Moje druhé těhotenství

zobrazeno 182×

Vložil(a): Minnie, 21. 3. 2016 13.57

Když jsem šla po porodu první dcerky na kontrolu po šestinedělí, antikoncepci jsem odmítla. S přítelem jsme se dohodli, že jedináčka určitě nechceme a že jestli nám to bude trvat zase 2,5 roku jako poprvé, bude to akorát. Natálka se správně vyvíjela, rostla, dělala nám jenom radost. Bylo z ní roztomilé batolátko, období vzdotu nás minulo obloukem, zkrátka dítě za odměnu. Když jí byl rok a půl, řekla jsem přítelovi, že teď už po miminku začínám toužit opravdu hodně. Přítel nebyl proti, tak jsme naše dosavadní snažení, které spočívalo pouze v nechráněném sexu, zvýšili o počítání plodných dnů a příjem kyseliny listové. Dál jsem to nechávala na přírodě, přece jen jsem Natálku pořád kojila, tak i to mohlo mít na otěhotnění vliv. Jenže Natálka oslavila druhé narozeniny, blížily se třetí a stále jsem těhotná nebyla. Kdo četl můj příběh z prvního těhotenství, ten ví, jaké jsme měli problémy a co nám lékař prorokoval. Takže ve mě začala hlodat obava, co když to už tentokrát přirozenou cestou opravdu nevyjde? Byla jsem z toho smutná. Do toho se tetě narodili dvojčátka a Natálka se o ně moc ráda starala a doma nás bombardovala prosbami, že by chtěla mít taky doma miminko... Přítel viděl jak jsem z toho špatná, tak navrhl, že to budem zkoušet ješté do května příštího roku, a když neotěhotním, navštívíme opět kliniku asistované reprodukce. Souhlasím.

Je říjen 2014 a já chystám na konec listopadu oslavu přítelových třicátin a zároveň mamčiných padesátin. A Natálky tří let :-) jak tak zařizuju, ani si nevšimnu že ta červená potvora nedorazila. Zvýšenou únavu připisuji organizaci té mega oslavy. 5.11. si přece jen dělám těhotenský test. Ale je tam ppuze duch a tak slabý, že je vidět pouze na denním světle a ještě se test musí naklonit směrem k oknu. Tak já nevím... Za 2 dny dělám test znovu, ale od jiné značky. Kontrolní čárka je vidět lépe. Za další 2 dny testuji ještě jednou, a je tam ukázková dálnice :-)  volám na gynekologii. Jsem objednaná na polovinu prosince. Tak teď to ale nepodřeknout, chci dázpt ten test přítelovi na oslavě jako ještě jeden dárek. Ale to mi nevyjde...

Do oslavy zbývá zhruba týden, když se jednoho večera s přïtelem pohádáme. Ani už nevím kvůli čemu, ale dostalo mě to. Už když jsem se rozbrečela, přítel znejistěl. A pak jsem mu řekla ,,...a nenervuj mě když jsem těhotná". Tak a bylo to venku :-) Nějaká hádka byla okamžitě zapomenuta. I přes mé prosby ať počká až těhotenství potvrdí doktorka, to nevydrží a na oslavě vyžvaní. Ale nemám mu to za zlé, je šťastný a je pochopitelné, že to nedokáže tutlat v sobě. Vždyť i já měla co dělat abych to nevykřičela z okna :-)  Natálka je snad nejšťastnějšî, bude velká ségra!

Doktorka potvrzuje těhotenství, vypadá že je vše v pořádku, miminku tluče srdíčko a je tam, kde má být. Další kontrola 29.12. a mám vzït i partnera, hodná paní doktorka mi prý udělá ultrazvuk navíc aby měl přítel povánoční dárek. Vánoce nebyly nic moc, měla jsem šílený nevolnosti, vždycky dopoledne jsem strávila mezi postelí a záchodem. Do toho rýma a kašel. Děkuji mamince a babičce, že nám každá dala krabici cukroví, jinak by jsme neměli nic. Stačilo mi balit dárky, uff. Hlavně že Natálka si to užila :-). Domlouváme si hlídání Natálky a jdeme na kontrolu. Přítel poprvé vidí naše miminko, které má 8 mm. Slyšíme srdíčko, opět kouká nevěřícně na monitor, úplně jako když spatřil poprvé Natálku :-). Ten jeho pohled je k nezaplacení, miluju ho. Doma říká mojí mamce a ségře jak je šťastný. Ovšem hned druhý den ho zkolí taková chřipka, že mám strach aby jsme to s Naty nechytly. Naštěstí se nám to vyhnulo, ale přítel si užil svoje. Termín mám 2.8.2015. Zima je dlouhá, není mi dobře a těhotenství mi tentokrát vůbec neutíká. Do srpna je taaak daleko... Navíc v polovině ledna mě začne bolet břicho, docela dost křeče. Nekrvácím ,ale bolest trvá celé dopoledne. Jsem nervózní, je neděle takže po oběde radši vyrážíme na pohotovost. Mám štěstí, službu má ten asi nejlepší gynekolog. Všechno zkontroluje, všechno je v pořádku, srdíčko tluče ale mám nařízený přísný klidový režim. Co nejvíc ležet. Haha ale jak s tříletým dítětem? Přítel si bere týden volna, má hodiny navíc a zbytek pokryje ještě stará dovolená. Aspoň že tak. Odpočívám co to jde, udělám vše ať miminko donosím! Naštěstí pak už bolesti nemám a ve čtvrtek na kontrole je vše v pořádku.

Koncem ledna jedeme na ultrazvuk na prvotrimestrální screening. Krev vyšla v pořádku, ultrazvuk taky.  Miminko prospívá a klidový režim už není třeba. Přítel říkal, že ví že to ještě asi vidět nebude, ale jestli by pan doktor netipnul co to bude. Doktor říká ať to berem s rezervou a kočárek ještě v barvě nekupujem, ale že to vypadá na kluka. Tak kluk... Že by... Byla s náma Natálka, která poprvé viděla sourozence. Celou dobu nespustila oči z obrazovky, a když jí dal pan doktor fotečku, vznášela se pýchou jak balon :-D hned volala všem babičkám. Jen se zlobila, proč je v bříšku jenom jedno miminko, proč nemáme dvě jako teta :-D 

Bříško pomalinku roste, Natálka se s ním pořád mazlí, přítel taky a taky si s miminkem povídá. Odmala jsem toužila dát synovi jméno Tadeáš. Líbí se mi moc. Přítelovi ne, tak jsme poprvé měli napsaného na kluka Adámka. Teď ale začal miminku říkat Tadeášku, a na moje udivené dotazy říká, že ví jak to jméno chci a že si pro našeho prcka už jiné představit nedokáže. A pořád ho pusonkuje a říká mu Tadeášku...

Je tu ultrazvuk ve 20. týdnu. Opět je s námi i Natálka a tentokrát i moje mamka. Nabízeli jsme to i tchyni, ale necítila se dobře. Srdíčko bije ukázkově, všechny orgány vypadají v pořádku, miminko roste tak jak má.  Jen pohlaví ukázat nechce, je natočené zadečkem a ať doktorka dělá, co může, miminko se prostě stydí :-)  takže chystání výbavičky musí opět počkat, ach jo už jsem se těšila na praní a žehlení těch mini věciček. Aspoň si odnášíme tři fotečky. Otcovství na matrice už také máme podepsané.

22. týden, začíná mi tvrdnout břísko. Docela dost, doktorce se to nelíbí a dostávám Magnosolv. Snad neporodím předčasně. Naštěstí Magnosolv zabírá.

Je tu konec dubna, konečně teplíčko, těhotenství mi konečně utíká o něco rychleji ale stejně to není tak rychle jako poprvé. Tádík se už pěkně mele, bouluje a kope ségru, která je z toho na vrcholu blaha. Objednali jsme se na 4D ultrazvuk, který už se dělá i u nás a dokonce ho dělá moje gynekoložka. Máme 25 minut záznam na DVD, 25 fotek na flashce a jednu fotečku vytisknutou. Natálku tentokrát hlídá tchyně, bylo by to na ni dlouhé a je krásně, těšila se na hřiště. Je to zajímavé vidět detailně obličej našeho potomka. Jak špulí pusinku, cucá pěstičku... Miluju to miminko čím dál víc. Chceme vidět pohlaví, ale to naše zlomyslné miminko si tentokrát mezi nožičky dalo pupečník :-D ale během té doby na ultrazvuku se umoudří, a na nás kouká... HOLČIČKA. Druhá dcerka. Jsme překvapení, ne že bysme nebyli rádi, ale říkali jsme jí Tádo :-D chudinka nemá jméno, protože na holčičím se tentokrát nějak nemůžeme shodnout. Aspoň nemusíme kupovat oblečky, máme po Natálce a co chybí (přece jen Naty byla na zimu a tahle malá se narodí uprostřed prázdnin) tak si vezmu od tety po sestřence. Kočárek nakonec máme neutrální. A nastává dilema se jménem. Nakonec to rozhodne Natálka. Řekneme jí favority a ať vybere. Rozhoduje se pro Denisku. Tak dobře, naše lásko malá, budeš Deniska. Natálka se samozřejmě všude chlubí, že jméno pro sestřičku vybrala ona :-) jedem k tetě pro oblečky, a začínáme prát. Natálku to hrozně baví, pořád oblečky přerovnává, třídí, chce vědět co nosila ona a ukazovat v tom fotky. Zkrátka si to čekání užíváme. Cítím se dobře, tak skoro každý víkend jedeme někam na výlet.

Je tu poslední ultrazvuk ve 30. týdnu. Opět všechno v pořádku, ale začínám se otevírat. Ach jo. Mám klidový režim a častější kontroly. Mrzí mě že tentokrát jdeme z ultrazvuku bez fotky, ale Deniska si před obličej dala ruce takže by nic vidět nebylo.

Kontrols ve 33. týdnu říká, že otevírání ustalo, takže klidový režim už podle doktorky není potřeba. Zase začínáme výletovat. Od půlky července má přítel dovolenou, to je fajn, skoro každý den někam jedeme. Samozřejmě se svolením lékařky a vždy max 50 km od našeho města, kdyby náhodou. Když nám letos nevyjde dovča, ať má Natálka aspoň nějaké zážitky, od září půjde do školky, sama tam chce, tak ať má taky o čem vyprávět. Ty ohromný vedra snáším dobře, až se každej diví. Jen noci jsou hrozný, bolej mě záda že nevím jak si lehnout. A když usnu, zlatíčko mě okamžitě probudí dobře mířeným kopancem do žeber. Už abys byla venku. Moje babička jen remcá, že se z nás pos..., že určitě porodím někde v autě na výletě :-D  chodím každý týden na monitor, všechno v pořádku jen občasné kontrakce dávají tušit že porod se blíží. Moje gynekoložka má dovolenou a na záskok je tam lékařka, co mi rpdila Natálku :-)  pamatuje si mě :-)  prý jak se cítím, říkám že fajn ale že už bych ráda rodila. Nabídla mi že když neporodím, tak mi na kontrole za týden udělá Hamiltona když minule mi pomohl. Když jdu na kontrolu další čtvrtek, 30.7. , s Hamiltonem souhlasím. Když jsem dorazila domů, začala jsem lehce krvácet a mít občas bolesti, ale cítila jsem se dobře, takže jsme odpoledne jeli k mé babičce - k té, co říkala že porodím v autě. Je tam i teta s dvojčaty, děti si hrají, užívám si to tam protpže tuším že s pupkem tu jse,m naposledy. Večer přijedeme v pořádku domů. A zbytek napíšu v příběhu o mém druhém porodu :-) 

Máte i Vy zajímavý příběh, o který se chcete podělit? Napište ho.

Sdílejte:   | 
3

Diskuze k této stránce (3 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zuzka Čtvrtečková, 31. 3. 2016, 20.39

Hezký příběh, těším se na to, jaký byl porod

Katka, 22. 3. 2016, 14.58

Taky se těším na pokračování ;o)

ppetaa27, 21. 3. 2016, 15.54

Teeda, uz se tesim na pokracovani jinak ja rodila v cervenci, takze uplne vim, jak vam v tech vedrech bylo ... hruuuza

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight