Specifické poruchy učení - Dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie atd.

Mírnou formu některé ze specifických poruch učení lze nalézt u více než 10% dětí od 8 do 15 let, až 3x častěji se vyskytují u chlapců než u dívek. Často se plně neprojeví, dokud není vyžadována hlubší školní práce, což je od 8 let dále. Objevují se požadavky, aby poruchy učení dětí byly odhaleny již v předškolním věku, ale dosud se nenašel důkaz, že by dřívější záchyt vedl k lepšímu řešení.

Terminologie specifických poruch učení není v české ani v zahraniční odborné literatuře zcela jasně definována. V české odborné literatuře se setkáme s výrazy vývojové poruchy učení, specifické poruchy učení nebo specifické vývojové poruchy, které jsou nadřazeny pojmům dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, dysmúzie, dyspinxie a dyspraxie.    

Pojem specifické poruchy učení označuje různorodou skupinu poruch projevujících se obtížemi při nabývání základních vzdělávacích dovedností, jako je mluvení, čtení, psaní a počítání. Poruchy mají individuální charakter, mohou vznikat na podkladě dysfunkce centrální nervové soustavy. Často jsou provázeny dalšími příznaky – poruchami řeči, obtížemi v soustředění, impulzivním jednáním, poruchami v oblasti percepce, poruchami motoriky (syndrom ADD, ADHD). Všechny příznaky poruch učení způsobují selhávání žáka ve školních výkonech a prolínají se do celého edukačního procesu. Znemožňují mu přiměřeně reagovat, porozumět pokynům, plnit běžné úkoly a instrukce učitele. Opakované neúspěchy vyvolávají v dítěti stavy úzkosti, pocity strachu.

Obecně platí, že specifické poruchy učení zasahují psychiku člověka a prolínají se do sféry sociální a pedagogické. Tyto poruchy ovlivňují jedince celoživotně, avšak při včasné diagnostice a následné kvalitní reedukační péči a podpoře může dojít k zmírnění vzdělávacích obtíží.

Jedinci se specifickými poruchami učení jsou považováni za žáky nebo studenty se specifickými vzdělávacími potřebami.

Klasifikace specifických poruch učení

Specifické poruchy učení můžeme klasifikovat jako specifické poruchy čtení (dyslexie), psaní (dysgrafie), pravopisu (dysortografie), počítání (dyskalkulie), českým specifikem jsou poruchy kreslení (dyspinxie), hudebnosti (dysmúzie), schopnosti vykonávat složité úkony (dyspraxie). Jednotlivé poruchy se však ve většině případů nevyskytují samostatně, ale vzájemně se kombinují a často jsou provázeny dalšími společnými projevy jako např. obtíže v soustředění, oslabení zrakového a sluchového vnímání, poruchy řeči, poruchy pravolevé a prostorové orientace, poruchy paměti atd.    

Dyslexie

Specifická porucha čtení, která se vyznačuje neschopností naučit se číst běžnými výukovými metodami. Dítě má problémy s rozpoznáváním a zapamatováním si písmen, především pak s rozlišováním písmen tvarově podobných či zvukově podobných hlásek. Obtíže nastávají při spojování hlásek do slabiky a při souvislém čtení slov, což souvisí s oslabenou spoluprací mozkových hemisfér a podle nových výzkumů i s očními pohyby. Porucha tak ovlivňuje rychlost a správnost čtení, techniku čtení a porozumění čtenému textu. Vhodnější pro tyto děti bývá Genetická metoda výuky čtení, o níž jsme už psaly.

Dysgrafie

Specifická porucha psaní postihující schopnost napodobit tvar písmen a řazení písmen do slova. Dítě si nepamatuje tvary písmen, zaměňuje tvarově podobná písmena. Jeho písmo je neuspořádané, těžkopádné, často přepisuje, škrtá, má sklon směšovat psací a tiskací písmo, nedodržuje výšku písma, píše přes řádky, má nesprávné držení psacího náčiní.             

Dysortografie

Specifická porucha pravopisu se často vyskytuje spolu s dyslexií i dysgrafií. Vyznačuje se omezenou, narušenou schopností osvojit si gramatická pravidla a správně je aplikovat při psaní. Nepostihuje celou oblast pravopisu, ale vztahuje se k specifickým dysortografickým jevům - vynechávání písmen, slabik, záměny písmen, zkomoleniny, chyby v měkčení nebo ve vyznačení délky samohlásek, nerozlišování hranic slov v písmu. V průběhu vývoje se její příznaky mění.

Dyskalkulie

Specifická porucha matematických schopností, která postihuje zvládání základních početních úkonů. Děti s touto poruchou si často osvojují početní spoje jen na základě paměti, dlouhou dobu u nich přetrvává počítání pomocí prstů, mívají narušenou matematickou logiku. Podle příznaků rozlišujeme dyskalkulii na praktognostickou, verbální, lexickou, grafickou, operační a ideognostickou. Doporučujeme přečíst také článek Hejného medota výuky matematiky.

Dyspinxie

Specifická porucha kreslení je méně často diagnostikována, neboť je objektivně obtížně zhodnotitelná. Vyznačuje se nízkou úrovní kresby. Dítě zachází s tužkou neobratně, neumí přenést svou představu z trojrozměrného prostoru na dvojrozměrný papír, obtížně chápe perspektivu.

Dysmúzie

Základem dysmúzických obtíží je narušená schopnost vnímání a reprodukce hudby. Dítě má potíže při rozlišování tónů, nepamatuje si melodii, není schopno rozlišovat a reprodukovat rytmus. Má problémy se čtením a zápisem not, což souvisí s problémy dyslektickými nebo dysgrafickými.

Dyspraxie

Specifická porucha obratnosti, schopnosti provádět složitější úkony. Podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí je označována jako specifická vývojová porucha motorické funkce. Projevuje se při každodenních běžných činnostech, ve vyučování především při psaní, kreslení, rýsování, tělesné výchově, pracovním vyučování. Dítě s touto poruchou bývá pomalé, neobratné, nezručné, jeho výrobky jsou nevzhledné. Dyspraxie může způsobit také artikulační neobratnost.

Jak lze děti s poruchami učení podpořit?

Jak již bylo řečeno, poruchy učení bývají často doprovázeny poruchou pozornosti. Poruchy pozornosti velmi dobře odstraní metoda EEG – Biofeedback, která je nebolestivá, pro děti zábavná, velice účinná a dosahuje trvalého efektu. Jedná se o sebe-učení mozku pomocí tzv. biologické zpětné vazby. Když dostanete okamžitou, cílenou a přesnou informaci o ladění (případně "rozladění") svých mozkových vln, můžete se naučit, jak je uvést do souladu. Pokud se u dětí vylepší pozornost a soustředění, dosahuje dítě výrazné zlepšení i ve čtení, psaní a porozumění textu.

Na trhu se nachází také didaktické hračky a interaktivní hry pro "chytré hraní". Takové hračky a pomůcky podporují duševní i motorický vývoj dítěte v období od 18 měsíců do 11 let. Inspirovat se můžete v diskuzi Didaktické hry.

Pokud vám třídní učitel navrhne vyšetření v nejbližší pedagogicko-psychologické poradně, nebo se vy sami rozhodnete, určitě se není za co stydět. Naopak tím můžete dítěti usnadnit učení a vylepšit prospěch, neboť při poruše učení by měli učitelé k žákům přistupovat individuálně. Například by měli respektovat únavu, pomalé tempo, omezit domácí úkoly a přizpůsobit klasifikaci (min. o jeden stupeň). V některých školách mají i třídy nebo kroužky pro dyslektiky.

Zdroje:

www.dyslexie.estranky.cz, www.poruchy-uceni.cz, www.pppnj.cz