Mnohé matky jsou ´jen´doma a ´nepracují´

zobrazeno 146×

Vložil(a): vendy.z, 6. 7. 2016 14.07

Moje skrupule z toho,
že jsem "jen" máma

Chtěl bych vám vyprávět historku o tom, jakým způsobem zareagovala jedna matka na otázku „Pracujete?“ Omlouvám se těm z vás, kdo jste to už slyšeli, ale tady je celý příběh její nezapomenutelné odpovědi.

Maminka vypráví: Na ten večer se pamatuji velmi dobře. Manžel byl pozván na večeři a pozvání platilo i pro partnerku. Mému nejstaršímu synovi bylo třináct, dceři tři a nejmladší syn byl čerstvě narozené miminko – a soudě podle mého břicha, podstatná část ho byla ještě u mne. V noci jsem nemohla spát a představovala si ostatní ženy, které tam budou. 

První nepříjemná událost se zjevila v podobě milé dámy, kterou jsem léta neviděla. Neměla v úmyslu se mne nikterak dotknout a její otázka mne snad ani neměla zaskočit, ale zaskočila: „Jaké milé překvapení, kdypak se to narodí?“ - „Synovi je pět týdnů,“ řekla jsem. Zastyděla jsem se, nicméně 5 týdnů po porodu skutečně nedokážu vypadat jako modelka z časopisu.

Pracujete?
Ano, pracuji - víc než kdy předtím!

To ale nebyl ještě nejhorší moment; ten přišel až během večeře samotné. Seděla jsem naproti mladé, velmi atraktivní manažerce, která se ke mně po pár úvodních frázích naklonila a zeptala se: „Pracujete?“

Je obdivuhodné, jak rychle mozek dokáže fungovat. „Pracuji?“ přemítala jsem. Uvědomovala jsem si, že všechna má předchozí zaměstnání vypadala snadno ve srovnání s úkolem zastávat mateřské povinnosti na plný úvazek; že vstávám brzy a chodím spát pozdě a že životy mých tří dětí jsou na mně zcela závislé. Ale pracovala jsem? Zamumlala jsem „Ne, jsem jen máma – jsem doma se třemi malými dětmi.“

Jak zareagovat,
abychom byly na svou roli matky hrdé?

O pár let později jsem svou zkušenost svěřila jedné starší kamarádce a ta mi poradila: „Příště, až se tě někdo na něco takového zeptá, tak řekneš tohle: …“

Nacvičovala jsem si to doma před zrcadlem. Když mne pět měsíců nato v přeplněné místnosti s jednohubkou v ruce jakási nebožačka oslovila s otázkou „A co vy, Karen, pracujete?“, odvětila jsem:

„Ano.Pracuji na projektu společenského rozvoje, momentálně se třemi věkovými skupinami.

  • První jsou batolata a malé děti, na což jsou potřeba základní znalosti medicíny a dětské psychologie.
  • Dále je to skupina dospívajících, tam musím přiznat, že se nedaří dosahovat tak dobrých výsledků.
  • Poslední věková skupina mne zaměstnává o večerech a víkendech, je to devětatřicetiletý muž vykazující všechny známky krize středního věku, což vyžaduje jistou erudici z oboru psychiatrie.

    Celkově se při práci neobejdu bez dobrého plánování, akčního přístupu a dovedností krizového managementu. Bývala jsem mezinárodně uznávanou modelkou, ale trochu jsem se už nudila.“

Výzva pro společnost

Jedním z nejzávažnějších úkolů, které před námi v současné společnosti stojí, a jehož by se jak jednotlivci, tak média a především stát měli chopit, je vytvářet klima, v němž je výchova dětí vnímána jako životně důležité a vysoce významné povolání. Výchovu děti je třeba přestat degradovat, aby se ty matky, které se rozhodnou pracovat pouze na částečný úvazek nebo úplně zůstat s dětmi doma, nemusely cítit, jako by úplně přišly o rozum. Jak se k tomu postavíme my?

 

 

 

Zdroj: http://www.vira.cz/Texty/Clanky/Jste-jen-doma-s-detmi-Neprisla-jste-o-rozum.html

Máte i Vy zajímavý příběh, o který se chcete podělit? Napište ho.

Sdílejte:   | 
4

Diskuze k této stránce (23 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Anna K., 28. 8. 2016, 13.25

pracuji na projektu společenského rozvoje tak to nemá chybu. Na roli matky nebo spíše ženy v domácnosti se stále hledí jako na něco podřadného. Přitom si nemyslím že je to zrovna jednoduchá činnost.

snany, 31. 7. 2016, 9.47

Je rozdíl být doma a být doma. Vysvětlím. Pokud máte např. dvě děti, jedno je ve školce a s druhým jste doma- tak pak pro svoji rodinu pracujete na plný úvazek, náročnější než chodit do práce. Verze, kdy máte doma dvě děti ( a třeba je i učíte) zaslouží státní vyznamenání. Avšak mít jen jedno dítě, které chodí do školky ( vyzvedáváte v 16 hod) nebo do školy a nechodit do práce ( ani nepracovat z domu) pro mě neznamená starat se a pracovat pro rodinu, ale dovolenou.

jitka46

jitka46, 21. 7. 2016, 22.26

bohužel málokdo z toho umí hezky vybruslit

Itany, 18. 7. 2016, 20.30

Krasne receno. ja se za to ze jsem s byla s detmi nikdy nestydela. A take se me jedma mila nemila pani zeptala kdy se to narodi tak jsem ji odpovedela minuly mesic:) chudera nevedela co rict:)

Kama, 13. 7. 2016, 22.54

Taky bych ráda zůstala doma s dětmi,ale manžel nesouhlasí.Nechce,abych dopadla jako jeho mamka,které to lezlo na mozek.Začala pracovat až v 50.Tak budu pracovat na zkrácený úvazek,pokud teda něco najdu.

Jamu, 11. 7. 2016, 22.58

Myslim,ze me tato nova role dostatecne zamestna na to,abych si hledala jeste privydelek. Ten kdo si tu roli nezkusil tak nevi a pak se blbe ptá.

petrao, 11. 7. 2016, 10.00

Hezky definovaná odpověď.... znalosti a dovednosti osvojené na mateřské by se měli přidávat do životopisu

ppetaa27, 9. 7. 2016, 20.01

To je hezky taky bych chtela byt doma se synem co nejdyl. Bohuzel si to nemuzem dovolit.

Petra Schoberová, 8. 7. 2016, 14.00

Super!! Perfektni,kde koho by takova odpoved posadila na zadek

Kamila Pecharová, 7. 7. 2016, 22.50

Hezky napsáno a řečeno.. Jen si nejsem jistá, jestli bych to já uměla použít, resp. vím že ne! asi bohužel patřím k těm, kteří se bojí vrátit do práce, aby nemusely říct, že přišly z mateřské.. Pokud tedy taková skupina maminek existuje a netvořím ji jen já..

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight