Ano, tleskání není úplně běžné...je spíš normální, když netleskají...můj první let trval 11hodin! Taky jsem myslela, že nenastoupím, ale dlouhodobé lety jsou pohodlnější než ty kratkodobé...jinak se lítání bojím - pořád! A to už jsem letěla několikrát - i do Londýna :) Váš příběh se mi moc líbil :) a jsem zvědavá na ten o pobytu v Londýně :)

Tak snů by bylo i víc ;) . Ale tenhle je - byl můj takovej od dětství :) rozhodně nejsem typ rodiče, co si plní své sny na dětech, o to víc jsem byla nadšená, že to vyšlo a syna bavilo :D

..to že jde na casting jsem mu řekla večer, řekla jsem mu o co půjde, ale že sama vlastně nevím co tam bude dělat nebo říkat, řekla jsem mu, že za to je honorář a kdyby uspěl, může mít nějaké korunky, ale že se tam hlásí hodně dětí a šance je malá, pokud by se mu to líbilo, můžeme zase někam jít...a když nebude chtít, nemusí...po 1.kole byl sám překvapený, že má jít dál, po 2.kole se mě každý den vyptával zda už volali...a když bylo ještě 3.kolo a vybrali ho, nevěřili jsme tomu ani jeden :) každopádně pro oba super zážitek. Od té doby když na něco kouká se ptá jak to asi natáčeli a kolikrát to museli opakovat :D a jaký je váš sen?

Máme teď úplně ty klasické šílené golfky, když nechce sedět veze si ty golfáče sám a ráno cestou do školky tam sedí, ale sedí tam spíš kvůli mě, abychom šli svižněji, cestou z eškolky tak nepospíchám a veze si je sám...moji oba kluci kus ušli a kus chtěli nosit, takže se vždy bral kočárek, do těch 3let, ale od těch cca 2let ty zmíněné golfáče ...a když to byla kratší vzdálenost vzali se za krk ...

Když dělám na pc, tak se připojím...na mobilu jsem hóóóódně často, ale kvůli tomu, že mi tam občas leze malej mám vyplá data a když vyjdu ven, neuvědomím si to hned a dokáži být offline taky dlouho...u jídla a při konverzaci face to face mám mobil schovaný - vyjímku má když čekám nějaký hovor.

Gratuluji k hladkému porodu, měla jsem oba porody také celkem v pohodě :)

sladkostí ke kávě také nepohrdnu :)

Kávu ano, nejraději výborné espresso macchiato, čaje bylkinkové teplé i ledové, hlavně co nejvíce domácí :)

Parádní zážitek ! :)

Moje máma je toho živým důkazem...něco jsme si doma prožili...byla to letitá negativní záležitost, ve stručnosti, nebyli peníze a ona byla sama živitelka, nakonec měla potíže kožního projevu na rukou, zkoušela různé mastičky a vystřídala x kožních lékařu (jeden čas neudržela ani hrnek), až ji ten poslední kožní lékař řekl, že si to musí nejdřív srovnat v hlavně a hodit se do klidu, že to má psychosomatického původu, byla nějakou dobu i v plném invalidním důchodu...nyní po letech je zase šťastná a má práci...snad už to tak zůstane. U sebe to také pozoruji, jakmile mám v hlavě větší míru stresu nebo mě obklopukje příliš negativního, jsem unavená, bývá mi špatně apod. Teď řešíme u syna noční děsy - taky mě napadlo, jestli mu to nějak nezpůsobuji nevědomky já...ale uvidíme co nám řeknou na psychologii...