dítě a čokoláda

zobrazeno 472×

Vložil(a): Míša Čížková, 9. 10. 2015 23.02

Na dotaz odpovídá Ing. Lenka Švábová (lenka-svab)

Dobrý den, chtěla bych se zeptat jak je to s dětmi a čokoládou, kdy by s ní poprvé měly přijít do styku? Jde o to, mám 8měsíčního syna a tchýně mi pro něj neustále kupuje termixy a monte a vanilkové jogurty apod. Mně se to teda absolutně nezdá, dost na tom že sem tam dostane k sváče ovocný jogurt, jinak přesnídávku. Neustále poslouchám jak je to špatně, že syn jí pořád ještě kašovitou stravu, že její děti v tomto věku už jedly normální jídla (manželovi je 27 a má ještě o dva roky mladší sestru), že tak to nejde protože už by měl dostat řízek nebo knedlík (máme teď čerstvě teprve dva zoubky, tak bych chtěla vidět čím by ten řízek asi kousal). A téměř ve všem co se týče stravy jsme prostě na štíru. Do šestého měsíce jsem syna plně kojila (což byla také tragédie!), teď už dáváme příkrm k obědu, přesnídávku k svačině a k večeři kašičku, ráno a sem tam během dne ještě kojíme a myslím, že to naprosto stačí. Už nemám argumenty, protože každá její věta začíná "ale naše děti" a dává mi jasně najevo, že ona dvě děti vychovala a já mám první a zkušenosti žádné. Jenže mně se to prostě nelíbí a co se týče těch kakaových a čokoládových (případně vanilkových) jogurtů, tak si ani nejsem jistá, jestli je to pro synka to správné. To samé si myslím o piškotách a brumících apod. Dáváme sem tam kukuřičnou křupku a to si myslím zatím bohatě stačí co se týče mlsání. Můj názor je, že čím déle ho od nich udržím tím lépe. Poradíte mi jak s těmito mlskami naložit? Kdy nejdříve je vhodné je zařazovat?

Sdílejte:   | 
2

Máte dotaz na odborníka z této poradny? Zeptejte se

lenka-svab , 11. 10. 2015, 16.48

Dobrý den, :-) tak myslím, že hlavní problém u Vás bude vztah Vy a tchyně :-) než ochucené jogurty a Monte :-). Samozřejmě, že se trávicí trakt dítěte v této době ještě vyvíjí a musí se na něj opatrně. Někdo nedává sladké až do 3 let, záleží na dohodě v rodině. Řízky a takové pokrmy bych zařazovala až dlouho po roce. Je to nasáklé přepáleným tukem atd. V prvních třech letech se vyvíjí i tukové buňky dítěte, pokud ho budete cpát sladkým již teď, bude mít větší problémy i v dospělosti. Takže občas bych dala ochucený jogurt od tchýně, ale pomálu nebo bílý s trochou medu. Třeba jí řekněte, že malému tohle strááášně chutnalo. A zamyslete se spíš nad tím, proč to dělá. Nevím, zda bydlíte spolu v jedné domácnosti, v jednom domě atd. Ale ona zřejmě ztratila s odchodem Vašeho syna smysl života a neumí být sama. Proto si zkouší dobýt svoji pozici jinak. Ale pozor na rozkol mezi Vámi a partnerem, oni muži přeci jen tu svoji maminku brání. S tím bohužel nic neuděláme. Zkuste třeba najít nějaký způsob jak by si mohla Vaše tchýně užít svého syna - Vašeho manžela a zároveň při tom netrápit Vás svými řečmi. Pokud byste si stěžovala u manžela, mohl by se obrátit časem proti Vám. Já jsem třeba musela přijmout, že když jsme dostali kastrůlky od tchýně, že je to pro mě vlastně výhoda, protože nemusím vařit. Ale toto poznání bohužel trvá dlouhou dobu :-). Musíte se na věc podívat z nadhledu a začít režírovat situaci Vy. Nenechte se vtáhnout do diskusí a hádek a promyslete svoji komunikaci s tchýni předem. Plánujte návštěvy třeba v době, kdy je syn již najedený atd. atd. Hodně štěstí. LŠ

Míša Čížková , 11. 10. 2015, 21.26

To je právě to, žijeme všichni v jednom domě, já jsem se přistěhovala po tom co jsem poznala manžela a všechno bylo v pořádku, vycházely jsme spolu skvěle. Do chvíle než se narodil syn. Jsou velká rodina a odjakživa byli všichni zvyklí žít na jedné hromadě (my žijeme 3 generace v jednom domě a další příbuzné máme jen přes dvorek). Oni mají zaběhnuté, že je všechno všech a tudíž výchova dětí je taková "hromadná". To mně se ale nelíbí, já byla odmala vychovávaná úplně jinak a s tímhle prostě nějak nesouhlasím. Jsem ochotná se spoustě věcí přizpůsobit, ale jsou názory a postoje, za kterými si prostě stojím a chci stát i přes to, že se mnou třeba nesouhlasí. Přeci to, že jsem naučená a chci dělat věci jinak ještě neznamená, že je dělám špatně. I náš pediatr se mnou ve většině těhlech "sporů" souhlasí, ale není to nic platné, ona to prostě dělala tak a tak a tudíž nejlíp. Pomalu se učím jak v těhlech situacích jednat a myslím, že se to lepší, ale přesně jak říkáte, vím, že to bude ještě "běh na dlouhou trať" :-D. Doufám, že se mi syna v rámci možností od sladkostí podaří držet co nejdéle, myslím si, že si jich užije až dost později. Nemám vcelku nic proti příležitostnému mlsnutí, ale nechci, aby se stávalo pravidlem, alespoň ne teď, když je stále ještě v období, kdy z toho ještě absolutně nemá žádný rozum a sám to ještě nevyžaduje. Za rok už to bude asi těžší, když si v krámě ukáže na pacholíčka brát mu ho nebudu, ale teď bych chtěla mít jeho stravovací návyky ještě plně pod kontrolou a trochu nad nimi ještě přemýšlet. V podstatě jste mi jen potvrdila to, co jsem si tak nějak myslela. Mockrát děkuji za odpověď a Váš čas ;-)

lenka-svab , 11. 10. 2015, 21.40

Jen ještě dodám. Můžete třeba začít uvažovat o vlastním bydlení, pokud ano, už teď o tom začněte manželovi opatrně říkat, aby se na to třeba připravil a přišel s tím nakonec "on sám". Vyzdvihujte jen pozitiva případného bydlení o samotě, ne negativa bydlení se třemi generacemi ;-). Nebo příklad od kamarádky : Koupili chatu a jezdí každý víkend na chatu, aby nebili s celou další rodinou. A říkala, že to měla udělat již dřív. :-) Tak přeji hodně zdaru při prosazování sama sebe a tvoření vlastních hranic. Lenka Švábová

Pro přidání dotazu je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight