Kubula a Kuba Kubikula: Za časů ušatých čepic

zobrazeno 87×

Vložil(a): vequi, 14. 1. 2016 22.32

Za časů ušatých čepic bývaly náramné zimy a obráceně, tehdy, když tak zběsile mrzlo, šili čepičáři ušaté čepice. Je tomu doslova sto let, svět byl ještě mladý a šmahem se věřilo na pohádky. Teď nás na takové věci nikdo nenachytá, ale za těch starých časů se bál klekánice i pan učitel, a kdyby byl na něho v noci někdo zadupal, mazal by domů a pelášil by ostošest. Tehdy nebývaly se strašidly žerty.

 

Jednou chodil světem medvědář Kuba Kubikula a ten chlapík měl veliké potíže se svým medvědem Kubulou. Medvěd byl hajdalák a mlsoun. Nečesal se, nemyl a chodil jako ledajaká opice. Medvědář na něho: Kubulo sem a Kubulo tam, Kubulo a Kubuličko, ale kdepak! Medvěd ne a ne postát, ne a ne si utřít hubu, ne a ne se dát vyhřebelcovat a vyčistit uši.

S jídlem to bylo pramizerné a o koupání ani řeč. Lidičky, co měl ten Kubula blech! Jářku tisíc a jednu. Pět set jich spalo ve dne a pět set v noci. Noční blechy byly, toť se ví, načernalé a nažloutlé. Ta, která přebývala, měla kropenaté tělíčko a dávala pozor na ostatní, aby šly spát a včas vstávaly. - Kubula se bez přestání věčně drbal.

"Co ty, Kubulo, se budeš věčně drbat?" povídá medvědář, "já tě naučím! Vždyť se tě děti bojí a žádná maminka jim nedovolí si s tebou hrát."

"To jsou řeči," odpověděl medvěd Kubula, "to jsou řeči, abys věděl, já se každému líbím."

Kuba Kubikula zavrtěl hlavou a povídá si sám pro sebe: "Však já na tebe, synáčku, vyzraju. Víš, co udělám, postraším tě medvědím Barbuchou."

V tu chvíli, když medvědáři napadla tahle pěkná věc, táhlo na šestou a byl čas mysliti na nocleh. Mrzlo, až praštěly kosti. To se ovšem Kubulovi líbilo. - "Kubo Kubikulo," povídá, "pojď, prosím tě, do lesa. Heleď, máme to hned vedle, pojď tam! Já bych vylezl třeba na strom a dělal bych ti všelijaké kočičiny. Udělám ti včelaře a poustevníka. Ano? Platí?" Přitom blecháč pleskal svého přítele do zadnice a skákal a chřestil řetězem, jako kdyby byl z první třídy. Ale Kuba Kubikula že ne a ne.

"Co tě nemá, kamaráde," povídá medvědovi, "pojďme do kovárny. Tam se to spí! To budeš, hochu, mrkat!"

Medvěd vrněl, že to nemůže být a že si spálí kožíšek a kdesi cosi. Nic naplat, šli do kovárny.

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (0 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zatím zde není žádný příspěvek.

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight