Helfenstein

zobrazeno 21×

Vložil(a): nikihiphop, 2. 6. 2016 23.47


Jednu míli od Turnova v Čechách na Obří hoře stojí Helfenstein, vysoká skála, na které kdysi stál hrad loupeživých rytířů, ale měl se jednoho dne propadnout do země a nikdo neví, kam se lidé, co na něm žili, poděli. V roce 1614 pásla asi čtvrt hodiny cesty odtud u Mäschendorfu jedna pasačka spolu s jinými dětmi dobytek. Tu jim řekla: „Pojďme se podívat na Helfenstein, možná bude skála otevřená a my uvidíme ten obrovský sud s vínem.“ Když tam přišli, opravdu našli skálu otevřenou a v ní železné dveře, na kterých visel zámek se svazkem velkých klíčů.

Ze zvědavosti šly děti blíže až nakonec vešly dovnitř. Byla to poměrně široká předsíň, vzadu byly další dveře. Jimi děti prošly do další místnosti, kde leželo všelijaké kuchyňské náčiní a mimo ně i obrovský desetivěderní sud vína. Některé boční latě byly ze sudu odpadnuté, ale víno pokrýval na prst tlustý povlak, takže nevytékalo. Když se sudu dotkly rukama, natřásalo se v něm víno jako vejce v měkké skořápce.

V tu chvílí, jak zpozorovali, přišel z vedlejší místnosti skvostně oblečený muž, který měl na klobouku rudé péro. V rukou nesl velkou cínovou konvici, aby v ní přinesl víno. Když otevřel dveře, bylo vidět, že v té komnatě se veselí u dvou prostřených stolů množství lidí, mužů i žen, a hraje jim k tomu hudba.

Ten, který víno čepoval, děti pozdravil a zval je dál. Ale ony se tím vylekaly a přály si zmizet, pak přece jedno řeklo, že jsou špinavé a nehodí se, aby takto neupravené před to vznešené panstvo předstoupily. Tu jim nabídnul alespoň, aby se napily z konvice vína. Ale ony odmítly, poručil jim tedy počkat, dokud pro ně nepřinese jinou konvici. Když byl odešel, pravila ta nejstarší: „Poběžme, to by nám nic dobrého nepřineslo, povídá se, že ti lidé jsou ve skále pohřbeni!“ Tak děti ve spěchu odcházely, když tu po několika krocích za sebou uslyšely praskání a třeskot a skály pukání, což je vyděsilo málem k smrti a ze skály rychle vyběhly.

Asi za hodinu nato pravila ta nejstarší poznova: „Pojďme se tam podívat ještě jednou, třeba zjistíme, co tak děsivě praštělo a pukalo.“ Druhé děti se tam nechtěly už přiblížit, ale když viděly, že ta odvážná tam klidně půjde sama, přidaly se k ní.

Ale neuviděly už vchod do skály ani ty železné dveře, skála byla zavřená. Když zahnaly domů dobytek, vyprávěly vše rodičům, kteří to pak nahlásili správci.

Správce se vydal to místo obhlédnout, ale skála byla zavřená a zůstala už zavřená navždy, i když tam lidé často ty dveře hledali.

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (0 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zatím zde není žádný příspěvek.

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight