Holota

zobrazeno 17×

Vložil(a): nikihiphop, 31. 5. 2016 20.12

Byl jednou jeden kohoutek a byla jednou jedna slepička. Jednoho rána přišla kohoutkovi na jazyk mlsná slina a řekl slepičce: „Má se to ke chvíli, kdy uzrávají oříšky a veverku už svrbějí ruce, aby si je všechny odnosila, co kdybychom se také vydali do hory a nějaké si nasbírali, konečně bychom se jednou pořádně najedli.“ „Nu,“ odvětila slepička: „pojďme a dopřejme si to potěšení!“ A tak se vydali do hory sbírat oříšky, a protože byl krásný slunečný den, zůstali tam až do večera. Teď nevím, zda se tolik přejedli nebo se tolik unavili tím sbíráním, zkrátka a dobře nechtělo se jim jít domů pěšky ani za nic, a tak kohoutek vyrobil z ořechové skořápky kočárek. Když byl s prací hotov, sedla si slepička dovnitř a řekla: „Tak, teď se zapřáhni!“ „Kdepak!“ zvolal kohoutek: „To raději půjdu domů pěšky, než bych se zapřáhnul. Ne, to jsme si neujednali! Sedět na kozlíku a dělat kočího, to budu rád, ale sám táhnout?! To ani za nic!“ Nu, z toho koukala pěkná polízanice a tahanice.

Zatímco se kohoutek se slepičkou vadili a škorpili, přikolébala se tam kachna. „I vy holoto zlodějská! Kdo vám dovolil sbírat v mé hoře oříšky?! Jen počkejte, já vám ukážu!“ A s rozevřeným zobákem vyrazila na kohoutka. Ale kohoutek nebyl lenoch ani strašpytel a milou kachnu si pěkně podal. Počastoval ji ostruhami tak řádně a zhurta, že prosila o milost a za trest se nechala zapřáhnout do kočárku. Kohoutek si sedl na kozlík a rázem z něj byl kočí a měl kachnu ke spěchu: „Utíkej kachničko, utíkej, co ti síly stačí!“

Když takto ujeli kus cesty, potkali dva pěší poutníky, špendlík a jehlu, kteří na ně zavolali: „Stát! Stát!“ a pak si jim stěžovali, že bude brzy tma jako v pytli a oni nebudou moci ani o krok dál a na cestě je tolik špíny a bláta. Prosili, zda by si nemohli přisednout, měli být už dávno v dílně u krejčího, ale cestou se zdrželi v šenku u piva. Byli to vychrtlí lidičkové, kteří mnoho místa nepotřebují, tak je nechal kohoutek oba nastoupit. Ale musili mu slíbit, že jemu ani slepičce nebudou šlapat na nohy.

Pozdě večer dorazili do jednoho hostince. Protože nechtěli jet v noci dál a také kachna na tom nebyla dobře s nohama, padala stále na jednu či druhou stranu, vešli do sednice. Hostinský byl ale líný chlap a měl zpočátku námitky, že má dům už plný, a pro sebe si pomyslil: „To je mi nějaká holota!“ Když mu ale slíbili vejce, které cestou snesla slepička a k tomu, že si může ponechat kachnu a ta mu snese vejce každý den, nakonec řekl, že mohou zůstat. Tak si nechali nanosit jídla a pití a královsky se poměli.

Brzičko ráno, když se právě rozednívalo a vše ještě spalo, kohoutek probudil slepičku, přinesl vejce, rozklovnul je a společně je snědli. A skořápku hodili na žhavé uhlíky do krbu. Potom popadli jehlu a špendlík, kteří ještě spali, jehlu zapíchli do sedátka stoličky a špendlík do ručníku. Nu a potom? Uletěli pryč! Kachna, která spala ráda pod volným nebem a zůstala na dvoře, je slyšela. Nelenila, skočila do potůčku a plavala také pryč. To víte, že jí to šlo čiperněji než včera zapřáhnuté do kočárku! O pár hodin později vylezl z peří i hostinský. Umyl se a chtěl se osušit ručníkem. Tu mu sjel po obličeji ostrý špendlík a udělal mu krvavý šrám od ucha k uchu. Tak šel hostinský do kuchyně, aby si nacpal dýmku. Když ale přišel ke krbu, vyprskly mu do očí žhavé skořápky. „Dnes ráno to jde od desíti k pěti!“ křiknul a roztrpčeně dosedl na stoličku, kde čekala jehla. „Auuuuuuuuuuuuuu!“ vyskočil do výšky. Podezření padlo na hosty, kteří přijeli včera pozdě večer, a tak šel, aby se po nich podíval, ale byli pryč.

Hostinský za nimi hrozil pěstí a přísahal, že víckrát žádnou takovou holotu do svého domu nevezme, tolik toho snědli a nezaplatili a jako poděkování mu ještě navrch vyvedli takovou taškařinu.

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (0 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zatím zde není žádný příspěvek.

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight