Jak na agresi dětí?

sledováno 1× zobrazeno 2774×

Vložil(a): Martina Richterová, 27. 11. 2015 13.04

Agresi u malých dětí si mylně představujeme jako něco špatného, co je třeba potlačit. Rodiče mají někdy až panický strach z toho, aby jejich dítě nebylo agresivní a nedělalo jim ostudu. Odborníci však poukazují na to, že agrese není zlá, je to naopak přirozený vývoj dítěte. Jak bychom na to měli jako rodiče reagovat?

Co skrývá agrese?

Také s hrůzou sledujete, jak se vaše dosud hodná a bezproblémová holčička začíná až příliš často vztekat a být agresivní? Máte pocit, že jste někde udělali chybu při výchově a že je potřeba ihned zakročit? Pak vás musíme uklidnit. Je to zcela normální vývoj, kterým projde prakticky každé dítě. Ony to tak zkrátka mají, nedokážou se ovládat, jako jsme se tomu v průběhu života naučili my dospělí.

Když je dítě naštvané, unavené, cítí se ublíženě nebo dotčeně, projevuje své emoce někdy až příliš silně.. tedy pláčem, křikem nebo dokonce i fyzickou agresivitou. Při těchto „návalech vzteku“ může ublížit sobě nebo někomu ze svého okolí, ale nedělá to schválně. Některé děti se právě takto začnou projevovat, zejména pak ty, kterým se narodil sourozenec a mají pocit, že musí bojovat o pozornost rodičů. Nevadí jim, že na sebe upoutají pozornost negativním způsobem, důležité je, že si jich rodiče konečně všimnou.

Nejvíce se agrese projevuje u batolat v období mezi druhým a třetím rokem. Dítě se teprve učí komunikovat, ale ještě nedokáže vyjádřit plně své potřeby a pocity. Nedokáže kontrolovat návaly vzteku. Pro dítě je na prvním místě ono samo a jeho potřeby, vše ostatní není důležité. Nezná hranice, které se nesmí překročit a zkouší, co může. My dospělí dokážeme někdy jen stěží odhadnout, co se jim honí v hlavě. „Co se stane, když strčím do Aničky?“ „Bude ji to bolet?“, přesně to jsou otázky, na které dítě hledá odpověď tím, že to prostě zkusí.

Agrese je důležitá

Ačkoliv vám to možná nyní přijde jako špatný vtip, agrese má své důležité opodstatnění a pro dítě je velmi důležitá. Agrese značí odhodlání, kuráž a odvahu, dodává dítěti sílu k překonání překážek. Vývoj dítěte je velmi složitý a prochází mnoha mezníky. Čím je náš potomek starší, tím více mu to myslí a snaží se prosazovat. Když něco chce, tak za tím jde, mnohdy hlava nehlava. Jenže jsme tu my rodiče, kteří jim klademe do cesty určité překážky a mantinely, protože ne každá cesta je únosná. Jenže to dítě neví. Jakmile mu odepřeme, co zrovna chce, reaguje vztekem a agresí.

Jaké jsou druhy agrese?

Agresivitu vyvolává u dítěte jednoznačná potřeba mít něco, co chce, ale čeho nemůže tak snadno dosáhnout. Často bývá projevem bezmoci. Podívejme se na ni z několika úhlů pohledu. U dítěte mohou probíhat hned čtyři typy agrese.

  • První je agrese, která se navenek nijak neprojevuje, probíhá pouze v mysli dítěte. Tuto agresi většinou bystrý rodič pozná jen podle toho, jak se dítě tváří.
  • Další způsoby vzteku jsou již jasně viditelné a mohou se projevovat nadávkou či hrubým slovem, výhružkou. S tím se setkáme spíše u starších dětí.
  • Naopak malé děti projevují agresi destruktivním chováním, kopnutím do nějaké věci, bouchnutím dveří, třísknutím hračkou nebo také mlácením hlavou do země.
  • Při takové agresi může dítě ublížit sobě nebo někomu ze svého okolí, to je vlastně čtvrtý způsob vzteku, tedy napadení druhé osoby.

Jak agresi řešit?

Hlavním úkolem rodičů je pomoci dítěti naučit se s agresivitou pracovat. Nejvíce záleží na stáří dítěte. Obecně je velmi důležité umět na agresi a vztek správně reagovat právě s ohledem na věk dítěte. Rozhodně nereagujte na agresivní chování agresivitou. Naopak je velmi důležitá trpělivost a důslednost. Jakmile dítě začne na pískovišti brát z rukou hračky ostatním dětem, jednoduše jej odveďte stranou a vysvětlete mu, proč se vám to nelíbí. Také ho upozorněte na situaci, že jemu samotnému se také nelíbí, když mu někdo bere hračky nebo do něho strká. Pokud se situace bude opakovat a nepodaří se vám s dítětem domluvit a bude nadále agresivní na ostatní děti, jednoduše se sbalte a z hřiště odejděte.

Zkuste se držet těchto pravidel. Reagujte okamžitě, ale pokud možno v klidu a bez křiku. Nastavte mantinely a důsledně je dodržujte. Vyhněte se zákazům, slovo „nesmíš“ dítě ještě pořádně nechápe. Naopak se snažte situaci otočit. „Jak by se ti líbilo, kdyby tě Klárka takhle bouchla a tebe to moc bolelo?“. Dítě si musí uvědomit, že udělalo něco špatně, nejlépe to pochopí právě na podobných příkladech.

Mějte na paměti, že dítě není malý dospělý. Dítě také potřebuje podobné situace a svou agresi zvládat. Buďte mu proto vždy oporou a příkladem.

Máte nápad na téma, o kterém bychom měli napsat? Pošlete nám ho.

Sdílejte:   | 
3

Diskuze k této stránce (9 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

lazna, 7. 7. 2016, 15.26

Pěkně napsaný článek

dáša, 21. 2. 2016, 17.27

Neřekla bych, že všichni dospělí se naučili se vztekem vypořádat a na agresi nereagovat agresí. Stejné je to s křičením. Spíš bych řekla, že znám málo lidí, kteří si dokážou zachovat chladnou hlavu, ale hlavně, že to všichni chceme po dětech.

Kadlecova-Alena, 15. 5. 2016, 0.12

Pekny clanek, resim ty veci uplne stejne.

dáša, 21. 2. 2016, 17.27

Neřekla bych, že všichni dospělí se naučili se vztekem vypořádat a na agresi nereagovat agresí. Stejné je to s křičením. Spíš bych řekla, že znám málo lidí, kteří si dokážou zachovat chladnou hlavu, ale hlavně, že to všichni chceme po dětech.

Kristy Sim

Kristy Sim, 20. 2. 2016, 0.43

Pekny clanek. Zajimalo by me,.co udelat ve chvili,.kdy dite projevi svou agresi tim,.ze napr. kopne do tech dveri, hodi ci triskne hrackou. 2 lete. Rict, ze se s hrackou nehaze?Neni to pak potlacovani agrese, kterou dite potrebuje "vybit"? A nezacne se v nem hromadit? Jaky zpusob diteti ukazat jako prijatelny, aby se v nem agrese nehromadila, ale pritom ji mohlo ze sebe dostat?

Katka, 20. 2. 2016, 8.27

Koupit boxovací pytel a říct dítěti, pokud potřebuješ do něčeho kopat můžeš tady. Házení hraček mi taky vadí, dělá to díry do plovoučky.

dáša, 21. 2. 2016, 17.25

Já používám větu, že se s hračkama se neháže, že si je snad nechce zničit? že házíme míčem a nebo pokud chce do něčeho praštit tak může do polštáře. Důležité je uznat, že víme proč se dítě zlobí a vysvětlit mu,proč se naopak nám nelíbí jeho chování, bouchání někoho, ničení věcí.

Kristy Sim

Kristy Sim, 21. 2. 2016, 17.45

Používám uplně stejnou formulaci =) dcera teda s hračkama už neháže, to byl jen příklad. A dnes jsem přemýšlela, že dceři řeknu to samé-že může bouchnout do polštáře, ještě než jsem četla váš komentář =) jestli opravdu potřebuje svou agresi projevit.

Kristy Sim

Kristy Sim, 21. 2. 2016, 17.48

=) používám uplně stejnou formulaci s balonem =) a ještě než jsem teď přečetla váš komentář, řekla jsem si, že dceři řeknu, že jestli chce do něčeho praštit, tak může do polštáře s kuličkama =) Cizí děti ani dospělé neplácá. Jen třeba začla máchat někdy rukama, když ji nabízím, co nehce a je unavená. To už jsme ale také eliminovali =)

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight