Jak si poradit s hyperaktivním potomkem

zobrazeno 349×

Vložil(a): Martina Richterová, 22. 11. 2015 20.27

Pojem „hyperaktivita“ se v poslední době objevuje stále častěji v souvislosti „se zlobivými“ a akčními dětmi. Jak ale skutečně poznáme, že je naše dítě hyperaktivní, a ne pouze „živější“ než ostatní? Pokud je dítě skutečně hyperaktivní, pak se jedná o poruchu pozornosti, hyperaktivitu a impulzivitu. První příznaky je možné pozorovat už v kojeneckém věku.

Jak se diagnostikuje hyperaktivita?

Rodiče se často mylně domnívají, že jejich dítě je nebo určitě bude hyperaktivní. Tento pojem se s oblibou využívá v souvislosti s dětmi, které jsou živé, neposlušné a ani na chvíli neposedí. Většinou jde pouze o planý poplach. Objektivní diagnózu vám podá pouze lékař. V kojeneckém věku hyperaktivitu obvykle zjistit nelze, ale první příznaky již mohou být patrné. Tyto děti se vyvíjí zcela standardně, v některých ohledech jsou napřed proti svým vrstevníkům.

Problém nastává v předškolním věku, kdy se projevy hyperaktivity stupňují. Poruchy soustředit se a věnovat se jedné činnosti jsou stále více zřejmé na první pohled. Na dítě nezabírají žádné výchovné metody ve školce ani doma. Když dítě nastoupí do školy, nedokáže sedět v lavici, vykřikuje, utíká a chová se zcela odlišně.

Kam zajít při podezření?

Pokud vznikne podezření na hyperaktivitu, je třeba zajít k pediatrovi, který vám dá doporučení na neurologické vyšetření. Pokud se hyperaktivita u dítěte potvrdí, budete k neurologovi docházet pravidelně.

Dále je třeba navštívit klinického psychologa nebo psychiatra, který velmi snadno pozná, zda je dítě pouze živější, nebo se skutečně jedná o hyperaktivitu. Rozpoznání této poruchy je velmi obtížné před třetím rokem věku dítěte. Diagnostika je snazší až v předškolním věku, tedy mezi 4. a 6. rokem.

Jaké jsou projevy hyperaktivity?

Projevy mohou být různé, někdy je jich mnoho, jindy jen některé. Pokud však pozorujete u svého dítěte některé z následujících aspektů, je vhodné se poradit s odborníkem.

U dítěte se projevuje celkový neklid, nedokáže zůstat na jednom místě, stále musí být v pohybu - dokonce i při jídle. Skáče do hovoru ostatních, prosazuje se za každou cenu, nedokáže počkat, až domluví ostatní. Je celkově hodně hlučné, vydává různé zvuky, křičí a nedokáže se ovládat. Velmi patrná je roztržitost. Děti často ztrácejí věci, nedokážou si zapamatovat jednoduché věci a špatně se soustředí na jednu činnost. Děti nejprve jednají a pak přemýšlí, jsou impulzivní a trochu nepředvídatelné. Problémy obvykle vygradují ve chvíli, kdy dítě nastoupí do školy.

Trpělivost a důslednost je nesmírně důležitá

S hyperaktivitou se dá pracovat, jen je potřeba velká dávka trpělivosti a důslednosti. Žádné výhružky, zákazy a příkazy zde nejsou nic platné. Toto pravidlo se týká všech lidí v okolí dítěte, tedy nejen rodičů, ale také prarodičů a dalších členů rodiny, kteří budou s dítětem v pravidelném kontaktu.

Pokud budete dítě stále okřikovat a neustále peskovat, celou situaci tím jen zhoršíte. Naopak je důležitá pochvala, motivace a uznání. Pokud dítě udělá něco špatně, je potřeba mu to vysvětlit, případně jen lehce zvýšit hlas. Největším problémem bývají scény na veřejnosti, které většina rodičů nese hodně špatně. Dítě se jeví jako nevychované a neposlušné.

Velmi důležité je zajistit dítěti pevný režim. Hyperaktivní děti potřebují mít v životě řád, který je pomůže udržet v relativním klidu. Učte dítě trpělivosti, pravidelně se s ním věnujte jedné činnosti, která by ho měla na chvíli zabavit (například pexeso nebo jiné společenské hry). Dítěti dopřávejte pravidelné přestávky. Jednotlivé aktivity mu zpestřujte jinými úkoly, aby pro něho činnost nebyla stereotypní. Každý úspěch dítěte pochvalte, aby vědělo, že udělalo něco dobře. Je třeba zdravě posilovat jeho sebevědomí. Pracovat však musíte také na sobě. Naučte se ovládat svůj vztek (někdy je potřeba rada psychologa nebo jiného odborníka, protože to opravdu není jednoduché). Zejména pak ve vyhrocených situacích je třeba umět zachovat klid.

Jaká je léčba?

Tuto poruchu je třeba řešit komplexně. Je to běh na dlouhou trať, proto je třeba počítat s tím, že výsledky se nedostaví hned. Léčbu navrhuje dětský psychiatr, často se jedná o podávání léků v kombinaci s pravidelným docházením na konzultace k psychologovi.

Velmi dobrých výsledků lze dosáhnout za pomoci speciálně cílené rehabilitace, může pomoci také změna stravy, homeopatie, kineziologické odblokování a další alternativní metody. Neváhejte se obrátit na odborníky z našich Poraden - Homeopatická poradna, Kineziologická poradna.

Máte nápad na téma, o kterém bychom měli napsat? Pošlete nám ho.

Sdílejte:   | 
4

Diskuze k této stránce (7 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

benca, 2. 1. 2016, 12.10

take mame doma

mckvak, 7. 12. 2015, 21.40

Hezky napsany clanek

janicka2, 27. 11. 2015, 20.22

Ještě že to neznám!

Zuzka Čtvrtečková, 25. 11. 2015, 16.49

Malý je od malička hodně živý, spoustukrát jsem slyšela, že je nebo bude hyperaktivní. Docela mě to mrzelo, zvlášť když vím, že se jedná o nemoc nejde jen o to, že je dítě akční. Dneska už se trochu zklidnil, ale i tak potřebuje víc pohybových aktivit než jiné děti, aby se zabavil a hlavně unavil. Poruchou pozornosti netrpí, ba naopak rád se učí a rád poslouchá, jen je třeba se mu věnovat.

Katka, 25. 11. 2015, 13.39

Hranice mezi živostí a hyperaktivitou je pěkně tenká....no snad je náš syn ještě na té straně živosti ;o)) Určitě bych věřila spíše té alternativní léčbě, protože znám jednu slečnu léčenou výhradně léky a výsledky jsou tristní. Mega dávky na zklidnění vedou akorát k obezitě a agresivitě. Psychologa navštěvuje jen několikrát ročně s tím, že bohužel je těchto speciálních psychologů (na ADHD) jen několik v republice a častější terapie není možná.

Jana V., 25. 11. 2015, 7.50

článek přesně pro nás a naše hyperaktivní děti, díky za něj

Itany, 24. 11. 2015, 20.37

Zajímavé...

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight