Hostina

Sletěli se páni vrabci
v roztrhané košině,
lámali si vzácné hlavy,
kdo je pozve k hostině.

Šla okolo Bětulinka:
„Páni vrabci, pojďte k nám,
vezmete-li málem za vděk,
hostinu vám uchystám.“

Podle mravu za pozvání
sklonili se k pokloně,
na návštěvu pospíchali,
jak by sedli na koně.

„Zasedněte, páni milí,
ze světničky hned tu jsem,
dvorek bude naším stolem,
sníh ho pokryl ubrusem.“

Vrátila se Bětulinka
mezi hosty vrabečky,
jednomu dá ječný klásek,
druhý rád má drobečky.

Třetí sedí na ramínku,
k Bětušce se přiklání,
a ten čtvrtý — nezdvořáček —
zrnka zobe ze dlaní.

Děkovali po hostině,
pochválili kuchyni,
také hody ani králi
že prý nečest nečiní.

Sletěli se páni vrabci
po hostině na hrušku,
kdo šel kolem, chválit slyšel
hospodyni Bětušku.

Autor: Jozef Kožíšek

Zdroj: Jiskry a plamínky