Když se dva hádají, třetí má užitek

Na kraji lesa žili dva kozlíci.
Oba kozlíci měli krásné zahrádky, ale pořád se hádali, čí zahrádka je hezčí.

První kozlík řekl: „Ta má zahrádka je ze všech nejkrásnější, protože nemám ani jednu květinku, která by vadla. Všechny povadlé květiny hned vytrhnu a vyhodím.“

Druhý kozlík, když to slyšel, šel a všechny povadlé květinky také vytrhal a nahradil je novými. Pak trošku zahrádku uklidil a řekl prvnímu kozlíkovi: „Tak co, ještě si myslíš, že je tvá zahrádka krásnější, jen se podívej, co jsem udělal já. Měl by sis na své zahrádce také uklidit a nasadit nové květinky, protože jinak nikdy nebude krásnější než ta má.“

Celé toto dohadování pozoroval třetí kozlík a nestačil se divit. Oba kozlíci vyhazovali za plot ještě krásné a zdravé květiny a nasazovali nové. Třetímu kozlíkovi bylo těch krásných kytiček líto, a proto je posbíral a nasadil si je na své zahrádce. Kytičky krásně rostly, kozlík je rád chodil zalévat a nevadilo mu, že třeba některá uvadla. Po nějaké době měl třetí kozlík nejkrásnější zahrádku a kozlíci, kteří se pořád ještě hádali, mu mohli jen závidět.