mamina_marcela: Diskuze

Nemyslím, že je to sebevědomí. Spíš potřeba vymanit se z pravidel, které jim my dospělí nastavujeme a jim nedávají smysl. Nesmí používat násilí, i když dospělí ho používají, nesmí na sebe křičet, i když dospělí křičí, nesmí lhát, přestože dospělí lžou... Chceme, aby se zamýšlely nad svým chováním, přestože to sami nikdy neuděláme. Nebylo by řešení v tom, jít dětem příkladem? :-)

Děkuji za Vaše názory, pod pojmem zdravě sebevědomé dítě si já představuji človíčka, který se umí sám za sebe rozhodovat a nést zodpovědnost za své rozhodování. Nikoliv sebestředné dítě nechané jeho životu napospas. Co se týká hranic myslím, že daleko důležitější než nastavovat hranice je, jít dítěti vlastním příkladem. Pak žádné hranice nejsou potřeba. Dítě se učí okoukáváním a pokud od vás odkouká jen to dobré, neměl by být důvod, chtít po něm, aby věci dělalo jinak.

Budete se divit, ale je spoustu rodičů, kteří uplatňují mocenský a nadřazený přístup, co se výchovy týče. Nastavují hranice, děti musí poslouchat na slovo atd...

Mám tři děti a všechny vychovávám stylem Dítě jako parťák. Skvěle to funguje a z dětí rostou zdravě sebevědomí jedinci, kteří se umí sami rozhodovat a nesou si zodpovědnost za svoje rozhodnutí. Jsem na ně moc pyšná! :-) pokud chcete vědět víc, písněte mi zprávu :-)

Já dávám dětem každé ráno teplou vodu/čaj s trochou citrónu a medu. Mají na to svoje malé speciální hrníčky, každý má svou barvu:) musím říct, že se to výborně osvědčilo. Děti s tím nemají nejmenší problém a od té doby jsou taky méně často nemocní. Ten starší vlastně nebyl nemocný, ani nepamatuju:-)

Já dávám dětem každé ráno teplou vodu/čaj s trochou citrónu a medu. Mají na to svoje malé speciální hrníčky, každý má svou barvu:) musím říct, že se to výborně osvědčilo. Děti s tím nemají nejmenší problém a od té doby jsou taky méně často nemocní. Ten starší vlastně nebyl nemocný, ani nepamatuju:-)