Lvy a plachetnice: 5. Čtyřicet námořních loupežníků

zobrazeno 12×

Vložil(a): vendy.z, 3. 7. 2016 10.27

Po moři přímo proti nim pluje koráb a na něm čtyřicet námořních loupežníků. Sedí si tam a přišívají si ke kalhotám nové knoflíky. Staré poztráceli v lítých bitvách. 
Piráti koukají a vidí, že kolem pluje ryba s ploutví jako plachta. A na ní dva lidé, jeden s deštníkem v ruce. Piráti se náramně podivili, obrátili svůj koráb, dohnali tu rybu, sundali z ní ty dva a vytáhli je k sobě na palubu. 
Byli to Parníček a suchozemský námořník Flok. 
„Znamenitě,“ povídají piráti. „Už dávno se nám nepodařilo kápnout na takovouhle kořist: na lidi, plující na rybě. Teď Vás čeká nejstrašnější smrt. Začneme, hoši!“ 
Parníček a Flok leží svázaní na palubě a přemýšlejí: „Je s námi zle ..... !“ 
Už se blíží piráti s křivými noži, v čele Černovous, kapitán a strážce lodního špuntu. 
„Hej, Ty zdravější!“ povídá Černovous Parníčkovi, „hoď svého přítele přes palubu a my Tě necháme žít ..... “ 
„To tam radši hodím někoho z Vás,“ povídá Parníček. Napnul svaly, přetrhal provazy, vyskočil a pustil se do pirátů. 
Ale piráti měli na lodi dvě děla. Jedno na přídi, druhé na zádi. 
„Z děl po nich nestřílejte!“ přikázal Černovous. „Musíme je dostat živé.“ 
První pirát se vrhl na Parníčka. Ale Parníček lap! ho za ruku a šup! s ním přes palubu. 
Druhý pirát se vrhl na Parníčka. A Parníček lap! ho za nohu a šup! s ním přes palubu. 
Rozběhl se třetí, Parníček se na něho podíval a pirát hup!, skočil radši přes palubu sám. 
Piráti vidí, že to s tím chlapíkem nepůjde jen tak. Seběhli se kolem děla na zádi, nabili ho a namířili rovnou na Parníčka. 
Ale Parníček zatím osvobodil z pout Floka. Flok kouká a vidí, že na palubě leží spousta knoflíků. Posbíral je, nabil je do druhého děla, namířil na piráty a prásk! Piráty to jako větrem sfouklo přes palubu. Na lodi zůstal jenom Černovous. 
„No, to je výborné,“ povídá ten prohnaný vůdce pirátů, „že jste je přemohli. Už jsem měl těch grobiánů namouduši po krk. Takoví nezdvořáci. Ani jeden neuměl hrát šachy. Zahrajem si? Kdo vyhraje, ten bude kapitánem. A koráb popluje tam, kam on poručí.“ 
A co když je tenhle Černovous docela řádný člověk, uvažují Parníček a Flok, a jen nešťastnou náhodou se stal pirátem? 
Pustili se tedy do hry. Hraje Parníček, hraje Flok, ale ani jeden ne a ne vyhrát. 
Koukají a vidí, že jejich figurky stojí na černých polích, Černovousovy na bílých. 
Přestavěli je a v tu ránu vyhráli. 
Černovous poznal, že jde do tuhého. Podíval se přes palubu, něco uviděl a povídá: 
„Momentík počkejte, musím dolů do podpalubí, pořádně zarazit lodní špunt, jinak nabereme vodu.“ 
Slezl do podpalubí a špunt vytáhl.

Po moři přímo proti nim pluje koráb a na něm čtyřicet námořních loupežníků. Sedí si tam a přišívají si ke kalhotám nové knoflíky. Staré poztráceli v lítých bitvách. 
Piráti koukají a vidí, že kolem pluje ryba s ploutví jako plachta. A na ní dva lidé, jeden s deštníkem v ruce. Piráti se náramně podivili, obrátili svůj koráb, dohnali tu rybu, sundali z ní ty dva a vytáhli je k sobě na palubu. 
Byli to Parníček a suchozemský námořník Flok. 
„Znamenitě,“ povídají piráti. „Už dávno se nám nepodařilo kápnout na takovouhle kořist: na lidi, plující na rybě. Teď Vás čeká nejstrašnější smrt. Začneme, hoši!“ 
Parníček a Flok leží svázaní na palubě a přemýšlejí: „Je s námi zle ..... !“ 
Už se blíží piráti s křivými noži, v čele Černovous, kapitán a strážce lodního špuntu. 
„Hej, Ty zdravější!“ povídá Černovous Parníčkovi, „hoď svého přítele přes palubu a my Tě necháme žít ..... “ 
„To tam radši hodím někoho z Vás,“ povídá Parníček. Napnul svaly, přetrhal provazy, vyskočil a pustil se do pirátů. 
Ale piráti měli na lodi dvě děla. Jedno na přídi, druhé na zádi. 
„Z děl po nich nestřílejte!“ přikázal Černovous. „Musíme je dostat živé.“ 
První pirát se vrhl na Parníčka. Ale Parníček lap! ho za ruku a šup! s ním přes palubu. 
Druhý pirát se vrhl na Parníčka. A Parníček lap! ho za nohu a šup! s ním přes palubu. 
Rozběhl se třetí, Parníček se na něho podíval a pirát hup!, skočil radši přes palubu sám. 
Piráti vidí, že to s tím chlapíkem nepůjde jen tak. Seběhli se kolem děla na zádi, nabili ho a namířili rovnou na Parníčka. 
Ale Parníček zatím osvobodil z pout Floka. Flok kouká a vidí, že na palubě leží spousta knoflíků. Posbíral je, nabil je do druhého děla, namířil na piráty a prásk! Piráty to jako větrem sfouklo přes palubu. Na lodi zůstal jenom Černovous. 
„No, to je výborné,“ povídá ten prohnaný vůdce pirátů, „že jste je přemohli. Už jsem měl těch grobiánů namouduši po krk. Takoví nezdvořáci. Ani jeden neuměl hrát šachy. Zahrajem si? Kdo vyhraje, ten bude kapitánem. A koráb popluje tam, kam on poručí.“ 
A co když je tenhle Černovous docela řádný člověk, uvažují Parníček a Flok, a jen nešťastnou náhodou se stal pirátem? 
Pustili se tedy do hry. Hraje Parníček, hraje Flok, ale ani jeden ne a ne vyhrát. 
Koukají a vidí, že jejich figurky stojí na černých polích, Černovousovy na bílých. 
Přestavěli je a v tu ránu vyhráli. 
Černovous poznal, že jde do tuhého. Podíval se přes palubu, něco uviděl a povídá: 
„Momentík počkejte, musím dolů do podpalubí, pořádně zarazit lodní špunt, jinak nabereme vodu.“ 
Slezl do podpalubí a špunt vytáhl.

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (0 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zatím zde není žádný příspěvek.

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight