Přírodopis a vítězové od Waterloo

zobrazeno 56×

Vložil(a): jitkamety, 15. 5. 2016 15.11

Školní brašna je plná tmy a věcí, jsou tam cvičky a pravítko, školní sešity, pouzdro s perem a pastelky a plno učebnic, v jedné jsou samá čísla, druhá je plná králů a císařů, ve třetí jsou žirafy a sloni a žáby a krávy a také racek chechtavý a želva tečkovaná, viděli jste přece přírodopis, je tam spousta zvířat, ale všechna stojí, ani se nehnou, nikdo ani necekne, protože se bojí staré želvy tečkované, která má ráda klid a nesnese, aby se někdo bavil, aby si někdo hrál na honěnou nebo chodil na procházky, někomu to nevadí, takový lenochod je rád, že nemusí nikam chodit, ale někomu to jde na nervy, je tam například rodina mravenečníků s docela malým mravenečníkem, a ten jednou řekne, už toho mám dost, koho by to bavilo pořád jenom stát a koukat, bolí mě nohy a mám hlad, bude vůbec někdy oběd nebo co?
Ale tatínek řekne, moc tady nebrblej, jsi na to ještě trochu malý, važ si toho, že jsi v teple, jiní mravenečníci jsou na tom hůř, tady v brašně aspoň neprší, ale maminka má s malým soucit a řekne, co mu to, prosím Tě, vykládáš, je to dítě, snad má právo na trochu pohybu, a pokud jde o jídlo, pár mravenců by rozhodně nemohlo škodit.
Jenže tatínek nemá rád odmlouvání, když byl malým mravenečníkem, musel poslouchat na slovo, začne tedy křičet, jsem živitel rodiny, to je pravda, ale kdepak mám mravence brát, žijeme v přírodopise, kde jsou poněkud jiné podmínky, tady se vyskytuje, jak známo, všeho všudy jeden mravenec a ten je kdoví na které stránce, než se k němu dostanu, něco mě sežere a tak dále, zkrátka je to velmi obtížné.
A křičí a křičí, a jak tak křičí, ozývá se veliké bouchání, stěny jsou z papíru, všechno je slyšet, je tedy slyšet, jak vedle bouchá stará želva tečkovaná, která bydlí naneštěstí na vedlejší stránce, je slyšet, jak bouchá a volá, ticho tam, prosím, je mi tři sta let, mám snad právo na trochu klidu, ale malý mravenečník tohle neposlouchá, pokračuje tam, kde přestal tatínek, a říká, když nechceš lovit mravence, tak půjdu sám, podívám se do obsahu, na které stránce mravenec žije, a hotovo, možná že je to kousek od nás, co my víme, a tak se sebere a jde a maminka za ním volá, dej na sebe pozor, jsi malý, nerozumný, ale mravenečník říká, dobře, dobře, dám si pozor, raději mi řekni, jak takový mravenec vypadá, žádného jsem v životě neviděl,
a maminka přemýšlí a pak řekne, mravenec je docela malý, nahoře má hlavičku a dole zadeček, jako když nakreslíš osmičku nebo tak nějak, a malý mravenečník si řekne aha a jde a vleze na vedlejší stránku.
Jenže sotva tam vleze, vidí želvu tečkovanou, která leží po krk v moři, sluníčko svítí, ale želva nadává a křičí, co tady chceš, ty klacku, napřed tam vedle hulákáš jako pavián a pak mi sem ještě lezeš, ať už jsi pryč, už ať jsi venku, povídám, a tváří se velice vztekle, vyleze z vody a strčí zadkem do malého mravenečníka, strčí do něho tak, že malý mravenečník vypadne z přírodopisu, než řekne popel. A jak vypadne, zakopne o pravítko, ztratí orientaci, nic nevidí, protože v brašně je tma jako v pytli, a malý mravenečník si myslí, no nazdar, tady je tma jako v pytli, to jsem zvědav, jestli trefím zpátky, a tak šmátrá kolem, a jak šmátrá, našmátrá nějakou knížku, řekne si, to bude asi ono, vleze dovnitř, a když je tam a rozhlédne se kolem, vidí všude plno osmiček, které stojí v řadách jako vojáci, samé dvojstupy a troj stupy a čtyřstupy, a malý mravenečník vyjeveně kouká a říká si, je to vůbec možné, tolik mravenců, mám já ale štěstí.
A kdo by se mohl divit, že si plete přírodopis s početnicí, mravence v životě neviděl a čísla také ne, je to malý mravenečník, který toho mnoho neví, ale nečeká, až mu něco spadne z nebe, a teď stojí a žasne a myslí si, je to ale náhoda, a protože má hlad jako vlk, pustí se raz dva do mravenců, moc mu to nechutná, to je pravda, nechutná mu to skoro vůbec, ale jí a jí, až sní skoro celý početní příklad, je to těžký početní příklad, 8888 x 888 =, a protože to je těžký početní příklad, malý mravenečník se cítí najeden, sotva sní tři osmičky, rozmýšlí se, má-li sníst i tu čtvrtou, ale nakonec si řekne, kdoví kdy zas budu obědvat, a tak ji sní a dostane se až k znaménku krát, a jak se k němu dostane, objeví se na druhém konci příkladu osm set osmdesát osm mravenečníků.
A co jiného se také mohlo stát, jeden mravenečník krát osm set osmdesát osm je opravdu osm set osmdesát osm mravenečníků, jenže malý mravenečník nemá s počty žádné zkušenosti, násobilka je mu španělskou vesnicí, kouká jako spadlý z višně, kde se vzalo tolik malých mravenečníků, a osm set osmdesát osm malých mravenečníků kouká zase na něho, zdá se jim docela přirozené, že jsou tady, a tak řeknou klidně, co na nás koukáš, prosím Tě, a ptají se, kde je tady něco k jídlu a tak podobně.
A náš malý mravenečník se hledí poněkud vzpamatovat, a když se mu to trochu podaří, řekne, co je to za hloupou otázku, všude kolem jsou samí mravenci, a malí mravenečníci se tomu podiví, protože mravence nikdy neviděli, ale pak se pustí do jídla a jedí a jedí, jedí plnou pusou, snědí kdejaký příklad z násobení, snědí všechna čísla až po znaménko krát, takže jich rychle přibývá, až je mravenečníků plná početnice, až je jich devět miliónů a málem se tam nevejdou.
A všichni malí mravenečníci se cítí krásně najedeni a všichni se ptají, kam bychom tak šli, tady přece nebudeme, není tady vůbec k hnutí, kam bychom tak šli a co bychom tak dělali, ptají se jeden přes druhého, a náš malý mravenečník řekne, ticho, pánové, chci Vás trošku informovat, co by se dalo podniknout, možností mnoho není, jsme totiž v brašně, můžeme jít, dejme tomu, do čítanky podívat se na básničky o jaru nebo můžeme malovat pastelkami podzimní listy, ale malí mravenečníci krčí nosem, je vidět, že tohle je moc nebaví, a náš malý mravenečník přemýšlí, co by se dalo ještě dělat, a nakonec řekne, víte co, půjdeme k nám a budeme si na něco hrát, třeba na honěnou nebo na schovávanou, a malí mravenečníci začnou tleskat a volat, to je nápad, a tak se seřadí do dlouhého průvodu a jdou.
Není to žádné příjemné cestování, když jde někam potmě v průvodu devět miliónů mravenečníků, randál je to prvotřídní, jeden klopýtne o pravítko, druhý zase o cvičky, samozřejmě že nakonec zase zabloudí, a tak místo v přírodopise objeví se v dějepise, Napoleon se zrovna chystá k bitvě u Waterloo, je celý nervózní, kouše si spodní ret, a jak si ho tak kouše, vidí přicházet průvod mravenečníků, vidí devět miliónů mravenečníků, dostane strašnou zlost a křičí, Vy jste mi tady ještě chyběli, nepřítel může každou chvíli zaútočit a mně se tady plete devět miliónů mravenečníků, mám já ale smůlu, ale malí mravenečníci jsou celí pryč, vidí vojáky, děla a koně, slyší o nějakém útoku a kdesi cosi, a tak si říkají, tohle by mohlo být docela zajímavé, tohle by mohlo být lepší než hra na schovávanou, účastnit se takové bitvy, to přece stojí za to, a malý mravenečník řekne Napoleonovi, pane, myslím, že by to nebylo tak docela marné, kdybyste nás umístil někam do jetele nebo na strom anebo někam na křídlo, naše účast v bitvě by mohla být rozhodující, uvažte sám, je nás devět miliónů, a Napoleon si dává ruku pod kabátek a uvažuje a pak řekne, devět miliónů malých mravenečníků by mohlo v bitvě přinést opravdu nečekaný zvrat, a tak umístí malé mravenečníky do jetele, a když začne bitva, mravenečníci vyběhnou, je jich všude jako máku, devět miliónů mravenečníků, to vážně není maličkost, nepřítel je uvidí a normálně se zblázní, s něčím takovým samozřejmě nepočítal, propadne panice, zahazuje zbraně, utíká, jak nejrychleji umí, a Napoleon stojí na kopečku, dívá se za ním dalekohledem a myslí si, tak, to bychom měli, a pak promluví k mravenečníkům a řekne jim, vážení mravenečníci, udělali jste mi opravdu velikou radost, bez Vás bych bitvu u Waterloo nejspíš prohrál, podal bych Vám každému osobně ruku, ale tím bychom se strašně zdrželi, je Vás devět miliónů, ale mohu Vás aspoň doprovodit do přírodopisu, v brašně je totiž tma jako v pytli, posvítím Vám na cestu, jen co si skočím k Edisonovi pro baterku, za chvíli jsem zpátky, a tak malí mravenečníkové chvíli počkají a pak se vydají všichni na cestu, vpředu jde Napoleon a svítí, než bys řekl švec, jsou všichni bez nehody v přírodopise a kdekdo je vítá, slon troubí slavnostní fanfáry, velryba spustí na jejich počest vodotrysk, papoušek mele do omrzení uvítací řeč a malí mravenečníci jdou a jdou, lezou ze stránky na stránku a všude stejná sláva a všechna zvířata se přidávají k průvodu, až přijdou na stránku, kde bydlí stará zlá želva tečkovaná, a ta, když vidí malého mravenečníka, který jde vpředu, vyleze z vody a začne křičet, nelez mi sem, Ty klacku, nebo dostaneš pohlavek, až se Ti zatočí hlava.
A všechna zvířata a všichni malí mravenečníci začnou volat, fuj, co je tohle za chování, takhle se zachází s vítězi od Waterloo, a slon přijde až docela k želvě tečkované a řekne jí, milá paní, už máme toho Vašeho sekýrování plné zuby, cožpak je tohle nějaký život, pořád stát a ani neceknout, ale dnešním dnem to končí, je tady devět miliónů malých mravenečníků, kteří zvítězili v bitvě u Waterloo a kteří se nebojí ani Vás, a velryba řekne, žádné dlouhé řeči, račte opustit do dvou minut přírodopis, a stará zlá želva tečkovaná vidí nedohledné řady malých mravenečníků, vidí, že se nedá vůbec nic dělat, a tak tedy raději opustí do dvou minut přírodopis a všechna zvířata se dají do velikého jásotu a malý mravenečník vleze na další list a už je doma, je u maminky a u tatínka, za ním tam vlezou všichni ostatní a maminka žasne a volá, podívej se, tatínku, náš chlapec si přivedl kamarády, to tady bude veselo, a od té doby se v přírodopise žije docela jinak, slon si troubí a moucha bzučí, žába skáče a kráva bučí a do toho se chechtá racek a devět miliónů malých mravenečníků si hraje na všechno možné,
na honěnou, na schovávanou, a dokonce i na školu, a docela je to baví, protože mají všechno, co potřebují, pravítko a pastelky a sešity a učebnice, mají tam početnici i dějepis i přírodopis a v tom přírodopise chybí želva tečkovaná, račte se podívat, určitě ji tam nenajdete.  

 

 

 

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (0 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zatím zde není žádný příspěvek.

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight