Moje etapy rodičovského sebevzdělávání

zobrazeno 493×

Vložil(a): Katka, 18. 1. 2015 12.34

Během těhotenství mě nenapadlo číst kromě Velké knihy o matce a dítěti nic jiného, ale po druhých narozeninách mé první dcery jsem se začalo zajímat o výchovu a různé přístupy k ní. Přihlásila jsem se na kurz efektivního rodičovství a naučila jsem se lépe zvládat stres, odnaučila jsem se dítě bít a pochopila jsem například, proč se dítě vzteká a jak situaci nejlépe a nejrychleji vyřešit.

Uplynuly další 2 roky, do rodiny přibyl syn a zase jsem pocítila potřebu dozvědět se o výchově něco nového. Kniha Koncept kontinua mě utvrdila v tom, že je správné dítě nenechávat vyřvat, že je správné dítě chovat a že ho tím člověk nerozmazlí, ba naopak.

Velmi přínosná, zejména vzhledem k rodinnému rozpočtu, byla knížka Líny rodič. Přečetla jsem si, že dítě je nejšťastnější v přírodě, s klackem v ruce a že opravdu není potřeba utrácet horentní sumy za časté návštěvy zábavních center.

Trošku nadstavbová knížka je Summerhill, o škole v Anglii, kam děti chodí dobrovolně, vybírají si předměty, které je zajímají a mezi žáky a učiteli je rovnoprávnost i při hlasování o chodu školy.

Největší vliv na mě měla knížka Vychováváme děti a rosteme s nimi. Představuje ucelený koncept výchovy, kde nedominuje ani rodič ani dítě a namísto mentorování, ovládání a manipulace je s dítětem zacházeno s úctou a respektem. Vysvětluje, proč tresty ve výchově nefungují a umožnila mi, abych porozuměla dětem a jejich potřebám. Našla jsem zde odpovědi na své otázky a vymazala jsem ze života podmíněnou lásku.

Samozřejmě jsem četla i knížky věnující se sourozenecké tematice – Pozitivní výchova sourozenců v rodině a Sourozenci bez rivality.

Další knihou byla kniha Respektovat a být respektován, která však byla na můj vkus napsána zbytečně složitě.

Asi jediná knížka, která mě nic nepřinesla byl Malý tyran, je na mě málo liberální ;o)

Nakonec nesmím zapomenout na Nevýchovu, která je takovou českou variací výchovy, hodně vychází z učení Naomi Aldort, navíc přináší návod jak se s dětmi na všem domluvit a brát je jako rovnocenné partnery.

Výčet je obsáhlý, ale knížek o výchově není nikdy dost, takže další knihou na mém nočním stolku je Tvoje dítě jako šance pro tebe.

Pokud jsem někoho knihami inspirovala, jsem ráda a těm, kteří dokáží vychovávat i bez teoretické přípravy, závidím a gratuluji ;o)

Máte i Vy zajímavý příběh, o který se chcete podělit? Napište ho.

Sdílejte:   | 
9

Diskuze k této stránce (16 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

papaaja, 30. 9. 2016, 21.18

Tu poslední (dítě jako šance) jsem zrovna nedávno slyšela hodně doporučovat, tak jsem zvědavá na Váš názor na ni třeba si ji pak taky pořídím.

Minnie, 8. 7. 2016, 21.36

Zatím se řídím intuicí a svým rozumem

louskacek2, 17. 12. 2015, 8.00

Tak ja zatim nic podobneho necetla a pri detech asi ani neprectu. A nebo ze by?

Katka, 20. 11. 2015, 19.55

A jsem tu s dalšími tipy na sebevzdělávání ;o) Znáte knížky od Miguela Ruize? Mně připadly dost přínosné. Manželovi teda chvíli trvalo než mě "přesvědčil", že to stojí za to, ale čerpám z nich už dlouho a můj život je snažší ;o)

Kristy Sim

Kristy Sim, 21. 9. 2015, 22.03

Jelikož je můj o 15 let mladší bratr vychováván dle "knihy", jak dítě respektovat apod., která je psána psychologem a kdoví kým ještě, zařekla jsem se, že nebudu číst žádnou knihu o výchově. Z jednoho prostého důvodu-je krásné se s dítětem domlouvat a o všem diskutovat, když se dítě domluvit ještě chce. Může přijít ale puberta, kdy se "dítě" s rodičem domluvit nechce a jelikož dítě není zvyklé "poslouchat" přichází náročné období. Domlouvání a diskutování je nádherná věc, dokud nepřeroste v to, že se 13ti letým celý den diskutujete o tom, jestli a proč a kdy si uklidí pokojík. Mě by to třeba nebavilo... Jedna paní mi trochu "vnutila" knihu Jak žít a nezbláznit se. Přečetla jsem kousek, abych neurazila a v této knize jsem se našla. Nepřečetla jsem ji zatím celou, ale než se začala věnovat škole apod, kterou máme ještě daleko, jsem se v ní viděla. Přesně takhle bych chtěla vychovávat své dítě. Nejsem žádná matka tyranka, snažím se nedávat zbytečné příkazy, zákazy, po své dcerce neřvu, nenechávám ji vyřvat a snažím se ji podporovat v aktivitách, které jsou důležité pro její rozvoj a aktuálně ji zajímají, i za cenu špinavého oblečení, potopy v kuchyni a tak dále =)

papaaja, 30. 9. 2016, 21.27

Jsem trochu nakažená nevýchovou - a musím říct, že to není o tom celý den diskutovat o uklizeném pokoji - jde o to ujasnit si, o co mi opravdu v danou chvíli jde a upřímně stát o to zjistit, jaké potřeby má v danou chvíli ten druhý - a pak se snažit protnout - u malých dětí je to hodně o pozorování a míň o mluvení, u velkých pak jsou to už opravdu dohody, které z velké části mohou vymyslet sami, nebo se na nich podílí. Doporučuju si pustit pár videí zdarma (třeba odsud https://www.nevychova.cz/zdarma/k001/v1?matchtype=b&tracking=search&keyword=v%C3%BDchova%20nev%C3%BDchova&creative=103493273179&target=&placement=&device=c&gclid=CNKDrO7ot88CFcoW0wodn5kBtg ), nenechat se otrávit reklamou na samotný kurz, a udělat si názor pak. Já osobně jsem moc šťastná že nevýchovu znám - a v mnohém mi pomohla - takže ji doporučuju na potkání - u dětí zvyklých na jiný přístup to nějakou dobu trvá, ale když to člověku dává smysl, dává mu to zároveň motivaci to nevzdat - a výsledky - i u těch v pubertě (což už je zkušenost jiných maminek, my máme do puberty daleko stojí rozhodně za to.

Kristy Sim

Kristy Sim, 30. 9. 2016, 22.09

=) skoro "omylem" jsem asi před měsícem narazila na jedno video nevýchovy.. mělo titulek, jaký jsem rodič. Tak si říkám "schválně, jaký mi ta slavná nevýchova řekne, že jsem matka tyranka" =D Zjistila jsem, že vlastně o to, co je cílem nevýchovy doma dělám uplně běžně, akorát to tak nenazývám =D takže jsem parťák s učitelkou =) děkuji za komentář, přeji šťastné nevychovávání =)

DenisaC, 8. 6. 2015, 12.14

Tak to nedávám

mckvak, 3. 6. 2015, 7.10

Zajimave a inspirativni

Zuzi, 30. 5. 2015, 20.32

Já jsem asi 100let za opicema já nečetla ani jednu knihu...všechny podle názvu znám, slyšela jsem o nich a vždy si řekla "To si určitě přečtu" knihu Líný rodič jsem měla dokonce doma na polici (možná tam pořád je) ...věřím, že knížky to nejsou špatné ba dokonce asi i přínosné, těch pár úryvku co jsem z nich slyšela se shoduje i s mým názorem...ale nějak se k tomu nemohu dostat...

Zuzi, 30. 5. 2015, 20.32

Já jsem asi 100let za opicema já nečetla ani jednu knihu...všechny podle názvu znám, slyšela jsem o nich a vždy si řekla "To si určitě přečtu" knihu Líný rodič jsem měla dokonce doma na polici (možná tam pořád je) ...věřím, že knížky to nejsou špatné ba dokonce asi i přínosné, těch pár úryvku co jsem z nich slyšela se shoduje i s mým názorem...ale nějak se k tomu nemohu dostat...

Markéta V., 14. 4. 2015, 18.09

Ahoj, kdybys ze všech knih, o kterých tu píšeš měla vybrat jednu, která by to byla? Nemám na čtení moc čas a potřebovala bych nějakou ve které je všechno:). Hlavně teď bojujeme s odmlouváním a nespoluprací a domlouvání se nám zatím moc nefunguje.

Katka, 30. 5. 2015, 21.44

Aldort je nejčtivější a byla mi nejbližší.

Kesy

Kesy, 16. 6. 2015, 0.10

I mě velmi zaujala, je napsaná lidsky a čtivě

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight