Nezvladatelný 6ti letý syn

sledováno 1× zobrazeno 521×

Vložil(a): Lenica, 27. 1. 2016 8.56

Na dotaz odpovídá PhDr.Bc. Martina Rezková (rezkova)

Nezvládáme našeho 6ti letého syna, který je k nám drzý a vůbec neposlouchá. Zkoušeli jsme všechno, co jsme mohli, ale nic prostě nepomůže :(

Sdílejte:   | 
0

Máte dotaz na odborníka z této poradny? Zeptejte se

Lenica , 27. 1. 2016, 9.07

Dobrý den, už nevím, kam se obrátit. Syn bude mít v březnu 6let a přerůstá nám přes hlavu. Neposlouchá, dělá si co chce,je hrozně drzý. Zkoušeli jsme to po dobrém, po zlém. Udělali jsme tabulku, kde dostává za super chování červený puntík, za zlé černý puntík, taky nepomáhá. Za super chování něco dobrého, taky nepomohlo....třeba dnes příklad z rána: ráno vstávám do práce v 5hod, v 6hod bysme měli už odcházet z domu, ale je 5:45 a syn ještě leží. Nedokážeme ho vytáhnout z postele. Je to každý den, co se tento scénář opakuje. Jezdím autobusem 40km do práce, mám strach, že by mi ujel, jsem nervozní, vím, že se to odráží na jeho chování, ale nedokážu být klidná, nemám takovou povahu, bohužel :( Takže potom během 10ti minut se musí vše stihnout. Snídaně neexistuje, nechce se napít ani čaje.Chce si hrát, nechce se oblékat.Potom se teda obleče, ale začne hledat plyšáka.Všechno dělá naschvál. Ví moc dobře, že spěcháme.Potom teda jdeme a po cestě dělá blbosti, nebo mi nadává, ať nechodím s ním, že jsem hrozná, že ho nemám ráda,atd.nechytne se mě za ruku,jak to vidím u ostatních dětech, když jdou s mámou do školky.Když přijdeme ze školky, tak nechce jíst, kdy mu řekneme.Má hlad v tu dobu, kdy musí jít spát.Když mu nedovolíme TV, tak začne brečet, samozřejmě, že my nepolevíme, ale o to víc to potom je doma náročnější, když víme, že by měl být v klidu a ne jít do postele ubrečený.Protože ráno brzo vstáváme, chodíme spát všichni společně.Přítel je taky z práce vyčerpaný, doslova padáme na pusu.Nemám sílu ani číst každý den pohádku, to už usínám u čtení.Je to hodně náročné.Moc by nám pomohlo, kdyby si syn uvědomil, že to takto nejde, že by měl poslouchat.Jenže máme doporučený odklad školy, protože není ještě zralý. Určitě mi napíšete, že to je tzv.naše chyba, že musíme být důslední, ale to fakt nejde, i když se snažíme.Vím, že když je pátek a nemusíme jít brzo spát, je to super, nehádáme se, jde spát, kdy chce.Ale přes týden je to doslova horor :(

rezkova , 9. 2. 2016, 23.06

Dobrý den, Vážená maminko, děkuji Vám za Váš dotaz. Zmiňujete, že Váš chlapeček vstává brzy a že musíte včas odejít z domu, aby jste vše stihli. Je to na dítě opravdu brzy, ale chápu, že je to takto pro Vás nutné. Vnímám na Vás časový velký tlak, aby se vše zvládlo a stihlo. Vaše nervozita pak může být přenášena i na Vašeho chlapečka. Popisujete, že nestíháte ani snídani, to se ani nedivím. Takhle malé dítě se v neklidu ani najíst nemůže. Maminko, nemyslím si, že to Váš chlapeček dělá naschvál. To opravdu ne, jen je ještě dítě, na které je ranní stres náročný. Nechápe, že vy chvátáte na autobus a že je to pro Vás důležité. Dále zmiňujete chování Vašeho chlapečka, které se Vám moc nelíbí. Večer ani nestíháte vyčerpaností pohádku. Maminko, myslím, že je u Vás doma napětí, neklid a to se pak odráží i na chování Vašeho chlapečka. Ráda bych Vám doporučila psychologickou poradnu, nebo rodinnou terapii a celý Váš uchvátaný život nastavili do jiných kolejí pomocí odborné péče. Pravděpodobně takto konáte z důvodu potřeby chodu domácnosti, ale jak sama vnímáte, není to v pořádku. Jste nějak všichni tzv. nevyrovnaní. Maminko, držím Vám palce a věřím, že uděláte patřičné kroky ke zklidnění celé náročné situace ve Vaší rodině. Dr. Martina Rezková www.psychologrezkova.cz

Lenica , 10. 2. 2016, 9.20

Dobrý den, paní doktorko.Moc vám děkuji za odpověď a přesně asi takovou jsem čekala.Domlouvala mi i moje maminka.Tak jsme si s přítelem sedli a promluvili jsme si.Když přijdeme se synem ze školky a z práce, uvařím si kafe, zatopím,nachystám svačinku a věnuji se synovi,dokud nepřijde přítel z práce,abysme se vystřídali a já třeba mohla uvařit na další den a uklidit.Funguje to už 2 týdny, kdy syn usíná ve 20:30 a my máme s přítelem chvilku na sebe čas....Já jsem se dala více psychicky dokupy a věřím, že to bude dále fungovat. Zjistila jsem, že opravdu moje nálada se přenáší na syna, takže počítám do 10 a potom na něho mluvím jako na miminko :D A on je potom hodný...

Pro přidání dotazu je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight