Jak zrnko roste...

Dřímalo zrnko v souvrati,
deštík je přišel volati:
Zrnéčko, vstávej, jaro tu,
celý svět má se k životu!

Otvírá zrnko komoru,
posílá lístek nahoru,
zdali na světě uhlídá,
o čem ten deštík povídá.

Lístek se krade z úkrytu,
slunce ho vítá s blankytu:
Poskoč si, lístku, už je čas,
nesu ti s nebe zlatý klas!

Dívá se klásek do světa,
kterak tam radost polétá:
květinám sedá v kalíšky,
skřivánka nese do výšky.

Jenom ten žebrák pěšinou
smuten jde širou krajinou,
kolkolem všude krásně tak,
jemu jen slza kalí zrak.

Dědečku v chudé haleně,
usměj se taky blaženě:
v každinkém klasu chleba dost,
na světě i tys boží host!

Autor: Jozef Kožíšek

Zdroj: Jiskry a plamínky