Kadlecova-Alena
Nestarnouci klasicka pohadka. Velmi poutave napsane
Pohádka
1. pohádka z 8
Svět neviděl takového lenocha, jako byl Honza. Vodil jenom kozu na pastvu, ale pořád si stěžoval, že ho dřina utrápí. Hekal, že ho od líhání na pastvě brní záda a kdesi cosi, jenom u mísy byl vždycky první.
„Kdybych nepásl kozu, to by byl život,“ říkával často. „Celý den bych proležel v měkkých peřinách.“
A lámal si hlavu, jak to zařídit. Přemýšlel pěkně pomaličku a za nějaký měsíc mu přece něco napadlo. Zaradoval se:
„Už vím, co udělám. Ožením se s tlustou Trinou, ta chodí také pást kozu. Může pást mou i svou a já zůstanu doma a budu mít po trápení.“
Protáhl se a šel požádat rodiče tlusté Triny o dceru. Rodiče mu Trinu rádi dali. Honza je líný, Trina je líná, aspoň se o práci nebudou hádat, mysleli si.
Honza si vzal Trinu za ženu a Trina chodila na pastvu sama. Když si Honza hodně poležel v měkkých peřinách, vstal a trochu se prošel z kouta do kouta, aby mu poležení zase chutnalo. Potom si lehl a lenošil dál.
Ale ani tlusté Trině se nechtělo chodit na pastvu.
„Milý Honzo,“ řekla jednoho dne, „proč si máme kazit život? Bude lépe, když vyměníme kozy našemu sousedovi za úl. Ty hloupé kozy stejně každé ráno mečí a budí nás. Úl postavíme za domem a nemusíme se o nic starat. Včely nikdo nehlídá a nevyhání na pastvu. Létají si samy, cestu domů najdou, nasbírají nám med a nebudeme s tím mít nejmenší práci.“
„Mluvíš jako rozumná žena,“ odpověděl Honza, „máš pravdu, tohle uděláme. Med chutná také lépe než kozí mléko a můžeme jej déle schovávat.“
Soused dal rád za kozy úl s včelani. Včely létaly od časného rána až do večera a nanosily do úlu tolik medu, že jim ho na podzim vzal Honza celý džbán.
Džbán postavil na polici v komoře, kde spali. Poněvadž se báli, že by jim džbán mohl někdo ukradnout nebo že by se na med dostaly myši, položila Trina vedle postele silnou hůl, aby ji měla po ruce, kdyby bylo třeba.
Líný Honza nevstával rád z postele před polednem.
„Když vstanu až k obědu, ušetřím snídani,“ říkával.
Jednou ráno ležel zase v peřinách. Venku byl bílý den, ale Honza odpočíval po spaní. Rozmýšlí a povídá Trině:
„Ženské mají rády sladkosti. Jistě mlsáš med. Bude lépe, když jej vyměníme za husu s housátky, než abys ho všechen sama snědla.“
„Ale ne dříve, než budeme mít dítě, aby je hlídalo,“ odpověděla Trina. „Mám se snad s housaty trápit a marně si kazit život?“
„Myslíš, že by chlapec hlídal husy?“ řekl Honza. „Dneska děti neposlouchají, dělají si, co chtějí. Myslí si, že jsou chytřejší než rodiče. Pošleš ho pást husy a on se bude honit za motýly.“
„Jen ať to zkusí,“ řekla Trina, „špatně by se mu vyplatilo, kdyby neudělal, co mu poručím. Vezmu na něho hůl a holí ho naučím hezky poslouchat.“ Popadla hůl, kterou měla vedle postele připravenou na myši a zloděje, a zvolala:
„Vidíš, Honzo, takhle bych se do něho pustila.“
Rozpřáhla se a jemináčku! Zachytila holí džbán s medem, džbán poskočil, narazil na stěnu, spadl dolů a rozbil se. Žlutý med tekl mezi střepy.
„Tady leží husa s housátky,“ řekl Honza, „už ji nemusí nikdo hlídat. Ještě štěstí, že mi džbán nespadl na hlavu. Je to štěstí a můžeme být rádi.“
Poněvadž viděl, že vedle postele leží střep, v kterém bylo trochu medu, sáhl po něm a řekl spokojeně:
„Na zbytečku si, ženo, pochutnáme a pak si po tom leknutí zdřímneme. Jaká škoda, když vstaneme trochu později než jindy. Den je přece ještě dost dlouhý.“
„Ba,“ odpověděla Trina. „Pospíchat se nemá, člověk nemůže nic zmeškat.“
V tomhle kole je 8 pohádek. Pak se dá pokračovat níž.
Nikdo nehledá jednu pohádku. Tady je dalších 14 — a protože se vybírají podle téhle stránky, na každé z 5 628 stránek je sestava jiná.
Byl jednou jeden malý chlapeček, který žil v lese u zlatoparohatého jelena. Jmenoval se Smolíček. Jelen se o něj hezky staral a chránil ho před…
43 538
Byl jednou jeden traktůrek a ten byl strašně moc smutný. Stál sám opuštěný ve staré stodole a nikdo si jej nevšímal. Jen občas nějaká slepice na něm…
10 094
Zajíc se jednou chlubil, že umí běhat rychleji než kdokoliv jiný. Neustále si dobíral želvu a vysmíval se jí, že je tak pomalá. Jednoho dne mu…
15 071
Bylo se událo, že jednoho dne uprostřed bílé zimy, kdy se sněhové vločky snášely po tisících k zemi jako drobounká pírka, seděla jedna královna s…
25 832
„Tady mě máte!“ volá krtek. Právě vylezl ze své hromádky. „Těch pokladů, co jsem našel v zemi. Kličku, hřebík, knoflík i zrcátko. Ale kam je dám? A…
93 271
Na praxi na nemocniční oddělení nastoupily mladé sestřičky-studentky. Asi si vzaly příklad z lenochoda a kde mohly, tam se zašily a povalovaly.…
792
Jednoho zimního rána, kdy celý dvorek pokrýval bílý sníh, objevily se nenadále malé stopy. Zvířátka se sešla a přemýšlela, komu mohou patřit. „Mééé…
744
Jednou jedna velká voda, až to bylo k nevíře, malé štěně vyplavila do chaloupky uhlíře. Haf-sudičky k němu přišly, sotva měsíc vyšel, princeznu mu…
702
Byl jednou jeden muž a ten měl tři syny. Jednoho dne si je zavolal a tomu prvnímu daroval kohouta, druhému kosu a třetímu kocoura. „Jsem už starý,“…
670
Jednoho dne vytáhl sedlák z kouta sukovici a řekl ženě: „Trino, musím do města a vrátím se za tři dny. Kdyby přišel ten, co kupuje dobytek, a chtěl…
640
Dětí je na světě jako smetí, všechny trochu zlobí, některé se vozí po zábradlí, některé si strkají prsty do pusy, některé cinkají příborem, některé…
616
Jela jednou jedna chudá děvečka se svým panstvem skrze hluboký les, a když uprostřed byli, vrhli se na ně z houštin loupežníci a zabili, koho byli…
588
Žil byl jeden kupec a ten měl syna, který se pranic nehodil k obchodu, celé dny by jen hrál na housle, a tak ho otec jednoho krásného dne poslal do…
564
Byl jednou jeden král. Měl hodnou ženu a dva statné syny. Všichni vespolek šťastně žili a nic lepšího na světě už nečekali. A přece přišlo: královně…
1 453
Celkem je tu 5 628 pohádek · složka Ke čtení.
5 628 pohádek rozdělených do 2 složek.
Krátkých textů je na ProMaminky.cz 24 651 — 8 717 říkadel, 5 628 pohádek, 2 800 písniček, 3 037 hádanek, 1 649 jazykolamů, 2 820 hlášek.
Kadlecova-Alena
Nestarnouci klasicka pohadka. Velmi poutave napsane