Spánek si prodloužím o doušek více

zobrazeno 212×

Vložil(a): marianka, 20. 10. 2015 12.29

Miluji nedělní rána, ačkoliv jsem nikdy nedostala snídani do postele. Hřeje mě ta představa, že nemusím vstávat, že jen na chvilku mě probudily sluneční paprsky a ne protivný zvuk budíku. A dám si snový nášup.

Vybavím si něco hezkého, a pak si o tom nechám zdát. Baví mě rozehrát příběh a počkat si na sen, jak to dopadne. Občas si sny sice nepamatuji, ale to bývá prý v případě, kdy to není důležité.

Nedělní spánek úplně jinak chutná než ten na pondělní ráno, kdy se pak obrazu v zrcadle ptám: A spaly jsme vůbec? Vidět to tedy není! Ledová voda do obličeje a masáž ledovými kostkami zaručeně zabírá. Tedy v létě. Za zimních pondělků takovou odvahu nemívám. To si namočím oba ukazováčky do vlažné vody a vytřu si ospalky. Ve středu už usínám za chůze. Kamarádka si do mě dloubne - cos dělala v noci?! Kéž by, postesknu si. Už ani ten přerušovaný spánek není, co býval. Vyspat se tak do syta, kdy člověk vyskočí jak v reklamě na obě dvě, ladně samozřejmě, a má pocit, že ten den všechno půjde jak po másle.

Pátrala jsem na internetu, protože ten ví vše, o dokonalém, sytém spánku. Vyvětrala jsem, převlékla ložní povlečení, kterému jsem vetkala vůni uklidňující, levandulovou, před spaním jsem vypila velký hrnek teplého mléka se lžičkou medu. Zalehla v dobu pro mě nezvyklou, ale odborníky na spánek doporučovanou – před půlnocí. S hlavou v polštáři čekám, až přijde. Nic. Měním polohu na levý bok. Nic. Záda, břicho… Nic. Sedla jsem si, že si zkusím něco přečíst, a po pár řádcích mi spadne hlava a bude to. Po několika stránkách zjišťuji, že se vůbec nesoustředím, protože čekám na spánek. Jsem netrpělivá. Jdu se projít do koupelny, kde se v zrcadle odráží oči jako tenisáky. Jak tohle mám uspat?

A to jsem byla unavená jako kotě! Dokonce jsem v autobuse cestou domů klimbla a málem přejela. Rozcuchaná s vlastní slinou na bradě. Nesnáším taková náhlá probuzení, a zvlášť když na vás někdo u autobusu čeká, a já se zjevím rozespalá, zmuchlaná a poslintaná. Když je člověku dvacet, možná to může mít jistou roztomilost, ale o hodně let později už je to pohled, který druhé děsí.

Ráda pozoruji druhé, když spí, a představuji si, o čem se jim asi zdá. Když se mi narodila dcera, hned bylo jasné, že ji bude bavit víc to mezi usnutím a probuzením než spánek samotný. Seděla jsem v těch vzácných chvilkách, kdy přece jen usnula, u její postýlky a hladila ty malé prstíky, které se pod mými doteky krčily, a byla jsem strašně nevyspalá, ale ještě víc šťastná.

A když vyrostla a já se ji snažila v tom poznávání světa na chvilinku přemluvit ke společnému spánku, pohlédla na mě udiveně: „Jíst a spát mě nebaví. Zdržuje mě to!“

Máte i Vy zajímavý příběh, o který se chcete podělit? Napište ho.

Sdílejte:   | 
2

Diskuze k této stránce (5 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

petrao, 12. 10. 2016, 13.38

Predtim než jsem měla miminko jsem byla zvyklá spát 10!! Hodin denně a každý výkyv mě. Znervóznil a narušil rytmus...ehm...po narození dcery jsem šťastná za 4 hodiny v kuse a 8 hodin přerušovaného spánku mě dělá šťastnou jak málo stačí

DenisaC, 22. 11. 2015, 13.39

Hezky napsané Taky ráda spím, ale ne vždy se mi zadaří

Itany, 17. 11. 2015, 20.40

Krásně napsané

mckvak, 6. 11. 2015, 12.36

Ja jsem treba hrozny spac a hloupa si uplne neprijde Kdyz spim malo je to naopak horsi nedokazu se na nic soustredit. Ale pozorovat nasi malou holcicku kdyz spi je neco neskutecne uzasneho Je sladka

Katka, 21. 10. 2015, 9.37

Děti, které málo spí, jsou prý inteligentnější, protože mají více času na učení ;o) Nezdá se mi, že by odborníci doporučovali chodit spát před půlnocí. Obecně se doporučuje okolo 22 hod., samozřejmě záleží jestli vstáváte v 5 nebo v 7 hod. a později.

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight