedosáhne.

Jablko

Na jabloni plody zrají,

vitaminů hodně mají.

Nezralá jsou zelená,

zralá žlutá, červená.

Každý kluk i holčička

zná kulatá jablíčka.

Jablko a broskev

Jahoda je červená,
okurka zelená,
co broskev má
a jablko nemá?
Pecku jako hrom,
je velký rozdíl v tom.

Jabloň

Stojí jabloň zelená, má jablíčka červená, červená voňavá, v listí schovaná.

Chodí kolem Anička,hledá zralá jablíčka, vyskočí, poskočí, utrhne to nejhezčí.

Třeseme je do trávy, jablíčka se kutálí, hledáme, hledáme, jablíčka si sbíráme.

Ref: Dokola, dokola jablíčka už dozrála, dokola,dokola, tralalalala.

Jabloň

Stojí jabloň zelená, má jablíčka červená, červená voňavá, v listí schovaná.

Chodí kolem Anička,hledá zralá jablíčka, vyskočí, poskočí, utrhne to nejhezčí.

Třeseme je do trávy, jablíčka se kutálí, hledáme, hledáme, jablíčka si sbíráme.

Ref: Dokola, dokola jablíčka už dozrála, dokola,dokola, tralalalala.

Jabloň na podzim

Jabloň v létě dává plody,

na podzim pak listí shodí.

Celou zimu drží půst,

na jaře se učí růst.

Jabloňka

Na zahrádku chodíváme, na stromy se podíváme (chůze)

Jeden z nich je maličký, jako malé dětičky (dřep)

Roste, roste s jablíčky (vztyk, otáčení v upažení)

pro kluky i holčičky (potlesky)

JABLOŇKA

JABLOŇKA

Támhle je jabloňka, já na ni vlezu,
jsou-li tam jablíčka, já je setřesu.

Jsou-li tam jablíčka pěkný, červený,
já si je natrhám pro potěšení

JABLOŇKA

JABLOŇKA

Na zahrádku chodíváme,

na stromy se podíváme.
Jeden z nich je maličký,

jako malé dětičky.

Roste, roste s jablíčky
pro kluky a holčičky.

Jablůňka

Jablůňka

Jablůňko má parádivá,
rok co rok se na tě dívám.
Jablůňko má nastrojená,
jemným kvítím obklopená.
Jak šat z kvítků oblékáš,
celá něžně rozkvétáš.

Jablůňka

Jablůňka

Jablůňko má parádivá,
rok co rok se na tě dívám.
Jablůňko má nastrojená,
jemným kvítím obklopená.
Jak šat z kvítků oblékáš,
celá něžně rozkvétáš.

Jablůňka

Jablůňka stála maličká
A měla děti - Jablíčka
Jedno se větvičky pustilo
a do trávy se skulilo.
Tráva má měkký klín,
Jablíčko spadlo jak
do peřin.

Jahoda

Rosa padla na jahodu.

Haló, přinesla jsem vodu!

Jahoda se usmála, pro radost nám uzrála.

Jahody

Půjdem spolu na hody,
dáme si tam jahody.
Jahoda je jako med,
už se na ní těším, hned!

Jahody

Máme doma jahody,

uděláme si hody,

to nebudou náhody,

že jsou z jahod nehody.

Jahody

Šlo děvčátko, šlo do háje
pod zelené duby,
trávník se tam květem směje,
jahodami chlubí.

Dej, trávníčku, do košíčku
sladké tři jahůdky,
jednu otci, druhou matce
dam já za lahůdky.

A tu třetí nejkrásnější
andělíčku Páně,
by mou duši na všech cestách
přijal ku ochraně.

Jahody

Půjdem, půjdem na hody, Chutnají nám jahody. Jahoda je jako med, Na jahody půjdem hned.

Jahody

Půjdem, půjdem na hody,
Chutnají nám jahody.
Jahoda je jako med,
Na jahody půjdem hned.

Jahody

Jahody, jahody,
padají do vody.

Jahody hledá
Jenda a Heda.

Jahody

Jedu, jedu na jahody,

jedu, jedu, ma hody.

Dám jahody Davidovi,

dám jahody dědovi.

Jahody a banány

Hají, hají, jahody mají.

jahody papáme a potom hajíme.

Hají, hají, banány mají.

Banány jíme a potom spíme.

Jahody banány nebo houby

Povídám Adame,

jahody nemáme,

banány nedáme

a houby hledáme.

Jahody I.

Honzíček jde na jahody, to zas budou doma hody. Andulka mu pomáhá, sbírají je oba dva.

Jahody II.

To, jež chuti lahodí,
dává přednost jahodí,
plody jahodníku zralé,
nejen chutné, ba i zdravé.

