Pohádka
Slepičí bujón
1. pohádka z 9
Kterýsi řemeslnický tovaryš nemohl nikde najít práci, a tak zašel do královského zámku a nabídl se, že bude králi čistit boty. Král se ho ptal: „Jak se, hochu, jmenuješ?“ „Říkají mi Předevčírem.“ odvětil. „To je ale zvláštní jméno.“ podivil se král. Stejně jako následujícího rána princezna, když jí nesl její vyleštěné střevíčky a ona se ho ptala: „Jakpak se jmenuješ?“ „Říkají mi Slepičí bujón.“ odvětil. Tomu se princezna od srdce smála a volala: „Ale copak je to za kouzelné jméno!“ V průběhu dne potkal na zahradě i paní královnu. Ta, když viděla nového sluhu, ihned se ptala: „Jak se, chlapče, jmenuješ?“ „Říkají mi Včera.“ odvětil. „To je ale podivné jméno.“ podivila se královna. Ostatní sloužící by také rádi věděli jeho jméno a ptali se ho: „Jakže se to jmenuješ?“ „Říkají mi Dnes.“ odvětil jim a oni se mu vysmívali, že má tak podivné jméno.
Každý tovaryš také ví, co je to milovat; však to také člověk může slyšet každý den, když vandrovníci táhnou z města a zpívají na rozloučenou své písně svým milým, často znějí velmi smutně. Náš čistič to nevěděl o nic méně než jeho kamarádi a zamiloval se do nikoho menšího než do princezny. Být na svou lásku sám, to se mu ale nelíbilo, princezna by ho měla taky milovat, ale vypadalo to, že to ona nechce, neboť když myslel, že mu srdce může ze samé lásky puknout a často před ní dělal smutné obličeje, nikdy se nezeptala: „Copak ti chybí, milý Bujóne?“. To v sobě nosil dlouhý čas, ale nakonec mu bylo jeho břímě příliš těžké a řekl si, že co nedostane po dobrém, to zkusí dostat silou a lstí.
Jednoho dne byl v kuchyni zrovna, když zámecká kuchařka zabila tučnou slepici a hodila ji do kotle, aby z toho princezně uvařila slepičí bujón. „Vidíš, to je znamení, že tě chce.“ pomyslel si a ještě, než se setmělo, měl svůj plán hotový. Šel za kočím a řekl mu: „Hele, bratříčku, princezna mi poručila, abych její bláznivou komornou zavezl daleko za hranice, a ty nás tam máš odvézt.“ To samé řekl později také ostatním sloužícím, kteří se mu smáli a říkali: „Jeden blázen poveze druhého pryč.“
Když šlo na půlnoc, vplížil se do princezniny komnaty, naplnil si kapsy zlatem i stříbrem, popadl dívku i s přikrývkami a upaloval s ní jako o závod dolů po schodech na nádvoří, kde už čekal kočár. Ale dříve než byl z komnaty venku, princezna se probrala a volala: „Pomoc, matko, pomoc!“ „Copak je ti milé dítě?“ volala královna polekaně. „Ach, bujón! Ten Slepičí bujón!“ volala princezna. „Ale, ale. Bujón to být, děvenko, nemůže.“ uklidňovala ji královna: „Byl dobrý a silný, což je pro tebe zdravé!“ Myslela totiž na polévku, kterou jedli k obědu. Když ale královna přesto vstala a přišla do princezniny ložnice, byla postel prázdná. Běžela k oknu a tu uviděla, jak čistič bot právě její dceru položil do kočáru a pokynul kočímu, aby vyrazil. „Pomoc!“ volala: „Včera! Včera ukradl princeznu!“ „Co tu vyvádíš?“ zvolal král, který se právě probudil: „Včera s námi byla princezna až do pozdního večera.“ Ale i on vstal a přistoupil k oknu: „Ke mně! Pomoc! Předevčírem! Předevčírem ukradl moji dceru!“ Tu se přihnali sluhové, běhali po schodech nahoru a dolů a hledali nějakého Předevčírem. Na dvoře mezitím všichni popřáli svému kamarádu Dnes dobrou cestu s tou poblázněnou komornou, neboť čím více se princezna vzpouzela a křičela, tím více se vysmívali: „Jen koukejte, jak je šílená, ten si s ní ještě užije.“
Ale čistič bot uháněl, co to dalo, a neodpočinul si dříve, dokud nebyli na druhé straně hranice. Tady si pronajal krásný dům, koupil sobě i princezně panské šaty a brzy se jí vlichotil tak, že si nakonec myslela, že bez něj nemůže žít. Král s královnou se mezitím kvůli své jediné dceři velmi soužili a zkoušeli čističi bot nabízet velké sumy peněz, když ji pustí zpět domů. Ale on jim nechal vzkázat, že ona půjde domů, jen pokud se za něj vdá.
Co jim zbývalo? Rodiče z donucení dali souhlas, ale princezna byla ze srdce ráda, neboť ho měla den ze dne raději a k tomu by těžko sháněla za muže ještě nějakého prince potom, co tak dlouho přebývala u čističe bot.
V tomhle kole je 9 pohádek. Pak se dá pokračovat níž.
Sbírka pokračuje
Nikdo nehledá jednu pohádku. Tady je dalších 14 — a protože se vybírají podle téhle stránky, na každé z 5 628 stránek je sestava jiná.
O kohoutkovi a slepičce
Kohoutek a slepička šli spolu do obory na jahody. Po chvíli našla slepička jahodu a dala půlku kohoutkovi. Za chviličku našel jahodu kohoutek.…
33 458
O lišce a vráně
Velká vrána ukradla kus sýra a odletěla na větev stromu, aby ho v klidu snědla. Šla kolem liška a sýr ucítila. Zastavila se pod stromem a sliny se jí…
11 000
Jezinky a Smolíček
Byl jelen, měl zlaté parohy a zůstával pod lesem v jedné chaloupce s malým Smolíčkem. Každý den chodil na pastvu, a když odcházel, napomínal…
18 764
O třech prasátkách
V jednom domku žila tři malá prasátka se svou maminkou. Dvě prasátka nebyla moc chytrá a navíc byla i trochu líná. Třetí prasátko bylo šikovné a…
66 705
Červená karkulka - veršovaná (Nauč mě mluvit - A.Šplíchal)
Na paloučku u doubku má babička chaloupku. Karkulka v červené čepičce k svátku jde popřát babičce. Jak košíček v ruce nese, vlk již na ni číhá v…
12 644
Skřítci - Socky čarodějky
Drobounká Líba Burešová se ostatních dívek v Jančině třídě spíš stranila, než aby stála o jejich přízeň, ale Janka si našla chvilku po vyučování v…
770
Skřítek 2 - Jak uživit Semtamchybku
„Bude bouřka,“ pomyslel si skřítek, sotva se probudil. A znovu uslyšel to broukání a hromování. Protřel si oči a uviděl, jak vychází slunce. Po…
717
Kterak kníže Oldřich našel Boženu
Oldřich kníže rád lovíval po lesích a daleko zajížděl. Když jednoho dne, vraceje se z lovu, skrze ves jednu jel, zastavil se na návsi, uzřev dívku…
676
Bednářova palička
O Mechovém jezírku na Rejvízu se vypravuje, že je spojeno s mořem daleko na severu, ze kterého do jezírka proudí podzemním kanálem voda. A na důkaz…
641
Kocour v botách
Byl jednou jeden mlynář a ten měl na tomto světě tři syny, k tomu mlýn, osla a kocoura a bylo mu to k užitku. Synové pracovali ve mlýně, osel…
611
Rusalky a rákšasové - Svědkové
Stáli na břehu Žabáku a nemohli se z toho vzpamatovat. Návštěva u rusalek – přímo v jejich světě! A ke všemu se s nimi domluvili. To se ještě nikomu…
581
Pověry, osud a my
Ve snu se mu zjevil anděl a předal mu knihu s jediným napsaným znakem – číslovkou sedm. Při snídani spatřil sedm šálků s kávou. Blesklo mu hlavou, že…
553
Rusalky a rákšasové - Škola
Několik okamžiků zůstal Franta jako omráčený. „Proboha!“ uklouzlo mu. „Žádná teorie antigravitace, milý synu!“ usmál se farář, klesl k zemi a začal…
517
Kdo je hloupější?
Jednomu chalupníku nezůstalo z celého jmění nic více než slepice. Poslal ženu na trh, aby ji prodala. "A zač?" ptala se žena. "No zač, co trh platí."…
495
Celkem je tu 5 628 pohádek · složka Ke čtení.
Pohádky podle složky
5 628 pohádek rozdělených do 2 složek.
Nebo úplně jiný typ
Krátkých textů je na ProMaminky.cz 24 651 — 8 717 říkadel, 5 628 pohádek, 2 800 písniček, 3 037 hádanek, 1 649 jazykolamů, 2 820 hlášek.