Moje mamka?

Potřebujete v dospělém věku vidět matku každý den? To je nějaká forma závislosti a neodpoutanosti, ne? Nemyslím to nijak zle, jen že to taky není dobré, když už máte rodinu vlastní.

Taky se vidam s rodiči jednou za 2 měsíce..třeba ma tri dny v kuse a myslim že díky tomu mame fajn vztah... Ze ty tři dny jsou tak akorát

A co je na tom špatného mít fajn vztah? Proč myslíte že to není dobré? I pro vnoučata je fajn kontakt s prarodiči. Vždyť dříve bylo vícegenerační bydlení úplně normální. A byla bych šťastná kdyby to moje dcery měly jednou taky tak a byly jsme spolu v hojném kontaktu i když už budou odstěhované. Které matce by bylo šumák že své, byť už dospělé, děti vidí jednou za uherský rok. Vídáme se takto často i s tchyní, bydlí na stejném sídlišti, a je to v pohodě. Já bohužel jednu svoji babičku nepoznala, druhou jsem vídala víkendy a prázdniny a dodnes mám pocit že jsem si ji v dětství moc neužila. Jak já jako dítě záviděla sestřenkám co bydlely na vesnici kousek od ní tak chci aby moje holky tento pocit neměly. Vy jste tu psala že s vaší matkou moc vřelé vztahy nemáte, to se to těžko vysvětluje. Ale že to má někdo jinak než vy přece neznamená, že to je špatně.

Podle mě to není zdravý vztah mezi dospělými osobami ;o) Samozřejmě to neberu podle sebe, mě stačí rodiče vidět 1x měsíčně a další měsíc ty jejich řeči rozdýchávám. Ale můj manžel má s rodiči dobré vztahy a taky je nepotřebuje kontaktovat každý den. Dřív si lidé možná víc rozuměli, že matky vychovávaly stejně jako babičky. Teď se s naší rodinou neshodneme ani na výchově ani na jídelníčku, takže vzniká prostor pro spory, respektive nemáme žádné společné zájmy. Oni řeší jen materiálno a my s manželem jsme spíš na ty vztahy a přírodu.

Mě to přijde v pohodě, partnerovi taky a ostatní lidi neřešíme názory na jídlo, výchovu atd máme podobné tak je to ok. Problém je můj otec ale ten se nesnese s nikým. To vždycky rozdýchávám jeho kdyby bylo po mým tak se odstěhujem co nejdál a byl by klid.

Však já vám to nerozmlouvám Taky bych si s rodiči raději rozuměla víc než míň, ale oni jsou prostě úplně jinde než já.

Já byla s mojí maminkou každý den až do její smrti, bydlely jsme v jednom domě,každá ve svém,ale já jí milovala a ona mě. Takže řeči o tom,že je to divné jsou naopak divné pro mě.Každá to máme jinak a já Kamču chápu.

Taky se se svou mamkou vidam casto. Dokonce i za mou babickou jezdime i dvakrat tydne. Pritel babicky nema, tak je i pro nej takova babicka. Jede za ni klidne i sam jen tak na kafe a za mamkou chodim taky tak trikrar tydne

Já si s matkou taky nerozumím a v mém okolí je takových žen spousta. Je to zvláštní, že by si teoreticky matka s dcerou měly být blízké, ale často to tak není. I já spíš držím ochrannou ruku nad synem než nad dcerou. Asi mě ten správný vztah matka/dcera nikdo nenaučil.

Ja mam deti male.takze opecovavani jsou oba dva a sem zvedava jak to dopadne az budou vetsi;),

Ano u dcery to bylo jiné než vyrostla...