Mravenečník

zobrazeno 63×

Vložil(a): jitkamety, 9. 4. 2016 12.32

Mravenečníci byli v dávných dobách nešťastná zvířata. Jsme mravenečníci, říkali si, měli bychom jíst mravence, ale jak na ně? Stávalo se, že celá rodina mravenečníků číhala dva měsíce na jednoho malého mravence, ale mravenci nejsou tak hloupí, aby lezli mravenečníkům pod nos, a tak se mravenečníkům vedlo bídně a byli leda pro smích. Když takový malý pštros potkal malého mravenečníka, volal na něho: Ty jeden hloupý mravenečníků, a vyplazoval na něho jazyk. Malé mravenečníky to mrzelo, také vyplazovali jazyky na pštrosy, ale to bylo tak všechno.
Až jednoho malého mravenečníka napadlo, že když nic jiného, bylo by dobře mít aspoň pořádný jazyk, aby to vyplazování k něčemu vypadalo, a tak šel, poprosil maminku o dvě koruny šedesát a koupil si dlouhou mucholapku. To bude stát za to, říkal si, a když potkal za městem pštrosa, vyplázl na něho nový dlouhý jazyk a pštros se styděl vypláznout svůj maličký jazyk a malý mravenečník byl celý pryč, že to takhle dopadlo, a jak byl celý pryč, nechal jazyk venku a běžel domů. Kde máš nový jazyk, ptala se maminka, už ať ho máš v puse, nemáme na vyhazování. A malý mravenečník se ťukl do čela a začal soukat nový jazyk do pusy, a když s tím byl asi tak za půl hodiny hotov, viděl, že na konci je nalepeno plno věcí, uschlé listí, špačky od cigaret a čtyřicet šest mravenců. Jak je to možné? Tolik mravenců, divila se maminka, to ani nesníme.
„Co nesníme? Sníme, ostatní se mohou zavařit.“ řekl malý mravenečník a maminka šla a koupila zavařovací láhve a patnáct nových mucholapek a od té doby se měli skvěle.
Ale dlouho se to neutajilo a všichni mravenečníci lovili mravence na vyplazené mucholapky, seděli doma, poslouchali zábavnou hudbu, jazyky měli bůhvíkde, bylo to pohodlné a znamenalo to úplný obrat v životě mravenečníků. Teď už si žádný pštros nedovolil vysmívat se mravenečníkům, naopak, mravenečníci prosluli jako inteligentní zvířata, která moc dobře vědí co a jak.
A malému mravenečníků byl postaven pomník z pískovce, který představuje malého mravenečníka v krátkých kalhotkách, jak vyplazuje jazyk na pštrosa, a ve výroční den se před pomníkem scházejí všichni mravenečníci a vyplazují jazyky na pštrosy, ale jen tak symbolicky, protože pštrosi nejsou na pomníku vidět. To tak, aby se pštrosům ještě stavěly pomníky.

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (0 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zatím zde není žádný příspěvek.

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight