Kdy mohu svěřit miminko na hlídání?

zobrazeno12061×

Vložil(a): Adrianita,18. 12. 2014 20.44  (aktualizováno13. 9. 2017 8.44)

Narození miminka je tím nejkrásnějším a zároveň nejnáročnějším obdobím našeho života. Asi se mnou budete souhlasit, že čas strávený s miminkem je nenahraditelný, nicméně každá z nás si alespoň občas potřebuje udělat čas na sebe nebo něco zařídit. Jenže komu miminko svěřit na hlídání, když o něj máme pochopitelně strach? Babička, kamarádka nebo chůva? Kdy je vhodný čas na pravidelnější hlídání? A jak to vlastně cítí samotné dítě? Co doporučují psychologové?

Jste unavená, potřebujete si oddychnout, vyrazit na nákupy s kamarádkou a vyčistit si aspoň na chvíli hlavu? Nebo se z nějakého důvodu potřebujete vrátit do práce a uvažujete o tom, že byste nechala dítě občas někomu na pohlídání? Zároveň si ale nejste jistá, zda přece jen malinké děti nepotřebují hlavně maminku nebo tatínka a do rukou jiných osob nepatří? Psychologové se shodují na tom, že opravdu dítě v prvních letech života nejvíce potřebuje rodiče. Ale příležitostné hlídání třeba prarodiči, nebo chůvou není na škodu. Matka by měla strávit s malým dítětem alespoň polovinu času jeho bdění. Odborníci poukazují na to, že pokud se matka chce brzy vrátit do práce, je vhodné se střídat v péči o dítě například s manželem nebo hledat pomoc především v rodině. 

Mám strach někomu „půjčit“ dítě

Představa, že by vaši ratolest hlídal někdo jiný, je pro vás děsivá? Nedokážete se od vašeho miminka vzdálit či jej nechat samotné na zemi? V tom případě zbystřete, tyto pocity již hraničí s úzkostlivostí. Je zcela přirozené mít o miminko strach, kontrolovat jej, dohlížet na něj a být mu nablízku. Na druhou stranu už několikaměsíční miminka potřebují volnost a svůj prostor. Ať už v postýlce, na zemi na dece, v náručí u tatínka nebo někoho jiného z rodiny a přátel. Větší děti potřebují svobody ještě více, důvěřujte jim. Stačí, když jim vytvoříte bezpečné prostředí a budete na ně dohlížet.

Jestliže již zmíněný strach o dítě přerůstá v chorobný strach, je třeba na sobě zapracovat. Když to nezvládnete sama, nebojte se svěřit do rukou odborníka. Jde přeci nejen o vás, ale i o vaše dítě. Maminky, které se velmi bojí o své děti, jsou úzkostlivé, mohou pociťovat bušení srdce, třes rukou a hlavně nejsou v pohodě. Pokud je maminka ve stresu, navíc dlouhodobém, a nenechá své dítě téměř nic samo vyzkoušet, ať už doma či třeba na hřišti, přenáší na něj svojí nepohodu. Takové děti jsou pak hodně neklidné. Samozřejmě se nebavíme o situacích, kdy je ohroženo zdraví či život dítěte. Pokud chce dítě vběhnout do silnice nebo sáhnout na horký hrnec, je třeba zasáhnout hned, ale i přesto to jde řešit v klidu. Pokud však nechcete, aby dítě s vámi vařilo, vylezlo na prolézačku či jej pohlídala chvíli babička, zkoušejte to krůček po krůčku změnit.

Malé miminko zkuste nechat pochovat od někoho jiného, později se vzdalte jen do jiné místnosti, potom třeba na krátký nákup, časem již můžete vyrazit na cvičení nebo procházku se psem. Podobně to zkoušejte i s většími dětmi. A uvidíte, že se vám to zalíbí. Jen spokojená máma může mít spokojené dítě.

Pokud jste na svých úzkostech zapracovala, nebo vás nic podobného netrápí, ale potřebujete na delší čas hlídání, je třeba začít přemýšlet, komu a proč vaše dítě svěříte.

Po porodu všechno jinak

Možná jste si v průběhu těhotenství naplánovala či představovala, jak se budou babičky střídat s radostí v hlídání, miminko bude v těch nejlepších rukou a vy se brzy vrátíte do práce. Může se ale stát (a často se tak stává), že to po porodu uvidíte jinak. Najednou budete mít pocit, že o vaše dítě se nikdo nepostará tak dobře, jako vy sama a navíc to vaše miminko je tak sladké a vlastně se vám od něj vůbec nechce. Navíc kojíte pravidelně i každou hodinu, takže není možné se od dítěte vzdálit na delší dobu. Přesto mohou nastat situace, kdy budete potřebovat své dítě pohlídat. Na koho se tedy obrátit?

