Když zemře manžel a tatínek ... smutná výročí

zobrazeno 87×

Vložil(a): Eliška Kozlova, 25. 3. 2020 23.21

Až jsem se vyděsila, jak živí sen se mi zdál. O tom jak jdu vysmátá otevřít policii, jak jsou vážní, až mi tuhne krev v žilách ... O tom psát nebudu, už tak je to smutné až až. Jak se blíží 7.4. jsem nervózní a pohled na kalendář mi nedělá dobře, opravdu už to bude rok. Zvládla jsem toho hodně, naučila jsem se hodně věcí, obecně i sama o sobě. Uspořádala (ci spíše uvolnila) svůj řebříček priorit, hlavně to nejnutnejsi a pak co se stihne to bude. Zjistila jsem ze těch stránek osobnosti které mi chybí je víc než jen přítel, milenec, tatínek. ... Zvlášť teď, kdy jsme kvůli koronavirove kalamitě doma sami, jen ja občas zajdu do obchodu, občas se staví švagrová s holkama k nám na zahradu, ale jinak doma, nebo do lesa, ale sami. Mám strach o děti a hlavně o sebe, nesmí se mi nic stát. Chybí mi obejmuti a poplacani, ze vše zvládneme a zase bude dobře. Chybí mi, když se učím se starším a mladší dva vydrží neotravovat sotva pár minut, což nám nestačí a moje nervy praskají, jak stará guma v trenkach, pak je mi to líto a kladu si na srdce, ze zítra znovu a LÍP! 12.4. mu konstatovali smrt, teď termín připadá na Velikonoce a měla jsem zadane prosby při Mši svaté, to nebude, ale doma se za něj modlim furt. Takže to tragicky nevnímám. 25.4. by jsme měli výročí 6 let od svatby a 12 let známosti, tak málo času jsme měli a přece jsem za tu dobu ráda, vždyť kdo může říct ze byl celé manzelstvi zamilovaný, ze neměl žádnou krizi, ani větší hádku.

Máte i Vy zajímavý příběh, o který se chcete podělit? Napište ho.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (13 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Jarka mmm

Jarka mmm, 28. 3. 2020, 17.48

Kdo si to sám nezažije, tak si to nemůže naplno predstavit, ikdyz částečně ano. Bude to bolet ještě hodně dlouho, jak ve špatných chvílích, tak v době, kdy budeš hrdá na vaše děti. Budu moc držet palce, ať tu nejhorší dobu nějak prekonas a třeba časem najdeš aspoň trochu klid nebo nějakou velkou oporu v případném dalším partnerovi. A jak píšeš-můžeš byt vděčná za ty krasny roky, co jste spolu zažili, spousta lidi má partnery, ale takový souzneni za celej život nepoznaji. Klidně kric a brec, když to budeš potřebovat, ať se to aspoň trochu odventiluje. Myslím na tebe, ale i na tvé děti, pro ne to taky musí byt těžké.

Eliška Kozlova, 29. 3. 2020, 10.20

Mladší děti už mají to nejhorší za sebou, na tátu myslí jen jakože tu byl, ale už není, tak proč by něco řešili. U Matyho (9) to je jiné, chybí mu parťák na chlapske věci a je to hodně vidět, chce něco kutit, ale to já neumím, sice tvoříme, ale to není ono. Maty je celej táta, hodně si rozuměli, ja pro jeho nálady takové pochopeni a trpělivost nemám a dává mi to najevo, i když na svůj věk je taktní, ale občas bouchne asi jako každej. Dědové tak trpěliví taky nejsou, navíc teď s koronamalerem se víc a víc odcizí

Minnie, 26. 3. 2020, 21.00

Jsi úžasná, statečná, silnější než kupa ženských dohromady. Obdivuji tě. Bude to teď těžké, ale překulí se duben a věřím, že zas bude líp.

Eliška Kozlova, 26. 3. 2020, 22.26

Také myslím že ano, ale nechci se na to moc upínat. Ono, když člověk musí, tak musí, žádný hrdinství v tom není.

Lenička, 26. 3. 2020, 18.57

V těžských chvílí chybi opora nejvíc. V srdci zůstane. Jsi šikovna a moc statečná ženská určitě to zvládneš v pohodě.

patricia077

patricia077, 26. 3. 2020, 17.24

Souhlasím s tím, že kdo si umí i pořádně pobrečet, má to snazší a uleví si, ventilovat pocity, ať už jakékoli pomáhá...jsi statečná a za ten rok jsi toho prožila hodně a taky hodně zvládla a dost se událo a zvládneš i tohle a jak se říká věz bude líp nebo věř bude líp

Eliška Kozlova, 26. 3. 2020, 19.12

Snad, vždycky když je mi nejhůř, něco me zase popostrci dopředu a je líp. Nějak jsem nečekala ze me datum v kalendáři tak rozhodi

patricia077

patricia077, 26. 3. 2020, 21.36

Jj tak tj jasné je to krátká doba rok

dasza, 26. 3. 2020, 15.38

Bude to náročný duben...ale zvládla jsi to do teď..zvládneš to i teď..a zvládneš to i nadále!!!!! A sama nejsi..máš rodinu..někdo nemá ani to;) nicméně mě jediný na karanténě vadí to že musíme pořádat party online....to setkání na živo je prostě daleko lepší...ale i to zas přijde..a vrátíme se do normálu..jsi úžasná a zvládáš to skvělé....a ta paranoia o které píšeš u Katky...tu hod za hlavu...musíš být nad věcí!!! Je to těžký..ale půjde to...a kdyby něco...prostě piš.brec.kric....pomaha to...

Eliška Kozlova, 26. 3. 2020, 19.09

Díky, me to vyrvani pomáhá asi nejvíc. I když ty pocity nějak popíšu, jako třeba tady, to taky pomůže, nechci se zahrabat do svého nitra, ale žít v reálu. Nějak jsem nečekala jak me ten čas uzemni, myslela jsem ze hůř uz nebude, ale snad je tahle krize mezi posledními a zase se nabudim na další cestu.

dasza, 26. 3. 2020, 19.21

Přijde toho ještě hodně...ale kdyžtak víc si sz..každý rok.kazda situace..člověka položí....a řvát..to je to jediný co pomáhá...páč člověk musí to nějak vykricet...

Katka

Katka, 26. 3. 2020, 11.37

Máš pravdu, že je k nezaplacení mít partnera, který je nad věcí. Což chlapi obecně flegmatičtější jsou. Stejně tak musím souhlasit s Veronikou Hurdovou, že je možná ještě horší, že nemůžeš s nikým sdílet ani ty pozitivní události. Máš "výhodu", že máš super švagrovou, tu zase nemám já. Myslím na tebe. Hlavně to zdraví teďka.

Eliška Kozlova, 26. 3. 2020, 14.11

Ja si připadám až jako paranoik, protoze mám strach onemocnet. Teď me zase začíná bolet ucho, snad zase preziju s babskymi radami, česnek a rymovnik do ucha docela zabírá. Ja si s Luckou tak rozumela až jsem si vzala jejího bráchu S pár lidma si volám, nebo píšu, ale to není ono. Díky za oporu

© 2013 - 2020 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight Solutions

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. v pořádku více informací