Plačtivá Madlenka

Pláče, pláče naše Madla,
že prý na ni moucha spadla;
dej nám radu, muško malá,
aby Madla neplakala.

Sedí zajíc podle hrudy,
koupil v Praze nové dudy,
pozvete ho na neděli,
Madlenku vám obveselí.

Přišel zajíc — bez partesů,
přivedl si tetu z lesů,
švarnou tetu, veveřici,
převýbornou tanečnici.

A jak dudy stisknul k boku,
veverka juž na poskoku!
Hopy, skoky jak na drátku,
otáčí se na podpatku.

A s ní děti před chalupou
po notě si k tanci dupou,
i ta Madla v kole skáče,
celý den prý nezapláče.

Dudáčku náš roztomilý,
pěkně jsme se veselili,
pustíme tě za to chvilku
na podhájí do jetýlku.

Autor: Jozef Kožíšek

Zdroj: Jiskry a plamínky