Komu dítě svěřit?

Jako první se nabízí partner, otec dítěte je stejně důležitým rodičem, jako vy. Chybí mu pouze jedna „maličkost“, nemůže jej nakojit. Ovšem i tento problém lze vyřešit pomocí odstříkaného mléka nebo zvolit výjimečně umělou stravu, pokud na ni dítě už má věk.

Jak to bylo u nás? Partner pravidelně hlídal naši dceru od 8 měsíců, kdy jsem ještě plně kojila. Jezdila jsem dvakrát týdně do práce a byla pryč maximálně 4 hodiny. V té době jsme dceru již krmili i dětskými příkrmy. V době mé nepřítomnosti se napapala a manžel ji učil pít vodu z netekoucího hrníčku. Po mém příchodu jsme se pomazlily a dcera se nakojila.

Rodina k nezaplacení

V případě, že partner hlídat nemůže, nabízí se babičky či někdo jiný z rodiny. Pokud máte dvě babičky, nejlépe v důchodu a poblíž, pak je to naprosto ideální situace. Jenže tento „přepych“ má jen málokterá maminka. Prarodiče jsou často daleko, pracují nebo jsou naopak příliš staří.

Moje maminka, podobně jako má sestra, pracují na směny, tak občas mohly malou pohlídat. Pokud jsem potřebovala třeba k lékaři, poprosila jsem také tchýni, která má flexibilní pracovní dobu a mohla jet se mnou a v době, kdy jsem čekala v čekárně, měla malou venku v kočárku.

Pokud máte možnost svěřit dítě na hlídání dalším členům rodiny, jako je například sestra, švagrová či někdo úplně jiný, pak lze hlídání vyřešit i takto. Fajn může být i hlídací kamarádka, která má sama malé děti. Nedoporučuji však nechávat své miminko někomu, komu plně nedůvěřujete a kdo nemá s dětmi žádné zkušenosti.

Něco jiného také je, pokud potřebujete hlídání o víkendu, kdy je to pro mnohé snažší. Rodina a přátelé nejsou v práci a mají více času. Je dobré občas si vydechnout a vyrazit se někam pobavit s kamarádkou, nebo s partnerem do kina či na večeři. Přijdete na jiné myšlenky a naberete novou energii na péči o vaše dítě.

Chůva na hlídání

V České republice není hlídání dětí chůvou tak obvyklé, jako je tomu jinde ve světě. Například v Anglii nebo v Americe je naprosto běžné, že si lidé najímají chůvy (takzvané Au Pair nebo babysitter), které se jim starají o děti téměř od narození a nikdo to nepovažuje za něco špatného. U nás je to jiné. Pravda je, že máme téměř nejdelší rodičovskou dovolenou z celé Evropy. Většina žen si volí tři nebo dokonce čtyři roky, které může strávit se svým dítětem doma. Velkou výhodou je také možnost přivýdělku k rodičovskému příspěvku.

Některé ženy však nechtějí nebo nemohou zůstat na mateřské dovolené příliš dlouho a už po půl roce se vracejí zpět do práce. Je na zvážení každé maminky, zda je opravdu nutné se do práce vrátit. Děti jsou malé jen jednou a velmi rychle nám vyrostou. Proto si dětí užívejte, co nejdéle jen můžete. Pokud jste pevně rozhodnutá vrátit se zpět do práce, budete muset řešit hlídání komplexní a pravidelné. Je vhodné obrátit se na agentury, které se zabývají hlídáním dětí a pomohou vám najít zkušenou chůvu pro vaše dítě. Pokud máte kamarádku, která chůvu už má, poptejte se, jak s ní je spokojená. Osobní reference jsou vždy nejcennější. Můžete se taky na internetu podívat na soukromé školky a podobná zařízení, kde vám za úplatu děti pohlídají.

Malé děti mají výhodu v tom, že si poměrně rychle zvyknou na nové osoby. Není však vhodné chůvy střídat příliš často, protože dítě si při dlouhodobém vztahu s chůvou vytvoří určité pouto. Stejně tak není pro dítě dobré neustále měnit prostředí. Miminka mají ráda stereotyp, naopak hůř se vyrovnávají s neustálými změnami. Pokud je tedy hlídání nezbytné, pak dbejte na to, aby chůva byla skutečná profesionálka a dítě hlídala nejlépe u vás doma.

Je nějaká nejvhodnější doba svěřit dítě na hlídání

Nejvhodnější doba pro to svěřit své dítě do péče někomu jinému je velmi individuální. Záleží na každé mamince zvlášť, kdy se cítí být připravena. Někdy okolnosti rozhodnou za nás. Obecně se nedoporučuje se od miminka vzdalovat v době šestinedělí, ale i to se dá zvládnout. Já sama jsem s partnerem vyrazila na oslavu narozenin, když dcerce byly 4 týdny. Odstříkala jsem mlíčko a malá tu dobu skoro celou prospinkala. Pokud čekáte nový přírůstek do rodiny, je dobré starší dítě nechat hlídat už nějakou dobu před narozením miminka. Pokud byste dali staršího sourozence do školky nebo najednou bylo hlídáno těsně po narození miminka, pak může mít pocit, že ono zabralo jeho místo. Pokud bude hlídáno dříve, alespoň čtvrt roku před narozením sourozence, stihne si zvyknout a nebude se cítit mladším sourozencem ohroženo.

Dělejte vše tak, jak to cítíte

Vy jste máma a jen vy sama můžete rozhodnout o tom, zda se o dítě budete starat sama nebo jej občas svěříte někomu jinému. Nikdo vám neřekne, co je správné a co není. Obecně lze poradit jen to, že pokud nemusíte odcházet, snažte se s miminkem trávit co nejvíce času. Dítě roste velmi rychle, byla by škoda přijít o to nejkrásnější období. Na druhou stranu maminky nejsou stroje, občas si potřebují také vydechnout a načerpat nové síly. Dělejte vše tak, jak to sama cítíte. Vše máte ve svých rukou. Snažte se nejvíce zapojit především svého partnera.

 

Jaké máte zkušenosti vy? Kdy a komu jste začaly svěřovat děti na hlídání? Jak jste to všichni zvládli?

Máte nápad na téma, o kterém bychom měli napsat? Pošlete nám ho.

Sdílejte:   | 
6

Diskuze k této stránce (33 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Minnie, 15. 1. 2022, 21.00

Pouze prověřeným lidem (rodina, nejlepší kamarádka), malé miminko opravdu nerada a jen když jsem musela neodkladně k lékaři.

riziko, 30. 5. 2021, 2.08

Zvládáme sami v rámci rodiny většinou. Někdy nám vypomůže chůva. Máme přes Tety na hlídání a domlouváme se tak, aby nám chodila stále stejná, což je super.

Aneta Jiřičná Bendiková, 5. 1. 2021, 18.50

jsem za babičku vděčná (mojí mamku),pomáhá mi z dětmi jak se dá

lucie25987, 23. 11. 2018, 11.20

Já jsem trpěla přehnaným strachem o děti. Myslela jsem si, že je to normální, že přeci každá máma se o své dítě bojí. U mě to ale postupovalo furt víc a víc. Až jsem nebyla schopná děti nechat chvíli bez dozoru. I s manželem jsem se je bála nechat. Nevěřila jsem, že se o ně dokáže dobře postarat. Všude jsem byla s nimi a hlídala je na každém kroku a při každé činnosti. Až mi manžel řekl, že to není normální, abych měla o děti takový přehnaný strach. Začala jsem si to taky uvědomovat a společně jsme navštívili psychologa <a href="https://psycholog-holcner.cz/psychoterapeut-praha">https://psycholog-holcner.cz/psychoterapeut-praha</a> , který mi pomohl. Sice se o děti stále bojím, ale už je můžu nechat i někde bez dozoru.

Žofinka

Žofinka, 1. 6. 2018, 13.59

Jsem vděčná za babičky a je to super

editak, 11. 12. 2017, 17.33

babičky mám bohužel daleko, jsem doma s dětmi, a zatím to tak zvládám..

Katka.p, 3. 10. 2017, 14.11

Zdravím všechny, já osobně jsem se musela vrátit do práce co nejdříve to šlo, a mohu děkovat hlavně tchyni, ale i mé mamce za velikánskou pomoc v tomto období. Teď je to jinak a babičky jsou velmi vytížené samy, musím se tedy přiklonit i k jiným možnostem a upřímně dají se použít různé způsoby, kamarádky které mají děti ve stejných třídách s mými dětmi, ale i aplikace na hlídaní dětí.

Eliška Kozlova, 16. 9. 2017, 11.50

Jako učitelce Mš by mi bylo hloupé najímat si chuvu a chodit do práce. Museli jsme se hodně uskromnit a ja si najít ventily, protože uz občas nezvladam, ale jsem ráda ze jsem s nimi, nesnáším když udělají nějaký pokrok a ja u toho nejsem Jen manzel by mohl být více doma a vydělávat vice peněz

Kikinka30, 15. 9. 2017, 21.51

Mam babicku a je to super,obcas je treba neco zaridit a ted si delam kurzy,hodinka jednou týdně super alespon se zas neco naucim

vaniilla, 13. 9. 2017, 16.50

Babičky máme úžasné, ale bohužel daleko. Takže se ve hlídání střídáme s manželem, když je potřeba.

© 2013 -2024 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight Solutions

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů