Jak namalovat jelena

Na jeleny musíme začátekm léta, dokud jsou ještě hodní. Jelen není srnec. Když se pase, je veliký jako kráva, a když zvedne hlavu, je snad ještě větší.

Proto si ho každý myslivec náramně váží a touží mít doma jelení paroží. Také shání malíře, který by mu namalovat jelena, aby vypadal jako žiivý. Jeleních obrazů jsou plné myslivny i zámky. Jeleni na nich stojí se vztyčenou hlavou v hustém hvozdu a troubí.

Namalovat jelena, aby byl jako živý, je strašlivá dřina. Je to však také uplně zbytečná práce. Jelen na obraze nikdy živý nebude. Nikdy opravdu nezatroubí, ani se nerozběhne do lesa. Je to něco jako vycpaný jelen.

My ale budeme chtít namalovat opravdového jelena. A takový musí být zázračný. Však také jelen není žádné obyčejné zvíře. Potkáme se s ním sotva dvakrát, třikrát za život. A to se vlastně jen na chvilinku vynoří odkudsi z houští. Takové setkání nemá nic společného s vycpanými jeleny z muzea ani s obrazy, na kterých se jeleni tváří jak živí. Náš obraz musí být zázračné setkání se zázračným zvířete, které patří nejhlubším lesům, smrkům a jedlím, kapradím, mechům a lesním studánkám s živou vodou.

Autor: Josef Brukner

Zdroj: čítanka