Ferda mravenec: 10. O nejpěknějších hračkách pro malé děti

zobrazeno 5×

Vložil(a): vendy.z, 2. 7. 2016 18.17

Zase se Ferda vracel smutně domů, zase usnul v slzách, jenže druhý den nenalezl přede dveřmi koníka, ale pana Cvrčka, který hlučně ťukal na dveře chaloupky. Nebyl sám. Vedl s sebou paní ploštici Růměnici. 
Chuděra, byla úplně červená, jak se styděla, ale cvrček pořád na ni: 
„No, jen se, tetka, nestyďte!“ 
A na mravence: 
„Tak vstávejte, pane mistře! Nesu Vám práci, ale to sebou budete musit, panečku, hodit!“ 
Ferda vyskočil jako srnec a už byl přede dveřmi. Cvrček jej hřmotně poplácal po rameni a hned začal: 
„Podívejte se, tadyhle paní Růměnice má plno, plničko dětí a vůbec žádné peníze! No, jen se, tetka, nestyďte!“ 
„Tak, koukejte se, pane Mravenče, tuhle platím!“ a cvrček vytáhl tobolku, vypadala jako lusk plný hrášků. „Udělejte za to jejím dětem velkou hromadu hraček. Ať si mají s čím hrát!“ 
„A Vy, tetka, honem pro děti, a Vy, Mravenče, do práce!“ 
Cvrček opět poplácal Ferdu hřmotně po rameni a odešel, hladě si spokojeně bříško. Nu a ploštička, červená radostí, upalovala domů pro děti. 
„Pane Mravenče, pane Mravenče!“ zavolal najednou kdosi za plotem. Byl to brouk Pytlík. Už zase zdráv. Celou rozmluvu poslouchal a teď chvatně přelézal plot. 
„Potřebujete dělníky? To bude báječné, takové hračky! Znám dva kováříky, pane, báječné řemeslníky. Nechcete je?“ volal. Než Ferda odpověděl, už tu byli dva kováříci, hned se dali do práce a Pytlík je obskakoval, všude radil a vykládal, jaké hračky a zábavičky poznal v kině. 
Zatím se už valila po mezi rodina paní ploštice Růměnice. Široko daleko, kam by bleší oko dohlédlo, bylo vše červené, jako by někdo polil mez krví. 
Všechno před nimi utíkalo na všechny strany. Vzbudili také jednu můru, která tam v trávě spala. Ta Vám vyfrčela rovnou nahoru jako bezhlavá, třikrát se ve vzduchu zatočila dokolečka, až se nad jetelem srazila s chroustem a oba spadli dolů. 
Co se tam s nimi stalo, to se nikdo nedověděl. Když za měsíc jetel posekali, nebyla tam ani můra, ani chroust. 
Ferda už měl všechno připraveno. Lidičky, to Vám povídám, u jeho domku stál celý zábavní park. 

Úplně první, na začátku na pampelišce, byl kolotoč se sedátky na provázcích, s vozíčky, které se houpaly, s díží, která se točila, a s lodičkou, která se kolíbala. 
Hned dvacet malých ploštiček skočilo na sedátka a druhých dvacet šlo točit. Ach, to bylo krásné! 
Když se děti na sedátkách povozily, vystřídaly se s dětmi, které předtím točily, a tlačily teď kolotoč samy. 
Vedle kolotoče byla veliká houpačka. Přes ostrý kamínek položil Ferda stéblo trávy. Na jeden konec si sedlo deset malých ploštiček a na druhý konec také deset malých ploštiček. Na prostředek stébla si stoupla jedna další ploštička s dvěma koláči. 
Když ukousla z koláče v pravé ruce, ulehčilo se celé pravé straně a ta šla nahoru. Když ukousla z koláče v levé ruce, ulehčilo se zase levé straně a levá šla nahoru. A tak se houpačka houpala. 
Nemáte ponětí, jak se všechny malé ploštičky strkaly a tlačily, aby mohly dělat tu prostřední. Však měly proč! Ty koláče totiž nakoupil sám pan Cvrček a ty byly, no, něco ohromného! 
A to ještě nebylo všechno! Mravenec s kováříky přinesli dokolečka stočený úponek hrachu. 
Právě něco takového hledali. Úponek podepřeli větvičkou, jeden konec zdvihli do výše, takže se druhý konec stáčel dolů jako tobogan, a přidali k tomu lupínek žebříčku. Po žebříčku lezly ploštičky nahoru a klouzaly dolů po úponku, opravdu jako na nějakém toboganu. 
Dole nachystali kováříci, taškáři, kvítek svlačce, schválně do něho nanosili hodně rosy a každá ploštička se v ní vymáchala, až byla docela mokrá. No, to bylo smíchu a výskotu! 
I bouda s autíčky tam byla. Nebyl to sice autodrom elektrický, každý vozík musela jedna ploštička tlačit, ale to si nedovedete představit, jaký byl nával, když se jedni povozili a do vozíčků nastupovali druzí. 
Jeden kovářík tam dělal pořádek. Vzal si na to širokou stuhu přes prsa, a ten se, panečku, musel ohánět! 
Teprve když se setmělo, odvedla šťastná máma své děti domů, mravenec pak všechny ty hračky rozložil a dřevo, žebříčky i kamínky, které zbyly, složil do kůlny. Až bude zase nějaký svátek, dají je kováříci znovu dohromady. 
Však si o tom, co tenkrát Ferda pro ploštičky udělal, ještě dodnes na mezi všichni broučci vykládají.

Autor: O. Sekora

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (0 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zatím zde není žádný příspěvek.

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight