Tři bratři

zobrazeno 46×

Vložil(a): dáša, 24. 2. 2016 18.51

Byl jednou jeden muž, který měl tři syny a žádné jiné jmění, než ten krásný dům, ve kterém bydleli. A protože by rád jednomu z nich před smrtí ten dům předal, ale jako otec miloval jednoho stejně jako druhého, tak nevěděl, co si má počít, neboť dům, který byl po předcích, prodat a pak mezi ně peníze rozdělit nechtěl.
Nakonec si konečně věděl rady a synům pravil:
„Jděte do světa a vyučte se tam nějakému řemeslu, až se vrátíte, kdo mi nejlepší mistrovský kousek předvede, ten zdědí dům.“
S tím synové souhlasili, ten nejstarší se chtěl stát podkovářem, ten druhý lazebníkem, ten třetí učitelem šermu. Tak si určili čas, ve kterém se zase setkají, a vydali se do světa. Každému z nich se podařilo najít mistra ve svém oboru a tomu umění se od něj vyučit.
Boček podkovával královské koně a říkal si:
„Nemohu nic ztratit, jenom získat dům.“
Jetřich holil urozené muže a taky si myslel, že dům již mu patří. Kašpar jako učitel šermu obdržel mnoho ran, ale zatnul zuby a nenechal se odradit, neboť si vždy říkal:
„Nebudeš se bát ran, pak dům jistě dostaneš.“
Ve stanoveném čase se sešli opět u otce, ale nevěděli, kde vzít nejlepší příležitost, aby mu ukázali své umění, sedli si tedy společně před dům a radili se. Jak tak seděli, běžel kolem zajíc.
„Podívejte!“ zvolal Jetřich:
„Ten přichází jako na zavolanou.“
Popadl umyvadlo a mýdlo, a když zajíc přiběhl blíž, pak ho v plném běhu namydlil, taky mu oholil v plném běhu fousky, aniž by ho říznul či mu zkřivil jen vlásek.
„To se mí líbí,“ řekl otec „jestli nic lepšího ti druzí dva nepředvedou, dům je Tvůj.“
Dlouho to netrvalo, jel kolem pán v kočáře.
„Nyní Ti já otče ukáži, co dovedu“ řekl Boček a skočil na kočár, strhnul koni, který cválal, všechny čtyři podkovy a přibil mu v běhu čtyři nové.
„No Ty si pořádný chlapák,“ řekl otec „umíš svoji práci opravdu dobře, stejně jako Tvůj bratr, no nevím, komu z Vás dům dám.“
Tu řekl Kašpar:
„Otče, nechej i mne ukázat svoje umění.“
Když začalo pršet, tu vytáhl Kašpar svůj kord a sekal jím nad hlavou tak rychle, že na něj ani kapka nedopadla, a když déšť ještě zesílil a nakonec lilo jako z konve, sekal kordem stále rychleji a zůstal suchý, jako kdyby měl střechu nad hlavou.
Když to byl otec viděl, velmi se podivil a řekl:
„Ty jsi mi nejlepší mistrovský kousek ukázal, synu, dům je Tvůj“
S tím i jeho bratři souhlasili, a protože se měli velmi rádi, zůstali nakonec v tom domě žít všichni tři společně, a protože byli mistři svého oboru, vydělali si hodně peněz a dobře se jim vedlo.
Tak žili spokojeně až do vysokého stáří, a když jeden z nich onemocněl a umřel, ti druzí dva se tak trápili, že taky onemocněli a zemřeli. Tak byli ti tři, protože se tak milovali, všichni tři uloženi do jednoho hrobu.

Zdroj: www.abatar.cz

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (0 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zatím zde není žádný příspěvek.

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight