No je to asi jak u koho. My máme sedačku 9-18kg a asi jí ještě nějakou dobu mít budeme i když malý má 3,5 roku, ale je drobný má teprve 12,5kg. Takže ono je to asi individuální.

Máme to doma taky stejně, ale mi nevadí když někdo nějakou hračku přiveze. Řeším to tak, že část hraček máme na viditelném místě a zbytek je v dřevěné bedně a když ho ty hračky přestanou bavit vyměníme za hračky z dřevěné bedny a když ani ty už nejsou v kurzu tak je pošlu dále do dětského centra nebo k dětské doktorce nebo někomu známému kdo je třeba ještě využije. Některé takové univerzální si schovávám na půdu protože plánujeme ještě jedno dítě tak se budou ještě hodit.

Jo tak to mě hned nenapadlo je to tak. Bazárek by byl fajn, určitě by byl přehlednější než některé bazárky na jiných stránkách, protože jak už jsem psala je to tady pěkně přehledně všechno udělané.

No z vlastní zkušenosti bych taky řekla, že to nějak zvlášť ovlivnit nejde. My jsme taky vstávali o půl sedmé, občas se stalo že jsme to zvládli do půl osmé nebo osmi, ale to bylo opravdu jenom občas. Teď jak jsme začali chodit do školky tak přes týden musím budit, ale o víkendu se budí tak brzo sám. Řešíme to taky pohádkami to mí dá ještě tak půl hodiny na podřímování a pak stejně musím vstávat. Takže žádná sláva... :D

a není to náročné zvládnout i 3 leté děti :)

Já si myslím, že když by jste měli dost místa a odhodlání proč nemít i tři děti. Pokud se na to necítíte zůstaňte u těch dvou co máte. Moje kamarádka měla první syna, pak neplánovaně otěhotněla a narodily se jí dvojčata a opět kluci, jenže kamarádka strašně toužila po holčice a dočkala se jí má 4 děti zvládají to bez problému jak finančně tak i místa mají dost a nikdo neříká, že to je luxus. Prostě se tak rozhodla a tak je to i jen o Vás.

Já osobně jsem taky dala přednost domácím příkrmům. Byla jsem doma s malým sama a časově jsem stíhala. Je pravda, že jsme od nějaké návštěvy dostali příkrmy i koupené ty ale malý odmítal prostě mu nechutnaly takže ty co mi zbyly jsem dala kamarádce, která je malé dávala, protože mi je bylo líto jen tak vyhodit. A dále jsem pokračovala v našich domácích. Je možné, že třeba u druhé dítěte tolik času nebude, ale stejně se radši budu snažit vařit domácí.

tak to je pěkně napsané.. jsem se pobavila... je vidět, že to je všude stejně.. ten konec je nejhezčí...

No musím říct, že tohle slyším poprvé. Když malý usínal muselo být ticho, takže když usnul dřív než jsem stačila vysát nebo něco podobného musela jsem počkat až se vyspí jinak se okamžitě budil a pak byl protivný a já už jsem neudělala vůbec nic. Jediné co bylo ještě v toleranci byla potichu puštěná televize nebo rádio. Jinak musel být opravdu klid.

Řekla bych, že každé období v životě dětí má něco do sebe. V období do dvou let je paráda pozorovat jak dítě roste a učí se novým věcem, objevuje co je pro něj zajímavé a vše je pro něj nové. A pak když nastoupí třeba do školy a více se rozmluví a vysvětluje pak některé věci po svém jak on to pochopil. Ale opravdu nejkrásnější pro mě bylo jeho první "mami, mám tě rád" ale to je asi pro každého to nejhezčí.