ProMaminky.cz

Dědické řízení

4 132× přečtenoNa dotaz odpovídá Mgr. Ing. Michaela Šafářová

Dotaz

Dobrý den, chtěla bych se informovat, jak se postupuje v rámci dědického řízení při vyplácení jednotlivých podílů jeho účastníků. Moji rodiče vlastní rodinný dům, můj otec vlastní ještě byt a jsme 3 sourozenci. Jak by se postupovalo při vypořádání dědictví, když by zemřel můj otec? Z rodinného domu bych měla nárok na 1/3 z 1/2 jeho podílu na rodinném době a na 1/3 z bytu? Byt je psaný na otce, já v něm bydlím s rodinou, tudíž přemýšlím, jaké možnosti mám při vyplacení svých sourozenců, pokud nemám finanční hotovost v odpovídající výši a asi ani nehrozí, že by mi banka vzhledem k příjmu tolik půjčila. Je možné, převést svoji 1/3 z 1/2 domu na sourozence a porovnat tu hodnotu s hodnotou podílu bytu? Nebo mě ještě napadá, že by se vyčíslilo, že oni mají mě vyplatit x tisíc z domu a já jim y tisíc z bytu a udělal by se rozdíl a suma už by nebyla taková závratná. Stanovuje nějak zákon, do kdy musí být podíly vypořádány, když bychom se domluvili na splátkách nebo na doplacení částky až po skončení stavebního spoření, je to možné? Největší problém asi bude, že nevím, jestli půjde byt přepsat na mě, dokud nebudou sourozenci uspokojeni a jak překlenout to mezidobí, nebo je to prostě jen na domluvě mezi námi, že sepíšeme smlouvu u notáře o budoucím vypořádání a že si mohu na sebe byt přepsat? Všechny smlouvy na energie, sipo apod. jsou na otcovo jméno, tudíž bude potřeba jednat rychle. Děkuji.

Odpověď

Dobrý den, vše záleží, na základě jakého dědického titulu se bude v rámci dědického řízení rozhodovat. Je teoreticky možné, aby otec sepsal závěť, popř. jiné pořízení pro případ smrti, ve kterém by rozhodl o svém majetku s přihlédnutím na nepominutelné dědice, kterými jsou vždy děti zůstavitele a které mají v případě, že jsou zletilé, nárok minimálně na ¼ zákonného dědického podílu, kdy tato může být určena i peněžitou částkou. V případě smrti otce by bylo nutné primárně vypořádat společné jmění manželů, pokud je stále ženatý. Zde by se jednalo o vypořádání rodinného domu, který je dle znění Vašeho dotazu ve společném jmění manželů a do vlastnictví otce, resp. do pozůstalosti, by připadla ½ rodinného domu. Tato ½ by dále byla předmětem dědictví, stejně jako byt, který je ve výlučném vlastnictví otce. Podle zákonné dědické posloupnosti lze ze znění dotazu předpokládat, že by se dědilo v rámci první dědické třídy dle ust. § 1635 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdy dědí děti zůstavitele a jeho manžel, každý stejným dílem. Muselo by se tedy počítat nejen se sourozenci, ale také s podílem Vaší matky, manželky zůstavitele. Zde by tedy pravděpodobně notář rozhodoval tak, že by každému náležela ¼ z ½ na rodinném domu a ¼ na bytu. Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, však v ust. § 185 jako rozhodnutí o dědictví předpokládá také schválení dohody dědiců, kdy je možné se dohodnout jakkoli, a to co se týče vlastnictví nemovitých věcí i případného vyplacení sourozenců. Pokud by tedy mezi Vámi panovala shoda, je možné se dohodnout jakýmkoli způsobem, který jste v dotazu naznačovala. Teoreticky je také možné si vlastnické vztahy dohodnout ještě před smrtí otce, kdy občanský zákoník v ust. § 1582 a násl. upravuje institut dědické smlouvy, kdy za splnění zákonem stanovených podmínek je možné, aby zůstavitel a další osoby upravily smlouvou své vzájemné vztahy po smrti zůstavitele, kdy tuto smlouvu poté nelze bez souhlasu všech zúčastněných změnit. Mgr. Ing. Michaela Šafářová, advokátka

Další dotazy z poradny