Velká, zralá jahoda,
je pro všechny lahoda,
víme, že všem sladce chutná,
výsadba je proto nutná.

Jahodí se květem bělá,
malé jahůdky v něm dělá,
teplé slunce plodům svědčí,
rostou a svůj objem zvětší.

Červenat se plody začnou,
úrodu nám slíbí značnou,
vězí v tom však malý háček,
na plody se vrhnul špaček.

Jahody v tom teple zrají,
chuť i vůni všichni znají,
začínají chutné hody,
zveme všechny na jahody!

Vtom se zpustí kapky deště,
dotrhat jsme stihli ještě,
nezralé se v blátě máčí,
ke sluníčku plody stáčí.

Mnohé z nich se k sobě tísní,
napůl nahnilé i s plísní,
stopy deště jsou tu znát,
začaly však opět zrát.

Čerstvých jahod máme mnoho,
něco na zub bude z toho
a ostatní zmrazit dáme,
to si v zimě pochutnáme!

Jahody, jahody

Jahody, jahody,
padají do vody.
Jahody hledá
Jenda a Heda.

Jahůdka I.

Jahůdka se zardívá
a nikdo se nedívá,
i slunce ji sotva vidí,
jak se schovává a stydí.

Jahůdka II.

Jahůdka červená v zelené peřince,
já si ji utrhnu a dám ji mamince.
Za lásku, starosti a za pohlazení.
Bez mámy na světě lásky není.

Jak a čím jezdíme

Auta jezdí po silnici,
(běh po třídě)

vlak musí mít kolejnici,
(chůze po třídě + ruce jako vlak – kruhy podél těla)

letadlo si vzduchem létá,
(chůze + ruce jako křídla letadla)

doletí na konec světa,
(chůze + ruce jako křídla letadla)

a po vodě lodě plují,
(stoj + ruce ukazují vlny)

tím vším dnes lidé cestují.
(stoj + hlava „ANO“)

Jak by bylo

Jak by byla smutná tůňka,

kde žabička nezakuňká.

Jak by bylo smutno v háji,

kde si ptáci nezpívají.

Jak by byly smutné domy,

kde nešumí žádné stromy.

Jak by byla smutná louka,

kde si brouček nezabrouká.

Jak by byla smutná ves,

kde neštěkne žádný pes.

Jak by bylo smutno v kraji,

kde si děti nevýskají.

Jak chodí liška

Tichoučké jsou kroky lišky
za soumraku v lese.
Jako chmíří pampelišky
když se vzduchem nese.
Jako chmíří pampelišky
jako křídlo ptáka.
Takhle tiše chodí lišky
když se večer smráká.

Jak jsou nebezpeční?

Kozel nebezpečný zepředu,

kůň zezadu,

hlupák ze všech stran.

Jak liška napálila medvídky

V jednom lese žila máma medvědice s dvěma medvíďaty. Medvídkové skotačili, rošťačili, honili se po lese. A při tom skotačení objevili lesní cestu, která vede rovnou k městu. Jel tudy zrovna sedlák na trh.

Žene koně, zvedá bič: „Vijé, ať jsme z lesa pryč!“ Vůz poskakoval po kamení, a v tom se to stalo. Bochník sýra spadl z vozu, skutálel se do úvozu.

Když vůz odjel, běželi se medvídkové podívat, co to je. Jeden zírá, druhý zírá: „To je přece bochník sýra!“ „To je vůně, čmuchy čmuch, voní líp než lesní vzduch!“ „Dřív než ten sýr s chutí sníme, pěkně si ho rozdělíme!“

Rozlomili bochník sýra, ale spokojeni nejsou. Jeden vrčí, druhý ječí: „Tenhle kus je o kus větší!“

Ještě že kolem běží kmotra liška. Poprosili ji: „Kmotro liško, rozděl nám ten bochník sýra! Spravedlivě, jen to zkus – ať má každý stejný kus!“

Liška řekla: „Pročpak ne? Jestli je to vaše vůle, ukousnu si z větší půle.“

Ukousla si z větší půle, ale medvídkové ještě nejsou spokojeni.

Jeden vrčí, druhý ječí: „Tamten kus je o kus větší!“ Liška si ukousla z druhé půle, pěkně kousek po kousku ukusuje kmotra liška, netřeba jí ubrousku.

Až z toho sýra nezbylo vůbec nic.

Poměla se liščí tlama – bochník sýra snědla sama. Liška se zasmála: „Už je konec dělení, medvídkové střelení!“ Mávla ohonem a byla pryč.

Teprve teď medvídkové poznali, že je liška napálila. Ale co měli dělat? Sami přece chtěli, aby liška kousala. A že měli velký hlad, udělali čelem vzad. Utíkali domů k mámě, najedli se a šli spát. Stulili se u mámy – pohádka je za námi.